POSITIV Business & Style - special Hydrogen

V nejnovějším vydání magazínu POSITIV Business & Style se ponoříme do světa vodíku. Tento speciál je výsledkem úzké spolupráce s Moravskoslezským krajem a vznikl mimo jiné i proto, aby pro vás, naše vážené čtenáře a partnery, byl k dispozici na konferenci H2 Forum, jež se koná už 23. října v ostravském Gongu. Co všechno jsme si pro vás připravili? <br><br> Moravskoslezský kraj, jako významný průmyslový region České republiky, čelí výzvám spojeným s ekologickou udržitelností a snižováním emisí skleníkových plynů. K podpoře zavedení vodíku a jeho využití v běžném životě se také připojily další regiony s transformujícím se uhelným průmyslem, jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj, a vytvořily tak základ pro tzv. regionální vodíkové ekosystémy. Blíže poodhalila téma Rut Bízková z H3 skupiny. <br><br> Vodík má potenciál stát se klíčovým prvkem v boji proti emisím, zejména v dopravě. Také proto plánuje Moravskoslezský kraj nasadit vodíkový vlak na trase spojující Ostravu, Krnov a Olomouc. Důležitou roli hraje i autobusová doprava, která má v každodenním životě obyvatel kraje zásadní význam. Nahrazení tradičních autobusů vodíkovými modely by významně přispělo k čistšímu ovzduší. <br><br> Do speciálního vydání se zapojily významné společnosti, jako například Cylinders Holding a.s., Čepro a.s., DEVINN s.r.o., Dolní oblast Vítkovice, Green Power Investment s.r.o., Horizon Hydrogen Grand Prix, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Moravskoslezský Vodíkový Klastr, z. s., PAM Services, s.r.o., TATRA TRUCKS a.s., Veolia Energie ČR, ZEBRA GROUP s.r.o. a další… Dejte nám vědět, který z příběhů vás inspiroval nejvíce. <br><br> Těšíme se na zpětnou vazbu a na viděnou na konferenci!

• Special POSITIV Business & Style

  Special

  TÉMA/TOPIC

  HYDROGEN

  Cylinders Holding a.s.

  Ing. Jan Světlík

  CEO

  CEET VŠB-TUO

  prof. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D.

  Director

• Voices of Industry

  Streamtech_i_P_L.qxd 21.8.2015 11:38 Page 1

  StreamTech.TV

  POSITIV Business & Style

  T+T Technika a trh

  společně vytvořili VOICES OF INDUSTRY – názorové videoprezentace lídrů

  průmyslu a státních organizací. Cílem je představit aktuální stav a trendy v českém

  a světovém průmyslu prostřednictvím krátkých videí a podcastů.

  WATCH

  VIDEOS

• Úvodní slovo

  EDITORIAL

  www.posiv.cz ǀ 1

  Hydrogen, is the main topic of the special

  edition of POSITIV magazine, which

  was created in cooperation with the

  Moravian-Silesian Region and other

  companies that believe in hydrogen

  thanks to its wide application in

  transport, energy, and industry.

  The Moravian-Silesian Region, as

  an important industrial region of

  the Czech Republic, faces challenges

  associated with ecological sustainability

  and reducing greenhouse gas emissions.

  Other regions with a transforming coal

  industry, such as the Ústí and Karlovy Vary

  Regions, have also joined in supporting the introduction

  of hydrogen and its use in everyday life, creating the basis for

  so-called regional hydrogen ecosystems. Rut Bízková from the

  H3 group will elaborate on the topic in more detail.

  Hydrogen has the potential to become a key element in

  the fight against emissions, especially in transportation. This

  is also why the Moravian-Silesian Region plans to deploy

  a hydrogen train on the route connecting Ostrava, Krnov, and

  Olomouc. According to the Railway Administration (Správa

  železnic), hydrogen trains are the best clean alternative for

  rail traffic. Even though hydrogen-powered trains are usually

  more expensive to operate on the line to Olomouc, the cost is

  comparable in terms of investment. Hydrogen thus becomes

  the ideal choice for emission-free transport.

  An important role is also played in bus transportation, which is

  of fundamental importance in the daily life of the inhabitants

  of the region. Replacing traditional buses with hydrogen

  models would make a significant contribution to cleaner air.

  At the same time, it would create jobs in the development,

  production, and maintenance of hydrogen buses.

  The Moravian-Silesian region has a unique opportunity to

  become a leader in the field of renewable resources and

  hydrogen. In this way, it can reduce emissions, improve

  the quality of life for its inhabitants, and contribute to global

  climate protection and decarbonization efforts. It is up to all

  of us to seize this opportunity to create a better and more

  sustainable future.

  It wasn't for nothing that the Hydrogen Cluster was established

  in our region. It currently has 28 members actively involved in

  the development, production, and applications of hydrogen-

  related equipment.

  Dear Readers, we wish you an inspiring reading.

  VODÍK – hlavně vodík je ústředním

  tématem tohoto speciálního vy-

  dání magazínu POSITIV, který

  vznikl ve spolupráci s Moravsko-

  slezským krajem a dalšími spo-

  lečnostmi, které fandí vodíku

  díky jeho širokému uplatnění

  v dopravě, energetice a průmy-

  slu. Moravskoslezský kraj, jako

  významný průmyslový region Čes-

  ké republiky, čelí výzvám spojeným

  s ekologickou udržitelností a snižová-

  ním emisí skleníkových plynů. K podpo-

  ře zavedení vodíku a jeho využití v běžném

  životě se také připojily další regiony s transfor-

  mujícím se uhelným průmyslem, jako jsou Ústecký a Kar-

  lovarský kraj, a vytvořily tak základ pro tzv. regionální

  vodíkové ekosystémy. Blíže poodhalí téma Rut Bízková

  z H3 skupiny.

  Vodík má potenciál stát se klíčovým prvkem v boji proti

  emisím, zejména v dopravě. Také proto plánuje Morav-

  skoslezský kraj nasadit vodíkový vlak na trase spojující

  Ostravu, Krnov a Olomouc. Podle Správy železnic jsou

  vodíkové vlaky nejlepší čistou alternativou pro provoz

  na kolejích. I když je vodíkový pohon obvykle dražší

  provozně, na trati do Olomouce je investičně srovna-

  telný. Vodík se tak stává ideální volbou pro bezemisní

  dopravu, ať už jde o železniční, nebo silniční nákladní

  dopravu.

  Důležitou roli hraje i autobusová doprava, která má

  v každodenním životě obyvatel kraje zásadní význam.

  Nahrazení tradičních autobusů vodíkovými modely by

  významně přispělo k čistšímu ovzduší. Současně by to

  vytvořilo pracovní místa v oblasti vývoje, výroby a údrž-

  by vodíkových autobusů.

  Moravskoslezský kraj má jedinečnou příležitost stát se

  lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a vodíku. Tímto

  způsobem může dosáhnout snížení emisí, zlepšení kva-

  lity života svých obyvatel a přispět k celosvětovému úsilí

  o ochranu klimatu a dekarbonizaci. Je na nás všech, aby-

  chom tuto příležitost využili a vytvořili lepší a udržitel-

  nější budoucnost.

  Ne nadarmo v našem kraji vznikl Vodíkový klastr. Aktuál-

  ně má 28 členů aktivně se podílejících na vývoji, výrobě

  a aplikacích zařízení spojených s vodíkem.

  Milé čtenářky, milí čtenáři, přejeme vám inspirativní čtení.

  Ing. Aleš Vítek

  Šéfredaktor POSITIV Business & Style

  Editor-in-Chief of POSITIV Business & Style

• Obsah

  OBSAHOBSAH

  Partneři vydání / Partners of the Issue

  Vodík. Ten nejušlechlejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  Hydrogen. The Best Energy Source for the Future

  12

  Procházka „vodíkovým údolím“

  A Walk Through the "Hydrogen Valley"

  8

  Čistá budoucnost pro kraj 4

  Clean Future for the Region

  H2 FÓRUM 6

  H2 FORUM

  Procházka „vodíkovým údolím“ 8

  A Walk Through the "Hydrogen Valley"

  Vodík. Ten nejušlechlejší „zdroj“ pro naši budoucnost 12

  Hydrogen. The Best Energy Source for the Future

  CEETe. Nový polygon, se kterým fosilní paliva zůstanou minulos 22

  CEETe. The New Polygon, Which Will Make Fossil Fuels a Thing of the Past

  „Uhelné regiony“ se mění na „vodíková údolí“ 28

  “Coal Regions” Are Turning Into “Hydrogen Valleys”

  Na rozces české vodíkové transformace. 30

  Ujíždí nám polský vodíkový vlak?

  The Crossroads of Czech Hydrogen Transformaon.

  Have We Missed The Polish Hydrogen Train?

  Mapa stakeholderů 36

  Key Stakeholders

  Z Vítkovic do celého světa 38

  From Vítkovice to the Whole World

  VEOLIA připravuje pilotní projekt výroby vodíku v MSK 44

  VEOLIA Prepares a Pilot Project for Hydrogen Producon in the MS Region

  ČEPRO rozšířilo svou nabídku alternavních paliv o vodík 48

  ČEPRO Expands Their Alternave Fuel Oers To Include Hydrogen

  22

  CEETe. Nový polygon, se kterým fosilní paliva zůstanou minulos

  CEETe. The New Polygon, Which Will Make Fossil Fuels

  a Thing of the Past

• Obsah

  CONTENTS

  V MS kraji vidíme ve vodíku na železnici velký potenciál

  We See Great Potenal in Hydrogen on Rail in the MS Region

  66

  H2 GRAND PRIX; Unikátní vodíkové vzdělávací programy

  H2 GRAND PRIX; Unique Hydrogen Educaon Programs

  76

  Z Vítkovic do celého světa

  From Vítkovice to the Whole World

  38

  Green Power Investment, silný partner, o kterého se může kraj opřít 50

  Green Power Investment, A Strong Partner the Region Can Rely On

  Colours of Ostrava 2023 v duchu vodíku! 54

  Colours of Ostrava 2023 in the Spirit of Hydrogen!

  H2 NEWS 56

  H2 NEWS

  Pro bezemisní nákladní dopravu je vodík ideální 58

  Hydrogen is Ideal for Emissionless Haulage

  Revoluce na kolejích. Vodíkový vlak už brzy 64

  na tra Ostrava – Krnov – Olomouc

  Revoluon on the Railways. Hydrogen Trains Soon Not Only

  on the Line in Ostrava, Krnov and Olomouc

  V MS kraji vidíme ve vodíku na železnici velký potenciál 66

  We See Great Potenal in Hydrogen on Rail in the MS Region

  H2ZEBRA. Vodíkový nosič výměnných nástaveb 70

  …vodíková inovace pro reálné využi pokračuje

  H2ZEBRA. Hydrogen-Powered Swap Body Carrier

  …Hydrogen Innovaon for Real-World Applicaon Connues

  Vodík je fenomén budoucnos, Dolní Vítkovice o něm proto učí 72

  Hydrogen is a Phenomenon of the Future, Dolní Vítkovice Provides

  Educaon About it

  H2 GRAND PRIX; Unikátní vodíkové 76

  vzdělávací programy pro studenty

  H2 GRAND PRIX; Unique Hydrogen

  Educaon Programs For Students

• Čistá budoucnost pro kraj

  4 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• Clean Future for the Region

  www.posiv.cz ǀ 5

  HYDROGEN

  Dříve byly hlavním znakem Moravsko-

  slezského kraje hutě, vysoké pece a důl-

  ní věže. Při vší úctě k průmyslové historii

  a dřině statisíců lidí přišel čas na změnu.

  Náš kraj se stává důležitým technolo-

  gickým hráčem, podporujeme inovace.

  Typickým novým symbolem našeho re-

  gionu by mohl být třeba vodík.

  Elektromobilita a vodíková mobilita

  – to je dnes jistá budoucnost. Vozidla

  s alternativním pohonem produkují

  méně škodlivin. Zejména vodíkový po-

  hon je čistý a naprosto čistá může být

  v budoucnosti i jeho výroba. Elektřinu

  a vodík si také umíme vyrobit sami, což

  nám dává jistou svobodu a nezávislost

  na ruském plynu a ropě. V Moravsko-

  slezském kraji navíc můžeme k výrobě

  vodíku využít i jiné suroviny, jako jsou

  důlní a koksárenské plyny nebo uhelné

  kaly – tedy odpad, který se dnes větši-

  nou spaluje a zatěžuje životní prostře-

  dí. Proto pracujeme na tom, aby u nás

  vzniklo první české „Hydrogen Valley“,

  kde energetiku a dopravu založenou

  na fosilních palivech nahradí vodíkové

  technologie. Proto jsme společně s uni-

  verzitami a podniky založili Vodíkový

  klastr. Nyní má 28 partnerů, vedle Mo-

  ravskoslezského kraje a VŠB-TUO také

  řadu velkých i menších firem, které se

  hodlají aktivně podílet na výrobě zaří-

  zení pro výrobu, distribuci a užití vo-

  díku. Proto vznikla Vodíková strategie

  Moravskoslezského kraje, která je po

  Ústeckém kraji druhým takovým doku-

  mentem v Česku.

  Vodík je ohromné téma. Jeho využívá-

  ní je prostě geniální nápad, kterého se

  musíme držet, a dělat maximum pro to,

  aby první české Vodíkové údolí nebyla

  jenom nějaká chiméra, ale abychom

  vytvořili nové, progresivní a inovativní

  průmyslové odvětví, kde najde práci

  velký počet lidí a které pomůže kraji

  v budoucnu fungovat bez energetické-

  ho spalování uhlí.

  Previously, the main symbols of the Moravian-

  Silesian region were steelworks, blast furnaces

  and mining towers. With all due respect to

  industrial history, and the toil of hundreds

  of thousands of people, the time has come

  for a change. Our region is becoming an

  important technological player and we

  support innovation. Hydrogen, for example,

  could be a new symbol of our region.

  Electromobility and hydrogen mobility

  is certain fin the future. Vehicles with

  alternative propulsion produce fewer

  pollutants. The hydrogen propulsion, in

  particular, is clean and its production may be

  completely clean in the future. We can also

  produce electricity and hydrogen ourselves,

  which gives us a certain freedom and

  independence from Russian gas and oil. In

  addition, in the Moravian-Silesian Region, we

  can also use other raw materials to produce

  hydrogen, such as mine and coke oven gases

  or coal sludge, waste that is mostly burned

  today and burdens the environment. That is

  why we are working to create the first Czech

  "Hydrogen Valley", where fossil fuel-based

  energy and transport will be replaced by

  hydrogen technologies. This is why we have

  established the Hydrogen Cluster together

  with universities and companies. It now

  has 28 partners, alongside the Moravian-

  Silesian Region and VŠB-TUO, and a number

  of large and small companies that intend

  to actively participate in the construction

  of the equipment for the production,

  distribution and use of hydrogen. Therefore,

  the Hydrogen Strategy of the Moravian-

  Silesian Region was created, which is

  the second such document in the Czech

  Republic after the Ústí nad Labem Region.

  Hydrogen is a massive topic and its use is

  a brilliant idea. We must stick to it and do

  our best to make sure that the first Czech

  Hydrogen Valley is not just a chimera,

  but that we can create a new, progressive

  industry where a large number of people will

  find work and will help the region to function

  in the future without burning coal for energy.

  Čistá budoucnost pro kraj

  Clean Future for the Region

  Jan Krkoška

  hejtman Moravskoslezského kraje

  Governor of the Moravian-Silesian Region

• Když ne vodík, What Else?

  H2 FÓRUM

  6 ǀ POSITIV 3/2023

  Vývoj v oblasti vodíkové mobility sleduji

  již téměř 10 let a za tu dobu vnímám

  zejména to, že jde o téma, za nímž

  je asi stále více slov než konkrétních

  činů. Velký kontrast lze v tomto směru

  vidět mezi vodíkovou elektromobilitou

  a elektromobilitou bateriovou. U té

  vodíkové mobility se dlouhý čas mluvilo

  o tom, že se musí zcela jistě prosadit

  u dopravy na dlouhou vzdálenost,

  protože zde bateriová elektromobilita

  nikdy nebude schopna konkurovat. Ale

  to byly časy, kdy klasické elektromobily

  měly dojezd sotva přes 200 km, zatímco

  dnes už dojezd těchto aut přesáhl

  500 km a pomalu u některých modelů

  se blíží k hranici srovnatelné s vozidly na

  palivové články. Stejně tak to byla doba,

  kdy si nikdo neuměl představit vývoj

  bateriových kamionů a najednou je tu

  dnes máme a jsou tu opět dříve než

  jakýkoliv pořádný vodíkový kamion.

  Ministerstvo dopravy se snaží i nadále

  držet principu technologické neutrality,

  a proto podporujeme rozvoj příslušné

  vodíkové infrastruktury. Přesto musím

  upřímně přiznat, že časy, kdy jsem

  patřil mezi vodíkové nadšence, jsou

  asi nenávratně pryč. Zatím se ale zcela

  nezbavuji naděje, že vodík ještě neřekl

  své poslední slovo. Naděje tu dle mého

  názoru pořád je. Zda se tato naděje

  naplní, však momentálně podle mne

  závisí více na soukromém sektoru a

  příslušných hlavních hráčích na straně

  automobilového či železničního

  průmyslu, než na sektoru veřejném,

  a konkrétně pak na Ministerstvu

  dopravy. Kromě toho bychom asi

  neměli zapomínat na to, že vodík se

  může v budoucnu uplatnit ještě i v

  těch sektorech dopravy, kde proces

  dekarbonizace bude extrémně náročný,

  tedy v letecké či námořní dopravě.

  Dejme tedy vodíkové mobilitě patřičný

  prostor a počkejme si, jak tohoto

  prostoru využije.

