Propojujme vědu, studium a praxi, aby rostla celá společnost
OSTRAVA SE V POSLEDNÍCH LETECH STÁLE VÝRAZNĚJI ZAPISUJE NA MAPU SVĚTOVÉ VĚDY. SVŮJ PODÍL NA TOM MAJÍ TAKÉ VÝZKUMNÍCI Z PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY, KTEŘÍ SE VĚNUJÍ LIDSKÉMU POHYBU, DOPADŮM SOCIÁLNÍCH NEROVNOSTÍ NA VZDĚLÁVÁNÍ I ŽIVOTU V POSTINDUSTRIÁLNÍM REGIONU. O PODFINANCOVÁNÍ ČESKÉ VĚDY, VÝZNAMU POHYBU PRO ZDRAVÍ, NOVÉM ZÁZEMÍ CITY CAMPUSU I O TOM, PROČ BY VĚDA MĚLA BÝT PŘIROZENOU SOUČÁSTÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA, MLUVÍ DĚKAN FAKULTY PROF. DANIEL JANDAČKA.
Co je dnes podle vás nejpalčivějším problémem české vědy?
Česká věda je ve srovnání se státy západní Evropy, a to i vzhledem k HDP, výrazně podfinancovaná. Přitom i s omezenými prostředky dokážeme produkovat kvalitní výsledky. Abychom je ale mohli rozvíjet dál, potřebujeme dostatek příležitostí. Ty jsou s finanční podporou úzce spojené. Pokud budeme podporovat vědu, může růst celá společnost. A s tím souvisí i prosperita České republiky jako celku.
Pedagogická fakulta se v posledních letech výrazně posunula také ve vědě. Vaši výzkumníci publikují v prestižních časopisech. Co za tímto posunem stojí?
Myslím, že jsme ušli opravdu velký kus cesty. Máme několik výzkumných studií dlouhodobého charakteru, které mohou pomoci řešit řadu problémů našeho postindustriálního regionu.
Na čem váš výzkum konkrétně stojí?
V rámci projektu REFRESH sledujeme dopady útlumu průmyslu na vzdělávání dětí a v širším smyslu také na celé rodiny. Díky tomu budeme schopni lépe popsat souvislosti mezi vzdělávacími výsledky dětí a jejich sociálním znevýhodněním. To je v Moravskoslezském kraji, ale i v celém Česku, velmi důležité téma. Významným projektem je také DigiWELL. Ten se v rámci naší fakulty zaměřuje například na lidi s obezitou a na seniory. Důležitou roli v něm hrají současné technologie, například mobilní aplikace, chytré náramky a další zařízení, která mohou pomáhat při podpoře zdraví a kvality života.
Když mluvíme o útlumu průmyslu, je nutné zmínit také znečištění životního prostředí, kterému Ostrava dlouhodobě čelí. Věnujete se i této problematice?
Dlouhodobý život ve znečištěném prostředí patří podle Světové zdravotnické organizace mezi významná zdravotní rizika související s předčasným úmrtím. My se specificky zaměřujeme na Moravskoslezský kraj a sledujeme, jaké dopady má prostředí na různé skupiny lidí – na běžce, aktivní populaci i na ty, kteří doporučení k pohybové aktivitě nedodržují.
Může právě pohyb vyvážit negativní důsledky života ve znečištěném prostředí?
Z našich dosavadních výsledků vyplývá, že pohyb má pozitivní vliv i v průmyslovém regionu. Po pěti letech měření budeme moci lépe sledovat, zda lidé žijící ve více znečištěném prostředí těží z pohybu stejně jako ostatní, nebo zda se u nich naopak objevují určitá zdravotní rizika.
Svou kariéru jste začínal jako učitel tělesné výchovy. Je pohyb něco, na co bychom měli klást větší důraz?
Řadě zdravotních problémů bychom mohli předcházet aktivním životním stylem. Právě proto se po celém světě výrazně rozvíjí výzkum pohybové aktivity a zdraví. U nás na fakultě se navíc snažíme nezůstávat jen u teorie. Když se nám podaří odhalit důležité souvislosti, převádíme je do praxe, například formou doporučení pro veřejnost, vývojem mobilních aplikací nebo pohybových programů na míru pro různé skupiny lidí.
Jak vám v tom pomáhá zázemí nové budovy City Campusu?
City Campus přirozeně podporuje aktivní životní styl. Je pro nás velmi cenné, že na jednom místě můžeme propojovat výzkumné zázemí, sportoviště i vzdělávání. Z celosvětového pohledu jde o poměrně ojedinělý koncept a naše zázemí vzbuzuje zájem i v zahraničí. Právě v City Campusu sídlí Centrum diagnostiky lidského pohybu. Je velmi dobře vybavené a neslouží pouze výzkumu, ale také lidem zvenčí. Veřejnost i sportovci u nás mohou využít například magnetickou rezonanci. Kromě toho nabízíme nutriční poradenství nebo celkovou diagnostiku organismu. Zabýváme se také tématy, která jsou dnes stále aktuálnější, jako je longevity nebo well-being.
Využívá veřejnost a sportovci těchto možností?
Podařilo se nám vytvořit místo plné aktivit a lidí všech věkových kategorií. Zároveň ale stále vidíme prostor pro větší zapojení veřejnosti. Mnoho lidí zatím vůbec neví, co všechno u nás mohou využít. Centrum zároveň slouží i vrcholovému sportu. Sportovci se u nás připravují, využívají naše zázemí pro trénink i diagnostiku. Například hráči Baníku u nás absolvují zátěžové testy nebo analýzu složení těla.
Mělo by být vysokoškolské studium propojeno s výzkumem?
Studijní programy by měly studentům umožnit číst odbornou literaturu, účastnit se výzkumu a získávat mezinárodní zkušenosti. Praxe je samozřejmě důležitá, ale stejně důležité je porozumět tomu, jak se rozšiřuje poznání a jak lze nové poznatky aplikovat v různých situacích. To studentům pomáhá lépe chápat svět i vlastní profesi. Zároveň to posiluje odolnost společnosti vůči současným hrozbám. A to podle mě nelze nahradit pouze kurzy kritického myšlení.
Doléhá dnes politický tlak také na vědeckou obec?
Výrazně jsme to v poslední době viděli například ve Spojených státech. Podobné tendence ale pozorujeme i v Česku. Vědci v některých oborech jsou ze strany politiků zesměšňováni nebo bagatelizováni. To podle mě není dobrá strategie a k rozvoji společnosti to nevede. Úkolem vědců je do hloubky zkoumat problémy a hledat jejich řešení. Politici by toho měli spíše využívat, ne vědu kritizovat. Jen tak se může společnost posouvat dál a hledat odpovědi na zásadní technické i sociální problémy dnešní doby.