BUSINESS
Jak moc se za 25 let existence Vaší firmy
proměnila důležitost informačních technologií ve firemních procesech?
Fyzicky se toho moc nezměnilo. Před 25 lety
jste měli na stole monitor, před sebou klávesnici, vedle myš a v počítači operační
systém. Co se ale týká ekonomiky provozu, tam nastaly radikální změny. V té
době měl člověk výplatu tři tisíce a počítač stál sto. Dnes má zaměstnanec výplatu padesát tisíc a počítač stojí dvacet. To
znamená jediné: z PC se stalo naprosto
běžné nářadí, bez kterého se neobejde
ani jeden stůl v kanceláři. A také proto je
na něj, bohužel, pohlíženo jako na „režijní náklady“ - které je potřeba minimalizovat.
Dříve se na oblast informačních technologií pohlíželo z pohledu vědy. Dnes sice
vnímá podnikový management IT jako
nezbytnou součást firemních procesů,
ale nechápe jeho význam ve smyslu navyšování příjmů – tak jak je tomu např.
u obchodu.
Naše firma považuje informační technologie za výrobní prostředek, který se podílí na tvorbě hodnoty stejně jako stroje,
materiál nebo lidé. A tomu by měla odpovídat i důležitost IT ve firemních procesech. Bohužel, pro mnohé manažery je
normální dát milion za služební auto, ale
nikoliv už za solidní informační systém.
Můžete nám přiblížit, jaké služby klientům nabízíte a proč je důležitá odborná
podpora v IT procesech?
Snažíme se jim více pomáhat s produktivním nasazením IT a organizací práce kolem něj, než „jen“ s řešením technických
problémů při provozu. Z větší části naše
společnost řeší organizační problémy
spojené s nasazením a ekonomikou provozu IT.
Chceme být svými klienty vnímáni spíše
jako partneři firemního rozvoje než jen
technický servis počítačů. Pouze tato forma odborné podpory přinese podnikům
zvýšení produktivity prostřednictvím IT.
Myslíte si, že v budoucnu bude možné
provozovat podnik bez podstatného využití informačních technologií?
Takové společnosti už z trhu většinou
zmizely – a to již před deseti lety. Některé
sice „nějak“ přežily i s „polofungujícím“
IT, používají ovšem z velké části kradené
prostředky. Nezaplatily za žádný software ani služby, všechno mají cracknuté
– a proto i zastaralé. Nějak fungují, ale
takříkajíc na dojezd.
Ostatní, kteří za všechny tyto položky platí, musí klást důraz na produktivitu, aby
přežily. Když ne, spadnou do segmentu,
kde nebudou schopny platit licenční politiku pro SW a služby s tím spojené, takže
budou užívat nástroje určené pro domácí
uživatele nebo školáky.
Proto je důležité požadovat od IT zvýšení
produktivity. A na to nestačí, aby jen fungovalo. Dobře fungovat musí především
jeho optimální propojení s ostatními firemními procesy.
Zvýšení produktivity je tedy důvod, proč
by měly společnosti usilovat o co největší propojení svých firemních procesů s IT?
Ano. Dřív se všichni soustředili na jeden
úkol. Ten plnili a až to měli hotové, chvíli si odpočinuli a pokračovali dále. Dnes
vyrostla generace, která je schopna řešit paralelně vícero úkolů. Umí přecházet z jednoho na druhý a velmi rychle
se adaptovat. Po organizační stránce je
na ně vyvíjen mnohem větší tlak. Jinak by
si na výplatu nevydělali. Co to znamená?
Když nebudou mít podporu a odpovídající „nářadí“, tak to nezvládnou. Nikdo není
schopen řešit zároveň sto úkolů rozepsaných na papírech A4, které se povalují
po stole.
A informační technologie jsou tím nástrojem, který zajistí rychlejší komunikaci,
zjišťování souvislostí a zapisování. Otevírá dveře ke spoustě dalších informací
a souvisejících činností. Vše ale musí být
bezvadně propojené a vyladěné. Jako
ve sportu, kde i těm nejlepším nestačí jen
výkonnost, ale musí mít například také
dobře namazané lyže.