  I have been following developments

  in the field of hydrogen mobility for

  almost 10 years, and during that time,

  I have especially noticed that there are

  probably more words than concrete

  actions behind it. There is a significant

  contrast in this regard between

  hydrogen electromobility and battery

  electromobility. In the case of hydrogen

  mobility, it has been talked about for

  a long time that it must definitely gain

  ground in long-distance transport

  because battery electric mobility will

  never be able to compete here. But

  those were the times when classic

  electric cars had a range of barely over

  200 km, while today the range of these

  cars has already exceeded 500 km and is

  slowly approaching a limit comparable

  to fuel cell vehicles for some models.

  Likewise, it was a time when no one

  could imagine the development of

  battery trucks, and suddenly we have

  them today, and they are here again

  before any proper hydrogen truck.

  The Ministry of Transport strives to

  continue adhering to the principle

  of technological neutrality, which is

  why we support the development of

  the relevant hydrogen infrastructure.

  Nevertheless, I must honestly admit

  that the days when I was a hydrogen

  enthusiast are probably gone forever.

  For now, though, I still don't completely

  give up hope that hydrogen hasn't said

  its last word yet. There is still hope in

  my opinion. Whether this hope will

  come true, however, in my opinion,

  currently depends more on the private

  sector and the relevant main players on

  the side of the automotive or railway

  industry than on the public sector and

  specifically on the Ministry of Transport.

  In addition, we should probably not

  forget that hydrogen can also be used

  in the future in those transport sectors

  where the decarbonization process will

  be extremely demanding, i.e., in air or

  sea transport. So let's give hydrogen

  mobility its due space and wait to see

  how it uses this space.

  Mgr. Jan Bezděkovský

  Pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu

  Commissioner of the Minister of Transport for Clean Mobility

  “

  Jde o téma, za nímž

  je asi stále více slov

  než konkrétních činů.

  ”

  Když ne vodík,

  What Else?

• If Not Hydrogen, What Else?

  H2 FORUM

  www.posiv.cz ǀ 7

  Jednoznačnou snahou západní společnos-

  ti je trend zvyšování podílu obnovitelných

  zdrojů na celkové výrobě elektřiny. Hlav-

  ními technologiemi pak jsou fotovoltaické

  a větrné elektrárny. Problém těchto zdrojů

  je v tom, že buď vyrábí všechny najednou,

  nebo téměř nevyrábí. A tím se dostáváme

  k zatím chybějícímu, leč klíčovému dru-

  hému trendu evropské energetiky, a tím

  je dlouhodobá akumulace elektřiny. Čas-

  to skloňovaný vodík vyráběný ze zelené

  elektřiny je bezesporu hlavní trend pro

  ukládání elektřiny. Nevěříme ovšem jeho

  zásadnímu rozšíření, dokud nedojde k vý-

  znamnému technologickému pokroku

  snižujícímu vysoké energetické ztráty při

  jeho výrobě a skladování. Tento zelený vo-

  dík tak bude nejprve nahrazovat vodík vy-

  ráběný ze zemního plynu v průmyslových

  závodech, kde je již nyní přímo spotřebo-

  váván. Realita je taková, že dokud nebude

  existovat dlouhodobá akumulace léto-zi-

  ma, budeme v zimě závislí buď na fosilních

  palivech, nebo na jaderných elektrárnách.

  The clear aim of Western society is

  the increasing share of renewable

  sources in overall electricity production.

  The primary technologies for this purpose

  are photovoltaic and wind power

  plants. The issue with these sources is

  that they either produce electricity in

  abundance or hardly at all. This leads

  us to the currently missing but crucial

  second trend in European energy, which

  is long-term electricity storage. The often-

  mentioned hydrogen produced from

  green electricity is undoubtedly the main

  trend for electricity storage. However, we

  do not believe in its significant expansion

  until there is a technological progress

  reducing the high energy losses during

  its production and storage. This so-called

  green hydrogen will initially replace

  hydrogen produced from natural gas in

  petrochemical industry where it is already

  being directly consumed. The reality is that

  until there is a long-term storage solution,

  we will remain dependent on either fossil

  fuels back-up or nuclear power plants

  during the winter months.

  “

  Klíčovým druhým

  trendem evropské energeky

  je dlouhodobá

  akumulace elektřiny.

  ”

  Zásadní rozpor je zřetelný už v otázce. Pro-

  hlubuje se propast mezi tím, „kam směřují“,

  a „kam by měly směřovat“. Občasné zdroje

  nás nezachrání. Chybná alokace sníží naši

  bezpečnost, povede k nedostatku energie

  a cenovým turbulencím. Nakonec nepove-

  de ani ke zlepšení životního prostředí. Ideo-

  logie ještě nikdy neporazila fyzikální, mate-

  matické ani ekonomické zákony. O těchto

  zákonech se totiž nehlasuje. Krátkodobě

  ale může zatmění mozků způsobit sociální

  tenze, revoluce i války. Musíme nasměrovat

  kapacity, finance a inovační potenciál do

  jaderných technologií, především do jader-

  né fúze, do revolučních změn v přenosu

  a skladování energie a komerčně zajímavé-

  ho využívání vodíkových a jiných alternativ-

  ních technologií.

  The fundamental conflict is based in

  the question. The gap between "where

  they are going" and "where they should

  be going" is widening. The intermittent

  resources will not save us. Misallocation

  will reduce our security, lead to shortages

  and price turbulence. Ultimately, it will not

  lead to an improved environment! Ideology

  has never defeated the laws of physics,

  mathematics and economics. That is because

  these laws are not voted on. In the short term,

  however, brain eclipses can cause social

  tensions, revolutions and wars. We need to

  direct capacities, finances and innovation

  potential into nuclear technologies. Especially

  nuclear fusion, revolutionary changes

  in energy transmission and storage, and

  the commercially interesting use of hydrogen

  and other alternative technologies.

  Ing. Mirek Topolánek

  Předseda Teplárenského sdružení ČR

  Chairman of the Heang Associaon of the Czech Republic

  “

  Musíme nasměrovat kapacity,

  nance a inovační potenciál do

  jaderných technologií, především

  do jaderné fúze.

  ”

  If Not Hydrogen,

  What Else?

  Ing. Pavel Tykač

  Investor

  Investor

• Procházka „vodíkovým údolím“

  8 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• Procházka „vodíkovým údolím“

  www.posiv.cz ǀ 9

  HYDROGEN

  Procházka

  „vodíkovým údolím“

  Budou v našem kraji jezdit autobusy a vlaky na vodíkový pohon – a kdy? Jak a kde vyrobit dostatek

  vodíku, z čeho to zaplat a jak vyřešit související záležitos? – Pro odpověď jsme zašli za Jakubem

  Unuckou, 1. náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro energeku, průmysl a chytrý region.

  Jsou to necelé čtyři roky, co jsme poprvé

  zaslechli pojem „vodíkové údolí“. Kam jste

  od té doby pokročili?

  Dostali jsme se k územním rozhodnutím

  i projektové fázi. Vodík je drahá techno-

  logie, ale budeme muset jít tou cestou.

  Protože nemáme dostatek obnovitelných

  zdrojů, musíme více využívat to, co mů-

  žeme mít k dispozici, typicky právě vodík,

  např. cirkulární vodík, který pochází z od-

  padu, je mnohem lepší využít, než odpad

  spálit. A takových příkladů je celá řada.

  Podívejte se například termokamerou na

  hutě a uvidíte, že energie je tam spousta.

  A dala by se využít – mohli bychom být

  soběstační ve výrobě vodíku minimálně

  pro dopravu, méně už pro průmysl.

  A jestli je něco v silách kraje, pak je to

  řešit veřejnou dopravu: v r. 2018 zhruba

  500 autobusů začalo jezdit na zemní plyn,

  v budoucnu možná polovinu dokážeme

  převést na vodík. Také chceme, aby všech-

  ny vlaky v kraji byly v r. 2030 bezemisní –

  tj. žádné diesely, jen elektrické, bateriové

  a na dlouhé tratě nejlépe vodíkové. Vlak

  má životnost 50 let, proto je třeba vidět

  daleko dopředu.

  Kdo to všechno zaplatí?

  Z fondu spravedlivé transformace jsme

  vyčlenili miliardu korun na vodíkové

  údolí, to je ale skutečně jen malá část.

  Základní peníze musí přijít z moderni-

  začního fondu, který se plní z emisních

  povolenek, jež vznikají ze 44 % ve třech

  krajích: Moravskoslezském, Ústeckém

  a Karlovarském. Vláda to bere jako hezký

  zdroj příjmů pro celou republiku, ale ty

  peníze na zrušení uhlíkové stopy mají být

  využity tam, kde uhlíková stopa vzniká –

  aby tam v budoucnu nebyla.

  Jak se to v našem kraji dá technicky

  provést?

  Měli bychom být schopni u nás vodík nejen

  spotřebovávat, ale hlavně vyrábět. Předsta-

  va EU je, že po r. 2035 přestaneme dovážet

  plyn a nahradíme jej vodíkem, který bude

  vznikat v offshorových větrných parcích

  nebo na africké Sahaře. Stávající plynovody

  se přebudují na vodíkovody a vodík bude

  distribuován přes Německo do celé Evro-

  py. Musíme tak být připraveni na úplnou

  změnu koncepce. Němci už dnes dělají

  vše pro to, aby to zvládli. Můžeme vodík

  odebírat od nich, když budeme připraveni

  – koncepčně, technicky i finančně. Může-

  me i vytápět vodíkem. Připravujeme se na

  „dobu vodíkovou“.

  Jak jsou čerpány finance z Operačního

  programu Spravedlivá transformace?

  Ve zkratce bylo rozhodnuto o financová-

  ní 45 menších i větších projektů, na obojí

  zhruba polovinou, a zůstává tam i zmíně-

  ná miliarda na vodík formou tzv. „síťového

  řešení“. Je to málo, ale na pokrytí základní

  projektové přípravy a prvních realizací,

  což už nesnese odklad, to stačí.

  Jak si představujete řešení městské

  i dálkové autobusové dopravy?

  Kraj je rozdělen na 16 oblastí, ve kterých

  se soutěží jednotliví dopravci, a to vždy na

  10 let, nejvíce nových bude v r. 2028. To je

  pro nás cílový rok: buď se nám povede do

  té doby mít autobusy na vodík, nebo nás

  nadále budou trápit emise.

  “

  Na nádraží Ostrava-střed

  se plánuje výstavba čerpací

  stanice na vodík, protože tam

  vlaky mají dlouhé prostoje.

  ”

• A Walk Through the “Hydrogen Valley”

  10 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  It has been almost four years since we

  first heard the expression "hydrogen

  valley". How far have we progressed

  since then?

  We have reached planning decisions

  and the design phase. Hydrogen is an

  expensive technology, but we must go

  that way. Since we don't have enough

  renewable resources, we have to make

  more use of what we have at our disposal.

  Typically it is hydrogen, e.g. circular

  hydrogen, which comes from waste and

  is much better to utilise the waste than to

  burn it. For example, look at a steel mill

  through a thermal camera and you will

  see that there is plenty of energy there. If

  it could be used we could be self-sufficient

  in hydrogen production, at least when it

  comes to transport, so far less for industry.

  If there's anything the region can do,

  it's to address public transportation.

  In 2018, 500 buses started running on

  natural gas and in the future we may be

  able to convert half of them to hydrogen.

  We also want all trains in the region to

  be zero-emission by 2030, this means

  no diesels, just electric, battery and

  preferably hydrogen for long distances.

  Trains have a 50 year life span, so we

  need to look far ahead.

  Who is going to pay for all of this?

  We have allocated a billion crowns from the

  Just Transition Fund for the hydrogen valley,

  but that is really only a small fraction. The main

  money must come from the modernisation

  fund, which is filled by emission permits,

  44% of which are generated in three regions:

  Moravian-Silesian, Ústí nad Labem and

  Karlovy Vary. The government sees this as

  a valuable source of revenue for the whole

  republic.However, the money used for

  removing the carbon footprint should be

  used where the carbon footprint is created,

  so that it is eliminated.

  Technically, how can this be done in our

  region?

  We should not only be able to consume

  hydrogen here, but also to produce it. The

  EU's idea is that after 2035 we will stop

  importing gas and replace it with hydrogen.

  This will be produced in offshore wind

  farms or in the African Sahara. Existing

  gas pipelines will be converted into

  hydrogen pipelines and hydrogen will be

  distributed through Germany to the whole

  of Europe. We must therefore be prepared

  for a complete change of concept.

  The Germans are already doing everything

  they can to manage this. We can take

  the hydrogen from them if we are ready -

  conceptually, technically and financially.

  We can even heat with hydrogen. We are

  preparing for the 'hydrogen age'.

  “

  A hydrogen lling staon

  is planned at Ostrava-central

  staon, because trains have

  long downmes there.

  ”

  A Walk Through

  the “Hydrogen Valley”

  Will there be hydrogen-powered buses and trains in our region? When? How and where to

  produce enough hydrogen? How to pay for it? How to deal with the issues involved with hydrogen?

  For the answers, we went to Jakub Unucka, 1

  st

  Deputy Governor of the Moravian-Silesian Region

  for Energy, Industry and Smart Region.

  Můžete nám nějak přiblížit, jak se vodík

  vyrábí? „Odpadní“ produkty jsou při

  tom také zajímavé.

  Při elektrolýze vody z 1 MWh elektrické

  energie dostaneme 200 Kwh tepla, 21 kg

  vodíku a 79 kg kyslíku. Máme tak tři ko-

  modity, kterými výrobu vodíku umíme

  „zlevnit“ prodejem tepla (teplárnám) i kys-

  líku (např. na svařování). Ideální je tedy

  vyrábět vodík buďto přímo v teplárnách,

  nebo alespoň v jejich blízkosti.

  Na nádraží Ostrava-střed se plánuje vý-

  stavba čerpací stanice na vodík, protože

  tam vlaky mají dlouhé prostoje. Vyrobené

  teplo můžeme po domluvě s Veolií spotře-

  bovat ve výměníkové stanici v Nové Karo-

  lině, a kousek vedle jsou Vítkovice, které

  zase potřebují obrovské množství kyslíku.

  Vše je tedy ideálně vyřešeno na jednom

  místě, a tím se razantně sníží cena vodí-

  ku. Náš dopravní model má 16 takových

  vodíkových hnízd, z toho 12 už máme vy-

  myšlených a začínáme je projektovat.

  Který projekt řešíte nejintenzivněji?

  Vodíkové bezemisní vlaky. Výroba vlaku

  ale trvá čtyři roky, proto už dnes musíme

  intenzivně řešit výběr dopravců na vodí-

  kové vlaky, kteří budou jezdit až v r. 2030.

  Elektrický provoz by byl nejlepší a nejlev-

  nější. Problém je, že Správa železnic nám

  ho na r. 2030 není schopna garantovat.

  Musím ovšem pochválit stát – budeme

  soutěžit společně státní vlaky i ty krajské,

  bude to levnější. V říjnu oznámíme u Ev-

  ropské komise, že od r. 2030 chceme jez-

  dit na vodík. V r. 2024 začneme soutěžit.

  Všichni mají rok na to, aby se připravili

  a podali nabídku. Pokud by ale nebyla při-

  pravena legislativa, tak se to celé zhroutí

  a budou dál jezdit dieselové vlaky. Může-

  me jen doufat, že k tomu nedojde.

  Vaše osobní priorita ale momentálně

  souvisí s jiným typem dopravy?

  Potřebovali bychom vyměnit stávající vel-

  ké autobusy za vodíkové, což by ale bylo

  ročně provozně o půl miliardy dražší, což

  jsou peníze třeba na opravu všech sil-

  nic v kraji. Vodíkové autobusy bývají ale

  i menší, tak do 40 osob, a podle toho je

  třeba upravit provozní modely. Pokud se

  to povede, budou u nás vodíkové autobu-

  sy jezdit v plném měřítku. Teď potřebuji

  přesvědčit ty, kdo o tom rozhodují, aby se

  nedívali na to, co bylo, ale na to, co bude,

  co je třeba udělat do budoucna – pro lepší

  a čistší město i kraj.

  Přejeme vám hodně štěstí a děkujeme za

  rozhovor.

• A Walk Through the “Hydrogen Valley”

  www.posiv.cz ǀ 11

  HYDROGEN

  How are the funds from the Operational Programme

  Just Transition used?

  In short, it has been decided to fund 45 smaller and

  larger projects, roughly half of both, and there remains

  the aforementioned billion for hydrogen in the form

  of the so-called “network solution”. It is not much,

  but it is enough to cover the basic project preparation

  and the first implementations which can no longer be

  postponed.

  How do you imagine the solution for the city and

  long-distance bus transport?

  The region is divided into 16 areas in which individual

  companies compete, always for 10 years, with the

  newest ones coming in 2028. That's the target year for

  us. Either we will have hydrogen buses by then or we'll

  continue to be troubled by emissions.

  Can you give us some idea of how hydrogen is

  produced? Can you also tell us about the interesting

  “waste” products?

  The electrolysis of water from 1 MWh of electricity

  yields 200 kWh of heat, 21 kg of hydrogen and 79 kg

  of oxygen. We thus have three commodities that we

  can use to "cheapen" the production of hydrogen by

  selling both heat (to thermal power plants) and oxygen

  (e.g. for welding). Ideally, we should therefore produce

  hydrogen either directly at thermal power plants or at

  least near them.

  A hydrogen filling station is planned at Ostrava-central

  station, because trains have long downtimes there.

  The heat produced can be consumed in a heat exchange

  station in Nová Karolina, after an agreement with

  Veolia, and a short distance away is Vítkovice, which

  again needs a huge amount of oxygen. If everything

  is ideally handled in one place, the price of hydrogen

  will be reduced dramatically. Our transport model has

  16 of these hydrogen nests, 12 of which we have already

  thought out and we are starting to design them.

  Which project are you most intensively working on?

