BUSINESS

Jak moc se za 25 let existence Vaší firmy

proměnila důležitost informačních technologií ve firemních procesech?

Fyzicky se toho moc nezměnilo. Před 25 lety

jste měli na stole monitor, před sebou klávesnici, vedle myš a v počítači operační

systém. Co se ale týká ekonomiky provozu, tam nastaly radikální změny. V té

době měl člověk výplatu tři tisíce a počítač stál sto. Dnes má zaměstnanec výplatu padesát tisíc a počítač stojí dvacet. To

znamená jediné: z PC se stalo naprosto

běžné nářadí, bez kterého se neobejde

ani jeden stůl v kanceláři. A také proto je

na něj, bohužel, pohlíženo jako na „režijní náklady“ - které je potřeba minimalizovat.

Dříve se na oblast informačních technologií pohlíželo z pohledu vědy. Dnes sice

vnímá podnikový management IT jako

nezbytnou součást firemních procesů,

ale nechápe jeho význam ve smyslu navyšování příjmů – tak jak je tomu např.

u obchodu.

Naše firma považuje informační technologie za výrobní prostředek, který se podílí na tvorbě hodnoty stejně jako stroje,

materiál nebo lidé. A tomu by měla odpovídat i důležitost IT ve firemních procesech. Bohužel, pro mnohé manažery je

normální dát milion za služební auto, ale

nikoliv už za solidní informační systém.

Můžete nám přiblížit, jaké služby klientům nabízíte a proč je důležitá odborná

podpora v IT procesech?

Snažíme se jim více pomáhat s produktivním nasazením IT a organizací práce kolem něj, než „jen“ s řešením technických

problémů při provozu. Z větší části naše

společnost řeší organizační problémy

spojené s nasazením a ekonomikou provozu IT.

Chceme být svými klienty vnímáni spíše

jako partneři firemního rozvoje než jen

technický servis počítačů. Pouze tato forma odborné podpory přinese podnikům

zvýšení produktivity prostřednictvím IT.

Myslíte si, že v budoucnu bude možné

provozovat podnik bez podstatného využití informačních technologií?

Takové společnosti už z trhu většinou

zmizely – a to již před deseti lety. Některé

sice „nějak“ přežily i s „polofungujícím“

IT, používají ovšem z velké části kradené

prostředky. Nezaplatily za žádný software ani služby, všechno mají cracknuté

– a proto i zastaralé. Nějak fungují, ale

takříkajíc na dojezd.

Ostatní, kteří za všechny tyto položky platí, musí klást důraz na produktivitu, aby

přežily. Když ne, spadnou do segmentu,

kde nebudou schopny platit licenční politiku pro SW a služby s tím spojené, takže

budou užívat nástroje určené pro domácí

uživatele nebo školáky.

Proto je důležité požadovat od IT zvýšení

produktivity. A na to nestačí, aby jen fungovalo. Dobře fungovat musí především

jeho optimální propojení s ostatními firemními procesy.

Zvýšení produktivity je tedy důvod, proč

by měly společnosti usilovat o co největší propojení svých firemních procesů s IT?

Ano. Dřív se všichni soustředili na jeden

úkol. Ten plnili a až to měli hotové, chvíli si odpočinuli a pokračovali dále. Dnes

vyrostla generace, která je schopna řešit paralelně vícero úkolů. Umí přecházet z jednoho na druhý a velmi rychle

se adaptovat. Po organizační stránce je

na ně vyvíjen mnohem větší tlak. Jinak by

si na výplatu nevydělali. Co to znamená?

Když nebudou mít podporu a odpovídající „nářadí“, tak to nezvládnou. Nikdo není

schopen řešit zároveň sto úkolů rozepsaných na papírech A4, které se povalují

po stole.

A informační technologie jsou tím nástrojem, který zajistí rychlejší komunikaci,

zjišťování souvislostí a zapisování. Otevírá dveře ke spoustě dalších informací

a souvisejících činností. Vše ale musí být

bezvadně propojené a vyladěné. Jako

ve sportu, kde i těm nejlepším nestačí jen

výkonnost, ale musí mít například také

dobře namazané lyže.

