Ostrava spojená zelení
34 POSITIV 2/2024
BUSINESS
Musím začít oním klišé, kterému sice
naštěstí věří čím dál tím méně lidí, ale
přesto stále přežívá – „černá Ostrava“.
Mohl byste uvést hlavní důvody,
proč se už dnes jedná o nepravdivou
nálepku? Jaká je Ostrava dnes?
Je úplně odlišná od této dávno překo-
nané představy. Ostrava se už řadu let
může pochlubit značným množstvím
zeleně, která na první pohled vynikne
i v takto rozlehlém velkoměstě. Navíc
se jedná o zeleň pravidelně kultivo-
vanou. Málo známý je třeba fakt, že
10 % tohoto zeleného porostu tvoří
městské lesy. To vůbec není málo. Ně-
kteří lidé mimo region si také neuvědo-
mují, že těžba uhlí v Ostravě skončila už
v první polovině 90. let minulého stole-
tí. To se – spolu s celkovou restruktura-
lizací průmyslu – rovněž podepsalo na
životním prostředí. Včetně ovzduší, kte-
ré se u nás dlouhodobě zlepšuje. Velký
vliv mají masivní investice do lokálních
topenišť a ekologizace dopravy.
Myslím, že v současné době moderních
technologií je možné vytvořit „zele-
nomodré“ přívětivé město s kvalitním
životním prostředím, v němž bude zá-
roveň fungovat udržitelný a „čistý“ prů-
mysl. Cestu vidím v inovaci a uvážlivých
proměnách průmyslové základny, ne
v jejím ukvapeném ničení. Vyrábět je
přece mnohem hospodárnější a k eko-
logii šetrnější než všechno odevšad do-
vézt.
Jaké jste si coby náměstek primátora
pro životní prostředí nastavil priority?
Především je nutné mít konkrétní vizi
Ostravy jako přírodě přátelského měs-
ta a poté nastavit praktické mechanis-
my, jak toho dosáhnout. Rozhodl jsem
se intenzivně spolupracovat se starosty
jednotlivých městských obvodů, protože
oni znají své prostředí nejlépe. Aktuálně
už sami upozorňují na „zapomenuté“
pozemky, které se dají revitalizovat, pro-
měnit v zelené zóny, parky nebo místa
k odpočinku. Zároveň jako město dbá-
me na změnu vnímání veřejného pro-
storu. Aby zkrátka nedocházelo k „pou-
hému“ zlepšení vzhledu, ale abychom
řešili rovněž zadržování vody v krajině,
snižování klimatických dopadů, pokud
jde o teploty, a další environmentální
souvislosti.
Nad tím vším je ale celkový plán, jak
dokončit významné projekty, o nichž
se sice asi dvacet let mluví, ale v nejlep-
ším případě jsou teprve rozpracovány.
Hovořím o velkých územích jako Černá
louka, halda Ema, Benátky nebo Bělský
les. Ta by mohla a měla vypadat lépe.
Jednou bych je rád viděl jako ucelený
zelený pás uprostřed Ostravy.
V případě Bělského lesa už bylo několik
projektů úspěšně dokončeno a plánu-
jeme další. Černou louku bychom měli
protáhnout až do Slezské Ostravy, ke
krásným přírodním scenériím u soutoku
Lučiny a Ostravice. Tím rozšíříme oblast
zeleného srdce Ostravy a můžeme ji na-
vázat právě až k Emě. Na haldě samotné
Ostrava
spojená zelení
“
Ostrava se už řadu let může
pochlubit značným množstvím
zeleně, která na první pohled
vynikne i v takto rozlehlém
velkoměstě.
”