  Hydrogen zero-emission trains. However, it takes

  four years to produce a train, so we already have to

  work intensively on selecting carriers for hydrogen

  trains that will run in 2030. Electric operation would

  be the best and cheapest. The problem is that

  the Railway Administration is unable to guarantee it

  for 2030. I have to commend the state, because when

  trains and regional ones compete together, it will

  be cheaper this way. In October, we will announce

  to the European Commission that we want to run

  on hydrogen from 2030. In 2024, we will begin

  the competition. Everybody has a year to prepare and

  bid. If the legislation is not ready, the whole thing will

  collapse and we will continue to run diesel trains. We

  can only hope that does not happen.

  Your personal priority at the moment is focused on

  another type of transport. Can you tell us about that?

  We need to replace the existing large buses with

  hydrogen buses, but that would cost half a billion more

  per year operationally, which is money that can be used

  for example to repair all the roads in the region. Hydrogen

  buses tend to be smaller, with up to 40 passengers, and

  operating models need to be adjusted accordingly. If this

  can be done, hydrogen buses will be in full operation in

  our region. Now I need to convince the decision-makers

  not to look at what has been, but instead what will be,

  and what needs to be done in the future for an improved

  and cleaner city and region.

  We wish you good luck and thank you for the interview.

  Text: redakce

  Foto: Moravskoslezský kraj

  Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA

  1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

  pro energetiku, průmysl a chytrý region

  1

  st

  Deputy Governor of the Moravian-Silesian Region

  for Energy, Industry and Smart Region

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  12 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  VODÍK.

  Ten nejušlechlejší „zdroj“

  pro naši budoucnost

  MSK má velmi dobré podmínky pro rozvoj konceptu Vodíkového údolí – vodík se zde učíme vyrábět,

  distribuovat a pokrýt jím zvyšující se potřebu bezemisní energie pro průmysl a hromadnou dopravu.

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  www.posiv.cz ǀ 13

  HYDROGEN

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  14 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  Pane Minaříku, vy jste šéfem MS vodíkového klastru.

  Představte nám ho, prosím.

  Moravskoslezský vodíkový klastr je sdružení osob

  a firem, které se snaží s vodíkem podnikat, a zároveň

  i ukazovat cestu, jak ho v běžném životě používat. Je

  to takový vícesměrný komunikační prostředek s od-

  bornou garancí celého vodíkového programu v kraji.

  Vodík je tu s námi samozřejmě už dlouho, MS kraj mu

  ale začíná dávat náležitou komerční podobu – imple-

  mentuje ho např. do elektromobility, dekarbonizace

  průmyslu apod. Tyto technologie nás nemohou míjet.

  Vodík se rýsuje jako nová komodita začínající nahra-

  zovat klasické energetické toky a reaguje i na zvyšující

  se potřebu energie. Umí vytvářet i další cesty, jak po-

  žadované množství energie dostat ke konečnému spo-

  třebiteli. MS vodíkové údolí aplikuje vodíkovou tech-

  nologii v daném čase a místě. Jako taková údolí jsou

  v EU označovány ty regiony, které se k vodíkovému

  konceptu přihlásí. Řeší i příhraniční spolupráci, legisla-

  tivu, logistickou i technologickou podporu, udržitelné

  energie, klima apod.

  Jak byste zhodnotil současný stav vodíkové mobility

  v našem kraji a jaké hlavní kroky jste podnikli

  k podpoře tohoto směru? Je tu něco, na co jste

  zvlášť hrdí?

  Klastr vznikl na podzim loňského roku, ale první akti-

  vity, které tomu předcházely, se datují už od r. 2018.

  Memorandum mezi krajem a městem Ostravou popr-

  vé udalo směr, jak integrovat vodík do veřejné dopra-

  vy. Hned se také otevíraly otázky: kde vodík vezmu,

  kolik bude stát apod. Potřebné technologie máme,

  umíme je nadesignovat i postavit. A právě k tomu, aby

  kraj mohl účelně řídit procesy zavádění vodíkových

  technologií v celé jejich šíři, vznikl klastr, jehož hlav-

  ním a aktuálním cílem je integrace vodíku do regio-

  nální a městské hromadné dopravy. V našem kraji tak

  vzniká poptávkový impuls po vodíkové mobilitě, který

  zvyšuje zájem o produkci a zároveň i potřebu vodíku

  a vzniká tak úplně nový segment hospodářství. Využi-

  tím možností, které nám vodík přináší, region se záro-

  veň snaží podpořit snížení uhlíkové stopy, což je také

  součást ekologizace dopravy. Žádný jiný region není

  tak daleko, jako náš – regionální doprava je už z velké

  části přepnutá z nafty na CNG. Dalším krokem by měl

  být také plyn – vodík. To všechno samozřejmě vyžadu-

  je odbornou diskusi, včetně vzdělávání všech, kdo se

  na těchto projektech mají podílet nebo spolurozhodo-

  vat, a to je také náš úkol.

  Bez vodíku to zřejmě v budoucnu nepůjde. Co je

  hlavním důvodem?

  Je pryč doba, kdy ČR z pohledu emisí CO2 měla jako

  svůj hlavní zdroj průmysl. Dnes je největším emitentem

  “

  Vodík je tu s námi samozřejmě

  už dlouho, MS kraj mu ale začíná

  dávat náležitou komerční podobu –

  implementuje ho např.

  do elektromobility, dekarbonizace

  průmyslu apod.

  ”

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  www.posiv.cz ǀ 15

  HYDROGEN

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  16 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  uhlíku doprava, a to je třeba urychleně

  řešit. V MS kraji nejde jen o volbu mezi

  akumulátorovým a vodíkovým autobu-

  sem – lze zde téměř s jistotou očekávat,

  že právě u nás bude vodík hojně použí-

  ván v průmyslu, daleko více než v do-

  pravě. Tento samotný synergický efekt

  jenezanedbatelný, je zcela klíčový. Bu-

  dou tu velké produkční kapacity vodíku,

  importní kapacity i dostatečná poptávka.

  Ne pro všechny regiony, např. ty s malým

  podílem průmyslu, je takový koncept

  smysluplný. Není tam výhled takto výraz-

  né potřeby vodíku.

  Vodík považujeme za zelenou energii.

  Budeme jí mít v budoucnu dostatek?

  Potěšitelné je, že region začíná vnímat

  vodík jako strategickou příležitost, kte-

  rou se umí odlišit od jiných krajů, i ná-

  stroj k tomu, jak si zabezpečit další krok

  své transformace – po ústupu těžebního

  průmyslu. Ideálně chceme mít zelenou

  energii a musíme jí mít dost – vodík je tu

  jednou z možností, jak ji pro region zajis-

  tit. Lidstvo má ten problém, že umí dobře

  nakládat s tím, co je hmotné, např. paliva,

  ale zacházení s tím nehmotným, jako jsou

  třeba energie, je zatím problém. Neumí-

  me dobře řídit toky a ukládat elektrickou

  energii. S vodíkem jako energetickým no-

  sičem lze nakládat docela pohodlně, navíc

  umí také akumulovat energii z obnovitel-

  ných zdrojů nejen instalovaných v MSK.

  Jak můžeme připravit další generace,

  aby mohly v tom, co jsme započali,

  pokračovat?

  Potřebují hlavně kvalitní informace –

  vzdělávat se a poučit od zemí, které

  s vodíkem mají až třicetiletou zkuše-

  nost. Když jsem působil na britských

  univerzitách, byla tam znát zřetelná

  historická zkušenost: stanovený cíl,

  jasná vzdělávací osnova, diplomové

  práce, doktorská studia, výzkumný

  směr komponent vodíkových technolo-

  gií, a také tolik potřebná úroveň vedení

  celých výzkumných schémat s jasnou

  koncovkou komerčního využití výzku-

  mu v komerčních produktech. Ti lidé,

  kteří tomu rozumí, u nás jistě jsou, ale

  nečiníme všechny kroky systematicky.

  Vzdělávací proces v oblasti nových

  technologií, jako jsou vodíkové, by měl

  začínat od velmi raného dětského věku.

  Děti umí položit i velmi triviální otázky,

  na které je ale někdy velmi těžké sro-

  zumitelně odpovědět, a proto jsou pak

  ty možná nejpodstatnější. Žádná ge-

  nerace z tohoto však nesmí vypadnout

  – vzdělávat musíme na všech stupních

  školství a kvalifikačních úrovních.

  Ministr Síkela naznačil, že jediná cesta

  pro nás je získávat vodík z jádra.

  Co si o tom myslíte?

  Ano, to dává určitě smysl, zapadá to také

  do naší energetické koncepce. ČEZ,

  jako tradiční provozovatel jaderných zdro-

  jů, už na propojení jaderných zdrojů s vo-

  díkem jistě myslí. MS kraj se snaží pod-

  porovat etablování jaderné energetiky

  prostřednictvím technologie modulárních

  reaktorů, což se jeví jako optimální. Do-

  sluhující standardní uhelné zdroje v MSK

  můžeme dnes považovat za místa, která

  mohou být vystřídána budoucími jaderný-

  mi zdroji v kombinaci právě s produkcí vo-

  díku. Vyrobíme elektřinu, ustoupíme od

  uhlí, využijeme existující napojení na síť

  centrálního zásobování teplem a přeby-

  tečnou výrobu můžeme využít na výrobu

  vodíku. Synergický efekt tu již nemůže být

  ani výraznější.

  Je to reálné z pohledu evropské legislativy?

  Už dnes máme bohužel velké množství

  směrnic, norem a regulací, a to ještě dří-

  ve, než ty aplikace vodíkových techno-

  logií vůbec vznikly. To není úplně opti-

  mální přístup. Evropská regulace nám

  například zakazuje takový vodík, který

  by pocházel z jádra, nazývat bezemisním

  vodíkem. Limitují nás v uvažování a rych-

  lé aplikaci vodíkových technologií poj-

  my jako zelený vodík, bezemisní vodík.

  Vodík z jádra a dokonce ani z elektřiny

  vyrobené prostřednictvím do nynějška

  bezemisně vnímané biomasy nám není

  dovoleno použít např. ve veřejné dopra-

  vě. V průmyslu se naštěstí použít oba smí.

  V našem regionu je to důležité u výroby

  oceli, protože bez využití zelených zdro-

  jů nebo zeleného vodíku naši ocel na Zá-

  pad prostě asi v budoucnu neprodáme.

  Dnes používáme v chemickém průmyslu

  vodík vyráběný ze zemního plynu, ale i

  ten bude muset být nahrazen zeleným

  vodíkem. Musíme si zvyknout, že na prů-

  myslovou výrobu budou kladeny nové

  další nároky, které budou souviset s ob-

  novitelnou energií nebo vodíkem, který

  budeme muset být schopni buď vyrobit,

  nebo ho budeme muset importovat.

  Můžeme si postěžovat, že vodík není kde

  tankovat, protože jsme s infrastrukturou

  teprve na začátku. Na konci března 2023

  byla ale otevřena první vodíková plnička

  osobních automobilů v ČR v oblasti

  Dolních Vítkovic. Jaké jsou výhledy

  do budoucna?

  Jsme rádi, že první plnička je u nás v Os-

  travě, díky iniciativě p. Světlíka, který ne-

  čekal a promptně ji realizoval ve vlastní

  režii. Dalším plánem jsou dvě věci – jednak

  vodíková strategie MS kraje a tzv. „síťové

  řešení“ aplikace vodíkových technologií v

  MSK, které má nastavit iniciační fázi toho,

  abychom v dohledné době dosáhli stavu,

  kdy budeme umět zvládnout předpokláda-

  nou míru poptávky dopravní obslužnosti

  v kraji. Vodík se zde předně uplatní v seg-

  mentu veřejné dopravy. Další plničky, které

  jsou nyní plánovány, mají být schopny zajis-

  tit fungování regionální veřejné hromadné

  dopravy, ani ne tak osobní dopravy. Kraj

  chceme rozdělit do 10 až 15 mikroregionů

  s cílem, aby vznikla síť, která by do r. 2030

  obsloužila polovinu dopravního výkonu ve-

  řejné autobusové dopravy zajišťované MS

  krajem. Minimálně v každém z těch mikro-

  regionů by byla jedna plnicí stanice, která

  by byla schopna jeho potřebu pokrýt. Pro

  zkrácení vzdálenosti mezi bodem výroby

  a bodem spotřeby – která by ideálně ne-

  měla být větší než 10 km – se dá s výho-

  dou např. využít i infrastruktury bývalých

  dolů, propojených potrubními trasami,

  které bychom mohli proměnit ve funkční

  vodíkovody. I současní majitelé takovéto

  infrastruktury v tom vidí nový komerční po-

  tenciál nejen svého „přežití“, ale i svého bu-

  doucího růstu. Jsou tu provozovatelé, kteří

  taková distribuční zařízení umějí tradičně

  provozovat, udržovat i rozvíjet, a vodík je

  jednou z jejich nových komerčních aktivit.

  Máme tu i nový termín – vodifikace.

  Ze zhruba 600 vozidel v regionální do-

  pravě by do r. 2030 polovina z nich měla

  ideálně jezdit na vodík. Jako první v tom

  přichází na řadu mikroregiony Havířov-

  sko, Českotěšínsko a Třinecko. Měly by

  být vodifikovány nejpozději do r. 2027.

  Už se s tím začalo, připravují se investiční

  záměry na plničky včetně investic do ob-

  novitelných zdrojů a programů investiční

  podpory. Není to vzdálená budoucnost.

  Nošovický Hyundai započal sériovou

  výrobu vodíkového NEXA. První vůz

  koupily Vítkovice. Plánujete nějakou

  spolupráci v tomto směru?

  My bychom rádi. Musíme si ale uvědomit,

  jako jsou možnosti v regionu usídleného

  výrobce vozidel Hyundai Motor Czech.

  V Nošovicích se bohužel o systémových

  procesech v automobilce nerozhoduje,

  ale Hyundai Motor Czech má – stejně jako

  mnoho jiných továren – blíže k aplikaci

  vodíku přímo do svého vlastního výrob-

  ního procesu, který ale souvisí s vývojem

  “

  Dnes je největším emitentem

  uhlíku doprava, a to je třeba

  urychleně řešit.

  ”

• VODÍK. Ten nejušlechtilejší „zdroj“ pro naši budoucnost

  www.posiv.cz ǀ 17

  HYDROGEN

  a prodejem těchto vozidel spíše nepřímo. Využití vo-

  díku by pro ně mělo být zajímavé, můžou ho použít

  pro vnitropodnikovou mobilitu (vysokozdvižné vozí-

  ky apod.). Dívejme se na Hyundai Motor Czech jako

  na typického spotřebitele a samovýrobce vodíku, na

  toho, od něhož se ta myšlenka výroby a spotřeby vo-

  díku v rozsáhlém průmyslovém areálu může šířit dál.

  Máme v regionu ale i jiné výrobce, kteří integrují vo-

  díkový pohon do svých vozidel. Jsou to koncepty

  vodíkových vlaků, vhodné pro vedlejší tratě, nebo in-

  tegrace palivových článků do nákladních a užitkových

  vozidel vyráběných v našem regionu nejméně ve třech

  společnostech. Toto už jsou přímo produkty připrave-

  né k brzkému nasazení. MS kraj se tu profiluje jako ten,

  pro koho je aplikace vodíkových technologií přirozená

  a logická, který toho všeho umí nejen využít, ale gene-

  rovat tím i v budoucnu nové HDP.

  Jaká je v MS kraji aktuální situace ohledně vodíkové

  železnice?

  Kraj má dvě tratě, které jsou potenciálně pro vodík vel-

  mi vhodné – je to trať Olomouc-Krnov-Opava až Ostra-

  va s odbočkou do Bruntálu. Vodíkové rychlíky jsou již

  dnes dostupné, umí využít nezávislý pohon bez elektric-

  ké trakce, zvládnou i náročnější tratě, které nemůžeme

  bezproblémově elektrifikovat. MS kraj chce vodíkový

  pohon využít předně zde. Čistě bateriová elektrická vo-

  zidla vyhovující podmínkám na vybraných tratích v MSK

  na trhu nejsou, ale kraj právě nyní stojí před otázkou po-

  řízení nových vlaků. Jen vize, že MS kraj koupí na příš-

  tích 50 let diesely, by byla hodně špatná. V Krnově by

  měl být instalovaný vydatný zdroj vodíku tak, abychom

  byli schopni obsloužit jak rychlíkové spoje, tak osobní

  vlaky. Klastr zde sehrává roli koordinátora všech potřeb-

  ných subjektů a investorů. Snažíme se dosáhnout toho,

  abychom uměli vodíkovou energii nabídnout i partner-

  ským, méně průmyslově rozvinutým regionům, jako je

  právě Olomoucký kraj, kam tyto vlaky zajíždějí.

  Jsou teď někde skryté problémy?

  Kraj tu technologii chce. Žádná jiná není zatím tak

  komplexní jako vodík, ale nedá se to dělat v malém.

  Doprava je pro nás proto pořád jen startér – takový

  soft start. Těžiště pro úspěšnost zavedení toho všeho

  je náš rozvinutý průmysl.

  V kraji už máme start za sebou, potřebujeme začít sta-

  vět, ale brzdí nás evropská legislativa. Snažíme se naše

  záměry naplnit a zhmotnit, ale nikdo to neumí zaručit

  na 100 %. Snažíme se zároveň využít „okna“, přechod-

  ného období, které je definováno do konce r. 2027, od

  kterého pak podmínky uplatnění a výroby právě a jen

  obnovitelného vodíku pak už budou celoevropsky

  platné. Ten čas nás tlačí. Pak nám totiž budou konkuro-

  vat především ti, co mají mnohé rozsáhlé obnovitelné

  zdroje, mají moře, spoustu slunečního svitu apod.

