STYL ROZHOVOR

Rozhovor s Alešem Lopraisem

Aleš Loprais kráčí ve stopách svého strýce Karla Lopraise. Do závodní Tatry se Aleš poprvé posadil

v  sedmi letech a  svůj první závod si odbyl v  sezoně 2006 na  sedačce navigátora po  boku svého

strýce. O rok později si, již za volantem, dojel pro skvělé třetí místo.

Text: redakce

Šárka Kůrková

Foto: archiv

Karel a Aleš

Lopraisovi

Aleši, na začátku roku 2020 jste si připsal svůj patnáctý

start na Rallye Dakar. Měl jste tedy možnost projet Afriku,

Jižní Ameriku a teď i Saudskou Arábii. Kde se Vám závodilo nejlépe a jaké byly rozdíly mezi závody - co do délky,

náročnosti či bezpečnosti? 

Nejlépe se mi závodilo asi v Africe. Tam jsme si také dojeli

pro umístění na bedně hned při mé první účasti za volantem

kamionu. Afriku takto vnímám především proto, že to bylo

poprvé, nové a krásné. Před sebou vidíte nekonečné písčité

planiny, kde vedle sebe může „letět“ několik účastníků najednou. Samozřejmě to tak nešlo vždy, např. na kamenitých úsecích v Maroku, nicméně takové písčité pláně se v Africe daly

najít. Málo diváků, nádherná poušť, spaní ve stanech a sprcha

1x za 2 týdny. To byla Afrika. 

Terén v Saudské Arábii se tomu lehce přibližuje. Uvidíme,

co nám organizátoři nachystali pro ročník 2021. Jinak nemohu opomenout Jižní Ameriku, úžasné a milé lidi, vždy

ochotné s čímkoliv pomoci. Krásné scenérie, náhlé změny

terénu a počasí… byl to jiný Dakar, ale originální.

114 ǀ POSITIV 4/2020

Jste považován za pokračovatele slávy jména Loprais. Cítíte zodpovědnost za to, abyste uspěl? 

Tohle mne pronásledovalo dlouho, s odstupem věku už to

tak neprožívám, nicméně s jiným příjmením bych měl asi

větší osobní klid. Otázka zní, zda bych na Dakaru vůbec byl. 

Teď jezdíte s novým vozem. Můžete specifikovat, jak se

za Vaši kariéru proměnily závodní kamiony po technické

stránce?

U Dakaru jsem od dětství a sám jsem řídil asi nejvíce konkurenčních značek dakarských koncepcí v rámci celého

startovního pole.

Zjednodušeně řečeno jsou to dnes VELIKÉ rallyeové auta

v kabátu kamionu, tam to dospělo... nevím, zda je to

dobré, či špatné, tak to prostě je.

Děkujeme Vám za rozhovor