INVESTOŘI V MSK
Na Třinec je spolehnutí
Na kvalitní zdravotnickou péči, na dobré lidi i na magistrát města, na silné zaměstnavatele,
nemocnici a Třinecké železárny, mají tu skvělý hokej i krásné okolí. O vyhlášené třinecké
nemocnici jsme si povídali s jejím ředitelem, ing. Jiřím Veverkou.
V dubnu oslavíte své druhé výročí ve funkci ředitele
nemocnice. Jaké bylo to období?
Ta situace nebyla ideální: předtím se tu rychle vystřídali
čtyři ředitelé, do toho přišel covid, ale největší problém
byla nečekaně špatná ekonomická situace nemocnice.
Paradoxně nám pomohl právě covid – v těch stále
se měnících krizových podmínkách jsem brzy zjistil,
o které spolupracovníky se můžu opravdu opřít.
Jaký úspěch považujete za nejdůležitější?
Postupně se vyčistily vztahy mezi lidmi, stabilizoval se
nový tým a všichni táhli za jeden provaz. Bez problémů
se domluvíme, Češi, Poláci, Slováci. I když pak přišla
další vlna covidu, už jsme pomalu začínali restartovat
naše projekty, investice, mnohdy hrazené z evropských nebo krajských peněz.
Kam chcete nemocnici dál posunout? Plánujete
nějaké rozsáhlé investice?
Nyní se rozbíhá rekonstrukce a dostavba křídla, kde
je umístěno rehabilitační oddělení a krevní centrum.
Rekonstrukce zvýší kvalitu prostředí i úroveň poskytovaných služeb.
Po prostorách rehabilitace přijde na řadu rekonstrukce
oddělení gastroenterologie, které dnes pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Na podzim se otevře dotační výzva k výstavbě urgentního příjmového
oddělení. Pokud uspějeme, budeme chtít stavbu zahájit co nejdříve.
Máme jak řadu dalších menších projektů, tak velké
vize, které reagují na nedostatek prostoru a personálu.
Jak to skloubit časově i finančně, to v současné době
řešíme při tvorbě strategického plánu nemocnice s výhledem do roku 2035.
Co vám v práci pomáhá?
Pro nás je důležitá dobrá komunikace a spolupráce
s magistrátem města, s Třineckými železárnami, s městskou policií, hasiči apod. Jsme tu po železárnách druhý
největší zaměstnavatel, máme 1 300 zaměstnanců.
“
Velmi oceňuji zdejší místní lokální
patriotismus, lidé tu velmi dobře a velmi
ochotně spolupracují.
”
Velmi oceňuji zdejší místní lokální patriotismus – lidé
tu velmi dobře a velmi ochotně spolupracují, dokonce
i mimo denní pracovní zátěž. Snažíme se je v tom podporovat a motivovat i benefity a podpůrnými programy.
Umíme se dohodnout i s odbory, včetně platů. Lidé si
váží jistoty stabilní práce v nemocnici. I v současné složité ekonomické situaci dokážeme věci řešit tak, aby pacienti – pro něž tu přece jsme – žádné zhoršení nepocítili.
Prozradíte nám, čím jste jako nemocnice zvláštní?
Teď něco na odlehčení. Máme v areálu mnoho uměleckých děl – soch, které autoři tvoří přímo v našem
parku a pak je věnují nemocnici. Jsme dokonce v Guinessově knize rekordů!
Dokážete si po tak náročné práci taky odpočinout?
Jistě – hlavně kolo a turistika, nicméně baterky dobíjím
nejlépe v práci. Mě nabíjejí ti lidé tady. Každé ráno se
těším, že je zase uvidím. Jsem tu prostě rád.
Pane řediteli, děkujeme Vám za rozhovor.
Třinec Is Reliable
Třínec has it all. From high quality healthcare, a variety of talented people, an active city hall,
strong employers in the local hospital and steelworks, a bustling hockey scene and beautiful
nature. We spoke to Ing. Jiří Veverka, director of the Třinec hospital, about his position and
the current state of affairs at the renowned healthcare facility.
This April will mark your second year as hospital
director. How has the job treated you thus far?
Well, the situation was not exactly ideal. The hospital
went through 4 other directors in quick succession
before I entered the position. In addition, we also had
covid to deal with at the time, and the economical
situation of the hospital was also not the best.
Ironically, covid ended up being useful in some ways.
Since everything was turbulent back then, it really
40 ǀ POSITIV 1/2023
helped me find out which of my colleagues I could
rely on.
What achievements do you consider to be most
crucial?
Gradually, the interpersonal relationships amongst
the staff cleared up. I stabilized the new team and we
were able to work together much better. We are Czechs,
Poles and Slovaks and we had no issue in communicating