  Chceme, aby to probíhalo tak, že lidé budou chápat,

  že změny už se začínají dít, a jsou už dostatečně ro-

  bustní na to, aby pak Evropa zjistila, že to v našem kraji

  umíme a že už není cesty zpět. V tu chvíli jste teprve

  pro Brusel partnerem, kterého nelze opomenout. Ne-

  jsme v žádné zkušební fázi – děláme to, jak se říká, „na

  první dobrou“ a nesmíme důvěru svých potenciálních

  partnerů a obyvatel v ničem zklamat.

  Stát nám v tom sice nepomáhá úplně aktivně, ale ne-

  měl by aspoň klást překážky, aby nám nekomplikova-

  la život vlastní národní legislativa. V Evropě by mohla

  vzniknout tzv. „evropská pískoviště“, což by nám moh-

  lo přinést některá dobrá rozhodnutí, např. na pět let

  výjimku ze stavební legislativy na využití vodíkových

  technologií atd. Evropská legislativa po nás chce do-

  držet absolutní kvalitu – čistě zelený vodík. Pokud se

  toto zmírní, a možnosti tu rozhodně jsou, pak budeme

  schopni v těchto mezích dosáhnout velmi dobrých vý-

  sledků a zvládnout ty vybrané projekty velmi rychle.

  Potřebuje ten, kdo se o to zajímá, spíš mnoho faktů,

  nebo je důležitější mu zprostředkovat celkový

  dojem, který si vytváří?

  Dá se říci, že dnes dojem začíná převažovat nad fakty.

  Vypadá to, že zákazník si dnes technologii osvojí a kou-

  pí právě spíš podle dojmu. Fakty už jsme zcela zahlceni,

  každý si je může všude najít. Vracíme se k rozhodova-

  cím procesům na základě dojmů.

  Tím, že má vodík spoustu synergií, umí vyřešit mnoho

  věcí (zásobování teplem, dostatek kyslíku pro průmysl

  apod.), a to za jedny peníze. Máme koleje, máme po-

  trubí, máme místa pro zpracování… Je to lepší cesta než

  cesta masivní elektrifikace s jejími náročnými liniovými

  stavbami, dlouhým stavebním řízením, která věci řeší se-

  parátně. Žádná jiná cesta už tu asi stejně není. Vodík je

  s elektromobilitou navíc i velmi dobře komplementární.

  Vezměme si příklad: Pro celou naši soukromou regi-

  onální dopravu, dejme tomu pro 1000 autobusů, by

  byla spotřeba zhruba 15 tun vodíku denně. V rámci

  hutí Třince nebo Liberty na produkci 5 milionů tun

  oceli ročně je to klidně 1 000 tun denně jen pro ty

  dvě továrny. Když připočtete spotřebu dalších velkých

  subjektů, pak už se to dá dělat jako byznys v rámci

  vodíkové ekonomiky. I kdyby svou energetickou spo-

  třebu tato silná dvojka nechtěla řešit využitím vodíku,

  ale např. obloukovou pecí, je to zase jedno, potřebu-

  jete stále obdobné množství energie a nové posílení

  elektrifikačních linek. V přepočtu to pak také znamená

  jeden Temelín navíc v energetickém ekvivalentu. V na-

  šem průmyslovém kraji se spotřebují desítky procent

  zdrojů – uhlí, ropy, elektřiny... S vodíkem se dá dobře

  obchodovat, relativně dobře se s ním zachází, skladuje

  se a přepravuje se mnohem lépe než elektřina. Vodík

  je na tonáž (nikoli na objem) nejkoncentrovanější ener-

  getický nosič. Náš kraj tu má dobrou šanci využít svých

  možností i pokrýt svou vzrůstající spotřebu energie.

  Přejeme vám tedy, aby vše vycházelo podle vašich

  představ, aby se vám dařilo. Děkujeme za rozhovor.

  “

  Lidstvo má ten problém,

  že umí dobře nakládat s m,

  co je hmotné, např. paliva, ale zacházení

  s m nehmotným, jako jsou třeba

  energie, je zam problém.

  ”

• HYDROGEN. The Best Energy Source for the Future

  18 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  “

  At a minimum, each of those

  16 regions would have a refuelling

  staon capable of meeng its needs.

  ”

  HYDROGEN.

  The Best Energy Source

  for the Future

  The Moravian-Silesian region has ideal condions for its own hydrogen valley - we can produce hydrogen

  here, distribute it and cover the increasing need for energy in industry and mainly, in public transport.

• HYDROGEN. The Best Energy Source for the Future

  www.posiv.cz ǀ 19

  HYDROGEN

  Mr. Minařík, you are the director of

  the MS Hydrogen Cluster. Could you

  introduce this group to us?

  The Moravian-Silesian Hydrogen Cluster

  is a group of people and companies

  that do business with hydrogen while

  also presenting examples of how

  this energy source may be used in

  everyday life. It more or less provides

  an open communication pathway for

  the optimisation of all the hydrogen

  programs within the region. Hydrogen

  has been around for a relatively long

  time, however, now the MS region has

  begun making use of it commercially

  by, for example, implementing it into

  electromobility, the decarbonization of

  industry and so on. We cannot afford to

  miss out on this technology. Hydrogen

  is shaping up to be the new commodity

  in replacing fossil fuels, as well as a

  powerful reaction to increasing energy

  demands. Hydrogen can even create

  new ways to deliver energy to end-users.

  Within the EU, regions that support

  and are actively involved in hydrogen

  technologies are called hydrogen

  valleys. Our Moravian--Silesian hydrogen

  valley also handles cooperation from

  bordering countries, legislature, logistical

  and technological support, sustainable

  energy, climate change, and the like.

  How would you assess the current state

  of hydrogen mobility in our region?

  What are the main steps you have

  taken to promote this direction? Is

  there anything that you are particularly

  proud of?

  The cluster was established last autumn,

  but the first activities that preceded

  this establishment date back to 2018.

  A memorandum between the region and

  the City of Ostrava outlined the concept

  of how to integrate hydrogen into public

  transport. The first questions that had to be

  dealt with were: where will I get hydrogen,

  how much will it cost, when can I get it, etc.

  We have the necessary technology, and we

  can also design and build it. The cluster was

  created to enable the region to manage

  this effectively, with the main objective

  being the integration of hydrogen into

  both regional and urban public transport.

  The implementation of these technologies

  creates demand for hydrogen mobility,

  which drives interest in the production as

  well consumption of hydrogen, culminating

  in the creation of an entirely new segment

  within our economy. Furthermore, by

  grasping the potential hydrogen offers,

  the region is also moving further towards

  decreasing our carbon footprint, which

  includes making public transport more

  ecological. No other region is as far along

  as ours, as regional transport has already

  largely switched from diesel to CNG. And

  hydrogen should be the next step. This, of

  course, requires professional discussion,

  including the education of all those who

  are to be involved in these projects. That is

  one of our tasks.

  Without hydrogen, we most likely won't

  be able to manage in the future. What

  is the main reason for this?

  Gone are the days when the Czech

  Republic had industry as its main source

  of CO2 emissions. Today, the biggest

  carbon emitter is transport, and this

  needs to be addressed urgently. In the

  MS region, it is not just a choice between

  battery and hydrogen buses - it is almost

  certain that hydrogen will be widely used

  in industry here, even more so than in

  transport. But even the synergy effect

  alone is not negligible, in fact, it is key.

  There will be large production capacities,

  import capacities and sufficient demand.

  Such a concept is not necessary for all

  regions, e.g. those with little industry.

  There is no significant need.

  We consider hydrogen to be green

  energy. Will we have enough of it

  in the future?

  It is gratifying that the region is beginning

  to see hydrogen as a strategic opportunity

  of differentiating itself from other

  regions, as well as a means of securing

  the next step in the transformation -

  after the decline of the mining industry.

  Ideally, we want green energy and we

  need to have enough of it - hydrogen is an

  option here. The problem with humanity

  is that we are good at dealing with the

  tangible, such as fuels, but dealing with

  the intangible, such as energy, is currently

  a problem. We are not good at managing

  and storing electricity. Hydrogen as

  an energy carrier can be handled very

  comfortably. It can store energy from

  renewable sources.

  How can we prepare the next generations

  to continue what we have started?

  What they need is quality information -

  to educate themselves and learn from

  countries that have up to 30 years of

  experience with hydrogen. When I

  used to work at British Universities, the

  history of their experience was clear:

  you have the goal, the curriculum, the

  education, the thesis, the PhDs, the

  research direction, you have strong

  leadership as well as a clear goal:

  making use of research in commercial

  products. We have people who

  “

  Hydrogen has been

  around for a relavely

  long me, however, now the

  MS region has begun making

  use of it commercially by,

  for example, implemenng

  it into electromobility,

  the decarbonizaon

  of industry and so on.

  ”

• HYDROGEN. The Best Energy Source for the Future

  20 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  understand the subject matter, but there

  is no system. And education regarding

  new technologies such as hydrogen

  should start from a very early age.

  Children are good at asking seemingly

  trivial questions that are very difficult

  to answer in a comprehensible way. No

  generation can drop out of this - we have

  to educate at all levels and stages.

  Minister Síkela suggested that

  the only way for us to get hydrogen

  is from nuclear power. What do you

  think about that?

  Yes, it makes sense, it fits in with our

  energy concept. ČEZ, as the operator of

  nuclear power plants, is already linking

  them with hydrogen. The Moravian-

  Silesian region is trying to establish

  nuclear power through smaller modular

  reactors, which seems to be optimal.

  We can now consider those retiring

  standard coal-fired sources as sites that

  can support future nuclear sources

  combined with hydrogen production.

  We generate electricity, we move away

  from coal, we use the existing connection

  to the district heating network and we

  can use the excess capacity to produce

  hydrogen. The synergy effect can be

  significant here.

  Is this realistic in terms of European

  legislation?

  Unfortunately, there were already a large

  number of different directives, standards

  and regulations before applications

  of hydrogen technologies were even

  created. That is not an optimal approach.

  For example, European regulations

  prohibit us from calling hydrogen that

  comes from the nuclear power emission-

  free hydrogen. Our thinking and quick

  implementation of hydrogen technologies

  is limited by terms such as green hydrogen,

  or emission-free hydrogen. We are not

  allowed to use hydrogen from nuclear

  power or even from electricity generated

  through biomass, for example, in public

  transport. However, it may be used in

  industry. In our region, this is important

  for steel production, because without

  the use of green sources or hydrogen, we

  simply will not be able to sell our steel to

  the West. Today, our chemical industry

  uses hydrogen produced from natural

  gas, but even that will have to be replaced

  by green hydrogen. We have to get used

  to the fact that new demands involving

  green energy or hydrogen will be placed

  on industrial production. So either we

  have to be able to produce it or we have

  to import it.

  We could complain that there is no

  place to refuel hydrogen because we

  are only starting with the infrastructure.

  However, at the end of March 2023,

  the first hydrogen refuelling station

  for passenger cars in the Czech

  Republic was opened in the area of

  Dolní Vítkovice. What are the prospects

  for the future?

  We are glad that the first refuelling

  station is here in Ostrava, thanks to

  the initiative of Mr. Světlík, who did

  not wait and promptly implemented

  it. Further plans include improving

  the hydrogen strategy of the Moravian-

  Silesian region and establishing

  network solutions of applied hydrogen

  technologies in the MS region, which

  will direct the initiation phase so

  that we can get to a state in primary

  mobility, where we will be able to

  handle the expected level of traffic

  in the foreseeable future. Hydrogen

  will primarily be used in the public

  transport segment. The other refuelling

  stations that are planned will be catered

  to accommodate the operation of

  the regional public transport, rather

  than private passenger transport. We

  divided the region into 16 sub-regions

  with the goal of establishing a network

  that would serve half of the bus transport

  capacity provided in the Moravian-

  -Silesian region by 2030. At a minimum,

  each of those 16 sub-regions would have

  a refuelling station capable of meeting its

  needs. To shorten the distance between

  the point of production and the point

  of consumption - which should be no

  more than 10 km - we could also make

  good use of the infrastructure of former

  mines, connected by pipeline routes

  that could be turned into functional

  connecting corridors. The operators

  of such infrastructure also see a new

  commercial dimension in this, a potential

  not only for their survival but also for

  their growth. There are operators who

  can operate, maintain and develop

  those facilities, and hydrogen is one of

  their new commercial activities.

  There is also a new term -

  hydrogenation.

  Ideally, of the roughly 500 vehicles

  in regional transport, half of them

  should be running on hydrogen by

  2030. Havířov, Český Těšín and Třinec

  regions are the first to do so. They

  should be hydrogenated by 2027-28,

  as the process has already begun with

  investment intentions towards a filling

  station as well as other investments

  into renewable energy and other such

  programs. This is not solely in the distant

  future.

  Hyundai in Nošovice has started mass

  production of the hydrogen NEXO.

  The first car was bought by Vítkovice.

  Do you plan any cooperation towards

  this direction?

  We would like to do that, however,

  we also need to realise what options

  Hyundai Motor Czech has as an

  established regional car manufacturer.

  System processes are certainly not

  decided on in the Nošovice plant, but

  Hyundai Motor Czech- like many other

  factories - is closer to applying hydrogen

  to its own production processes,

  though this might not be related to the

  development and sale of those vehicles

  directly. The use of hydrogen should

  be interesting for them, they can use it

  for in-house mobility. We should look

  at Hyundai Motor Czech as a typical

  consumer as well as producer of

  hydrogen, the archetype that will spread

  the idea of hydrogen production and

  consumption in a widespread industrial

  facility further.

  Nonetheless, we also have other

  manufacturers in the region who are

  integrating the hydrogen fuel cell into

  their vehicles. These are concepts

  for hydrogen trains, suitable for

  secondary lines, or the integration of

  fuel cells into trucks and other utility

  vehicles manufactured in our region.

  These are ready-to-deploy products.

  The Moravian-Silesian region is

  profiling itself here as one for whom the

  application of hydrogen technologies

  is natural and logical, one that can not

  only take advantage of all this, but also

  generate GDP as a result.

  What is the current state of the

  hydrogen railway in the region?

  The region currently has two tracks that

  would be very suitable for hydrogen,

  these are the tracks between Olomouc,

  Krnov, Opava and Ostrava along with

  a branch towards Bruntál. Hydrogen

  express trains today make use of a system

  independent of electric traction, and so

  are able to handle difficult tracks where

  electrification would be complicated.

  “

  Today, the biggest

  carbon emier is transport,

  and this needs to be

  addressed urgently.

  ”

• HYDROGEN. The Best Energy Source for the Future

  www.posiv.cz ǀ 21

  HYDROGEN

  These types of use cases are where the MS region

  wants to apply hydrogen power. Purely battery

  powered electric vehicles that would be suitable

  for the conditions of these specific tracks simply

  do not exist on the market today. The region is now

  deciding which new train units to buy, and the image

  of the MS region using diesel trains for the next half

  a century seems very bad. A powerful source of

  hydrogen will be installed in Krnov, which will allow

  us to operate not only express connections, but also

  passenger trains. The hydrogen cluster’s role here

  is as a coordinator that manages all of the subjects

  and investors involved. We want to reach the point

  where we would be able to offer hydrogen power

  to less industrially developed partner regions such

  as the Olomouc region, where these trains would

  be headed.

  Are there any hidden complications ahead?

  The region has decided that it wants this technology.

  Hydrogen technology is very complex, and it

  cannot be done on a small scale. Public and train

  transportation is just a soft start within the field.

  The success of the effort as a whole will be centred

  around the development of our industry.

  Our region is already out of the very early stages and

  we need to move on towards building infrastructure,

  but we are hampered by the European legislature.

  We are trying to fulfil and realise our intentions,

  however, this cannot be 100% guaranteed. At

  the same time, we are trying to make use of

  the window of downtime we now have until 2027,

  when the conditions of application and production

  of sustainable hydrogen will come into effect across

  all of Europe. Time is of the essence, because after

  this grace period, countries with more expansive

  renewable and natural resources, such as the sea,

  lots of sunshine, etc. will become our largest

  competitors.

  We want people to understand that change is

  already happening, and for them to be tenacious to

  the point where Europe would notice that our region

  is good at what we do and that there is no way back.

  Only then can we truly become partners to Brussels

  that cannot be ignored. There is no testing period,

  we have to nail it on our first try without upsetting

  the trust of potential partners and the local citizens.

  The government is not exactly actively helping us,

  however, the least they could do is clear the way so

  that we do not also have to juggle our own country’s

  legislature. This would allow us to create something

  like a “European sandbox,” giving us space to

  make positive decisions like a five year pardon

  from the construction legislature for hydrogen

  technology applications, and so on. The European

  legislature wants us to maintain an absolute standard

  of purely green hydrogen. If this were to become

  even a little more lenient, which the opportunities

  for this do exist, that would allow us to produce

  greatly improved results and complete our projects

  very quickly.

  Is it better to provide interested parties with

  a lot of facts, or is it more important to develop

  the impression they get?

  Nowadays, impressions seem to be more powerful

  than facts. Customers are more likely to learn about

  and purchase technologies according to their

  impressions. We are oversaturated with facts, as

  they are widely and quickly available to anyone.

  This means that we return to the instinct of making

  decisions based on impressions.

  Hydrogen has a wide roster of uses and can be

  used to solve many different problems (heating,

  oxygen for industrial use, etc.). The infrastructure

  for it only has to be paid for once. We have railway

  tracks, pipelines, processing facilities… Hydrogen

  is definitely a better path when compared to

  massive electrification with its complex lithium ion

  buildings, long construction bureaucracy and need

  for individual solutions. Furthermore, hydrogen is

  very compatible with electromobility as well. We

  probably have no other options anyway.

