How to Tame Overload and Filter Information

THE DIGITAL WORLD TODAY JUMPS AROUND US LIKE A HYPERACTIVE PUPPY THAT DOES NOT KNOW WHAT TO FETCH FIRST. NOTIFICATIONS, EMAILS, CHATS – EVERYTHING LOUDLY COMPETES FOR OUR ATTENTION. AND WE TRY TO RESPOND, LIKE SOMEONE TRYING TO CATCH POPCORN FALLING OUT OF A BAG, EVERYWHERE, ALL OVER. NO WONDER THE BRAIN DECLARES ITSELF “OVERLOADED”.

Filtering information is a basic form of defence. At work, this might look like choosing to follow just one internal channel, rather than reading five, namely the one where the truly important things appear. And at home? A typical scenario: you want a recipe for dinner, but 20 minutes later you are scrolling through videos about growing tomatoes on a balcony. That is not your fault – that is the digital jungle.

The brain loves order. When we reduce informational noise, it gains room to breathe. It is a bit like emptying out your handbag and realising you have been carrying around three packets of chewing gum, five receipts and a screw you have no idea where it came from for years. Once you throw it all out, you feel lighter – and the same applies in the digital world.

Practical help can also come from adjusting notification settings. Not everything needs to buzz at us. One example says it all: a colleague turned off notifications on her mobile and discovered that nothing passed her by during the day – except stress. And at home, you can try a simple rule: no notifications during meals. Suddenly, even an ordinary bread roll tastes better.

TIP

Create a “digital diet” – choose three information sources you genuinely need and turn the rest off for a week.

You will see that the world will not fall apart. Your head, however, will get some relief.

Mgr. Jana Frydrych, Ph.D.,CEO

Creative company plus s.r.o.IG @janafrydrychPodcast: První LigaFoto: Renáta „RENEI“ Botošová

Symbióza uhlíku a křemíku

Integrace umělé inteligence dnes stojí firmy nemalé peníze. Byznysový svět rozvíjí křemíkový potenciál, ale nezapomíná na ten lidský? Investuje se do výkonu, strojů, softwaru a AI, ale ruku na srdce, zvládají firmy vyvážit tento trend i pro své lidi a jejich rozvoj?

AI je skvělý nástroj, pokud je ovládán někým vyškoleným, ale také drahá hračka, pokud to neumíme. A ten nástroj bude jen tak dobrý, jako uhlík, který ho ovládá. Křemíkový svět či technologie mají lidské schopnosti násobit, nikoliv nahrazovat. Svět se mění, i ten pracovní, a nutností zůstává propojení pokroku s lidským růstem.

Jednou z klíčových oblastí pro rozvoj je psychická odolnost a zvládnutí fenoménu zvaného „technostres“ a strachu z toho, že lidi nahradí technologie. Zaměstnanci se nesmí naučit, jak s AI soupeřit, ale jak ji využít jako multiplikátor své práce. Protože křemík neumí používat emoční inteligenci a empatii, využívat komplexní řešení problémů a kreativitu, či ovládat krizový management a etické rozhodování.

Manažer proto musí jít příkladem, rozvíjet své soft skills a začít auditem lidských dovedností. Nekupovat obecné školení, ale to, které je specializované na oblast, která k dokonalé symbióze uhlíkového a křemíkového světa chybí. Znáte výsledky Vašeho auditu firmy? Toho uhlíkového.

Symbiosis of Carbon and Silicon

Integrating artificial intelligence costs companies a considerable amount of money today. The business world is developing its silicon potential, but is it forgetting the human one? Investment is being made in performance, machines, software and AI, but honestly, are companies managing to balance this trend with investment in their people and their development?

AI is a great tool when it is controlled by someone who has been properly trained, but it is also an expensive toy if we do not know how to use it. And that tool will only be as good as the carbon that controls it. The silicon world, or technology, is meant to multiply human abilities, not replace them. The world is changing, including the world of work, and the need to connect progress with human growth remains essential.

One of the key areas for development is psychological resilience and managing the phenomenon known as “technostress”, as well as the fear that people will be replaced by technology. Employees must not learn how to compete with AI, but how to use it as a multiplier of their work. Because silicon cannot use emotional intelligence and empathy, apply complex problem-solving and creativity, or manage crisis situations and ethical decision-making.

A manager must therefore lead by example, develop their soft skills and start with an audit of human skills. They should not buy generic training, but training specialised in the area that is missing for the perfect symbiosis of the carbon-based and silicon world. Do you know the results of your company’s audit? The carbon-based one.