v Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji.
Podtitul dnešní konference byl
„Budoucnost vzdělávání, budoucnost
firem“. V čem by především měl být
budoucí systém vzdělávání jiný a odlišný
proti tomu současnému?
Vzdělávací systém budoucnosti by měl
být pružný a otevřený, něco jako internetový obchod, kam by si zájemce „zaskočil“ získat potřebné znalosti a dovednosti,
které využije ve svém zaměstnání a podnikání. Samozřejmě že nezbytností by byl
základ, jakýsi „středoškolský přehled“,
který by měl absolvovat každý. Nezáleželo by na věku lidí, v online kurzech by se
tak mohli potkávat mladí i starší. A určitě
by bylo vhodné, aby opravdoví odborníci
předávali své znalosti a zkušenosti dalším
buď v online kurzech, nebo v nějakých
praktických dílnách či pracovištích.
šikovní a schopní,
“aleJsmepotřebujeme
čas.
”
Jste jednou z tváří nové iniciativy
„2. ekonomická transformace“. Jak byste
ji charakterizoval a co jsou její pilíře?
Nejdříve k té první ekonomické transformaci, která trvala od roku 1989 do roku
2021, do začátku pandemie. Byla celkem
úspěšná, ale její koncept z 90. let, založený na levné pracovní síle, výhodné lokalitě a kvalitní infrastruktuře, se vyčerpal.
Díky této transformaci jsme hospodářsky
dohnali jih Evropy, Řecko, Portugalsko
a částečně i Španělsko a Itálii. Nyní se
potřebujeme soustředit na finální výrobu,
motivovat „naše“ zahraniční firmy, aby
část zisku investovaly u nás a nepřicházeli
jsme ročně o 300 miliard korun na dividendách. Potřebujeme zvýšit produktivitu
digitalizací, automatizací a robotizací. To
jsou hlavní úkoly na příštích pár desítek
let, abychom dostihli také Skandinávii, Benelux, Německo a Rakousko. Dokážeme
to, pokud se nedopustíme nějakých šíleností jako vystoupení Česka z Evropské
unie a podobně. Jsme šikovní a schopní,
ale potřebujeme čas.
Zjednodušeně řečeno umožnit, aby část
vzdělávání žáka převzal na základě vzájemné smlouvy podnik nebo poskytovatel
praxe. Už v roce 2017 jsme ve spolupráci
se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje odstartovali pilotní projekt
s využitím principů duálního vzdělávání.
V současné době je do tohoto pilotního systému zapojeno již 33 firem a škol
Ve svém dnešním vystoupení jste řekl,
že bychom si měli zapamatovat Vaše
motto: Kreativita a originální řešení
vznikají z diverzity. Jak tomu rozumět?
V dnešní době je nejcennější, když máte
svůj vlastní finální produkt, který je v něčem unikátní, originální a inovativní. To
vás udrží před konkurencí. O to se všichni musíme snažit. Vtip je v tom, vyrábět
produkty atraktivní pro co nejširší okruh
HR
zákazníků, kteří si je na trhu koupí. A abyste dokázali něco takového nabídnout, je
potřeba už v předvýrobním procesu zohlednit názory a estetiku různých zákaznických skupin.
Když máte automobilku, která chce prodávat po celém světě, tak v jejím designovém
týmu nemůže být šest bílých, třicetiletých
mužů jedné národnosti. Ti dokáží poměrně snadno a rychle navrhnout auto, které
bude atraktivní pro jim podobný typ zákazníků v jejich zemi nebo v regionu. Na
druhém konci světa už ale atraktivní být
nemusí. Proto je potřeba, aby v tom týmu
byli cizinci, kteří vám řeknou, že například
Číňani potřebují na autě hliník všude, kde
to jen jde. Je taky důležité mít v takovém
týmu ženy. Ženy dnes kupují auta více než
v minulosti a je potřeba, aby se jejich estetika v tom výrobku projevila. Dále potřebujete v týmu starší lidi, kteří vás upozorní
na úskalí, se kterými mladí nemají problém.
Potřebujete vytvořit diverzifikovaný tým,
abyste z něj dostali maximální kreativitu
a tu potom dokázali vtělit do finálního výrobku. Takové výrobky jsou pak atraktivní
pro široké spektrum zákazníků.
Při Vašem vystoupení jsem si udělal
3 poznámky: vztah k technice vzniká
správnou polytechnickou výukou
již na ZŠ; na SŠ musíme jít cestou
duálního vzdělávání; klíčové je terciární
vzdělávání s propojením univerzit
a podniků. Jsou to ty správné a klíčové
cesty pro úspěšnou budoucnost?
Abychom dokázali český průmysl posunout k výrobě s vysokou přidanou hodnotou, musíme stavět především na kvalitě
tuzemského školství. Vzdělávací systém je
třeba více zaměřit na správné směrování
žáků podle jejich talentu a předpokladů.
S technikou a fungováním reálného světa
by se děti měly začít seznamovat co nejdříve, tedy už od MŠ a prvního stupně ZŠ. Je
potřeba už dětem ukázat radost z tvoření.
Na druhém stupni pak začít rozšiřovat znalosti v polytechnických předmětech i praktickou částí v dílnách.
Na SŠ dlouhodobě usilujeme o umožnění
a rozšíření duálního vzdělávání ve školách.
Studenti lépe přilnou k oboru, pokud mohou získávat zkušenosti v reálném pracovním prostředí ve firmách a pracovat přímo
s odborníky z praxe. Totéž pak platí i na VŠ,
kde by studenti měli mít možnost se podílet
třeba na společném aplikovaném výzkumu
s firmami. Vedle toho by se ale mělo technické a přírodovědné vzdělávání soustavně
propagovat mezi veřejností a podporovat
například i kroužky v tomto směru.
Pane Špicare, děkujeme Vám za rozhovor.
POSITIV 2/2022 ǀ 57