  Consider the following examples: Our entire private

  regional transportation, which includes maybe

  around 1 000 buses, would use around 15 tons of

  hydrogen per day. The Třinec and Liberty smelteries

  together would use around 1 000 tons per day

  to produce 5 million tons of steel annually. If you

  would add the consumption of a couple other

  large subjects within the region, this would feasibly

  sustain business within hydrogen economics. Even

  if the big smelteries would decide not to solve their

  energy consumption issues through hydrogen, but

  for example, arc furnaces instead, they would still

  require the same amount of energy and strengthened

  power lines. In the end, this would also require the

  equivalent of another Temelín power plant when

  it comes to energy. Our industrial region makes

  use of many different materials and resources,

  such as coal, petroleum and electricity. Hydrogen

  offers great business potential, is relatively easy to

  handle, and is a lot easier to store and transport than

  electricity. Hydrogen has the largest concentration

  of energy per ton (not per unit of volume). Our

  region has a great opportunity here to cover its

  increasing energy usage.

  Mr. Minařík, thank you for the interview.

  “

  The problem with humanity

  is that we are good at dealing

  with the tangible, such as fuels,

  but dealing with the intangible, such

  as energy, is currently a problem.

  ”

  Text: redakce

  Foto: MSK

• CEETe. Nový polygon Centra energetických a environmentálních technologií, se kterým fosilní paliva z

  22 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• CEETe. Nový polygon Centra energetických a environmentálních technologií, se kterým fosilní paliva z

  www.posiv.cz ǀ 23

  HYDROGEN

  CEETe.

  Nový polygon

  Centra energeckých

  a environmentálních

  technologií,

  se kterým fosilní paliva

  zůstanou minulos

  Základní kámen Centra energeckých a environmentálních technologií – Explorer (CEETe)

  byl položen 18. února 2022. Po roce a půl intenzivních prací se v říjnu 2023 centrum dočká

  slavnostního otevření. V rozhovoru s ředitelem Centra energeckých a environmentálních

  technologií (CEET) VŠB-TUO prof. Ing. Stanislavem Mišákem, Ph.D., jsme si povídali o všem,

  k čemu bude nově vzniklé centrum sloužit a jak může pomoci průmyslovým partnerům, kraji

  i celé republice s dosažením cílů uhlíkové neutrality.

• CEETe. Nový polygon Centra energetických a environmentálních technologií, se kterým fosilní paliva z

  24 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  Pane řediteli, můžete prosím krátce představit nový

  polygon CEETe pro inovační transfer a transfer

  technologií v oblasti udržitelné energetiky?

  Jaký je jeho hlavní cíl a jaké bude plnit funkce?

  CEETe je projekt, který vznikl pod hlavičkou vysokoškol-

  ského ústavu CEET, kombinující čtyři základní výzkum-

  né oblasti – materiály pro energetiku a environmentální

  technologie, využití druhotných surovin a alternativních

  zdrojů energie, oblast akumulace, transformace a řízení

  energie a environmentální aspekty a technologie.

  CEETe, kde přívlastek “e” znamená Explorer, je výzkum-

  ný polygon kombinující výzkum ve všech výše uvede-

  ných oblastech a je důkazem účinné spolupráce čtyř vý-

  zkumných center spolupracujících pod hlavičkou CEET.

  Hlavním cílem CEETe je pomocí výsledků vědy a vý-

  zkumu ukázat cestu k dekarbonizaci regionu, tedy

  k odklonu od fosilních paliv směrem k bezuhlíkovým

  technologiím a pomocí nich vytvořit energetiku mo-

  derní, udržitelnou, s vysokým podílem obnovitelných

  zdrojů a užitím alternativních paliv. V konečném dů-

  sledku tak pomoci nejen regionu na úrovni Morav-

  skoslezského kraje, ale i celé ČR zajistit energetickou

  soběstačnost a surovinovou nezávislost. To je cílem

  nejen tohoto dotačního projektu, ale i posláním celé-

  ho našeho vysokoškolského ústavu.

  Jaké konkrétní kroky budou podniknuty k zajištění

  toho, aby bylo centrum schopno efektivně integrovat

  výzkum, vývoj a tržní uplatnitelnost výsledků?

  Celý polygon CEETe je navržen tak, aby vytvořil labora-

  torní zázemí pro české i mezinárodní vědecké týmy ve

  spolupráci s průmyslovými partnery, kteří dodávají na

  základě našeho návrhu unikátní technologie. S tímto

  vědeckým zázemím máme vytvořen unikátní inovační

  ekosystém a předpokládáme, že ho v průběhu blízké

  budoucnosti rozšíříme o další průmyslové partnery a

  výzkumné týmy, které nám pomohou s implementací

  vyvinutých technologií do praxe. Významně spolu-

  pracujeme s Moravskoslezským vodíkovým klastrem,

  jehož jsme součástí a jedním ze zakládajících členů.

  Díky tomu v rámci klastru garantujeme výzkumné akti-

  vity pro oblast vodíku.

  Jak bude CEETe podporovat (nejen) mezisektorovou

  spolupráci a jaké výhody přinese pro průmyslové

  subjekty dotčené energetickou transformací

  v našem kraji?

  Hlavním cílem dotační výzvy, díky níž byl CEETe vy-

  tvořen, je nabízet průmyslovým partnerům výzkum-

  nou infrastrukturu pro společný transfer technologií

  do praxe. Tedy mezisektorová spolupráce je hlavní

  podmínkou dotační výzvy a tato je v případě CEETe

  v oblasti moderní energetiky bezesporu splněna. Vel-

  kým benefitem je samotné načasování vytvoření poly-

  gonu, jeho nezpochybnitelná potřeba v době hrozící

  energetické krize a dále vysoká koncentrace špičko-

  vých technologií, které dokáží provést Českou republi-

  ku dekarbonizací a na kterých spolupracoval velký tým

  nejen v rámci České republiky, ale i Evropy.

  Víme, že než dojde k plnému přechodu na vodík

  a než zcela skončíme s využíváním uhlí, bude zde

  určité přechodné období. Jakými konkrétními

  oblastmi udržitelné energetiky se na CEETe zabýváte

  a jak se plánujete vyrovnat s postupným odklonem

  Text: redakce

  Foto: CEETe

• CEETe. Nový polygon Centra energetických a environmentálních technologií, se kterým fosilní paliva z

  www.posiv.cz ǀ 25

  HYDROGEN

  od tradičních uhelných zdrojů v tomto

  regionu?

  Celou dekarbonizaci chápeme jako dlou-

  hodobý proces, který se dělí do několika

  etap neboli scénářů: krátkodobého, střed-

  nědobého a dlouhodobého. CEETe je na-

  vržen tak, aby nás dekarbonizací provedl

  komplexně.

  V krátkodobém scénáři ještě pracujeme

  s dostupnými technologiemi s vysokou

  prioritou zvýšení jejich účinnosti při sou-

  časném snížení emisní zátěže, tj. negativ-

  ního vlivu na životní prostředí.

  Ve střednědobém scénáři uvažujeme

  dominantně s nízkouhlíkovými techno-

  logiemi ve velké provázanosti s centrální

  energetikou zastoupenou významným

  podílem energie z jádra. V dlouhodo-

  bém scénáři pak pracujeme především

  s koncepcí komunitní energetiky s velkou

  prioritou směrem k využívání vodíko-

  vých technologií, proto naše úzká vazba

  na Moravskoslezský vodíkový klastr. Vo-

  dík vnímáme jako médium, které nám po-

  může zvýšit energetickou soběstačnost

  a surovinovou nezávislost České republiky

  i v evropském kontextu, přičemž hlavním

  cílem v případě vodíku je jeho výroba

  na území ČR, a to nejen s využitím obno-

  vitelných zdrojů, ale taktéž s podporou

  termochemické konverze z alternativních

  paliv, potažmo odpadů.

  Toto komplexní řešení časově rozdělené

  do jednotlivých scénářů není připraveno

  jen pro Českou republiku, ale ve spolu-

  práci s dalšími zahraničními univerzitními

  centry a průmyslovými partnery předpo-

  kládáme vytvoření dalších návazných “ko-

  pií” CEETe s jejich distribucí na území EU

  i v celosvětovém měřítku.

  Bude tedy možnost na CEETe přijet

  a na vodíkové plničce naplnit např.

  autobus nebo nějakou součást mobilní

  infrastruktury kraje, případně plánujete

  odsud vodík vyvážet do firem?

  Součástí CEETe je vodíková plnicí sta-

  nice, na které bude možné plnění

  osobních vozů i větších automobilů,

  tj včetně autobusů, nicméně z hledis-

  ka objemu námi vyrobeného vodíku

  nepředpokládáme plnění vodíkem

  na komerční bázi.

  CEETe je především zamýšlen jako po-

  lygon, který bude demonstrovat různé

  cesty výroby vodíku s podporou imple-

  mentace výstupů do praxe. Velký dů-

  raz je v případě CEETe kladen taktéž

  na edukační aspekt, rádi bychom demon-

  strovali možnost transformace energetiky

  srozumitelným způsobem, proto jsme jej

  oblékli do atraktivního kabátu. Chceme

  přitáhnout pozornost společnosti, vyvolat

  její zájem o politiku dekarbonizace a pře-

  svědčit ji, že dekarbonizace je reálná a vel-

  mi potřebná.

  Jaké technologie a laboratoře může tedy

  CEETe firmám konkrétně nabídnout?

  První důležitou laboratoří je labora-

  toř termochemické konverze, která

  má v tuto chvíli základní komponenty

  pro plazmové zplyňování, pyrolýzní

  procesy a pro tepelné procesy obec-

  ně, pomocí kterých budeme zkoumat

  různé způsoby užití alternativních paliv

  pro přeměnu na užitečné formy energie.

  V případě plazmového zplyňování jde

  o novou cestu pro výrobu vodíku s vyso-

  kou úrovní čistoty.

  Další důležitou součástí je laboratoř vo-

  díkových technologií, což je výzkumná

  základna především pro testování různé

  čistoty vodíku a jejího vlivu na životnost

  jednotlivých komponent vodíkového

  technologického řetězce.

  Zásadním komponentem pro přeměnu

  energie a její celkovou distribuci je pak

  umělá inteligence, která se v současnosti

  významně rozvíjí. V tuto chvíli je velmi

  těžké předvídat, kam se její užití posu-

  ne v horizontu deseti let, nicméně veš-

  kerá infrastruktura CEETe je nachystána

  na kompletní autonomní řízení všech pro-

  cesů CEETe, samozřejmě při zajištění ře-

  šení všech bezpečnostních rizik a hrozeb.

  Můžete na závěr shrnout, kteří partneři

  se podíleli na vzniku CEETe?

  Celý projekt vznikl díky podpoře Mi-

  nisterstva průmyslu a obchodu, které

  vypsalo speciální výzvu na služby infra-

  strukturám, a Integrovaných teritoriál-

  ních investic ostravské metropolitní ob-

  lasti (zkráceně ITI Ostrava) – to byl hlavní

  zdroj financování.

  Velkou podporu nám poskytl Moravsko-

  slezský kraj, bez něhož bychom nebyli

  schopni CEETe dostavět, protože jsme za-

  čali plánovat a realizovat v době, která ne-

  byla úplně jednoduchá. Začalo covidové

  a postcovidové období, což nám hodně

  zkomplikovalo situaci, protože to, co bylo

  původně projektováno, nám finančně na-

  rostlo nejprve v řádech jednotek, později

  i desítek procent. Moravskoslezský kraj

  nám výrazně pomohl, abychom myšlenku

  dokázali dokončit, a to v technicky původ-

  ní podobě.

  Při vzniku CEETe jsme velmi často využí-

  vali sdílení informací a spolupráci s ostat-

  ními univerzitami a firmami v rámci České

  republiky, a to především pod hlavičkou

  Národního centra pro energetiku, jehož cí-

  lem je pomoci komplexně vytvořit strategii

  postavenou na moderní udržitelné energe-

  tice, a to pro celou Českou republiku.

  V rámci CEETe investujeme ve velké míře

  vlastní prostředky, čímž jednoznačně po-

  tvrzujeme důvěru v myšlenku a potřebu

  CEETe propsanou do strategie našeho vy-

  sokoškolského ústavu CEET.

  Pane řediteli, děkujeme za rozhovor.

  Projekt Centrum energetických

  a environmentálních technologií – Explorer je

  spolufinancován Evropskou unií.

  Projekt CEETe byl spolufinancován z rozpočtu

  Moravskoslezského kraje.

  “

  CEETe je především

  zamýšlen jako polygon,

  který bude demonstrovat

  různé cesty výroby vodíku

  s podporou implementace

  výstupů do praxe.

  ”

  “

  Hlavním cílem v případě

  vodíku je jeho výroba na území

  ČR, a to nejen s využim

  obnovitelných zdrojů, ale taktéž

  s podporou termochemické

  konverze z alternavních paliv,

  potažmo odpadů.

  ”

• CEETe. The New Polygon of the Centre for Energy and Environmental Technologies, Which Will Make Foss

  26 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  Mr. Director, could you please give a brief

  introduction about CEET's new polygon for

  innovation and technology transfer in the field of

  sustainable energy? What is its main objective and

  what functions will it perform?

  CEETe is a project, developed under the umbrella of

  the CEET University Institute, combining four core

  research areas - materials for energy and environmental

  technologies, the use of secondary raw materials

  and alternative energy sources, energy storage,

  transformation and management, and environmental

  aspects and technologies.

  CEETe, where the "e" stands for Explorer, is a research

  polygon combining research in all of the above

  mentioned areas and is a testament to the effective

  collaboration of the four research centres working

  together under the CEET umbrella.

  The main objective of CEETe is to use the results of

  science and research to show a way to decarbonise

  the region, i.e. to move away from fossil fuels

  towards carbon-free technologies, and use them

  to create a modern, sustainable energy sector

  with a high share of renewable resources with the

  use of alternative fuels. Ultimately, this will help

  not only the region, but also the whole country

  to ensure energy self-sufficiency and raw material

  independence. This is the goal not only of the grant

  project as such, but also the mission of our entire

  University Institute.

  What specific steps will be taken to ensure that

  the Centre is able to effectively integrate research,

  development and marketability of the results?

  The entire CEETe polygon is designed to create

  a laboratory facility for Czech and International

  Scientific Teams in collaboration with industrial

  partners who deliver unique technologies based on

  our design. With this scientific background, we have

  created a unique innovative ecosystem. We expect to

  expand the innovation ecosystem in the near future

  with additional industrial partners and research teams

  to help us implement the developed technologies

  into practice. We have a significant cooperation with

  the Moravian-Silesian Hydrogen Cluster, of which

  we are a part of and one of the founding members.

  Because of that, we guarantee research activities in

  the field of hydrogen in the cluster.

  How will CEETe support (not only) the cross-sector

  cooperation and what benefits will it bring to the

  industrial actors affected by the energy transition in

  our region?

  The main objective of the grant, through which CEETe

  was created, is to offer industrial partners a research

  infrastructure for joint technology transfer into practice.

  Thus, cross-sector cooperation is the main condition of

  the grant and this is undoubtedly fulfilled in the case

  of CEETe in the field of modern power engineering.

  The timing of the creation of the polygon itself, is

  unquestionable to the need at the time of the looming

  energy crisis. The high concentration of cutting-edge

  technologies that can decarbonise the Czech Republic

  and on which a large team has collaborated not only

  within the Czech Republic but also within Europe

  come with great benefits.

  We know that there will be a period of transition

  before we make the full transition to hydrogen and

  end the use of coal per se. What specific areas of

  sustainable energy are you working on at CEETe

  “

  The main goal in the case of hydrogen

  is its producon in the Czech Republic,

  not only with the use of renewable

  resources, but also with the support

  of thermochemical conversion from

  alternave fuels or waste.

  ”

  CEETe. The New Polygon

  of the Centre for Energy and

  Environmental Technologies,

  Which Will Make Fossil Fuels a Thing of the Past

  The foundaon stone of the Centre for Energy and Environmental Technologies - Explorer

  (CEETe) was placed on 18 February 2022. Aer a year and a half of intensive work, the centre

  will ocially open in October 2023. In an interview with the Director of the Centre for Energy

  and Environmental Technologies (CEET) of VŠB - Technical University Ostrava, prof. Ing. Stanislav

  Mišák, Ph.D., we talked about everything the newly established centre will be used for and how it

  can help industrial partners, the region and the whole country to achieve carbon neutrality goals.

• CEETe. The New Polygon of the Centre for Energy and Environmental Technologies, Which Will Make Foss

  www.posiv.cz ǀ 27

  HYDROGEN

  and how do you plan to cope with the

  gradual shift from traditional coal

  resources in the region?

  We see the whole decarbonisation

  process as a long-term process, divided

  into several stages or scenarios: short, mid

  and long-term. As such, CEETe is designed

  to take us through decarbonisation in

  a comprehensive way.

  In the short-term scenario, we are still

  working with technologies that are

  available today, with a high priority on

  increasing their efficiency while reducing

  the emissions burden, i.e. the negative

  impact on the environment.

  In the mid-term scenario, we think

  predominantly about low-carbon

  technologies in a great interconnection

  with central energy represented by

  a significant share of nuclear energy. In

  the long-term scenario, we work mainly

  with the concept of community energy

  with a high priority towards the use of

  hydrogen technologies, hence our close

  connection to the Moravian-Silesian

  Hydrogen Cluster. We perceive hydrogen

  as a medium that will help us to increase

  the energy self-sufficiency and raw

  material independence of the Czech

  Republic in the European context, while

  the main goal in the case of hydrogen is its

  production in the Czech Republic, not only

  with the use of renewable resources, but

  also with the support of thermochemical

  conversion from alternative fuels or waste.

  This complex solution divided into

  individual scenarios is ready not only for

  the Czech Republic, but in cooperation

  with other foreign university centres and

  industrial partners we expect to create

  further follow-up "copies" of CEETe with

  their distribution in the EU and globally.

  Will it be possible to come to CEETe

  and refuel e.g. a bus or some part of

  the region's mobile infrastructure on

  a hydrogen filler? Are you planning to

  export hydrogen to companies from here?

  CEETe includes a hydrogen refuelling station,

  which will be able to refuel passenger

  cars and larger vehicles, including buses.

