Ondřejník, nebo Smrk? V Ostravici vybíráte dům podle toho, jak chcete žít
Devět trojdomů a desátý dům navíc – s privátním wellness, saunou, bazénem i fitness pro rezidenty. Projekt Beskydská Brána v Ostravici staví developer František Doležal, který se do jednoho z domů nastěhuje. Jak to ovlivnilo jeho rozhodování při stavbě?
Jedná se o rezidenční projekt, kde se snoubí moderní bydlení s bezprostřední blízkostí hor. Proč jste si vybral právě Ostravici?
K Beskydám mám osobní vztah – pocházím z regionu, rád se sem vracím a dlouhodobě vnímám, jak se Ostravice mění v plnohodnotnou celoroční destinaci. Impulz přišel v době pandemie, kdy jsem sám hledal místo v přírodě pro vlastní rodinu. Ostravice nabízí výjimečnou kombinaci: jste pod Lysou horou, u řeky a golfových hřišť, ale zároveň zůstáváte v pohodlném dosahu Ostravy i Frýdku–Místku. Nechtěli jsme proto stavět rekreační chaty, ale skutečné domy pro celoroční život.
Moderní architektura v horském prostředí. Jaké zadání jste dal architektovi a co pro vás bylo důležité?
Zadání bylo moderní, ale pokorné vůči místu. S architektem Markem Danyšem jsme nechtěli kopírovat tradiční chalupu ani do Beskyd přenést městskou vilu. Hledali jsme současný výraz, který pracuje se sedlovou střechou, dřevem, kamenem a krajinou, ale zároveň přináší velkorysé prosklení, světlo a komfort. Důležitá byla také dlouhá životnost materiálů a promyšlený detail. Ocenění Cena architektů v soutěži Realitní projekt roku 2024 pro Moravskoslezský kraj vnímám jako potvrzení, že se podařilo najít správnou rovnováhu.
Projekt tvoří 27 domů, respektive devět trojdomů. Jak jste při návrhu pracovali se soukromím budoucích majitelů?
Trojdomy umožnily zachovat komorní měřítko projektu a pracovat s pozemkem efektivně, soukromí však bylo od začátku zásadní. Jednotlivé domy mají vlastní vstupy, zahrady a terasy a jejich orientace omezuje přímé pohledy mezi sousedy. Velké prosklené plochy směřují především do krajiny, nikoli k vedlejšímu domu. Cílem nebylo vytvořit anonymní satelit, ale prostředí, kde se lidé mohou potkávat, aniž by přišli o klid vlastního domova.
Domy jste rozdělili do dvou typů - Smrk a Ondřejník. Pro koho jsou jednotlivé varianty určeny?
Oba typy mají dispozici 4+kk, liší se však velikostí a způsobem využití. Ondřejník s plochou přibližně 119 až 120 metrů čtverečních je kompaktnější a vyhoví párům, menší rodině nebo majitelům, kteří hledají druhý domov s rozumnými provozními náklady. Smrk nabízí zhruba 156 až 166 metrů čtverečních a větší prostor pro rodinný život, návštěvy i práci z domova. Nejde o lepší a horší variantu; každá odpovídá jinému životnímu rytmu.
Na projektu hodně zdůrazňujete vysoký standard. Co pro vás osobně znamená opravdu kvalitní dům?
Kvalita pro mne není především seznam drahých značek, ale celek, který dobře funguje i po letech. Začíná promyšlenou dispozicí, dostatkem světla a poctivým provedením, pokračuje energetickou úsporností a končí materiály, které stárnou důstojně. Proto jsou součástí standardu například tepelné čerpadlo Viessmann, podlahové vytápění, velkoformátová trojskla, kvalitní koupelny, odolné fasády, modřínové terasy i příprava pro elektromobilitu. Nechtěli jsme, aby klient musel dům po převzetí zásadně předělávat.
Součástí projektu má být privátní wellness určené pouze rezidentům. Co vás přivedlo k myšlence vytvořit společné zázemí?
Chtěli jsme nabídnout víc než soubor samostatných domů. Společný „desátý dům“ má rezidentům přinést wellness se saunou a bazénem, fitness, společenskou místnost a tři apartmány pro návštěvy. Majitel tak nemusí mít všechny tyto prostory ve svém domě a přitom je má k dispozici. Zároveň vzniká přirozené místo setkávání. Komunita se nedá nařídit, ale lze jí vytvořit dobré podmínky – a právě v tom vidím hlavní smysl společného zázemí.
I vy sám budete jedním z majitelů domu. Změnilo to váš pohled na projekt? Rozhodoval jste při stavbě někdy jinak?
Určitě. Když víte, že budete jedním z obyvatel, přestanete projekt posuzovat jen podle tabulek a termínů.
Mnohem víc řešíte každodenní používání, údržbu, soukromí i to, jak bude areál vypadat za deset či dvacet let. V některých rozhodnutích to znamenalo zvolit kvalitnější a dlouhodobější řešení, i když nebylo nejlevnější. Zároveň je to pro klienty jasný signál: za projektem nestojím jen jako developer, ale také jako budoucí soused.
Beskydská Brána vzniká ve dvou etapách. Kde se projekt nachází dnes?
První etapa zahrnující dvanáct domů je dokončená a čeká na kolaudaci, kterou bychom měli stihnout ještě tento rok. Druhá etapa s patnácti domy je ve výstavbě a její dokončení plánujeme na jaro/léto 2027. Důležité pro nás je, že už dnes nejde pouze o vizualizaci: zájemci mohou přijet, projít si hotový areál, vidět skutečný standard i vztah domů ke krajině a mluvit s lidmi, kteří zde již své místo mají. To je pro rozhodování podstatně silnější než jakýkoli katalog.
Jak vidíte Beskydskou Bránu za pět nebo deset let?
Přeji si, aby byla především živým místem, které si zachová svou architektonickou hodnotu a přirozeně zapadne do Ostravice. Ne uzavřeným resortem, ale kvalitní adresou pro celoroční bydlení i druhým domovem, kde fungují sousedské vztahy a společné zázemí. Pokud budou majitelé po letech říkat, že je stále těší se sem vracet a že jejich dům obstál technicky i hodnotově, bude to pro mě nejdůležitější měřítko úspěchu.