STYLE INTERVIEW

Janáčkova konzervatoř v Ostravě slaví významné

jubileum. Jaké byly její začátky?

Škola byla založena v r. 1953 jako Vyšší hudebně-pedagogická škola, a to díky skupině osobností kolem

skladatele Rudolfa Kubína, který se také stal jejím prvním ředitelem. Jméno našeho významného skladatele

Leoše Janáčka se do jejího názvu dostalo až o mnoho

let později v r. 1996, kdy jsme se také přestěhovali do

nové moderní budovy na Českobratrské ulici.

Co vše na konzervatoři vyučujete a jak vybíráte

její pedagogy?

Zpočátku se vyučovala pouze hra na hudební nástroje a zpěv. Později se obor zpěv osamostatnil

a přibyly obory hudebně dramatický (herectví) a tanec (balet). Nedávno jsme otevřeli nabídku současného moderního tance. Kromě klasické hudby nabízíme vzdělání také v neoperním zpěvu a jazzu. Jsme

jedinou konzervatoří v České republice, která nabízí

všechny tyto obory.

Špičkový pedagogický sbor je v naší instituci základ.

V současné době na škole působí 190 učitelů. Díky

všem velkým pedagogickým osobnostem má naše

konzervatoř tak výborný zvuk i punc výjimečnosti

a nejvyšší kvality. Většina našich učitelů odborných

předmětů jsou členové orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava a souborů ostravských i mimoostravských

divadel. Máme pedagogy i z Polska. Celá řada pedagogů sama umělecky působí.

Jsme jedinou konzervatoří

v České republice, která nabízí

všechny tyto obory.

O umělecké obory je nepochybně velký zájem.

Ano, zájem je, především o herectví, které je velmi populární a atraktivní. Tam vybíráme do prvního ročníku

10 dětí z počtu více než 100 zájemců. Ale mám velkou

radost, že se hlásí děti na tanec, kde přijímáme žáky již

od 12 let. Na školu se hlásí i vysoký počet talentovaných

dětí o obor hudba a zpěv. Uchazeči o studium procházejí náročným sítem talentových zkoušek.

Umělecké vzdělávání přináší s sebou nutnost porovnávat se s vrstevníky, s úrovní vzdělávání u nás i v zahraničí.

Proto se ti nejlepší účastní řady národních i mezinárodních soutěží, odkud přivážejí přední ceny. Řada úspěchů svědčí o kvalitě výběru a úrovni vzdělávání u nás.

Prezentují se žáci na veřejnosti už v průběhu studia?

Součástí studia jsou samozřejmě veřejná vystoupení.

Kromě řady školních vystoupení organizujeme vlastní

uměleckou sezónu, jejíž součástí jsou veřejné komorní

a symfonické koncerty, herecká i taneční představení.

Velmi populární jsou vánoční a novoroční koncerty.

Své příznivce mají i taneční a baletní koncerty. Nedávno taneční oddělení nastudovalo balet Louskáček

a současný tanec zase nabízí skvělé představení pod

názvem Drift. Na těchto představeních se podílí řada

profesionálů, např. choreografů, kteří speciálně vytvoří

choreografii pro naše studenty.

Spolupracujeme také s některými divadly. Režiséři si

často pro některé role ve svých inscenacích vybírají

naše studenty, takže naše žáky můžete již v průběhu

jejich studia vidět i v profesionálních divadlech.

Jak jste oslavili své krásné 70. leté jubileum?

Své sedmdesátiny škola oslavila v „plné kráse“ – slavnostním galakoncertem v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Konal se v multifunkční hale Gong v DOV a na podiu zde vystoupilo

150 účinkujících. I na tomto koncertu se podařilo propojit studenty s profesionály.

Oslavy však ještě nekončí. Sedmdesátka bude určitě

rezonovat až do konce roku na většině našich akcí.

Leží před námi i publikace týkající se 70. výročí

konzervatoře. Co v ní čtenář najde?

Součástí oslav je vydání knihy rozhovorů s 35 významnými umělci, absolventy naší konzervatoře. Najdete

tam jména jako Lukáš Bařák, Albert Čuba, Marta Máchová Drastíková, Pavla Gajdošíková, Tomáš Kačo,

Marek Kozák, Štěpán Kozub, Radúz Mácha, Veronika

Rovná, Gabriela Petráková a další. Jsou to osobnosti,

které nám mají co říct svým uměním i svým životem.

Zajímavostí knihy také je, že na přebalu jsou vytištěna všechna jména absolventů Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Je jich přes 3 000. Současně jsme vydali

také speciální výroční noviny, které se svým obsahem

vztahují k současnému dění školy.

Jaké to je, vést uměleckou školu?

Můžu říct, že je pro mě ctí a vášní pracovat na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Spolupracovat s lidmi plnými fantazie, kreativity a nadšení. I když jsem se vzdala své vlastní koncertní umělecké činnosti, neměnila

bych. Mám velkou radost, že mohu být u toho, když se

rodí nové hvězdy a ty pak září. Těší mě pomáhat utvářet kvalitní podmínky pro rozvoj talentů. Je to zkrátka

nádherná práce, která mě baví.

Co byste si pro „svou“ konzervatoř přála?

Budu ráda, když škola, která neplní jen vzdělávací funkci, ale svými aktivitami obohacuje kulturní nabídku Ostravy a celého regionu, bude i nadále vzkvétat uvnitř

i navenek, studentům se bude dařit, budou talentovaní

a pracovití, a jejich výsledky ocení nejen profesionálové, ale i široká veřejnost.

Také bych škole přála dostatek finančních prostředků,

aby mohla naplňovat své cíle a vize. Veřejné zdroje pro

naše aktivity nestačí. Ráda bych proto pro školu získala osvícené ředitele firem a společností, kteří by viděli

smysl v podpoře artificiálního umění a talentů, protože

bez kvalitní kultury a umění společnost upadá.

Děkujeme za rozhovor, přejeme konzervatoři a jejím

studentům vše nejlepší.

Text: redakce

Foto: JKO

www.positiv.cz ǀ 97