VODÍK

Pane Minaříku, vy jste šéfem MS vodíkového klastru.

Představte nám ho, prosím.

Moravskoslezský vodíkový klastr je sdružení osob

a firem, které se snaží s vodíkem podnikat, a zároveň

i ukazovat cestu, jak ho v běžném životě používat. Je

to takový vícesměrný komunikační prostředek s odbornou garancí celého vodíkového programu v kraji.

Vodík je tu s námi samozřejmě už dlouho, MS kraj mu

ale začíná dávat náležitou komerční podobu – implementuje ho např. do elektromobility, dekarbonizace

průmyslu apod. Tyto technologie nás nemohou míjet.

Vodík se rýsuje jako nová komodita začínající nahrazovat klasické energetické toky a reaguje i na zvyšující

se potřebu energie. Umí vytvářet i další cesty, jak požadované množství energie dostat ke konečnému spotřebiteli. MS vodíkové údolí aplikuje vodíkovou technologii v daném čase a místě. Jako taková údolí jsou

v EU označovány ty regiony, které se k vodíkovému

konceptu přihlásí. Řeší i příhraniční spolupráci, legislativu, logistickou i technologickou podporu, udržitelné

energie, klima apod.

je tu s námi samozřejmě

“už Vodík

dlouho, MS kraj mu ale začíná

dávat náležitou komerční podobu –

implementuje ho např.

do elektromobility, dekarbonizace

průmyslu apod.

”

Jak byste zhodnotil současný stav vodíkové mobility

v našem kraji a jaké hlavní kroky jste podnikli

k podpoře tohoto směru? Je tu něco, na co jste

zvlášť hrdí?

Klastr vznikl na podzim loňského roku, ale první aktivity, které tomu předcházely, se datují už od r. 2018.

Memorandum mezi krajem a městem Ostravou poprvé udalo směr, jak integrovat vodík do veřejné dopravy. Hned se také otevíraly otázky: kde vodík vezmu,

kolik bude stát apod. Potřebné technologie máme,

umíme je nadesignovat i postavit. A právě k tomu, aby

kraj mohl účelně řídit procesy zavádění vodíkových

technologií v celé jejich šíři, vznikl klastr, jehož hlavním a aktuálním cílem je integrace vodíku do regionální a městské hromadné dopravy. V našem kraji tak

vzniká poptávkový impuls po vodíkové mobilitě, který

zvyšuje zájem o produkci a zároveň i potřebu vodíku

a vzniká tak úplně nový segment hospodářství. Využitím možností, které nám vodík přináší, region se zároveň snaží podpořit snížení uhlíkové stopy, což je také

součást ekologizace dopravy. Žádný jiný region není

tak daleko, jako náš – regionální doprava je už z velké

části přepnutá z nafty na CNG. Dalším krokem by měl

být také plyn – vodík. To všechno samozřejmě vyžaduje odbornou diskusi, včetně vzdělávání všech, kdo se

na těchto projektech mají podílet nebo spolurozhodovat, a to je také náš úkol.

Bez vodíku to zřejmě v budoucnu nepůjde. Co je

hlavním důvodem?

Je pryč doba, kdy ČR z pohledu emisí CO2 měla jako

svůj hlavní zdroj průmysl. Dnes je největším emitentem

14 ǀ POSITIV HYDROGEN