POSITIV Business & Style

Česko-anglický magazín mapující úspěchy českých podnikatelů, inovace, investiční příležitosti a trendy v lifestylu s distribucí po celém světě. / Czech-English Magazine Mapping the Successes of Czech Entrepreneurs, Innovations, Investment Opportunities, and Lifestyle Trends, with Global Distribution.

Průmysl v Moravskoslezském kraji čerpá ze stoleté tradice

Průmysl v Moravskoslezském kraji čerpá ze stoleté tradice

BUSINESS Průmysl v Moravskoslezském kraji čerpá ze stoleté tradice Svaz průmyslu a dopravy ČR si letos připomíná sto let své existence. Po celou tuto dobu hrál na průmyslové mapě Československa a následně České republiky významnou roli průmysl v Moravskoslezském kraji. Pevné základy získal průmysl v Moravskoslezském kraji už v dobách monarchie. Klíčovým podnikem bylo Vítkovické horní a důlní těžířstvo. Po roce 1918 se obchodní vedení VHHT přesunulo z Vídně do Vítkovic. Společnost tehdy vlastnila železárny ve Vítkovicích, kamenouhelné doly v ostravsko-karvinském revíru, koksovnu Terezii, koksovnu Karolínu, briketárnu Karolínu a elektrárny Karolína v Doubravě a záložní elektrárenský provoz na dole Anselm. Koncernu od roku 1924 patřily také železárny ve Fryštátě. Dva tisíce dělníků zaměstnávaly doly rodiny Wilczeků. Na Karvinsku sehrála klíčovou roli při rozvíjení těžby rodina Larischů, která o majetek přišla rovněž v roce 1945. Text: Petr Holica Foto: Galerie DOV Adam Popelka Jednostranný rozvoj ostravského těžkého průmyslu v době komunistické vlády postavil po roce 1989 Moravskoslezský kraj do nezáviděníhodné role. Kraj, který republiku dlouhé roky živil, se najednou ocitl na periferii zájmu. Představitelé státu a kraje nebyli schopni přijmout a uskutečnit plán rekultivace průmyslem a těžbou zasažených území, lepšího napojení regionu na dálniční síť, včetně stavby severní dálnice z Prahy a obchvatů velkých měst. Při lákání investorů nedokázali zohlednit skutečnost, že se jedná o univerzitní region. Dnes někdejší ocelové srdce republiky začíná znovu bít naplno. Investoři jako Brose nebo Varroc navazují na zdejší tradici výroby pro automobilový průmysl, přinášejí sem špičkové know-how a vytvářejí vývojové týmy. Tieto a OKIN svými technologiemi poskytují podporu širokému okruhu firem v celém světě. Velkou roli postupně přebírá Moravskoslezské inovační centrum, z nějž se stává silná platforma pro nové progresivní firmy z oborů, jako jsou informační technologie, robotika, vývoj protéz či dronů. Paralelně s Ostravsko – karvinským revírem se rozvíjely další regionální firmy, které dnes patří mezi průmyslové ikony. V rámci Báňské a hutní společnosti (původně vídeňské, následně přenesené do Brna a do Prahy) docházelo k dynamickému rozvoji Třineckých železáren. Ty se staly největším podnikem v československé části Těšínska, zaměstnávaly téměř šest tisíc lidí a patřily mezi nejmodernější a nejlépe vybavené železářské podniky ve střední Evropě. Po roce 1948, kdy doly již byly konsolidovány v OKD a Vítkovice fungovaly jako hutnicko-strojní kombinát, vznikla ještě jedna těžká váha místního průmyslu, Nová huť v Ostravě – Kunčicích. Navíc hraje důležitou roli i v psychologii kraje, kde jsou lidé stále zvyklí hledat práci ve velkých firmách tak, jako to dělaly generace jejich předků. MSIC hraje významnou roli v motivaci mladých k podnikání. I díky inovačnímu centru se Moravskoslezký kraj pomalu vrací do pozice lídra, který mu historicky patří. Areál DOV 38 ǀ POSITIV 3/2018

POSITIV Business & Style