Procházka „vodíkovým údolím“

HYDROGEN

Procházka

„vodíkovým údolím“

Budou v našem kraji jezdit autobusy a vlaky na vodíkový pohon – a kdy? Jak a kde vyrobit dostatek

vodíku, z čeho to zaplatit a jak vyřešit související záležitosti? – Pro odpověď jsme zašli za Jakubem

Unuckou, 1. náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro energetiku, průmysl a chytrý region.

Jsou to necelé čtyři roky, co jsme poprvé

zaslechli pojem „vodíkové údolí“. Kam jste

od té doby pokročili?

Dostali jsme se k územním rozhodnutím

i projektové fázi. Vodík je drahá technologie, ale budeme muset jít tou cestou.

Protože nemáme dostatek obnovitelných

zdrojů, musíme více využívat to, co můžeme mít k dispozici, typicky právě vodík,

např. cirkulární vodík, který pochází z odpadu, je mnohem lepší využít, než odpad

spálit. A takových příkladů je celá řada.

Podívejte se například termokamerou na

hutě a uvidíte, že energie je tam spousta.

A dala by se využít – mohli bychom být

soběstační ve výrobě vodíku minimálně

pro dopravu, méně už pro průmysl.

nádraží Ostrava-střed

“se Naplánuje

výstavba čerpací

stanice na vodík, protože tam

vlaky mají dlouhé prostoje.

”

A jestli je něco v silách kraje, pak je to

řešit veřejnou dopravu: v r. 2018 zhruba

500 autobusů začalo jezdit na zemní plyn,

v budoucnu možná polovinu dokážeme

převést na vodík. Také chceme, aby všechny vlaky v kraji byly v r. 2030 bezemisní –

tj. žádné diesely, jen elektrické, bateriové

a na dlouhé tratě nejlépe vodíkové. Vlak

má životnost 50 let, proto je třeba vidět

daleko dopředu.

Kdo to všechno zaplatí?

Z fondu spravedlivé transformace jsme

vyčlenili miliardu korun na vodíkové

údolí, to je ale skutečně jen malá část.

Základní peníze musí přijít z modernizačního fondu, který se plní z emisních

povolenek, jež vznikají ze 44 % ve třech

krajích: Moravskoslezském, Ústeckém

a Karlovarském. Vláda to bere jako hezký

zdroj příjmů pro celou republiku, ale ty

peníze na zrušení uhlíkové stopy mají být

využity tam, kde uhlíková stopa vzniká –

aby tam v budoucnu nebyla.

Jak se to v našem kraji dá technicky

provést?

Měli bychom být schopni u nás vodík nejen

spotřebovávat, ale hlavně vyrábět. Představa EU je, že po r. 2035 přestaneme dovážet

plyn a nahradíme jej vodíkem, který bude

vznikat v offshorových větrných parcích

nebo na africké Sahaře. Stávající plynovody

se přebudují na vodíkovody a vodík bude

distribuován přes Německo do celé Evropy. Musíme tak být připraveni na úplnou

změnu koncepce. Němci už dnes dělají

vše pro to, aby to zvládli. Můžeme vodík

odebírat od nich, když budeme připraveni

– koncepčně, technicky i finančně. Můžeme i vytápět vodíkem. Připravujeme se na

„dobu vodíkovou“.

Jak jsou čerpány finance z Operačního

programu Spravedlivá transformace?

Ve zkratce bylo rozhodnuto o financování 45 menších i větších projektů, na obojí

zhruba polovinou, a zůstává tam i zmíněná miliarda na vodík formou tzv. „síťového

řešení“. Je to málo, ale na pokrytí základní

projektové přípravy a prvních realizací,

což už nesnese odklad, to stačí.

Jak si představujete řešení městské

i dálkové autobusové dopravy?

Kraj je rozdělen na 16 oblastí, ve kterých

se soutěží jednotliví dopravci, a to vždy na

10 let, nejvíce nových bude v r. 2028. To je

pro nás cílový rok: buď se nám povede do

té doby mít autobusy na vodík, nebo nás

nadále budou trápit emise.