STYL ROZHOVOR

Mirai, narodil jste se v japonském Ógaki, ale už ve třech

letech jste se se svou japonskou maminkou a českým

tatínkem přesunul do Frýdku-Místku. Dnes hodně

pobýváte v Praze. Kde se cítíte být opravdu doma?

Řekl bych, že ve Frýdku, ale když najdete kamarády i jinde, tak se dá snést, že je člověk tak trochu kočovník.

Česko je naštěstí poměrně malá země, takže jste doma

vlastně celkem furt. Dělám si teď pilotní průkaz na menší letadla, tak třeba si to tu ještě trochu „zmenším“.

Ve Frýdku-Místku, v areálu bývalé textilky Slezan,

každý rok organizujete populární festival FM City Fest.

Co bylo rozhodující při výběru místa? Zasahovalo do

toho nějakým způsobem vedení města?

Hledali jsme prostor, kam se kapacitně vejde pár tisíc

lidí, který nebude příliš náročný z hlediska infrastruktury, jako třeba fesťák někde na louce, kde kompletní

zázemí musíte nejdřív vybudovat. Tam kde jsme, sice

taky pár let trvalo, než jsme si věci vymazlili a pár stavebních úprav to chtělo, ale je tam spousta přilehlých

budov, které využíváme. Zároveň nás ale omezují

v dalším kapacitním růstu. Vše má svoje pro a proti.

A taky jsme chtěli, ať má to místo své kouzlo. Slezanská osmička je starý průmyslový objekt, krásná cihlová

78 ǀ POSITIV 1/2023

budova, bývalá přádelna bratrů Neumannů, a symbolem areálu je dneska už i vysoký komín, co je vidět ze

spousty míst ve městě. Město má nad akcí záštitu a samozřejmě jsme s ním náš záměr konzultovali.

“

V rámci hal neděláme kompromisy

a investujeme do zážitku lidí nadoraz.

”

Kde vás můžeme v nejbližší době vidět,

ale hlavně slyšet?

Chystáme se na naši první slovenskou tour. Mohlo

by se zdát, že když vyprodáváme O2 arény v Česku,

že to bude ± podobně i na Slovensku, ale opak je

pravdou. Dobýváme úplně nový trh. Hrajeme v prostorách od 500 do 1 000 lidí. Bude plno, ale vlastně

si nejsem jistý, jestli ty lístky náhodou nevykoupí spíše čeští fanoušci, co si chtějí udělat výlet. Každopádně pro následující roky máme plán jezdit na Slovensko trochu častěji. Ono to koneckonců máme dost

často i blíž, než když hrajeme u nás víc na západě.

V rámci tour například Žilina – to máme vyloženě

za kopcem. Jen Košice jsou z hlediska vzdálenosti

trochu peklíčko.