HR

Vzdělání

je klíčem

k budoucnosti

S viceprezidentem Svazu

průmyslu a dopravy ČR

Radkem Špicarem si na

konferenci „Budoucnost

vzdělávání – Budoucnost

firem“ povídal předseda

redakční rady magazínu

POSITIV Radúz Mácha.

K tématu vzdělávání je dnes moderní

přiřadit přívlastek „celoživotní“. Proč je

to tak správně?

Svět se mění stále rychleji a s tím i trh práce

a požadavky na kompetence zaměstnanců.

Například konstruktér spalovacích motorů,

dnes vysoce prestižní kvalifikovaný obor, za

nějakou dobu nebude existovat. A pokud

takový konstruktér nebude chtít vypadnout

z branže, bude se muset přeškolit na jinou

specializaci. Vzdělávat se celý život potřebujeme i kvůli digitalizaci a novým technologiím, které se zavádějí do všech sfér života

i podnikání. Takže pokud si někdo myslí, že

s tím, co se naučil ve škole, vystačí celý život,

tak je na kardinálním omylu.

Kdo by měl definovat klíčové

kompetence zaměstnanců budoucího

trhu práce?

Jednoznačně by to měli být zaměstnavatelé a jejich sdružení ve spolupráci s poskytovateli vzdělávání pro dospělé. Jedině

praxe může říct, co je reálné, co už zastaralé a které znalosti a dovednosti jsou na

vzestupu. Ministerstva školství a práce by

k tomu měla utvořit rámec a spravovat databázi požadavků profesí. Národní soustava kvalifikací existuje a je ve spolupráci se

zaměstnavateli budována již skoro 15 let.

Platí zákon o uznávání výsledků vzdělávání, který stanovuje podmínky, za kterých

může být uchazeč přezkoušen autorizovanou osobou a získat certifikát specifické

odborné kvalifikace, aniž by někdo zjišťoval, jakým způsobem k daným znalostem

a dovednostem došel. To je totiž podstata

56 ǀ POSITIV 2/2022

vzdělávání v dospělém věku, že se lidé učí

nové věci průběžně a sami.

Jaká je úloha Svazu průmyslu

v oblasti vzdělávání?

Vidíme potřebu budovat vztah k přírodovědným a technickým oborům průřezově

v celém rozsahu a na všech stupních vzdělávání. Podporujeme například myšlenku,

aby se zredukovaly obory středních škol

do širších oborových základů a studenti

se postupně specializovali či profilovali

do profesí např. dle systému zmíněné Národní soustavy kvalifikací (NSK). V tomto

systému je možno vzdělávat i dospělé,

v rámci profesních rekvalifikací. Další „prošlapávanou“ cestou je uplatnění „duálních

principů“ v českém odborném vzdělávání.