BUSINESS INTERVIEW

pravidelně a já osobně se minimálně jednou ročně

scházím při podobném rozhovoru s paní primátorkou

Věrou Palkovskou.

Říkáme si, co můžeme my udělat pro město a co

město může udělat pro nás. Díky tomu se nám podařilo společně vybudovat průmyslovou zónu: část

areálu TŽ jsme věnovali městu, které připravilo infrastrukturu, a dnes v zóně funguje zhruba pět firem.

Následně nám město pomohlo s realizací stavby

mostu na Balinách, díky němuž se těžká kamionová

doprava městu vyhýbá a kamiony k nám do areálu

snáze zajíždějí. Vzpomínám i na dobu, kdy se budoval obchvat města. Třinecké železárny tehdy uvolnily

finance na první projektovou studii, která byla pro

vznik obchvatu klíčová.

Zároveň se snažíme zlepšit úroveň života ve městě,

aby lidé odtud neodcházeli s tím, že jsou nespokojení, že po práci nemají co dělat, že si nemají kde

dobře nakoupit, strávit volný čas. Od samého počátku podporujeme kulturní i sportovní akce, ať už jde

o hokej, či o vybudování tenisové haly. Postavili jsme

hotel, postupně jsme změnili i tvář kulturního domu

Trisia a přispíváme také na akce, které se tu odehrávají. Je to velký záběr do kultury i do sportu. Domnívám

se, že nese své ovoce. Mnoho lidí se sem do regionu

vrací a jsou s úrovní života na Třinecku spokojeni.

Spolupracujete s městem v rámci nějakých

ekologických programů?

Ano, i když teď byly kvůli covidu některé věci utlumené. Každoročně probíhá soutěž pro děti na základních školách zaměřená i na ekologii. Společně

pak s městem každý rok pořádáme nějakou ekologickou akci. Výsadba stromů, revitalizace parků,

pomoc s rozvojem biodiverzity, úklid zelených

ploch a podobně. Vždy se snažíme najít nějaký společný průsečík, který přispěje ke zlepšení životního

prostředí.

Dotkl jste se školy. Vaše střední škola byla

již dvakrát oceněna za přínos k rozvoji

Moravskoslezského kraje v kategorii Vzdělávací

instituce. Můžete nám školu přiblížit?

Škola měla už v minulosti velmi dobrou pověst.

V roce 2009 jsme ji znovu převzali od kraje, na který byla převedena na začátku 90. let. Tenkrát jsem

se v tom hodně osobně angažoval. Abychom školu

získali, stálo nás to hodně úsilí i peněz. Byla velmi zanedbaná a desítky milionů korun jsme museli investovat do rekonstrukce, vybudování nových odborných

učeben a do nových dílen. Model duálního vzdělávání tady funguje už roky. Návrat školy pod TŽ dává

smysl a jsem pyšný na to, že jsem stál u zrodu celého

projektu.

Jak se Vám daří absolventy udržet doma?

Chtěli bychom, aby u nás zůstávali všichni, ale to

není reálné. Asi 70 % absolventů zůstává v Třinci, ale

něco se rozuteče. My jsme vděční za ty, co zůstanou. Snažíme se připravit vzdělávací programy tak,

aby jich u nás zůstalo co nejvíc. Dneska se i mladí lidé

po ukončení vysokoškolského vzdělání vracejí zpět

do regionu. Sice ne všichni, ale vracejí.

Dotkli jsme se ekologie. Dnes je velmi diskutovaným

tématem Green Deal. Jakým způsobem k němu

přistupuje vedení TŽ?

Zlepšovat životní prostředí je velmi rozumné a osobně

to podporuji. Poslední tři roky se intenzivně snažíme

najít způsob, jak vyrábět a zároveň dodržet závazek TŽ

pro příští generace, abychom tady byli i po roce 2030

a 2050. Nejnáročnější je pro nás energetika, kde momentálně spalujeme uhlí. Chystáme se instalovat nové

fluidní kotle, které budou spalovat i jiná paliva.

Obecně je provoz hutí energeticky velmi náročný,

ale dle principů cirkulární ekonomiky využíváme

k opětovnému zpracování veškeré hutní plyny – vysokopecní, konvertorový i koksárenský.

A konečně samotná ocel jako nekonečně recyklovatelný materiál ideálně naplňuje principy environmentální udržitelnosti a je nepostradatelná při dosahování klimatických cílů Evropské unie. Především díky její

zásadní roli pro železniční dopravu, větrné či vodní

elektrárny a komponenty pro ekologický automobilový průmysl.

Takže otázku snižování naší uhlíkové stopy řešíme

neustále. A například už nyní jsou veškeré administrativní budovy v huti po celý rok napájeny energií

z obnovitelných zdrojů.

zdravě naštvalo a řekli jsme

“si,Toženásukážeme,

že jsme nejlepší.

”

Jaké vlastnosti by podle Vás měl mít člověk

ve Vaší pozici? Jaké zásady by se měl držet?

Vždy a za každých okolností dodržet slovo, které jste

dal. Tím si vytvoříte svou reputaci, neboť když naslibujete, a nesplníte, vrátí se Vám to jako bumerang.

Tím jsem se vždy řídil. A moje babička mi říkala: „Nikdo není tak moudrý, aby se od tebe nemohl poučit,

a nikdo není tak hloupý, aby ty ses nemohl poučit

od něj.“ Toho se také držím.

Jako prezidentovi extraligového klubu HC Oceláři

Třinec je Vám sport jistě blízký. Věnujete se kromě

hokeje i jinému sportu?

Osobně rád v zimě lyžuji, i když teď je to omezené.

Také jsem už před lety začal s kamarády hrát košíkovou a hodně jsem hrával i nohejbal. V létě se věnuji

golfu a jsem také prezidentem našeho golfového klubu v Ropici, kde máme vynikající sportovní výsledky.

Kdybyste chtěl návštěvě nabídnout nějaké dobré

místní jídlo, co by to bylo?

Pokud by chtěla ochutnat něco krajového, pak určitě

„placky se špirkóm“ (placky se škvarky). Ty jsou nejlepší.

Třinec nedávno oslavil 90 let povýšení na město.

Co byste mu popřál do dalších deseti let?

Určitě bych mu přál spokojený život a zdraví a také, aby

tady zůstávalo stále více mladých, energických lidí.

Pane inženýre, děkujeme Vám za rozhovor.

POSITIV 3/2021 ǀ 11