Valašské muzeum v přírodě je největším muzeem svého druhu v České republice. Vzniklo v roce 1925 a ročně jej navštíví více než půl milionu návštěvníků. Jak se bude rozvíjet v dalších letech a jak hodnotí spolupráci s městem Rožnov pod Radhoštěm? Povídali jsme si s ředitelem muzea Ing. Jindřichem Ondrušem.

Pane řediteli, přiblížíte našim čtenářům stručně současnost VMP?

V rámci prezentace kulturního dědictví se snažíme o zapojení moderních trendů z oblasti muzejnictví. Hledáme nová témata relevantní pro současné návštěvníky, transferujeme nové objekty lidového stavitelství. Současně rozšiřujeme návštěvnický komfort a služby. V programové nabídce jsme se vrátili do dob před covidem. Aktuálně jsme ve Frenštátě pod Radhoštěm zahájili výstavbu nového depozitáře a budeme realizovat rozsáhlý projekt podpořený Norským finančním mechanismem na zabezpečení sbírek. 

VMP, to nejsou jen areály k prohlídce, ale akce, výstavy a edukační programy…

Muzeum je živý organismus. Tím chci říci, že i když jsou brány muzea uzavřeny nebo skončí návštěvní doba, život v muzeu neutichá. Aby mohl být naplněn odkaz našich zakladatelů a na polích mohla růst pohanka, aby se na paloucích mohly pást ovce, znamená to zajištění velkého množství provozních činností, které nejsou vidět a vedou k jednomu cíli. Snažíme se být muzeem pro celou rodinu, ideálním místem pro sdílení společných zážitků a uchování vzpomínek. Každoročně připravujeme na 50 kulturních pořadů, mezi nimiž jsou 4 mezinárodní folklorní festivaly. Nechybějí edukační programy pro školy a zájmové skupiny, 3 sezónní výstavy, 10 náboženských obřadů.

Jak se bude VMP rozvíjet v dalších letech? Za horizontem Valašské dědiny vzniká nový areál muzea – Kolibiska. Jak bude vypadat?

Kolibiska pro nás představují unikátní záměr rozšíření muzea v přírodě ve středoevropském kontextu. V rámci rozvoje jsme se rozhodli rozšířit muzeum o prezentaci horského pasteveckého zemědělství, lesnictví a turismu ve specifickém prostředí severozápadních Karpat. 

Dlouhodobě mapujeme stavby, které jsou ohrožené v terénu, a díky tomuto projektu se nám některé podaří zachránit a zasadit do muzejního areálu s rekonstruovaným charakterem prostředí. Při plánování se snažíme obohacovat o nové přístupy v rámci interpretačního plánování a využívat různé formy spolupráce s veřejností či dobrovolníky. V areálu na ploše 25 hektarů vznikají tři desítky staveb, cesty a krajinné prvky, které vás vtáhnou do prostředí karpatských hor, lesů a pastvin i do života jejich obyvatel. 

Muzeum je živý organismus. 

Jak hodnotíte spolupráci s městem Rožnovpod Radhoštěm? 

Valašské muzeum v přírodě je hlavní atraktivitou města a díky tomu je nutná úzká a efektivní spolupráce s městem. Naše denní návštěvnost se v závislosti na sezóně a pořádání akcí pohybuje od 200 do 10 000 osob a jen tento fakt představuje například koordinaci dopravního provozu a řešení problematiky parkování a bezpečnosti. Rožnov je nejen tranzitním městem, přes které míří řada turistů do Beskyd nebo dále na Slovensko, ale také turistickým cílem. Díky koordinované spolupráci města s hoteliéry a jinými poskytovateli služeb se zapojujeme do tvorby strategie rozvoje a spolupracujeme v různých kulturních komisích. 

Pane řediteli, děkujeme Vám za rozhovor.