  However, in terms of the volume of hydrogen

  we produce, we do not anticipate refuelling

  with hydrogen on a commercial basis.

  CEETe is primarily intended to be

  a polygon that will demonstrate

  different routes of hydrogen production

  with support for the implementation

  of the outputs into practice. A great

  emphasis is also put on the educational

  aspect of CEETe. We would like to

  demonstrate the possibility of energy

  transformation in an understandable

  way, so that we have wrapped it in

  an attractive coat. We want to attract

  the attention of society, to arouse its

  interest in decarbonisation policy and to

  convince the public that decarbonisation

  is real and greatly needed.

  Which specific technologies and

  laboratories can CEETe offer to companies?

  The first important laboratory is

  the Thermochemical Conversion Laboratory,

  which at the moment has basic components

  for plasma gasification, pyrolysis processes

  and for thermal processes in general, with

  which we will investigate different ways

  of using alternative fuels for conversion

  into useful forms of energy. In the case of

  plasma gasification, this is a new route for

  the production of high purity hydrogen.

  Another important component is

  the Hydrogen Technology Laboratory,

  which is a research base primarily for

  testing different purities of hydrogen and

  their effect on the lifetime of the different

  components of the hydrogen process chain.

  An essential component for energy

  conversion and overall energy distribution

  is Artificial Intelligence, which is currently

  undergoing significant development.

  At this point, it is very difficult to predict

  where its use will go in the next 10 years,

  but the entire CEETe infrastructure is set

  up for complete autonomous control

  of all CEETe processes, while of course

  addressing all security risks and threats.

  Lastly, could you please sum up which

  partners were involved in the creation

  of CEETe?

  The entire project was created thanks to

  the support of the Ministry of Industry and

  Trade, which launched a special call for

  infrastructure services, and the Integrated

  Territorial Investments of the Ostrava

  Metropolitan Area (ITI Ostrava for short),

  and was the main source of funding.

  We received great support from

  the Moravian-Silesian Region, without

  which we would not have been able to

  complete CEETe, because we started

  planning and implementing it at a time that

  was not easy. The covid and post-covid

  period began, which made the situation

  very complicated for us, because

  everything that was originally planned

  multiplied financially, first in the order of

  units, later in the order of tens of percent.

  The Moravian-Silesian Region helped us

  significantly to complete the idea in its

  original technical form.

  During the establishment of CEETe, we

  have made great use of information sharing

  and cooperation with other Universities

  and companies within the Czech Republic,

  especially under the banner of the National

  Centre for Energetics, whose aim is to

  help develop a comprehensive strategy

  based on modern sustainable energy for

  the entire Czech Republic.

  We are investing a large amount of our

  own resources in CEETe, which clearly

  proves our confidence in the idea and

  the need for CEETe, and is embedded

  in the strategy of our University Institute

  CEET.

  Mr. Director, thank you for the interview.

  “

  CEETe is primarily intended

  to be a polygon that will

  demonstrate dierent routes

  of hydrogen producon with

  support for the implementaon of

  the outputs put into pracce.

  ”

• „Uhelné regiony“ se mění na „vodíková údolí“

  28 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  K prosazení tohoto záměru se spojily transformující se

  uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský

  kraj. Podpisem memoranda o spolupráci zvětšily „svou

  sílu“ vůči státu, který potřebuje plnit unijní závazky, zá-

  roveň může z několika zdrojů poskytnout prostředky

  k „rozjezdu“. V těchto regionech je koncentrována v pod-

  statě veškerá dosavadní výroba vodíku, tedy infrastruktura

  i zkušenosti s vodíkem, výroba paliv pro dopravu, a je tu

  i průmysl, který bude vodík spotřebovávat. Politická repre-

  zentace těchto regionů je zároveň ochotná podporovat

  spotřebu vodíku ve veřejných službách. Vzniká tak ideální

  souhra, v Česku zatím neobvyklá – souhra mezi výrobou

  a spotřebou, schopnost dohodnout se mezi veřejnou

  a soukromou sférou.

  Na základě memoranda o spolupráci vznikla pracovní

  skupina. Je složena z reprezentace jednotlivých krajů –

  vždy jeden zástupce veřejné sféry, jeden ze soukromé

  sféry. Moravskoslezský kraj reprezentuje Moravskoslez-

  ský vodíkový klastr (Dan Minařík) a Vítkovice Cylinde-

  rs (Vladislav Smrž), Ústecký kraj vodíková platforma

  Ústeckého kraje (Karel Tichý) a Unipetrol (Tereza Nis-

  lerová), Karlovarský kraj Krajský úřad (Patrik Pizinger)

  a Sokolovská uhelná (Pavel Klaška). Nejvýznamnější

  současnou aktivitou skupiny je prosazování vodíko-

  vých projektů v rámci Operačního programu Spraved-

  livá transformace a Modernizačního fondu, vodíkových

  údolí v národní Vodíkové strategii, hledání spolupráce

  s dalšími partnery – HYTEP, SP ČR, ministerstvy.

  Ambicí transformujících se uhelných regionů je změna ve

  všech oblastech, kde Evropská unie změnu předpokládá

  – v automobilové i železniční dopravě, v hutním i che-

  mickém průmyslu. Tak, jak historicky tyto tři regiony byly

  rozhodující základnou průmyslu i energetiky, změnou na

  „vodíková“ údolí se stávají základem změn v ČR.

  Ještě před dvěma roky se „vodíková éra“ zdála na míle vzdálená. Ruská agrese na Ukrajině všechno

  změnila. Evropa si (konečně) uvědomila rizika energecké závislos na jednom velkém dodavateli

  a Evropská komise výrazně změnila směr. Nicméně cena za „zelený“ vodík, který je tou kýženou

  komoditou, je zam vysoká a s přepravní vzdálenos roste. Proto je důležité vytvořit „vodíková

  údolí“ – regionální vodíkové ekosystémy.

  „Uhelné regiony“ se mění na

  „vodíková údolí“

  Text: redakce

  Foto: MSK

  Fotografie pořízena ze dne podpisu memoranda 4. 4. 2023

  Vzniká tak ideální souhra, v Česku zam neobvyklá

  – souhra mezi výrobou a spotřebou, schopnost

  dohodnout se mezi veřejnou a soukromou sférou.

• “Coal Regions” Are Turning Into “Hydrogen Valleys”

  www.posiv.cz ǀ 29

  HYDROGEN

  “Coal Regions” Are Turning Into

  “Hydrogen Valleys”

  Just two years ago, the "hydrogen era" seemed miles away from us. However, Russia's aggression

  in Ukraine changed everything. Europe has (nally) realised the risks of energy dependence on

  one big supplier and the European Commission has signicantly changed its direcon. Although

  the price of "green" hydrogen, the desired commodity, is sll high and rising with transport distance,

  it is sll important to create “hydrogen valleys”, also known as regional hydrogen ecosystems.

  The transforming coal regions like

  the Moravian-Silesian, Ústí nad Labem

  and Karlovy Vary regions have joined

  forces to promote this plan. By signing

  a Memorandum of Cooperation, they have

  increased their "strength" in relation to the

  government, which on one hand needs to

  fulfil EU obligations, and at the same time

  can provide funds from several sources

  for the "start-up"businesses. Virtually all

  hydrogen production to date is concentrated

  in these regions. For example, infrastructure

  and experience with hydrogen, production

  of fuels for transport and the industries that

  will consume hydrogen. At the same time,

  the political representation of these regions

  are willing to promote the consumption

  of hydrogen within public services. This

  creates an ideal synergy, which is unusual

  in the Czech Republic so far, a synergy

  between production and consumption and

  the ability to agree between the both public

  and private sectors.

  Based on the cooperation memorandum,

  the task force was established and is

  composed of representatives of each

  region. From each region there is one

  representative from the public sphere

  and one from the private. The Moravian-

  -Silesian Region is represented by

  the Moravian-Silesian Hydrogen Cluster

  (Dan Minařík) and Vítkovice Cylinders

  (Vladislav Smrž). The Ústí nad Labem

  Region is represented by the Hydrogen

  Platform of the Ústí nad Labem Region

  (Karel Tichý) and Unipetrol (Tereza

  Nislerová). The Karlovy Vary region is

  represented by the Regional Authority

  (Patrik Pizinger) and Sokolovská uhelná

  (Pavel Klaška). The most important current

  activities of the group are the promotion

  of hydrogen projects within the framework

  of the Operational Programme Just

  Transition and the Modernisation Fund,

  the expression of hydrogen valleys in

  the national Hydrogen Strategy, the search

  for cooperation with other partners,

  HYTEP, and Confederation of Industry of

  the Czech Republic Ministries.

  The ambition of transforming coal regions

  is changing in all areas where the European

  Union expects change. These areas

  include automobile and rail transport, and

  the metallurgical and chemical industries.

  Just as these three regions have historically

  been a crucial industrial and energy base,

  the transformation to "hydrogen" valleys

  is becoming the basis for change in

  the Czech Republic.

  This creates an ideal synergy

  between producon and

  consumpon and the ability

  to agree between the both

  public and private sectors.

• Na rozcestí české vodíkové transformace. Ujíždí nám polský vodíkový vlak?

  30 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• Na rozcestí české vodíkové transformace. Ujíždí nám polský vodíkový vlak?

  www.posiv.cz ǀ 31

  HYDROGEN

  Na rozces české

  vodíkové transformace.

  Ujíždí nám polský

  vodíkový vlak?

  Velké a ambiciózní invesce – tak by se bezpochyby dal charakterizovat diskurz polské

  vládní poliky posledních minimálně pě let. Ať je to oblast bezpečnos, armády, dopravní

  infrastruktury, nebo stavebnictví. Polská vláda se chystá postavit hned tři zcela nové jaderné

  elektrárny a doplňuje je přípravou malých modulárních reaktorů. Vodíkové technologie, coby

  symbol evropské budoucnos, tento kontext nemohl vyjmout.

  O tom, že se Polsko stává regionální mocností ve více

  oblastech, vodík nevyjímaje, jsme se ostatně mohli pře-

  svědčit v rámci národního Polského vodíkového fóra

  v Poznani na konci letošního dubna, které se – v tradič-

  ním polském ctižádostivém duchu – stalo akcí středoev-

  ropského formátu, což uznalo i jinak tradičně skeptické

  bruselské byro, pro které je „Polska“ a obecně také střed-

  ní Evropa z technologického pohledu místem, „kde žijí

  lvi“. Samotní evropští komisaři uznali, že hned po Rotter-

  damském konventu byla Central European Conference

  2023 H2 Poland svým rozsahem i obsahem druhou nej-

  větší a nejvýznamnější akcí v Evropě, dokonce i tradiční

  Hydrogen Week německého průmyslu v obvyklých

  bruselských kulisách byl proti ní akcí skoro místního vý-

  znamu. Nesouvisí to však ani tak s faktem, že zatímco na

  bruselském fóru se řeší organičnost mořských řas na pon-

  dělním cateringu, tak v Poznani budoucí fiskální poměr

  HDP k prodeji vysoce sofistikovaných komponentů pro

  elektrolyzéry, mířící na zahraniční trh (samozřejmě direk-

  tivně s polskou vlaječkou).

  Rozdíl, oproti jiným středoevropským zemím, je zde to-

  tiž nejen v míře detailu a reálně odpovědném plánování,

  ale zejména v pokrytí zdroji, vytvořením poptávky kryté

  kapitálovým trhem a tomu adekvátně nastaveným busi-

  ness-casem s pečlivě propočteným zahrnutím odpisů při

  využití dotačních zdrojů z Evropy. Jen nedávno vydaná

  vodíková strategie Polské republiky mluví o tisícovce

  kusů vodíkových autobusů v provozu do roku 2030, a to

• Na rozcestí české vodíkové transformace. Ujíždí nám polský vodíkový vlak?

  32 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  s přesně určenými místy realizace, přičemž

  je počítáno s vedlejší větví projektu Backbo-

  ne vodíkovodu vedoucího z Finska směrem

  do Německa. Markantní rozdíl oproti jiným

  zemím EU tak můžeme vysledovat nejen

  v reálnosti nasazení technologie, ale zejmé-

  na v mind-setu polských stakeholderů. Kdo

  kdy ostatně slyšel, aby vodíkovod vedl do

  Německa, nikoliv z Německa?

  Snad je to přímým důsledkem toho, proč

  Poláci mluví o „wodorizaci“ národního

  hospodářství a téměř s urputnou vervou

  polského trhovce si jdou do Evropy nejen

  pro peníze, ale rovnou pro know-how. Tato

  delegační cesta však (a opět – na rozdíl

  od jiných zemí) není dlážděna diplomatic-

  kým position-paperem, ale naprosto bru-

  tálním pragmatizmem a účelností jednání

  polských ministrů, kteří se nebojí zcela

  otevřeně před tisícihlavým mezinárodním

  fórem posluchačů konstatovat, že palivové

  články a jiné komponenty vodíkového prů-

  myslu se nebudou kupovat a dovážet z Ně-

  mecka nebo Francie, neboť na průmyslový

  lock-in není polské hospodářství zvědavé,

  ale budou se vyvíjet na polských univerzi-

  tách. „Milé univerzity, zařiďte se. Očeká-

  vám vývoj. A abyste byli motivovaní, ke ka-

  ždému získanému milionu zlotých z Unie

  přidá Varšava druhý milion. Váš ministr.“

  Tak by mohl ve zkratce znít headline mini-

  sterského vystoupení, přičemž druhým de-

  chem polský ministr vychválí výrobce vla-

  ků PESA Bydgoszcz, vyvíjejícího vlakovou

  soupravu na vodík, a lidem sedícím v prv-

  ních řadách je ochoten rozdat první objed-

  návkové listy. Avizovaný projekt „Central

  Rozdíl, opro jiným středoevropským zemím, je zde tož nejen

  v míře detailu a reálně odpovědném plánování, ale zejména

  v pokry zdroji, vytvořením poptávky kryté kapitálovým

  trhem a tomu adekvátně nastaveným business-casem

  s pečlivě propočteným zahrnum odpisů při využi dotačních

  zdrojů z Evropy.

• The Crossroads of Czech Hydrogen Transformation. Have We Missed The Polish Hydrogen Train?

  www.posiv.cz ǀ 33

  HYDROGEN

  Hydrogen Valley“ polských vodíkových

  údolí pak toto snažení jen potvrzuje.

  Budoucí středoevropský vývoj na poli vo-

  díkových technologií tak možná bude sku-

  tečně determinován mindsetem polských

  podniků podporovaných polskou vládou,

  neboť polští ministři se neptají „Proč a jest-

  li“ ale „Kdy a jak”. S tímto odhodláním pak

  přistupují i k reálné technologické imple-

  mentaci. Zatímco v české i slovenské kot-

  lině se živě diskutuje o všech ustanoveních

  delegovaného aktu, nařízeních RED III. či

  parametrech podpory vodíkové banky,

  pro polské kolegy je typická jejich napros-

  tá ignorace. Totéž se týká v obecné rovině

  téměř veškerých evropských regulativů.

  Zatímco v Česku je toto téma č. 1, od kte-

  rého se odvíjí celá diskuze a tomu následná

  disputace o tom, jak „to nejde” a samozřej-

  mě papežská posedlost implementací re-

  gulace do českého právního řádu, Poláka

  nastavovaný rámec regulace vůbec nezají-

  má. Ten chce vidět CAPEXy a lapidárně ře-

  čeno – na Brusel pošle Morawieckého – ať

  to vyřeší.

  Způsob myšlení, dostupné kapacity a ze-

  jména „naplnitelnost“ vizí budou nejspíše

  zásadní komparativní výhodou vznikají-

  cího polského vodíkového trhu. Na dru-

  hé straně však Polsku chybí personální

  zabezpečení a zkušenostní management,

  stejně jako schopnost sestavit řešitelské

  týmy s odpovídající mírou znalostí a od-

  bornosti. Že si je však tohoto handicapu

  Polsko dobře vědomo, potvrzují mnoho-

  násobné cesty polských head-hunterů

  do jiných zemí. Zejména v České repub-

  lice by chlouba managementu národní

  energetické společnosti ČEZ mohla na

  toto téma sepsat minimálně brožuru.

  Této skutečnosti bychom však měli využít

  k tomu, abychom ve vznikajícím novém

  evropském hospodářství nehráli druhé

  housle a nebyli v roli pasivních poslucha-

  čů konferencí organizovaných polskými

  vojvodstvími. Polský vodíkový vlak nám

  zatím neujíždí, ale túrování na startu již je

  znatelně slyšet.

  „Milé univerzity,

  zařiďte se.

  Očekávám vývoj.‟

• The Crossroads of Czech Hydrogen Transformation. Have We Missed The Polish Hydrogen Train?

  34 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  The fact that Poland is becoming a regional

  superpower in many ways, hydrogen included, was

  demonstrated at the Polish Hydrogen Forum in

  Poznan at the end of April this year. As is traditional

  for the ambitious Polish spirit, the event rose to

  a scale encompassing the entirety of central Europe.

  Even the skeptical Brussels offices, for which

  “Polska” and central Europe are generally considered

  rather primitive, had to admit to the event’s value.

  European commissioners themselves admitted

  that after the Rotterdam Convention, the Central

  European Conference 2023 H

  2

  Poland stood out

  as the second largest event in Europe when it

  came to scale and content. When compared to

  the Polish event, the traditional German Hydrogen

  Week seemed merely like an event of solely local

  importance. On the contrary to what might appear

  obvious at first, this is not entirely caused by the fact

  that while the Brussels forum discusses how organic

  the seaweed was in the catering on Monday, while

  the individuals in Poznan were discussing the future

  fiscal ratio of GDP to the sale of sophisticated

  electrolyser components heading for foreign markets

  (of course all of them decorated with a Polish flag).

