Čistější prostředí pro další generace, automatizace i stále se zvyšující bezpečnost práce. To je bud
BUSINESS INTERVIEW
www.posiv.cz ǀ 13
dodává ocel mnohem levněji. To je dáno
především tím, že mají desetkrát levnější
plyn, což jim dává ohromnou konkurenční
výhodu. V Evropě jsou elektrická energie
i plyn velmi drahé. Cena sice jde dolů, jen-
že to se děje zároveň i v Americe a Asii. Ev-
ropa není schopna těmto levným dovozům
konkurovat. Jsou zde sice dovozní kvóty,
kterými se Evropa chrání, ale ty nejsou
vyčerpané, protože spotřeba je nízká. Tak-
že když někdo chce levnější ocel a nespě-
chá na ni, tak si ji objedná z Koreje nebo
z Číny. Tento segment je tedy dnes pod
velkým konkurenčním tlakem a ocelárny
se tomu brání tak, že začínají vypínat svoji
technologii. Všichni velcí výrobci, jako je
Liberty, Dunaferr, ArcelorMittal nebo třeba
U.S.S. Košice, snižují výrobu a tím snižují i
své fixní náklady. Ale to je normální, proto-
že je to cyklický proces – byli jsme nahoře,
teď jdeme dolů, ale zase jednou půjdeme
nahoru. Současná krize bude možná delší,
protože ji ovlivňují geopolitické vlivy – nej-
dříve to byl covid, teď je to válka na Ukraji-
ně. Covid se vyřešil, ale dokud se nevyřeší
konflikt na Ukrajině, tak se nedá předpoví-
dat, jak to všechno dopadne, kdy se dosta-
neme do normálu a co je vlastně normál.
Vaše firma letos slaví úctyhodné výročí
190 let od založení společnosti. Za tu
dobu se samozřejmě výroba i procesy dost
změnily. Jakým způsobem se chystáte
využít nové technologie do budoucna a jak
budete inovovat, abyste optimalizovali
výrobu a všechny procesy tak, abyste byli
i nadále konkurenceschopní?
Naše společnost byla založena roku 1833
jako Karlova Huť. To byl začátek průmys-
lové revoluce, bylo to období páry, která
se vyráběla z dřevěného a později z ka-
menného uhlí. Zpracovávali jsme železo,
které se vyrábělo ve vysokých pecích
v Bašce. K pohánění zkujňovacích kla-
div a pecí jsme tehdy využívali sílu vody.
A potom přišlo období elektrické energie
a my jsme se rozvíjeli dál. Dlouhodobě
snižujeme energetickou náročnost. Vy-
užíváme dnes druhotnou energii, která
vzniká během našich výrobních proce-
sů, zpracováváme až 90 % odpadů na
materiál, který se dále prodává nebo vy-
užívá. Mimo to samozřejmě nejvíce zvy-
šuje efektivitu práce automatizace provo-
zu. Ta je na opravdu vysoké úrovni, dnes
nahrazuje i takzvaný “fortel”, lidský um.
To, co dříve uměl člověk, je dnes již v pro-
gramech řídících automatů. Řadu proce-
sů, které dříve vykonával a hlídal člověk,
nyní dělají automaty a roboty. A nejde jen
o velké stroje, ale i o obyčejné ruční ná-
řadí. Třeba takovou výměnu převodovky
dříve dělala parta šesti údržbářů a nadřeli
se u toho. Dneska to zvládnou dva lidé,
a to dvakrát nebo třikrát rychleji s pomo-
cí elektrických a hydraulických nástrojů
na baterky. Pokrok v této oblasti zvyšuje
produktivitu práce a snižuje těžkou lid-
skou práci. Pro porovnání, v roce 1990
jsme měli 6 500 zaměstnanců a dnes
jich máme 435. Lidské práce je tu čím
dál méně a zároveň je stále bezpečnější.
Dříve nám odcházeli lidé třeba na nemoc
z povolání, to už se dnes neděje. A proto
je důležité tyto úkony nahrazovat techni-
kou. To je naším cílem.
Pane Chmelíku, děkujeme za rozhovor.
“
Pokud zaměstnanci doporučí
člověka, který se osvědčí,
poskytneme mu nanční
odměnu. Většinou přivedou
do naší rmy své příbuzné.
Často zde pracují
dvě až tři generace.
”