Na rozcestí české vodíkové transformace. Ujíždí nám polský vodíkový vlak?
32 ǀ POSITIV HYDROGEN
VODÍK
s přesně určenými místy realizace, přičemž
je počítáno s vedlejší větví projektu Backbo-
ne vodíkovodu vedoucího z Finska směrem
do Německa. Markantní rozdíl oproti jiným
zemím EU tak můžeme vysledovat nejen
v reálnosti nasazení technologie, ale zejmé-
na v mind-setu polských stakeholderů. Kdo
kdy ostatně slyšel, aby vodíkovod vedl do
Německa, nikoliv z Německa?
Snad je to přímým důsledkem toho, proč
Poláci mluví o „wodorizaci“ národního
hospodářství a téměř s urputnou vervou
polského trhovce si jdou do Evropy nejen
pro peníze, ale rovnou pro know-how. Tato
delegační cesta však (a opět – na rozdíl
od jiných zemí) není dlážděna diplomatic-
kým position-paperem, ale naprosto bru-
tálním pragmatizmem a účelností jednání
polských ministrů, kteří se nebojí zcela
otevřeně před tisícihlavým mezinárodním
fórem posluchačů konstatovat, že palivové
články a jiné komponenty vodíkového prů-
myslu se nebudou kupovat a dovážet z Ně-
mecka nebo Francie, neboť na průmyslový
lock-in není polské hospodářství zvědavé,
ale budou se vyvíjet na polských univerzi-
tách. „Milé univerzity, zařiďte se. Očeká-
vám vývoj. A abyste byli motivovaní, ke ka-
ždému získanému milionu zlotých z Unie
přidá Varšava druhý milion. Váš ministr.“
Tak by mohl ve zkratce znít headline mini-
sterského vystoupení, přičemž druhým de-
chem polský ministr vychválí výrobce vla-
ků PESA Bydgoszcz, vyvíjejícího vlakovou
soupravu na vodík, a lidem sedícím v prv-
ních řadách je ochoten rozdat první objed-
návkové listy. Avizovaný projekt „Central
Rozdíl, opro jiným středoevropským zemím, je zde tož nejen
v míře detailu a reálně odpovědném plánování, ale zejména
v pokry zdroji, vytvořením poptávky kryté kapitálovým
trhem a tomu adekvátně nastaveným business-casem
s pečlivě propočteným zahrnum odpisů při využi dotačních
zdrojů z Evropy.