Propojujme vědu, studium a praxi, aby rostla celá společnost
36 ǀ POSITIV 2/2026
ZDRAVOTNICTVÍ
Ostrava se v posledních letech stále výrazněji zapisuje na mapu světové vědy. Svůj podíl na tom
mají také výzkumníci z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kteří se věnují lidskému pohybu,
dopadům sociálních nerovnos na vzdělávání i životu v posndustriálním regionu. O podnancování
české vědy, významu pohybu pro zdraví, novém zázemí City Campusu i o tom, proč by věda měla
být přirozenou součás vysokoškolského studia, mluví děkan fakulty prof. Daniel Jandačka.
Co je dnes podle vás nejpalčivějším problémem
české vědy?
Česká věda je ve srovnání se státy západní Evropy,
a to i vzhledem k HDP, výrazně podfinancovaná. Přitom
i s omezenými prostředky dokážeme produkovat kvalitní
výsledky. Abychom je ale mohli rozvíjet dál, potřebuje-
me dostatek příležitostí. Ty jsou s finanční podporou úzce
spojené. Pokud budeme podporovat vědu, může růst
celá společnost. A s tím souvisí i prosperita České repub-
liky jako celku.
Pedagogická fakulta se v posledních letech výrazně
posunula také ve vědě. Vaši výzkumníci publikují
v prestižních časopisech. Co za tímto posunem stojí?
Myslím, že jsme ušli opravdu velký kus cesty. Máme ně-
kolik výzkumných studií dlouhodobého charakteru, které
mohou pomoci řešit řadu problémů našeho postindustri-
álního regionu.
Na čem váš výzkum konkrétně stojí?
V rámci projektu REFRESH sledujeme dopady útlu-
mu průmyslu na vzdělávání dětí a v širším smyslu také
na celé rodiny. Díky tomu budeme schopni lépe popsat
souvislosti mezi vzdělávacími výsledky dětí a jejich soci-
álním znevýhodněním. To je v Moravskoslezském kraji,
ale i v celém Česku, velmi důležité téma. Významným
projektem je také DigiWELL. Ten se v rámci naší fakul-
ty zaměřuje například na lidi s obezitou a na seniory.
Důležitou roli v něm hrají současné technologie, napří-
klad mobilní aplikace, chytré náramky a další zařízení,
která mohou pomáhat při podpoře zdraví a kvality života.
Když mluvíme o útlumu průmyslu, je nutné zmínit
také znečištění životního prostředí, kterému Ostrava
dlouhodobě čelí. Věnujete se i této problematice?
Dlouhodobý život ve znečištěném prostředí patří
podle Světové zdravotnické organizace mezi význam-
ná zdravotní rizika související s předčasným úmrtím.
My se specificky zaměřujeme na Moravskoslezský kraj
a sledujeme, jaké dopady má prostředí na různé skupiny
lidí – na běžce, aktivní populaci i na ty, kteří doporučení
k pohybové aktivitě nedodržují.
Může právě pohyb vyvážit negativní důsledky života
ve znečištěném prostředí?
Z našich dosavadních výsledků vyplývá, že pohyb má
pozitivní vliv i v průmyslovém regionu. Po pěti letech
měření budeme moci lépe sledovat, zda lidé žijící ve více
znečištěném prostředí těží z pohybu stejně jako ostatní,
nebo zda se u nich naopak objevují určitá zdravotní rizika.
| Text: Štěpán Vranešic, foto: Lukáš Kaštovský
Propojujme vědu,
studium a praxi,
aby rostla celá
společnost
prof. Daniel Jandačka