HYDROGEN
Jaký byl prvotní impuls pro vytvoření
projektu H2GP PRO?
H2GP PRO byl první ze vzdělávacích programů H2 GRAND PRIX od české společnosti Horizon Educational, která se na
samém začátku zaměřovala na distribuci
vzdělávacích pomůcek pro školy, díky kterým si studenti mohli vyzkoušet elektrolýzu vody, vyrobit si vodík, využít ho v palivovém článku a poznat výhody i nevýhody
těchto technologií. Vznikla myšlenka vytvořit vzdělávací program pro studenty, aby
s těmito produkty pracovali a používali je.
Jaký byl vývoj od začátku do současnosti?
Nejlépe to jde popsat asi právě s programem H2GP PRO, který se za tu dobu stal
naší „vlajkovou lodí“ a od kterého vlastně odvíjíme i koncept pro další věkové
kategorie. Začínali jsme v r. 2015, dnes
máme 300 středoškolských týmů po celém světě a všechny mají stejná pravidla:
dostanou společné vybavení, se kterým
vybudují vlastní vodíkové RC auto a potkají se na společných závodech, kde teprve poznají, jak úspěšní ve vývoji byli.
“
Soutěž je zajímavá
hlavně tím, že studentům
nic nediktuje, ale láká
k objevování a propracování
toho, co účastníky zrovna
baví. Všichni ví, co je potřeba
k sestavení základního modelu
auta, ale je už zcela na nich,
jakou cestu si zvolí.
”
Nejdůležitější bylo udělat ten první krok:
Projekt je nutné vidět, jinak je těžko představitelný. Jedním z prvních partnerů, který
se podílel na rozvoji tohoto programu, byla
firma Moravia Steel, která umožnila pilotní
projekty u nás v letech 2015 a 2016 a zaštítila rozvoj soutěže pro prvních 15 týmů.
Díky tomuto počinu se zájem studentů i dospělých (učitelů, sponzorů) postupně šířil
do okolních zemí v Evropě. Nyní máme tři
pobočky na třech kontinentech a zhruba po
120 týmech na každém z nich, tedy v Americe, Evropě a nově i v Austrálii. Jak celosvětově roste zájem o vodík, roste i zájem firem
s těmito tématy se studenty pracovat.
Čím je soutěž pro studenty hlavně přitažlivá?
Dle mojí osobní zkušenosti je soutěž zajímavá hlavně tím, že studentům nic nediktuje,
ale láká k objevování a propracování toho, co
účastníky zrovna baví. Všichni ví, co je potřeba k sestavení základního modelu auta, ale je
už zcela na nich, jakou cestu si zvolí.
Mohou tak v sobě objevit nadání na technické kreslení, elektrotechniku, nebo třeba střih a editaci videí. Tím, že to navíc
dělají u něčeho, co je baví, tak se pak
rychle vyučí na perfektního konstruktéra,
mechanika, promotéra apod.
Myslím si, že o tom svědčí i fakt, že nás nijak
negativně neovlivnila ani pandemie covidu
– ta sice činnost přerušila, ale když se studenti vrátili do škol, zájem naopak vzrostl.
Zmínil jste, že soutěž připomíná
profesionální závody F1.
Ano, je to asi nejjednodušší přirovnání, jak
celé prostředí H2GP popsat. Stejně jako
v F1: závodní speciály vyladěné do posledního detailu, u nich piloti, kteří musí mít
hlavně cit a pevné nervy, a v zázemí zase
čekají mechanici, připraveni rychle zasáhnout, pokud se vyskytne jakýkoliv problém.
Stejně tak, jako se vyvíjí prostředí F1, se
vyvíjí i naše soutěž, která každoročně roste a my s ní. V r. 2016 byly standardním
vybavením našich mechaniků tak šroubovák a elektrikářská páska a bylo úspěchem
závod dokončit. Dnes jsou týmy mechaniků plně vybavené, kromě nářadí a náhradních dílů přibyl minimálně jeden laptop pro
různé výpočty, případně změny strategie,
mechanici komunikují s piloty přes vysílačky... Ve finále pak skutečně rozhodují vteřiny, které strávíte třeba nad výměnou kola
nebo doplněním paliva – přesně jako v F1.
Jakými způsoby projekt přispívá
k inovacím a technologickému pokroku?
Vše se rychle vyvíjí – to, co je letos novinka u
jednoho týmu, bude příští rok už standard.
Týmy se od sebe rychle učí a dokážou si
postavit auto úplně na míru. Studenti se učí
vymýšlet zlepšení, nakreslit je, vytisknout na
3D tiskárnách, co potřebují, získávají znalosti o materiálech, mechanice, CNC obrábění aj. Začali se zabývat palivovými články,
energetickým managementem, umějí si vše
potřebné naprogramovat a kontrolovat své
auto. Kontrolují všechna data, mezinárodně
srovnávají možnosti i výsledky. Soutěž znatelně rok co rok roste, studenti se tomu stále
více a do hloubky věnují.
Uvádí studenty do nové problematiky, seznamují se s ní, vymýšlejí, vylepšují a pak
jedou s tím, co sami dali dohromady, ne
5minutový, ale 4 i 6hodinový závod. Celou dobu je třeba stoprocentně fungovat
jako tým – od začátku konstrukce až po
cíl závodu. Všichni musí najít tu optimální cestu, aby propojili rychlost, vytrvalost
i spolehlivost svého auta. Myslím, že nikdo
z nás dospělých se o těchto tématech ve
škole nemohl učit a reálně se s prací v týmu
a soustředěním na výsledek setkáváme až
v pracovním světě. I v této „průpravě na život“ je program H2GP PRO zajímavý.
Máte vizi, jak pokračovat dál?
Určitě chceme, aby soutěž dále rostla globálně. Zárověn také spouštíme další programy
H2GP XPR a H2GP SPRINT, které umožňují
zapojení i většího počtu studentů a zejména vytvoření zájmu pro tyto technologie již
v dřívějším věku. Každoročně pracujeme
také na propagaci soutěže, abychom přilákali další a další firmy, které nám pomohou
finančně zajistit vybavení pro školy. Víme,
že umíme ve studentech probouzet nadšení
pro objevování a vymýšlení nového, a to lze
šířit do nekonečna, jen o sobě musíte dát
vědět správným lidem
Děkujeme za rozhovor a přejeme vám
v této inovativní práci s novou generací
hodně zdaru.
Litvínovští studenti prorazili v USA s modelem auta na vodíkový pohon.
www.positiv.cz ǀ 77