Rozhovor s Alešem Lopraisem

STYL ROZHOVOR Rozhovor s Alešem Lopraisem Aleš Loprais kráčí ve stopách svého strýce Karla Lopraise. Do závodní Tatry se Aleš poprvé posadil v sedmi letech a svůj první závod si odbyl v sezoně 2006 na sedačce navigátora po boku svého strýce. O rok později si, již za volantem, dojel pro skvělé třetí místo. Text: redakce Šárka Kůrková Foto: archiv Karel a Aleš Lopraisovi Aleši, na začátku roku 2020 jste si připsal svůj patnáctý start na Rallye Dakar. Měl jste tedy možnost projet Afriku, Jižní Ameriku a teď i Saudskou Arábii. Kde se Vám závodilo nejlépe a jaké byly rozdíly mezi závody - co do délky, náročnosti či bezpečnosti? Nejlépe se mi závodilo asi v Africe. Tam jsme si také dojeli pro umístění na bedně hned při mé první účasti za volantem kamionu. Afriku takto vnímám především proto, že to bylo poprvé, nové a krásné. Před sebou vidíte nekonečné písčité planiny, kde vedle sebe může „letět“ několik účastníků najednou. Samozřejmě to tak nešlo vždy, např. na kamenitých úsecích v Maroku, nicméně takové písčité pláně se v Africe daly najít. Málo diváků, nádherná poušť, spaní ve stanech a sprcha 1x za 2 týdny. To byla Afrika. Terén v Saudské Arábii se tomu lehce přibližuje. Uvidíme, co nám organizátoři nachystali pro ročník 2021. Jinak nemohu opomenout Jižní Ameriku, úžasné a milé lidi, vždy ochotné s čímkoliv pomoci. Krásné scenérie, náhlé změny terénu a počasí… byl to jiný Dakar, ale originální. 114 ǀ POSITIV 4/2020 Jste považován za pokračovatele slávy jména Loprais. Cítíte zodpovědnost za to, abyste uspěl? Tohle mne pronásledovalo dlouho, s odstupem věku už to tak neprožívám, nicméně s jiným příjmením bych měl asi větší osobní klid. Otázka zní, zda bych na Dakaru vůbec byl. Teď jezdíte s novým vozem. Můžete specifikovat, jak se za Vaši kariéru proměnily závodní kamiony po technické stránce? U Dakaru jsem od dětství a sám jsem řídil asi nejvíce konkurenčních značek dakarských koncepcí v rámci celého startovního pole. Zjednodušeně řečeno jsou to dnes VELIKÉ rallyeové auta v kabátu kamionu, tam to dospělo... nevím, zda je to dobré, či špatné, tak to prostě je. Děkujeme Vám za rozhovor