Průmysl 4.0 v Moravskoslezském kraji pohledem hejtmana prof. Ing (3. strana)

BUSINESS Pojem Průmysl 4.0 je dnes velmi moderní, část lidí si nicméně myslí, že se jedná jen o nový název pro něco, co zde již nějakou dobu běží. Jak je to tedy? Průmysl 4.0 je třeba chápat v širším kontextu. Žijeme v době, kdy úroveň odborných znalostí v kombinaci s disponibilním výkonem výpočetní techniky a úrovní softwarových aplikací umožňují skokové změny, které mají dopad do všech oblastí života. Tyto změny se dotknou domácností, firem, státní správy, zdravotnictví, školství, tzn. všech oblastí života. Průmysl 4.0 je jednou z klíčových součástí nové ekonomiky, týkající se výrobních firem. Jeho cílem je zrychlit, zlevnit a zefektivnit realizaci všech klíčových činností, vedoucích k naplnění rostoucích a neustále se měnících požadavků zákazníků. Digitalizace a automatizace procesů, vertikální i horizontální propojení dodavatelsko–odběratelských řetězců a výrobních systémů, stejně jako využití různých inteligentních (smart) technologií a umělé inteligence, jsou pouze nástrojem, jak těchto cílů dosáhnout. Jsou prvním krokem, vedoucím k zásadnímu redesignu řady dnes existujících firemních procesů. Z tohoto pohledu se nejedná o drobnou úpravu něčeho, co už tady je, ale o zcela zásadní změnu. Proč by se české firmy měly Průmyslem 4.0 zabývat? Řada českých firem má svou konkurenční výhodu postavenou na technickém know-how v kombinaci s vysokou flexibilitou a relativně levnou pracovní silou. Už dnes se ale objevují případy, kdy díky automatizaci předvýrobních etap a robotizaci výroby jsou západoevropští výrobci schopni dodat výrobek rychleji, kvalitněji a levněji než české firmy. Tzn. že nové investice umí dosavadní silné stránky českých firem eliminovat. České firmy rovněž často fungují jako subdodavatelé pro zahraniční společnosti kompletující finální výrobky, které patří mezi lídry v implementaci principů Průmyslu 4.0. Je velmi pravděpodobné, že tyto firmy budou v blízké budoucnosti vyžadovat plnou digitalizaci celého svého dodavatelsko–odběratelského řetězce a subdodavatelé, kteří tento požadavek nebudou schopni naplnit, mohou být z řetězce vyřazeni. Jak jsou na změny připraveny firmy? Podle informací od společností, které se připraveností firem na Průmysl 4.0 zabývají, je v EU pouze cca 5 % malých a středních firem připraveno na plnou digitalizaci a více než 50 % firem se mylně domnívá, že se jich Průmysl 4.0 vůbec nedotkne. Pokud jde o Českou republiku, do investic v této oblasti se pouštějí především dceřiné společnosti nadnárodních společností, čeští majitelé se do nich téměř nepouštějí, a to ani tehdy, pokud na ně mají dostatek prostředků. Vedle nedostatečného povědomí o nutnosti investic pro zachování budoucí konkurenceschopnosti je důvodem i skutečnost, že vzhledem k nedostatečnému rozšíření nových technologií a aplikací lze zatím jen obtížně prokázat skutečnou ekonomickou návratnost. Jaký bude mít Průmysl 4.0 dopad na zaměstnance? Z dlouhodobého pohledu by dopad neměl být negativní. Vezmeme si jako příklad zavádění informačních technologií a průmyslových robotů v rámci tzv. 3. prů20 ǀ POSITIV 3/2018 myslové revoluce, které samozřejmě vedlo ke zrušení řady pracovních míst, z dlouhodobého pohledu bylo 1 zrušené pracovní místo nahrazeno 2,5 místy novými. V první fázi je tedy velmi pravděpodobné, že dojde k postupnému rušení určitého typu pracovních míst s nižšími nároky na kvalifikaci. Nejprve se bude jednat o administrativní profese, v dalším kroku pak o méně kvalifikované výrobní profese. Je ale nutné upozornit na to, že k podobnému trendu dochází již delší dobu – příkladem jsou nákupy služeb, jako je např. pojištění, které dnes řešíme elektronicky, a které rovněž vedly k redukci počtu pracovních míst. Přesto lze očekávat, že minimálně z krátkodobého pohledu k poklesu zaměstnanosti dojde. Jak tomuto jevu může společnost čelit? Největší přínos Průmyslu 4.0 nespočívá v eliminaci zaměstnanců, ale ve spolupráci zaměstnanců a nových technologií. Což znamená, že zaměstnance firmy budou potřebovat, jen se změní jejich role. Velmi důležité proto bude dramatickému poklesu zaměstnanosti předejít. Čím dříve na nutnost změny zareaguje náš vzdělávací systém, zaměstnavatelé i samotní zaměstnanci, tím menší bude dopad na zaměstnanost. Navíc s novou ekonomikou budou vznikat pracovní příležitosti v nových oborech. Samozřejmě je pravděpodobné, že část zaměstnanců se změnám přizpůsobí spíše obtížněji a nějaký čas bude trvat i změna ve vzdělávacím systému. To je důvodem, proč některé evropské země testují režim garantované mzdy, který by umožnil pokrýt lidem jejich životní náklady, dokud nenajdou odpovídající pracovní uplatnění. Je ale nutné říct, že pro spokojený život nestačí dostávat peníze, lidé potřebují i nějakou smysluplnou životní náplň, proto institut garantované mzdy lze považovat pouze za dočasné řešení. Jak je kraj připraven pomoci překonávat potíže spojené se změnami, které Průmysl 4.0 přináší? Součástí regionální inovační strategie a jednou z klíčových priorit kraje je vybudování špičkového inovačního ekosystému. V rámci Moravskoslezského inovačního centra Ostrava vytváříme centrum průmyslové kompetence, které bude firmám schopno nejen poskytnout informace o principech a nástrojích, na kterých bude Průmysl 4.0 postaven, ale v rámci svých experimentálních pracovišť ukázat i reálné příklady jejich fungování, stejně jako poradit a pomoci v přípravě projektů jejich zavádění. Do budování a zkvalitňování tohoto ekosystému je aktivně zapojen kraj, město Ostrava, místní vysoké školy i klíčové firmy z regionu. Další z cest je pomoc školám při úpravě jejich vzdělávacích programů a budování praktických odborných učeben, které studenty na novou ekonomiku dostatečně připraví. Pokud jde o pomoc lidem, můžeme jim pomoci připravit se vhodným rekvalifikačním programem na profese, které budou v budoucnosti zaměstnavatelé potřebovat. Očekáváme ale, že ne všichni budou chtít pokračovat jako zaměstnanci, proto pro ty, kteří mají chuť a nějaký zajímavý nápad, připravujeme nový program pro podporu začínajících podnikatelů.