HYDROGEN

Jaký byl prvotní impuls pro vytvoření

projektu H2GP PRO?

H2GP PRO byl první ze vzdělávacích programů H2 GRAND PRIX od české společnosti Horizon Educational, která se na

samém začátku zaměřovala na distribuci

vzdělávacích pomůcek pro školy, díky kterým si studenti mohli vyzkoušet elektrolýzu vody, vyrobit si vodík, využít ho v palivovém článku a poznat výhody i nevýhody

těchto technologií. Vznikla myšlenka vytvořit vzdělávací program pro studenty, aby

s těmito produkty pracovali a používali je.

Jaký byl vývoj od začátku do současnosti?

Nejlépe to jde popsat asi právě s programem H2GP PRO, který se za tu dobu stal

naší „vlajkovou lodí“ a od kterého vlastně odvíjíme i koncept pro další věkové

kategorie. Začínali jsme v r. 2015, dnes

máme 300 středoškolských týmů po celém světě a všechny mají stejná pravidla:

dostanou společné vybavení, se kterým

vybudují vlastní vodíkové RC auto a potkají se na společných závodech, kde teprve poznají, jak úspěšní ve vývoji byli.

“

Soutěž je zajímavá

hlavně tím, že studentům

nic nediktuje, ale láká

k objevování a propracování

toho, co účastníky zrovna

baví. Všichni ví, co je potřeba

k sestavení základního modelu

auta, ale je už zcela na nich,

jakou cestu si zvolí.

”

Nejdůležitější bylo udělat ten první krok:

Projekt je nutné vidět, jinak je těžko představitelný. Jedním z prvních partnerů, který

se podílel na rozvoji tohoto programu, byla

firma Moravia Steel, která umožnila pilotní

projekty u nás v letech 2015 a 2016 a zaštítila rozvoj soutěže pro prvních 15 týmů.

Díky tomuto počinu se zájem studentů i dospělých (učitelů, sponzorů) postupně šířil

do okolních zemí v Evropě. Nyní máme tři

pobočky na třech kontinentech a zhruba po

120 týmech na každém z nich, tedy v Americe, Evropě a nově i v Austrálii. Jak celosvětově roste zájem o vodík, roste i zájem firem

s těmito tématy se studenty pracovat.

Čím je soutěž pro studenty hlavně přitažlivá?

Dle mojí osobní zkušenosti je soutěž zajímavá hlavně tím, že studentům nic nediktuje,

ale láká k objevování a propracování toho, co

účastníky zrovna baví. Všichni ví, co je potřeba k sestavení základního modelu auta, ale je

už zcela na nich, jakou cestu si zvolí.

Mohou tak v sobě objevit nadání na technické kreslení, elektrotechniku, nebo třeba střih a editaci videí. Tím, že to navíc

dělají u něčeho, co je baví, tak se pak

rychle vyučí na perfektního konstruktéra,

mechanika, promotéra apod.

Myslím si, že o tom svědčí i fakt, že nás nijak

negativně neovlivnila ani pandemie covidu

– ta sice činnost přerušila, ale když se studenti vrátili do škol, zájem naopak vzrostl.

Zmínil jste, že soutěž připomíná

profesionální závody F1.

Ano, je to asi nejjednodušší přirovnání, jak

celé prostředí H2GP popsat. Stejně jako

v F1: závodní speciály vyladěné do posledního detailu, u nich piloti, kteří musí mít

hlavně cit a pevné nervy, a v zázemí zase

čekají mechanici, připraveni rychle zasáhnout, pokud se vyskytne jakýkoliv problém.

Stejně tak, jako se vyvíjí prostředí F1, se

vyvíjí i naše soutěž, která každoročně roste a my s ní. V r. 2016 byly standardním

vybavením našich mechaniků tak šroubovák a elektrikářská páska a bylo úspěchem

závod dokončit. Dnes jsou týmy mechaniků plně vybavené, kromě nářadí a náhradních dílů přibyl minimálně jeden laptop pro

různé výpočty, případně změny strategie,

mechanici komunikují s piloty přes vysílačky... Ve finále pak skutečně rozhodují vteřiny, které strávíte třeba nad výměnou kola

nebo doplněním paliva – přesně jako v F1.

Jakými způsoby projekt přispívá

k inovacím a technologickému pokroku?

Vše se rychle vyvíjí – to, co je letos novinka u

jednoho týmu, bude příští rok už standard.

Týmy se od sebe rychle učí a dokážou si

postavit auto úplně na míru. Studenti se učí

vymýšlet zlepšení, nakreslit je, vytisknout na

3D tiskárnách, co potřebují, získávají znalosti o materiálech, mechanice, CNC obrábění aj. Začali se zabývat palivovými články,

energetickým managementem, umějí si vše

potřebné naprogramovat a kontrolovat své

auto. Kontrolují všechna data, mezinárodně

srovnávají možnosti i výsledky. Soutěž znatelně rok co rok roste, studenti se tomu stále

více a do hloubky věnují.

Uvádí studenty do nové problematiky, seznamují se s ní, vymýšlejí, vylepšují a pak

jedou s tím, co sami dali dohromady, ne

5minutový, ale 4 i 6hodinový závod. Celou dobu je třeba stoprocentně fungovat

jako tým – od začátku konstrukce až po

cíl závodu. Všichni musí najít tu optimální cestu, aby propojili rychlost, vytrvalost

i spolehlivost svého auta. Myslím, že nikdo

z nás dospělých se o těchto tématech ve

škole nemohl učit a reálně se s prací v týmu

a soustředěním na výsledek setkáváme až

v pracovním světě. I v této „průpravě na život“ je program H2GP PRO zajímavý.

Máte vizi, jak pokračovat dál?

Určitě chceme, aby soutěž dále rostla globálně. Zárověn také spouštíme další programy

H2GP XPR a H2GP SPRINT, které umožňují

zapojení i většího počtu studentů a zejména vytvoření zájmu pro tyto technologie již

v dřívějším věku. Každoročně pracujeme

také na propagaci soutěže, abychom přilákali další a další firmy, které nám pomohou

finančně zajistit vybavení pro školy. Víme,

že umíme ve studentech probouzet nadšení

pro objevování a vymýšlení nového, a to lze

šířit do nekonečna, jen o sobě musíte dát

vědět správným lidem

Děkujeme za rozhovor a přejeme vám

v této inovativní práci s novou generací

hodně zdaru.

Litvínovští studenti prorazili v USA s modelem auta na vodíkový pohon.

www.positiv.cz ǀ 77