Tvrdíte, že si nová technologie poradí s extrémními podmínkami a hůře přístupnými místy, jako jsou například lesy, vydrží extrémní prašnost a klimatické podmínky. Bylo potřeba koncept vozu přizpůsobit vodíkovému pohonu, nebo jste vycházeli z předchozích modelů Tatra?

Základní filozofií vývoje vodíkové Tatry je stoprocentní zachování TATRA-MOBILITY, tedy našeho podvozku. Běžně dostupný elektromotor je spojen se sestupnou převodovkou spojovacím hřídelem. Výhodou, vedle již zmíněného zachování tatrováckého podvozku, je umístění hnacího elektromotoru v „chráněné“ zóně nad páteřovou nosnou rourou, bez vlivu na tuhost celé podvozkové struktury, možnost kombinace
s vícestupňovou převodovkou a v neposlední řadě i možnost výroby podvozku na stejné montážní lince.

“ Automobily se stávají pojízdnými počítači. ”

Co se týká prašnosti a extrémních klimatických podmínek, tak to je právě ten důvod, proč náš prototyp vzniká – řešení nasávání vzduchu pro palivový článek, či starty za nízkých teplot a obecně provoz v mrazu je předmětem řešení našeho konsorcia a bude předmětem náročných testů.

Dovolím si na závěr položit jednu hypotetickou otázku. Jak se bude podle Vás vyvíjet svět automobilů?

Co je více než jisté, tak automobily se stávají pojízdnými počítači, plnými elektroniky, usnadňující jejich ovládání a zajišťující vyšší bezpečnost jejich uživatelů. Z pohledu tlaku na čistotu ovzduší je zřejmě již téměř jistá cesta osobních vozů směrem k elektrickému pohonu. V oblasti vozidel nákladních nemusí být situace až tak jednoznačná – osobně bych nezatracoval další budoucnost motorů spalujících vodík či syntetické palivo. Směrů, jak se vypořádat s požadavky na uhlíkovou neutralitu při zachování aktuální uživatelské „přívětivosti“, stále existuje více.

Pane Smolko, děkujeme Vám za rozhovor.