Komunitu nevybudujete e-mailem

Ředitel OHK Opava Lukáš Petřík ročně absolvuje kolem 500 schůzek s podnikateli. Možná proto komora dnes sdružuje přes 250 členů, jejichž firmy zaměstnávají téměř 15 tisíc lidí a jen za první čtvrtletí přibylo 25 nových členů. V rozhovoru vysvětluje, co za tímto růstem stojí, čím komora podnikatelům dnes skutečně pomáhá a proč osobní kontakt nepovažuje za přežiteka co naopak ano.

Jak výjimečné je takové tempo růstu členské základny?

V posledních letech patříme mezi dynamicky se rozvíjející hospodářské komory v Česku. Zároveň navazujeme na více než třicet let její historie. Nechceme všechno staré zahodit a začít znovu, ale zachovat to, co má hodnotu, a přidávat tempo, nové formáty a služby odpovídající dnešnímu podnikání. Samotný počet členů pro mě není cílová páska. Je to hlavně ukazatel, zda to, co děláme, podnikatelům dává smysl.

Proč si k vám nacházejí cestu i firmy mimo Opavsko?

Firmy dnes neřeší jen hranice okresů. Zajímá je prostředí, do kterého vstupují, lidé, které tam potkají, a hlavně reálný přínos členství. Členství je dobrovolné, i když už mi několik podnikatelů s překvapením řeklo, že si mysleli, že být členem komory je podmínkou pro podnikání. Z pohledu členské základny by se mi takový model samozřejmě líbil, ale tak to v České republice nefunguje. O to víc musíme umět hodnotu členství každý den obhájit. Podnikatel očekává kontakt, obchodní příležitost, pomoc s konkrétním problémem, vzdělávání nebo propojení na správného člověka. Velkou pozornost věnujeme i živnostníkům a menším firmám. Ty často nemají vlastní specialisty a právě jim může individuální mentoring, praktická rada nebo rychlé propojení výrazně pomoci. Za přežitek naopak považuji představu komory jako formální instituce, která funguje stejně jako před dvaceti lety.

Co děláte jinak, že vám firmy samy klepou na dveře?

Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí bylo být mnohem více venku mezi podnikateli. Osobně absolvuji kolem pěti set pracovních schůzek a setkání ročně. Bez toho to podle mě nejde – pokud chcete rozumět firmám, musíte pravidelně sedět u jednoho stolu s jejich majiteli, jednateli a manažery. Právě z toho vznikají nové formáty, návštěvy firem i odborné diskuse. Příkladem je naše Letní setkání podnikatelů, které navštěvuje přes 300 hostů a vzniklo ve velmi dobré spolupráci se Statutárním městem Opava. To je pro nás skutečný partner a myslím, že právě takové propojení města a podnikatelského prostředí není samozřejmostí. V našem případě je to jedna z věcí, které nám mohou jiné regiony právem závidět. Druhou změnou bylo více pracovat se zpětnou vazbou: co funguje, rozvíjíme, co nefunguje, měníme. Komunitu totiž nejde vytvořit na papíře – vzniká z důvěry a pravidelného kontaktu. V některých aktivitách si hledáme vlastní cestu, zároveň ale spolupracujeme s dalšími komorami v regionu a sdílíme zkušenosti.

Co dnes podnikatele trápí nejvíc?

Nejčastěji dnes firmy řeší lidi – zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků a do budoucna i samotnou dostupnost pracovní síly. Dále předvídatelnost podnikatelského prostředí, administrativní zátěž a regulace. Každá nová povinnost má svou cenu a ta se nakonec promítá do nákladů firem, investic i cen pro zákazníky. Výrazným tématem jsou také AI, automatizace a práce s daty. Nejde ale o to používat každou novinku, nýbrž poznat, co má pro konkrétní firmu smysl. A stále důležitější bude nástupnictví – předávání firem, know–how, vztahů i odpovědnosti. Úlohou komory podle mě není jen reagovat na problémy, které už všichni vidí, ale otevírat i témata, která budou firmy naplno řešit za dva nebo tři roky.

V čem má Moravskoslezský kraj výhodu u investorů a kde naopak ztrácí?

Osobně si myslím, že nám v některých oblastech trochu ujel vlak a teď ho doháníme. Stačí se podívat za hranice do Polska, jaký rozvoj tam za posledních deset let proběhl v infrastruktuře, podnikatelských zónách nebo okolí velkých měst.

Moravskoslezský kraj má přitom silný základ – kvalitní firmy, úspěšné podnikatele, technické know–how a průmyslovou tradici. U nových investic ale nerozhoduje jen cena pozemku nebo práce. Investor potřebuje připravenou lokalitu, kapacitu energií a sítí, dopravní napojení, pracovní sílu a předvídatelný povolovací proces. Musíme proto lépe využívat brownfieldy, připravovat podnikatelské zóny a zkracovat cestu od investičního záměru k realizaci. Potenciál tady máme, teď jde o podmínky, aby firmy měly důvod růst právě tady a schopní lidé důvod zůstávat nebo se vracet.

Kam chcete komoru posunout v následujících letech?

Za poslední roky jsme výrazně rozšířili členskou základnu, dnes pořádáme přes čtyřicet akcí ročně a jen za první pololetí jimi prošlo více než 1 100 lidí. Na tom chceme stavět dál. Chci, aby byla OHK Opava vnímána jako silný partner pro podnikání – pro cílené propojování firem, sdílení know–how, otevírání důležitých témat i hledání konkrétních řešení. Jsme otevření novým spolupracím, pokud dávají smysl firmám a regionu. Osobně si ale přeji, aby opavská komora při dalším růstu neztratila svou tvář. Aby zůstala místem, kam se podnikatelé nebudou bát zavolat o radu, kde se budou rádi potkávat a kde budou vědět, že na své problémy nemusí být sami.