Lucie Baránková Vilamová celý svůj život spojila s druhým nejlidnatějším obvodem Ostravy. Narodila se tam, vystudovala vysokou školu a nyní je v Porubě starostkou. V rozhovoru se rozpovídala o tom, že se obvod zaměřuje na zelené projekty a chce být moderním a cool místem, kde budou lidé rádi bydlet.

Paní starostko, Poruba je nádherná mimo jiné díky zeleni a květinám. Jsou zelené projekty prioritou obvodu?

Samozřejmě. Proto jsme se v posledních letech zaměřili na úpravy parků a dvorů. Podařila se nám podle mého názoru velmi zdařilá revitalizace parku na náměstí Družby. Vysadili jsme tam novou zeleň, vytvořili mlatové cesty, je tam spousta moderního mobiliáře a nechybí ani zázemí. Celkově dostalo místo nový impuls, a protože bydlím nedaleko, ráda si tam zajdu. Podobně povedená je i revitalizace náměstí Jana Nerudy. Teď chystáme proměnu parků vedle Domu kultury Poklad. V jednom vznikne relaxační zóna i s vodotryskem, který býval na Masarykově náměstí. Druhý bude sloužit především sportu a aktivnímu odpočinku. V přípravě máme i revitalizaci parku na náměstí 

Vítězslava Nováka.

Zmínila jste i dvory… 

Porubské dvory jsou fenoménem samy o sobě. Zvlášť v nejstarších porubských obvodech, kde tvoří opravdu uzavřená místa. Vyrostly na nich generace Porubanů a ve svých písních je opěvuje i Jaromír Nohavica. Potřebují ale facelift. V loňském roce jsme opravili dvůr na ulici Pionýrů, letos opravujeme další vedle náměstí Jana Nerudy. Na rekonstrukci dvorů máme zaměřený i participativní rozpočet Zelená Porubě. Lidé už nepřihlašují dílčí proměny veřejného prostoru, ale opravdu celé dvory. Letos už takovou proměnu podstupuje vnitroblok na ulici Plk. Rajmunda Prchaly.

Při péči o zeleň využíváte řadu moderních prvků. Můžete o tom říct více?

Snažíme se sledovat aktuální trendy a ty pak převádíme do našich podmínek. Není to totiž tak, že kompletně přeberete něco, co funguje jinde. Každé místo má svá specifika a ta je třeba akceptovat. Už nějakou dobu jsme třeba přemýšleli nad mozaikovou sečí trávy. To je takový druh seče, při kterém se určitá místa nekosí. A ta pak slouží jako potrava pro hmyz, úkryt pro malá zvířata a je to i jedno z opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu. 

Ovšem vyžaduje to velké a souvislé plochy trávy. A protože Poruba je na poměrně sevřeném území, podobných ploch tady moc není.

A podařilo se nějaká místa nakonec najít?

Podařilo. Letos jsme se tímto způsobem začali starat o dvě místa v Porubě. Ale opět jsme si to přizpůsobili našim podmínkám. Při mozaikové seči se vždy nechávají pásy neposekané trávy. A to se nám nelíbilo. Proto jsme se domluvili s firmou, které nám dělá údržbu zeleně, že místo pásů nechají kruhové ostrůvky vysoké trávy. Plní to stejnou funkci a vypadá to mnohem lépe.

Loni jste vysadili i první květinovou louku. Jak se osvědčila?

Neskutečně. A opět to má několik rovin. Tou první je, že obrovský úspěch měla u lidí. Když to přeženu, kdo loni neměl na sociálních sítích fotku louky na Francouzské ulici, jako by nebyl Poruban. A tou druhou rovinou je, že jsme si ověřili, že to funguje a plní to svou roli i v ochraně klimatu. Je to sice malá věc, ale i ta se počítá. Proto jsme se rozhodli louky rozšířit i do dalších lokalit.

A kde všude je lidé najdou?

Původně jsme měli vytipováno pět nových míst, nakonec je jich jedenáct. Chtěli jsme, aby se z květin mohli těšit lidé napříč Porubou. Nově jsme vysadili 3 755 metrů čtverečních. Celkově máme luční kvítí téměř na šesti tisících metrech čtverečních.

Paní starostko, děkujeme Vám za rozhovor.