Můžete popsat, jaké dopady má na chod
podniku špatné rozhodování v IT oblasti?
To je jednoduché. Nesprávná rozhodnutí
přinášejí neefektivitu, která následně povede až ke krachu podnikání. V případě,
že je neproduktivita pouze malá, třeba
jen 90% oproti standardu, tak si musí
podnikatel požádat o 10% dotaci. Pouze
rozpočtové organizace mohou mít mizivou produktivitu. Všichni lidé, kteří pracují v businessu, musí podnik provozovat
pro výsledek 100 % + zisk, ze kterého se
platí daně, abychom se měli všichni dobře. A k tomu vede i správné rozhodování
v IT oblasti.
Jak řešíte problémy, které by mohly vést
ke zpomalení businessu?
Dnes „léčíme“ informační systémy, technologie, počítače, tiskárny, sítě, všechny
tyto věci spojené s IT desetkrát rychleji
než nemocnice u svých lidských pacientů. Když kolega dostane mrtvici, zhruba
za patnáct minut přijede sanitka. Ovšem
když dostane mrtvici nějaký systém,
dozvíme se to během minuty, za další tři
to již řešíme a za pět minut je hotovo. Moderní prostředky nám totiž dávají možnost
léčit roboty rychleji než živé lidi. A můžu
říci, že je „ošetřujeme“ dokonce lépe.
Jaký názor máte na současnou situaci,
kdy je dnes skoro vše online? Může to
s sebou nést i negativa?
Negativa tu samozřejmě jsou. Dříve, když
člověk vydělával peníze, měl daňovou povinnost jednou ročně. Dnes ji má každý
majitel firmy zhruba čtyřikrát měsíčně.
V některých případech, když fungovalo
EET, ji měl každou vteřinu, kdy uskutečnil transakci. To znamená, že tlak, který
stát vyvíjí, když chce vybírat peníze ještě
dřív, než je člověk dostane do ruky, je obrovský. I kvůli tomu musíte mít funkční IT,
abyste obstál nejen před konkurenty, ale
i před neúnavnými úřady.
Na druhé straně je dobře, že se státní
správa zdigitalizovala, že se veškerá data
reportovaná státu přenášejí elektronicky.
Je skvělé, že existuje internet, protože
velmi rychle získáte relevantní informace.
Také oceňuji, že stroje v továrnách lze nastavit z dálky, protože jeho výrobce funguje třeba v Itálii. Příjezd technika by zabral mnoho cenných hodin a ve výsledku
by přišel na obrovskou částku, kterou si
malá firma nemůže dovolit. Práce na dálku představuje velkou časovou úsporu,
ale šetří také lidské a kapitálové zdroje.
A daň za tenhle komfort? Virtuálně propojený svět umí být nebezpečný a digitální obezřetnost dnešní generace podnikatelů je proto na místě.
Jak si vede v oblasti IT Moravskoslezský
kraj v porovnání se zbytkem ČR?
Moravskoslezský kraj je velmi silný v průmyslové automatizaci. Když krajští politici
říkají, že je to region, kde se něco tavilo,
těžilo, a klíčový je stále těžký průmysl, tak
hovoří jen o minulosti. Usnuli v době před
dvaceti lety. Firmy, které po roce 1989
vznikly v našem kraji, jsou velkými vývozci chytrých technologií do zahraničí.
Dále je nutné mít na paměti, že v našem regionu je potřeba udržet práci pro
300 000 lidí, ale ne všichni z těchto zaměstnanců jsou lidé vhodní pro IT a podobně složité obory. Tudíž musíme udržet
i obory s klasickou strojní výrobou, avšak
ta je zase průmyslově automatizovaná.
Proto potřebujeme odvážné podnikatele,
kteří chtějí realizovat velké věci a zaměstnávat a platit lidem za každodenní perspektivní práci – a nejen startupy s freelancery a řečmi o výzvách.
Děkujeme Vám za rozhovor.
POSITIV 4/2020 ǀ 31