  The difference with Poland, when compared to

  other Central European countries, is not only

  the degree of details and realistic responsible

  planning. It is notably in the coverage of resources,

  the creation of demand covered by the capital

  market, and the adequately set business case with

  carefully calculated inclusion of depreciation when

  using subsidy resources from Europe. The hydrogen

  strategy recently published by the Polish republic

  states a thousand hydrogen buses will be in

  operation by 2030 with specified realization

  locations, also taking into account a branch of

  the Backbone hydrogen pipeline project leading

  from Finland towards Germany. The substantial

  difference when compared to other European

  countries here can be found not only in the reality

  of the technology’s application, but mainly in

  the mindset of Polish stakeholders. Who would ever

  consider that a hydrogen pipeline would lead to

  Germany instead of from Germany?

  Perhaps this is a direct consequence of why

  the Poles talk about “wodorization” of the national

  economy, and then almost with the same ferocity

  of a Polish merchant, go to the European Union

  not only for money, but also for the know-how.

  However, this delegation, again in stark contrast

  to other countries, is not led through a diplomatic

  position on paper.. Rather through the brutally

  pragmatic and utilitarian actions of Polish ministers

  that are not afraid to openly discuss in front of

  a political forum of a thousand people that the

  fuel cells and other components of the hydrogen

  industry will not be bought and imported from

  Germany or France, as the Polish economy is not

  interested in any form of industrial lock-in. It will

  instead be directly developed at Polish Universities.

  “Dear Universities, Prepare yourselves. I expect

  development. To give you some motivation, each

  The dierence with Poland, when compared

  to other Central European countries, is not only

  the degree of details and realisc responsible

  planning. It is notably in the coverage of resources,

  the creaon of demand covered by the capital

  market, and the adequately set business case with

  carefully calculated inclusion of depreciaon when

  using subsidy resources from Europe.

  The Crossroads

  of Czech Hydrogen Transformaon.

  Have We Missed

  The Polish Hydrogen Train?

  Large and ambious investments is one way Polish polical discourse could be characterized

  over the last ve years, at least. This has been reected in Poland’s public safety, army, transport

  infrastructure, and construcon. The Polish government is preparing to construct three brand new

  nuclear power plants supplemented by the preparaon of smaller modular reactors. Hydrogen

  technologies, as the symbol of the future for the European union, is no dierent in this regard.

• The Crossroads of Czech Hydrogen Transformation. Have We Missed The Polish Hydrogen Train?

  www.posiv.cz ǀ 35

  HYDROGEN

  million zloty gained from the Union will

  be matched by another million from

  Warsaw. -Your Minister.” This is how

  the performance of the minister could

  be summed up in a single headline.

  The Polish minister then wasted no

  time and transitioned into praising the

  train manufacturer PESA Bydgoszcz for

  their progress in developing a hydrogen

  powered train set, offering people in the

  front row the opportunity to order some

  of the first batches. The announcement

  of the “Central Hydrogen Valley,” or

  the Polish Hydrogen Valley only then

  solidified their efforts.

  When it comes to hydrogen technologies,

  the future development of central Europe

  may be determined by the mindset of

  Polish businesses supported by the Polish

  government. Seeing as Polish ministers

  ask “when and how?” instead of “why

  and if.” Thwb they transfer this same

  dedication into the actual implementation

  of the technology. While Czechs and

  Slovaks are actively discussing provisions

  of the delegated act, RED III. regulations,

  or support parameters of the hydrogen

  bank, our Polish colleagues simply

  ignore all of this. Generally, this same

  attitude is given to almost all European

  regulations. While this becomes the

  central pillar to the discussion in Czechia,

  followed by a dispute about how “we

  cannot” and an unhealthy obsession

  with the implementation of regulations

  into the Czech law, the Poles are not

  interested in limiting themselves with

  regulations. They want to see CAPEXes

  and to put it bluntly, that is why they send

  Morawiecky to Brussels to sort it all out.

  When it comes to hydrogen

  technologies, the future development

  of central Europe may be determined

  by the mindset of Polish businesses

  supported by the Polish government.

  Seeing as Polish ministers ask “when

  and how?” instead of “why and if.”

  Then they transfer this same dedication

  into the actual implementation

  of the technology. While Czechs

  and Slovaks are actively discussing

  provisions of the delegated act, RED

  III. regulations, or support parameters

  of the hydrogen bank, our Polish

  colleagues simply ignore all of this.

  Generally, this same attitude is given

  to almost all European regulations.

  While this becomes the central pillar

  to the discussion in Czechia, followed

  by a dispute about how “we cannot”

  and an unhealthy obsession with

  the implementation of regulations

  into the Czech law, the Poles are not

  interested in limiting themselves with

  regulations. They want to see CAPEXes

  and to put it bluntly, that is why they

  send Morawiecky to Brussels to sort it

  all out.

  The mindset, available capacity

  and the fulfillment of visions are

  probably the largest comparative

  advantages of the emerging Polish

  hydrogen market. On the other hand,

  Poland lacks personnel security,

  experience management, as well as

  the ability to build solution teams with

  an adequate amount of knowledge

  and expertise. Poland is well aware

  of this, as evidenced by numerous

  trips of Polish head-hunters to foreign

  countries. Meanwhile, particularly

  in Czechia, the pride of the national

  energetics company management ČEZ

  could at least write up a brochure on

  the topic. We need to make use of this

  opportunity to not play second fiddle to

  the new wave of European economics

  and no longer remain as passive

  listeners at conferences organized by

  Polish pioneers. We have not missed

  the Polish hydrogen train just yet,

  however the revving at the starting line

  is becoming quite deafening.

  Text: Mgr. Vladimír Maryška

  Foto: Moravskoslezský kraj

  “Dear Universies,

  Prepare yourselves.

  I expect development.”

• Mapa stakeholderů

  36 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  Mapa stakeholderů

  Key Stakeholders

• Key Stakeholders

  www.posiv.cz ǀ 37

  HYDROGEN

  Moravskoslezský kraj

  VŠB – Technická

  univerzita Ostrava

  Cylinders Holding

  Silesia Hydrogen

  Veolia ENERGIE ČR

  ČEZ

  Hydrogen Art

  Borsodchem MCHZ

  Siemens

  PROMET GROUP

  VÍTKOVICE

  Cheminvest

  Materiálový

  ametalurgický výzkum

  Alternative Energy

  Systems

  Drážní revize

  ORLEN UNIPETROL RPA

  PAM Services

  GasNet

  ZEBRA Group

  TATRA TRUCK

  DEVINN

  Green Power

  Investment

  HUTNÍ PROJEKT

  Frýdek-Místek

  Green Gas DPB

  DIAMO

  Paskov

  Frýdek-Místek

  Karviná

• Z Vítkovic do celého světa

  38 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• Z Vítkovic do celého světa

  www.posiv.cz ǀ 39

  HYDROGEN

  Z Vítkovic do celého světa

  Jan Světlík a Cylinders Holding jsou v regionu známí jako propagátoři nových technologií,

  zejména těch vodíkových. Cylinders Holding je jedna z mála rem, které skutečné vodíkové

  technologie vyrábějí. Nicméně se nejedná jen o vodíkové technologie. Požádali jsme tedy pana

  Světlíka o rozhovor, který níže přinášíme.

• Z Vítkovic do celého světa

  40 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  Pane Světlíku, jaké jsou v tuto chvíli aktivity, které

  zaměstnávají Cylinders Holding nejintenzivněji?

  Cylinders Holding je včetně svých výrobních firem

  světovou jedničkou ve výrobě ocelových protlačova-

  ných bezešvých lahví. Abychom si svou pozici udrželi,

  je třeba nejen vyrábět a prodávat špičkové lahve, ale

  také investovat do vývoje nových typů lahví, nových

  výrobkových aplikací, sledovat nejnovější trendy

  a přitom také bojovat s nekalou konkurencí zejména

  z Číny. Pojďme se na to podívat postupně. Pokud se

  týká našich stávajících zákazníků, je pro nás nejdůle-

  žitější dodávat jim včas a ve špičkové kvalitě produkt,

  který je v první řadě bezpečný, spolehlivý a s extrémně

  dlouhou životností. Musíme si uvědomit, že naše lahve

  jsou konstruovány na tlaky od 100 do 1000 barů, tzn.

  v hodnotách přibližně 100 až 1000 násobně vyšších,

  než je běžný atmosférický tlak. Proto nás tak trápí ne-

  kalé dovozy mnohdy nebezpečných produktů či polo-

  tovarů z Číny nebo staré ocelové lahve, které jsou pou-

  žívány nevhodným způsobem. Tyto produkty ohrožují

  životy a bezpečnost lidí nejen přímo (například tak, že

  mohou způsobit nejrůznější nehody), ale i nepřímo.

  Například dovážené tlakové lahve z Číny obsahují vel-

  ké množství nečistot a nejrůznějších chemických látek

  a jsou následně používány pro potravinářské či dokon-

  ce medicinální účely.

  Když se na problém podívám z pozitivního pohledu,

  reagovali jsme na tento nepříznivý trend tak, že nově

  nabízíme našim zákazníkům superčisté lahve, které

  mohou bez obav použít právě například pro potravi-

  nářské či medicinální aplikace. Čistota našich lahví je

  o několik řádů vyšší než lahví dovážených od mimoev-

  ropských výrobců.

  A je nějaké opravdu aktuální a zajímavé téma

  i do budoucna?

  V poslední době nás nejvíce zaměstnává vodík

  a jeho rozšiřující se aplikace zejména v dopravě

  a energetice. Nutno říci, že jsme tak trochu před-

  běhli dobu a již několik let nabízíme a dodáváme

  zákazníkům řešení pro skladování a přepravu vodí-

  ku, která ještě nedávno naše konkurence neuměla.

  Dokonce naše nejnovější tzv. chytré produkty jsou

  špičkou na trhu a umožní rychlejší rozjezd například

  vodíkové mobility nejen v Evropě. A jelikož naši zá-

  kazníci jsou nejen ze zemí EU – dodáváme totiž do

  více než 100 zemí světa – pozorujeme nárůst zájmu

  o vodíkové technologie i v jiných částech světa. Na-

  příklad v USA, Jižní Americe, Asii či Austrálii. Nutno

  říci, že Evropa si bohužel svou přespřílišnou regulací

  a podmínkami výroby tzv. udržitelného vodíku sama

  podřezává větev a ostatní části světa nás začínají

  předhánět.

  O vodíku koluje mnoho mýtů a vzhledem k tomu,

  že se jedná o relativně nové trendy, mohou mít

  “

  Čistota našich lahví je o několik

  řádů vyšší než lahví dovážených od

  mimoevropských výrobců.

  ”

  “

  Vodík je pro nás teď prioritou.

  S rozvojem vodíkových technologií

  a požadavků našich zákazníků

  máme nově vyvinuté hned dvě

  vodíkové novinky.

  ”

• Z Vítkovic do celého světa

  www.posiv.cz ǀ 41

  HYDROGEN

  lidé z těchto novinek mnohdy zbyteč-

  ný strach a obavy. Proto jsem například

  natočil s týdeníkem Euro sérii podcastů,

  abychom společně s ostatními odborní-

  ky z oboru tyto mýty a strachy vyvraceli

  a představili skutečné vlastnosti a poziti-

  va tohoto média budoucnosti. Mrzí nás,

  že se o vodíku v Čechách především

  mluví, ale spočítáte na prstech jedné

  ruky firmy, které se vodíkovými techno-

  logiemi opravdu živí, a ještě horší to je

  s realizovanými vodíkovými projekty na-

  příklad v oblasti dopravy či energetiky.

  Prozradíte plány ohledně rozšiřování

  svých činností na mezinárodní trhy?

  Které země nebo regiony jsou pro vás

  momentálně nejzajímavější?

  Jak jsem uvedl již výše, Cylinders Holding

  vyváží do více než 100 zemí světa. Jsou

  trhy, které jsou zajímavé z pohledu vodí-

  ku, trhy, které jsou zajímavé z pohledu

  technických plynů nebo například ply-

  nů na svařování. A jsou trhy, které jsou

  zajímavé v mnoha oblastech, a zde se

  snažíme více prosazovat. Není žádným

  tajemstvím, že máme již nyní pobočky

  v rámci EU, Velké Británie či Spojených

  arabských emirátů. Letos v dubnu jsme

  otevřeli novou pobočku ve státě Georgia

  v USA, kde působíme již více než 20 let

  a kde vidíme veliký potenciál rozvoje. Za-

  jímáme se ale i o další trhy, jakými jsou

  například Austrálie či Indie.

  Jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelíte při

  vstupu na zahraniční trhy? Daří se vám

  tyto výzvy překonávat?

  Vstup na nové trhy není nikdy jednoduchý:

  musíte poznat tamní mentalitu, způsob,

  jak tam funguje právní či bankovní systém,

  jaké jsou bariéry v obchodě, a hlavně mu-

  síte být na novém trhu fyzicky přítomni.

  Být v osobním kontaktu s potenciálními

  zákazníky. Představa, že v dnešním glo-

  balizovaném světě ovládnu nějaký trh po

  internetu a přes sociální média, je v těch

  produktech, které vyrábíme a prodává-

  me, naivní. Možná to funguje v zábavním

  průmyslu či prodeji elektronických médií

  a služeb, ale pokud máte produkt jako my,

  musíte si prostě své trhy vydobýt svou fy-

  zickou přítomností a přitom respektovat

  specifika každého jednotlivého trhu.

  Zvládnout řízení kvality je pro každou

  firmu obtížné zadání. Jak probíhá

  kontrola kvality vašich výrobků?

  Má Cylinders Holding nějakou vlastní

  metodu ke zvýšení kvality výrobků

  i poskytovaných služeb?

  Oblast řízení kvality je důležitým faktorem

  úspěchu. Proto jsou naše lahve kontrolo-

  vány ve 100 % několika různými metoda-

  mi v souladu s mezinárodními standardy.

  Postupně dochází k modernizaci zkušeb-

  ních zařízení – v poslední době se jedná

  o hydraulickou tlakovou zkoušku ve dvou

  našich provozech. Máme rovněž pneu-

  matickou zkušebnu pro oblast nádrží,

  zejména vodíkových. V krátkém časovém

  období se bude uvádět do provozu nová

  cyklická zkušebna, která simuluje zatížení

  tlakových lahví v reálném provozu.

  Váš vodíkový kontejner MEGC

  je certifikován pro vnitrostátní

  a mezinárodní silniční dopravu

  a železniční dopravu. V čem spočívají

  jeho hlavní výhody, čím je unikátní?

  Vodík je pro nás teď prioritou. S rozvo-

  jem vodíkových technologií a požadavků

  našich zákazníků máme nově vyvinuté

  hned dvě vodíkové novinky. Tou první

  je vodíkový trajler pro převoz až 500 kg

  stlačeného plynného vodíku. Na první

  pohled toto množství není ohromující, ale

  musíme si uvědomit, že v současné době

  se převáží výrazně méně, tj. cca 350 kg.

  Díky inovaci u našich tlakových lahví se

  nám podařilo dosáhnout tohoto množ-

  ství a přitom splňovat všechny technické

  a bezpečnostní limity.

  Druhou novinkou jsou chytré SMART zá-

  sobníky na vodík. Jsou to zásobníky, kte-

  ré v sobě mají určitý stupeň autonomie,

  umíme je na dálku ovládat a monitorovat.

  Navíc máme připravený nadřazený řídící

  a logistický SW, který pomáhá při dohledu

  celých vodíkových systémů, tak, aby byl

  vodík ve správnou dobu na správném mís-

  tě a v dostatečném množství.

  Můžete uvést některé z dalších certifikací

  nebo akreditací, které Cylinders Holding

  vlastní, a říct, jak přispívají k posilování

  vaší pozice na trhu?

  Ano, samozřejmě. Jedná se například

  o nově získanou certifikaci pro stacio-

  nární vysokotlaká řešení pro americký

  trh, tzv. ASME. Nově vlastníme rovněž

  certifikát KGS – Jižní Korea, ten umož-

  ňuje dodávky tlakových nádrží na vodík

  na asijské trhy… Samozřejmě vlastníme

  řadu dalších certifikátů, které jsou důle-

  žitým faktorem pro dodávky na evropské

  i mimoevropské trhy. Kompletní výčty

  mohou naši zákazníci nalézt na našich

  webových stránkách. Ale vlastníme na-

  příklad také certifikace pro automobilo-

  vý průmysl a nově usilujeme i o certifikaci

  pro americký letecký průmysl.

  Všichni nás znají, že umíme vyvinout a vy-

  robit téměř jakoukoliv ocelovou tlakovou

  nádobu nad 100 barů. To stále platí. My

  se ale díváme dopředu a připravujeme

  i tlakové lahve a zásobníky s převratnými

  konstrukčními inovacemi, jako jsou lahve

  pro automotive s vnitřním hrdlem, lahve

  z lepších ocelí a kaskádové zásobníky se

  schopností výrazně ušetřit energii a čas

  při plnění a vypouštění.

  Inovujeme i své technologie výroby. Auto-

  matizace je pro nás dnes už standardem,

  proto pokračujeme dál a zavádíme umě-

  lou inteligenci.

  Máte nějaké příklady projektů nebo

  situací, kde byly certifikace klíčovým

  faktorem úspěchu?

  Určitě ano, například při vstupu na ame-

  rický, korejský či indický trh se bez tamní

  specifické certifikace neobejdete a je to to

  první, na co se tamní zákazníci ptají. Nebo

  například o projektech pro automobilo-

  vý či letecký průmysl nelze bez patřičné

  certifikace vůbec uvažovat a zákazník se

  s Vámi vůbec bavit nebude. Jak říká klasik

  – certifikace je podmínka nutná, nikoliv

  však dostačující. Je to jakási vstupenka do

  klubu, která Vám však nezaručí úspěch.

  Ten si musíte vždy tvrdě odpracovat.

  Pane Světlíku, děkujeme Vám za rozhovor.

