v Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji.

Podtitul dnešní konference byl

„Budoucnost vzdělávání, budoucnost

firem“. V čem by především měl být

budoucí systém vzdělávání jiný a odlišný

proti tomu současnému?

Vzdělávací systém budoucnosti by měl

být pružný a otevřený, něco jako internetový obchod, kam by si zájemce „zaskočil“ získat potřebné znalosti a dovednosti,

které využije ve svém zaměstnání a podnikání. Samozřejmě že nezbytností by byl

základ, jakýsi „středoškolský přehled“,

který by měl absolvovat každý. Nezáleželo by na věku lidí, v online kurzech by se

tak mohli potkávat mladí i starší. A určitě

by bylo vhodné, aby opravdoví odborníci

předávali své znalosti a zkušenosti dalším

buď v online kurzech, nebo v nějakých

praktických dílnách či pracovištích.

šikovní a schopní,

“aleJsmepotřebujeme

čas.

”

Jste jednou z tváří nové iniciativy

„2. ekonomická transformace“. Jak byste

ji charakterizoval a co jsou její pilíře?

Nejdříve k té první ekonomické transformaci, která trvala od roku 1989 do roku

2021, do začátku pandemie. Byla celkem

úspěšná, ale její koncept z 90. let, založený na levné pracovní síle, výhodné lokalitě a kvalitní infrastruktuře, se vyčerpal.

Díky této transformaci jsme hospodářsky

dohnali jih Evropy, Řecko, Portugalsko

a částečně i Španělsko a Itálii. Nyní se

potřebujeme soustředit na finální výrobu,

motivovat „naše“ zahraniční firmy, aby

část zisku investovaly u nás a nepřicházeli

jsme ročně o 300 miliard korun na dividendách. Potřebujeme zvýšit produktivitu

digitalizací, automatizací a robotizací. To

jsou hlavní úkoly na příštích pár desítek

let, abychom dostihli také Skandinávii, Benelux, Německo a Rakousko. Dokážeme

to, pokud se nedopustíme nějakých šíleností jako vystoupení Česka z Evropské

unie a podobně. Jsme šikovní a schopní,

ale potřebujeme čas.

Zjednodušeně řečeno umožnit, aby část

vzdělávání žáka převzal na základě vzájemné smlouvy podnik nebo poskytovatel

praxe. Už v roce 2017 jsme ve spolupráci

se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje odstartovali pilotní projekt

s využitím principů duálního vzdělávání.

V současné době je do tohoto pilotního systému zapojeno již 33 firem a škol

Ve svém dnešním vystoupení jste řekl,

že bychom si měli zapamatovat Vaše

motto: Kreativita a originální řešení

vznikají z diverzity. Jak tomu rozumět?

V dnešní době je nejcennější, když máte

svůj vlastní finální produkt, který je v něčem unikátní, originální a inovativní. To

vás udrží před konkurencí. O to se všichni musíme snažit. Vtip je v tom, vyrábět

produkty atraktivní pro co nejširší okruh

HR

zákazníků, kteří si je na trhu koupí. A abyste dokázali něco takového nabídnout, je

potřeba už v předvýrobním procesu zohlednit názory a estetiku různých zákaznických skupin.

Když máte automobilku, která chce prodávat po celém světě, tak v jejím designovém

týmu nemůže být šest bílých, třicetiletých

mužů jedné národnosti. Ti dokáží poměrně snadno a rychle navrhnout auto, které

bude atraktivní pro jim podobný typ zákazníků v jejich zemi nebo v regionu. Na

druhém konci světa už ale atraktivní být

nemusí. Proto je potřeba, aby v tom týmu

byli cizinci, kteří vám řeknou, že například

Číňani potřebují na autě hliník všude, kde

to jen jde. Je taky důležité mít v takovém

týmu ženy. Ženy dnes kupují auta více než

v minulosti a je potřeba, aby se jejich estetika v tom výrobku projevila. Dále potřebujete v týmu starší lidi, kteří vás upozorní

na úskalí, se kterými mladí nemají problém.

Potřebujete vytvořit diverzifikovaný tým,

abyste z něj dostali maximální kreativitu

a tu potom dokázali vtělit do finálního výrobku. Takové výrobky jsou pak atraktivní

pro široké spektrum zákazníků.

Při Vašem vystoupení jsem si udělal

3 poznámky: vztah k technice vzniká

správnou polytechnickou výukou

již na ZŠ; na SŠ musíme jít cestou

duálního vzdělávání; klíčové je terciární

vzdělávání s propojením univerzit

a podniků. Jsou to ty správné a klíčové

cesty pro úspěšnou budoucnost?

Abychom dokázali český průmysl posunout k výrobě s vysokou přidanou hodnotou, musíme stavět především na kvalitě

tuzemského školství. Vzdělávací systém je

třeba více zaměřit na správné směrování

žáků podle jejich talentu a předpokladů.

S technikou a fungováním reálného světa

by se děti měly začít seznamovat co nejdříve, tedy už od MŠ a prvního stupně ZŠ. Je

potřeba už dětem ukázat radost z tvoření.

Na druhém stupni pak začít rozšiřovat znalosti v polytechnických předmětech i praktickou částí v dílnách.

Na SŠ dlouhodobě usilujeme o umožnění

a rozšíření duálního vzdělávání ve školách.

Studenti lépe přilnou k oboru, pokud mohou získávat zkušenosti v reálném pracovním prostředí ve firmách a pracovat přímo

s odborníky z praxe. Totéž pak platí i na VŠ,

kde by studenti měli mít možnost se podílet

třeba na společném aplikovaném výzkumu

s firmami. Vedle toho by se ale mělo technické a přírodovědné vzdělávání soustavně

propagovat mezi veřejností a podporovat

například i kroužky v tomto směru.

Pane Špicare, děkujeme Vám za rozhovor.

POSITIV 2/2022 ǀ 57