Můžete popsat, jaké dopady má na chod

podniku špatné rozhodování v IT oblasti?

To je jednoduché. Nesprávná rozhodnutí

přinášejí neefektivitu, která následně povede až ke krachu podnikání. V případě,

že je neproduktivita pouze malá, třeba

jen 90% oproti standardu, tak si musí

podnikatel požádat o 10% dotaci. Pouze

rozpočtové organizace mohou mít mizivou produktivitu. Všichni lidé, kteří pracují v businessu, musí podnik provozovat

pro výsledek 100 % + zisk, ze kterého se

platí daně, abychom se měli všichni dobře. A k tomu vede i správné rozhodování

v IT oblasti.

Jak řešíte problémy, které by mohly vést

ke zpomalení businessu?

Dnes „léčíme“ informační systémy, technologie, počítače, tiskárny, sítě, všechny

tyto věci spojené s IT desetkrát rychleji

než nemocnice u svých lidských pacientů. Když kolega dostane mrtvici, zhruba

za patnáct minut přijede sanitka. Ovšem

když dostane mrtvici nějaký systém,

dozvíme se to během minuty, za další tři

to již řešíme a za pět minut je hotovo. Moderní prostředky nám totiž dávají možnost

léčit roboty rychleji než živé lidi. A můžu

říci, že je „ošetřujeme“ dokonce lépe.

Jaký názor máte na současnou situaci,

kdy je dnes skoro vše online? Může to

s sebou nést i negativa?

Negativa tu samozřejmě jsou. Dříve, když

člověk vydělával peníze, měl daňovou povinnost jednou ročně. Dnes ji má každý

majitel firmy zhruba čtyřikrát měsíčně.

V některých případech, když fungovalo

EET, ji měl každou vteřinu, kdy uskutečnil transakci. To znamená, že tlak, který

stát vyvíjí, když chce vybírat peníze ještě

dřív, než je člověk dostane do ruky, je obrovský. I kvůli tomu musíte mít funkční IT,

abyste obstál nejen před konkurenty, ale

i před neúnavnými úřady.

Na druhé straně je dobře, že se státní

správa zdigitalizovala, že se veškerá data

reportovaná státu přenášejí elektronicky.

Je skvělé, že existuje internet, protože

velmi rychle získáte relevantní informace.

Také oceňuji, že stroje v továrnách lze nastavit z dálky, protože jeho výrobce funguje třeba v Itálii. Příjezd technika by zabral mnoho cenných hodin a ve výsledku

by přišel na obrovskou částku, kterou si

malá firma nemůže dovolit. Práce na dálku představuje velkou časovou úsporu,

ale šetří také lidské a kapitálové zdroje.

A daň za tenhle komfort? Virtuálně propojený svět umí být nebezpečný a digitální obezřetnost dnešní generace podnikatelů je proto na místě.

Jak si vede v oblasti IT Moravskoslezský

kraj v porovnání se zbytkem ČR?

Moravskoslezský kraj je velmi silný v průmyslové automatizaci. Když krajští politici

říkají, že je to region, kde se něco tavilo,

těžilo, a klíčový je stále těžký průmysl, tak

hovoří jen o minulosti. Usnuli v době před

dvaceti lety. Firmy, které po roce 1989

vznikly v našem kraji, jsou velkými vývozci chytrých technologií do zahraničí.

Dále je nutné mít na paměti, že v našem regionu je potřeba udržet práci pro

300 000 lidí, ale ne všichni z těchto zaměstnanců jsou lidé vhodní pro IT a podobně složité obory. Tudíž musíme udržet

i obory s klasickou strojní výrobou, avšak

ta je zase průmyslově automatizovaná.

Proto potřebujeme odvážné podnikatele,

kteří chtějí realizovat velké věci a zaměstnávat a platit lidem za každodenní perspektivní práci – a nejen startupy s freelancery a řečmi o výzvách.

Děkujeme Vám za rozhovor.

POSITIV 4/2020 ǀ 31