  Text: redakce

  Foto: Cylinders Holding

• From Vítkovice to the Whole World

  42 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  From Vítkovice

  to the Whole World

  Mr. Jan Světlík and Cylinders Holding are known in the region as promoters of new technologies,

  especially the hydrogen technologies. Cylinders Holding is one of the few companies that produce

  real hydrogen technology. However, it is not just about hydrogen technologies. We asked Mr. Svetlik

  for an interview, which we have presented below.

  Mr. Světlík, what activities are currently the most

  important for Cylinders Holding?

  Cylinders Holding, including its manufacturing

  companies, is a world leader in the production of

  seamless extruded steel cylinders. In order to maintain

  our position, it is necessary not only to produce

  and sell top quality cylinders, but also to invest in

  the development of new types of cylinders, new

  product applications, to follow the latest trends, and

  also fight unfair competition, especially from China.

  But let's take it one step at a time. As far as our existing

  customers are concerned, the most important thing for

  us is to supply our customers on time and in top quality

  with a product that is first and foremost safe, reliable with

  an extremely long service life. We must remember that

  our cylinders are designed for pressures from 100 to

  1000 bar, i.e. approximately 100 to 1000 times higher

  than normal atmospheric pressure. That is why we are

  so concerned about unfair imports of often dangerous

  products or semi-finished products from China or old

  steel cylinders that are used inappropriately. These

  products endanger people's lives and safety not only

  directly (for example, by causing accidents of all kinds),

  but also indirectly. For example, imported cylinders

  from China contain large amounts of impurities and

  various chemicals and are subsequently used for food

  or even medical purposes.

  Looking at the problem from a positive point of view,

  we have responded to this negative trend by offering

  our customers super clean cylinders that they can

  safely use for food and medical applications.

  Are there any truly topical and interesting topics

  for the future?

  What has occupied us most recently, however, is

  hydrogen and its expanding applications, particularly

  in the transport and energy sectors. It has to be said

  that we are a bit ahead of our time and for several years

  now we have been offering and supplying customers

  with solutions for hydrogen storage and transport

  that our competitors were not able to provide until

  recently. Even our latest so-called smart products are

  market leaders and will enable a faster take-off of, for

  example, hydrogen mobility not only in Europe. Since

  our customers are not only from EU countries, as we

  supply more than 100 countries worldwide, we are

  seeing an increase of interest in hydrogen technology

  and in other parts of the world as well. For example, in

  the USA, South America, Asia and Australia. It has to

  be said that, unfortunately, Europe is cutting its own

  throat with its excessive regulation and conditions for

  the production of so-called sustainable hydrogen, and

  other parts of the world are beginning to overtake us.

  There are a lot of myths about hydrogen, and

  since it is a relatively new trend, people can often

  have unnecessary fear and concerns about these

  innovations. That's why, for example, I have recorded

  a series of podcasts with Euro Weekly to debunk these

  myths and fears and to present the real features and

  positives of this medium of the future. We are sorry

  that hydrogen is mostly talked about in the Czech

  Republic, but you can count the companies that

  are really living with hydrogen technologies on

  the fingers of one hand and it is even worse with the

  implemented hydrogen projects in the transport or

  energy sector, for example.

  “

  We have responded to this negave

  trend by oering our customers super

  clean cylinders that they can safely

  use for food and medical applicaons,

  fo example.

  ”

  “

  Hydrogen is now a priority for us.

  With the development of hydrogen

  technology and the demands

  of our customers, we have two new

  hydrogen innovaons.

  ”

• From Vítkovice to the Whole World

  www.posiv.cz ǀ 43

  HYDROGEN

  Can you reveal your plans for expanding

  your operations into international

  markets? Which countries or regions are

  most interesting for you at the moment?

  As I mentioned above, Cylinders Holding

  exports to over 100 countries worldwide.

  There are markets that are interesting

  in terms of hydrogen, markets that are

  interesting in terms of industrial gases or

  welding gases. And there are markets that

  are interesting in many other areas, and

  here we are trying to push those markets

  more. It is no secret that we already have

  offices within the EU, the UK and the

  UAE. This April we opened a new office

  in the state of Georgia in the USA, where

  we have been operating for more than 20

  years, and where we also see great potential

  for growth. We are also interested in other

  markets such as Australia and India.

  What are the main challenges you face

  when entering foreign markets? Are you

  managing to overcome these challenges?

  Entering foreign markets is never easy,

  you have to get to know the local

  mentality, the way the legal or banking

  system works, what the barriers to

  business are, and most importantly, you

  have to be physically present in the new

  market. You must be in personal contact

  with potential customers. The idea that

  in today's globalised world you can

  dominate a market over the internet

  and through social media is naive in the

  products we make and sell. It may work

  in the entertainment industry or the sale

  of electronic media and services, but

  if you have a product like we do, you

  simply have to win your markets with

  your physical presence, while respecting

  the specifics of each individual market.

  Mastering quality management is a

  difficult task for any company. How

  is the quality control of your products

  carried out? Does Cylinders Holding have

  any method of their own to improve the

  quality of their products and services?

  Quality Management is an important

  success factor in our company. That is

  why our bottles are 100% checked by

  several different methods in accordance

  with international standards. Testing

  facilities are gradually being upgraded,

  the most recent being hydraulic pressure

  testing at two of our plants. We also have

  a pneumatic testing facility for the tank

  area, especially hydrogen tanks. In a short

  period of time, a new cyclic test facility

  will be commissioned to simulate cylinder

  loads in real operation.

  Your MEGC hydrogen container

  is certified for both national and

  international road and rail transport.

  What are the main advantages of this

  and what makes it unique in transport?

  Hydrogen is now a priority for us. With

  the development of hydrogen technology

  and the demands of our customers, we

  have two new hydrogen innovations. The

  first is a hydrogen traveller for transporting

  up to 500 kg of compressed hydrogen

  gas. At first glance, this quantity is not

  overwhelming, but we have to remember

  that currently we transport significantly less,

  i.e. about 350 kg. Thanks to innovations in

  our cylinders, we have managed to achieve

  this quantity while meeting all technical

  and safety limits.

  The second innovation is the smart SMART

  hydrogen storage tanks. These are tanks

  that have a degree of autonomy in them;

  we can control and monitor them remotely.

  In addition, we have prepared superior

  control and logistics software that helps in

  monitoring the entire hydrogen system so

  that the hydrogen is in the right place at the

  right time and in sufficient quantity.

  Can you list some of the other

  certifications or accreditations that

  Cylinders Holding obtains? Can you tell

  us how they contribute to strengthening

  your position in the market?

  Yes, of course. For example, there is

  the newly acquired ASME Certification

  for stationary high pressure solutions for

  the US market. We also have the new KGS

  - South Korea Certification, which allows

  us to supply hydrogen pressure tanks to

  the Asian markets. We also have a number

  of other certifications that are important

  factors for supplying European and non-

  European markets. Our customers can

  find a complete list on our website. We

  also hold certifications for the automotive

  industry, for example, and we are now

  seeking certification for the US aerospace

  industry.

  Everybody knows us and knows that we

  can develop and manufacture almost

  any steel pressure vessel above 100 bar.

  This is still true. But we are also looking

  ahead and developing cylinders and

  reservoirs with groundbreaking design

  innovations such as automotive cylinders

  with an internal neck, cylinders made of

  better steels and cascade reservoirs with

  the ability to significantly save energy and

  time during filling and draining.

  We are also innovating our production

  technologies. Automation is now standard

  for us and we also are moving forward and

  introducing Artificial Intelligence.

  Do you have any examples of projects

  or situations where certifications were

  a key factor in determining success?

  Definitely, for example, in the US,

  Korean or Indian markets, you cannot

  do business without their specific local

  certification, and it is the first thing

  customers ask about. For example,

  projects for the automotive or aerospace

  industry cannot be considered at all

  without proper certification and the

  customer will not communicate with you

  at all. As the classic says, certification

  is a condition that is necessary but not

  sufficient. It is a kind of ticket to the club,

  but it does not guarantee your success.

  You always have to work hard for it.

  Mr. Světlík, thank you for the interview.

• VEOLIA připravuje pilotní projekt výroby vodíku v Moravskoslezském kraji

  44 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

• VEOLIA připravuje pilotní projekt výroby vodíku v Moravskoslezském kraji

  www.posiv.cz ǀ 45

  HYDROGEN

  „Vodík vnímáme jako příležitost a chceme využít po-

  tenciál, který naše skupina Veolia má v oblasti moder-

  ních technologií a výroby energií. Věnujeme se mož-

  nosti výroby a využívání vodíku už více než dva roky.

  Dá se říct, že patříme mezi průkopníky,“ uvedl projek-

  tový manažer ze skupiny Veolia Arnošt Gross.

  Pilotním projektem skupiny Veolia bude výroba zele-

  ného vodíku elektrolýzou za pomoci elektřiny generova-

  né z obnovitelných zdrojů v teplárně společnosti Veolia

  Energie ve Frýdku-Místku. Projekt nese název VOZAR-

  TEK a počítá s energií ze slunce a biomasy, která je v tep-

  lárně využívána pro kombinovanou výrobu tepla pro

  město a elektřiny, která bude sloužit pro výrobu vodíku.

  Vyrobený vodík by měl primárně „ozelenit“ dopravu.

  „Při plném výkonu elektrolyzér vyrobí až 270 tun vo-

  díku za rok. Tento objem může zajistit provoz 30 vodí-

  kových autobusů nebo 6 vodíkových vlaků, případně

  může sloužit jako náhrada šedého vodíku v průmys-

  lové spotřebě,“ vysvětlil Arnošt Gross. Pilotní projekt

  poslouží také k otestování a optimalizaci technologie

  a získání dat a poznatků pro budoucí rozvoj.

  Vodík sehraje v nadcházejících letech důležitou roli

  v takzvané dekarbonizaci světové ekonomiky a sází na

  něj i Moravskoslezský kraj. Proto Veolia spolupracuje na

  platformě Vodíkového klastru s krajem, Vysokou ško-

  lou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava a dalšími

  subjekty s cílem společnými aktivitami nastartovat vodí-

  kovou ekonomiku v Moravskoslezském kraji. „Úkolem

  klastru je koordinovat jednotlivé vodíkové projekty tak,

  abychom vytvořili souvislou vodíkovou ekonomiku jako

  nový, vysoce sofistikovaný sektor hospodářství a trans-

  formovali náš průmysl do nové moderní podoby. Jsem

  rád, že se Veolia stává stěžejním hráčem v našem zámě-

  ru vybudovat první české vodíkové údolí a rozvíjet vý-

  robu a využívání vodíku,“ řekl Jakub Unucka, náměstek

  hejtmana Moravskoslezského kraje.

  Vodík pro autobusy i vlaky

  Moravskoslezský kraj chce do sedmi let nasadit na vy-

  braných linkách v regionu téměř tři stovky vodíkových

  autobusů a v plánu jsou i vodíkové vlaky, hlavně na úseku

  v Jeseníkách, kde není elektrifikace tratí časově dostupná.

  Aktuálně Veolia připravuje k projektu ve Frýdku-Míst-

  ku dokumentaci pro územní a stavební povolení a další

  potřebné náležitosti investiční akce. Samotná výstav-

  ba 2 MW elektrolyzéru by měla probíhat v roce 2025

  a spuštění výroby je v plánu začátkem roku 2026.

  Projekt VOZARTEK získal grant z Inovačního fondu

  EU a stal se tak vůbec prvním vodíkovým projektem

  v České republice, který bude dotovaný z tohoto fon-

  du. „Pochopitelně nás to velmi potěšilo – je to ocenění

  naší práce na přípravě vodíkového projektu. Všichni se

  učíme, ve střední Evropě je zatím málo referencí, a pro-

  to jsem rád, že převažuje ochota a vstřícnost i ze strany

  povolovacích orgánů,“ dodal Arnošt Gross.

  Propojení výroby vodíku se stávajícími teplárenskými

  technologiemi, případně doplněnými o další využití

  obnovitelných zdrojů, má řadu výhod. Jednak se může

  zelený vodík vyrábět spolehlivě po celý rok, jednak

  může také poskytovat podpůrné služby potřebné k vy-

  važování výkyvů v elektrické síti. Výhodou je rovněž

  fakt, že odpadní teplo vzniklé při výrobě vodíku lze vy-

  užít v rámci kogeneračního teplárenského cyklu, což

  přispěje k dalšímu zefektivnění výroby.

  Do budoucna Veolia plánuje výrobu vodíku i v dalších

  svých teplárnách, například v Krnově, Přerově nebo

  v Karviné. Vyrobený vodík může být spotřebováván

  na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravo-

  ván velkokapacitní dopravou k dalšímu využití. Veolia

  bude při budování nových technologií spolupracovat

  s místními firmami, dopravci, vzdělávacími institucemi,

  a také s městy i kraji.

  VEOLIA připravuje

  pilotní projekt výroby vodíku

  v Moravskoslezském kraji

  Moderní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji se pomalu ale jistě stávají skutečnos.

  Společnost Veolia Energie spusla přípravu pilotního projektu výroby zeleného vodíku ve

  své teplárně ve Frýdku-Místku. Je to jediný vodíkový projekt v České republice, který uspěl

  v mezinárodním srovnání a jako vůbec první získal dotaci z Inovačního fondu EU na podporu

  čistých technologií. Výrobu vodíku Veolia plánuje i na dalších místech.

  Propojení výroby vodíku se stávajícími teplárenskými

  technologiemi, případně doplněnými o další využi

  obnovitelných zdrojů, má řadu výhod.

  Text a foto:

  Veolia Energie

  ČR, a.s.

• VEOLIA Prepares a Pilot Project for Hydrogen Production in the Moravian-Silesian Region

  46 ǀ POSITIV HYDROGEN

  VODÍK

  "We see hydrogen as an opportunity and want to use

  the potential that our Veolia Group has in the field of

  modern technologies and energy production. We have

  been working on the possibility of producing and using

  hydrogen for more than two years now, and we can say

  that we are among the pioneers," said Arnošt Gross,

  Project Manager at Veolia Group.

  Veolia Group's pilot project will produce green

  hydrogen by electrolysis using electricity generated

  from renewable sources at Veolia Energie's heating

  plant in Frýdek-Místek. The project is called VOZARTEK

  and involves energy from the sun and biomass, which is

  used in the heating plant for the combined production

  of heat for the city and electricity, which will be used

  to generate hydrogen.

  The produced hydrogen should primarily "green"

  the transport. "At full production, the electrolyser will

  produce up to 270 tonnes of hydrogen per year. This

  volume can ensure the operation of 30 hydrogen buses

  or 6 hydrogen trains, or it can serve as a substitute for

  VEOLIA Prepares

  a Pilot Project for Hydrogen Producon

  in the Moravian-Silesian Region

  Modern hydrogen technology in the Moravian-Silesian Region is slowly but surely becoming a reality.

  Veolia Energie has started preparing a pilot project for the producon of green hydrogen in its heang

  plant in Frýdek-Místek. It is the only hydrogen project in the Czech Republic that has succeeded

  in an internaonal comparison and the rst ever to receive a subsidy from the EU Innovaon Fund

  to support clean technologies. Veolia plans to produce hydrogen at other sites as well.

• VEOLIA Prepares a Pilot Project for Hydrogen Production in the Moravian-Silesian Region

  www.posiv.cz ǀ 47

  HYDROGEN

  Linking hydrogen

  producon with exisng

  heang technologies,

  possibly supplemented by

  the use of other renewable

  sources, has a number of

  advantages.

  grey hydrogen in industrial consumption,"

  explained Arnošt Gross. The pilot project

  will also be used to test and optimise the

  technology and to obtain data and insights

  for future development.

  Hydrogen will play an important role

  in the coming years in the so-called

  decarbonisation of the world economy

  and the Moravian-Silesian Region is

  also betting on it. That is why Veolia is

  cooperating on the Hydrogen Cluster

  platform with the region, VSB - Technical

  University of Ostrava and other entities

  with the aim of joining the activities

  to kick-start the hydrogen economy in

  the Moravian-Silesian Region. "The task

  of the cluster is to coordinate individual

  hydrogen projects in order to create

  a coherent hydrogen economy as

  a new, highly sophisticated sector of

  the economy and transform our industry

  into a new modern form. I am pleased

  that Veolia is becoming a key player in our

  intention to build the first Czech hydrogen

  valley and develop the production and use

  of hydrogen," said Jakub Unucka, Deputy

  Governor of the Moravian-Silesian Region.

  Hydrogen for Both Buses and Trains

  The Moravian-Silesian Region wants to

  deploy almost three hundred hydrogen

  buses on selected lines in the region

  within seven years and hydrogen trains

  are also planned, especially in the section

  in the Jeseníky Mountains where

  electrification of the lines is not available.

  Veolia is currently preparing documentation

  for the project in Frýdek-Místek for zoning

  and building permits and other necessary

  requirements for the investment project.

  The actual construction of the 2 MW

  electrolyser is expected to take place in

  2025 and the start of production is planned

  for early 2026.

  The VOZARTEK project has received

  a grant from the EU Innovation Fund and

  has thus become the first hydrogen project

  in the Czech Republic to be subsidised

  from this fund. "Of course, we are very

  pleased, it is an appreciation of our work

  on the preparation of the hydrogen

  project. We are all learning, there are

  just a few references in Central Europe so

  far, so I am glad that the willingness and

  helpfulness of the permitting authorities is

  prevailing," added Arnošt Gross.

  Linking hydrogen production with

  existing heating technologies, possibly

  supplemented by the use of other

  renewable sources, has a number of

  advantages. Firstly, green hydrogen

  can be produced reliably throughout

  the year, but it can also provide

  the support services needed to balance

  fluctuations in the electricity grid. There

  is also the advantage that the waste heat

  generated from hydrogen production can

  be used in a CHP cycle, which will further

  improve the efficiency of production.

  In the future