VODÍK

s přesně určenými místy realizace, přičemž

je počítáno s vedlejší větví projektu Backbone vodíkovodu vedoucího z Finska směrem

do Německa. Markantní rozdíl oproti jiným

zemím EU tak můžeme vysledovat nejen

v reálnosti nasazení technologie, ale zejména v mind-setu polských stakeholderů. Kdo

kdy ostatně slyšel, aby vodíkovod vedl do

Německa, nikoliv z Německa?

Snad je to přímým důsledkem toho, proč

Poláci mluví o „wodorizaci“ národního

hospodářství a téměř s urputnou vervou

polského trhovce si jdou do Evropy nejen

pro peníze, ale rovnou pro know-how. Tato

delegační cesta však (a opět – na rozdíl

od jiných zemí) není dlážděna diplomatickým position-paperem, ale naprosto brutálním pragmatizmem a účelností jednání

Rozdíl, oproti jiným středoevropským zemím, je zde totiž nejen

v míře detailu a reálně odpovědném plánování, ale zejména

v pokrytí zdroji, vytvořením poptávky kryté kapitálovým

trhem a tomu adekvátně nastaveným business-casem

s pečlivě propočteným zahrnutím odpisů při využití dotačních

zdrojů z Evropy.

32 ǀ POSITIV HYDROGEN

polských ministrů, kteří se nebojí zcela

otevřeně před tisícihlavým mezinárodním

fórem posluchačů konstatovat, že palivové

články a jiné komponenty vodíkového průmyslu se nebudou kupovat a dovážet z Německa nebo Francie, neboť na průmyslový

lock-in není polské hospodářství zvědavé,

ale budou se vyvíjet na polských univerzitách. „Milé univerzity, zařiďte se. Očekávám vývoj. A abyste byli motivovaní, ke každému získanému milionu zlotých z Unie

přidá Varšava druhý milion. Váš ministr.“

Tak by mohl ve zkratce znít headline ministerského vystoupení, přičemž druhým dechem polský ministr vychválí výrobce vlaků PESA Bydgoszcz, vyvíjejícího vlakovou

soupravu na vodík, a lidem sedícím v prvních řadách je ochoten rozdat první objednávkové listy. Avizovaný projekt „Central