Nepromarnit svou šanci Tohle je život: a žádný další nebude
Nepromarnit svou šanci Tohle je život: a žádný další nebude
100 ǀ POSITIV 1/2025
STYL
Krédo Adama Holendy, studenta příborského gymnázia, jednoho z 26 vybraných mladých Čechů,
kteří na jaře 2025 zažili něco, o čem většina z nás jen sní – stav bezže na palubě speciálně
upraveného letounu Airbus A310. Mise Zero-G nabídla nejen parabolický let, ale i výjimečnou
životní zkušenost, čemuž předcházely měsíce testování, výzev a sebezapření. Co tato mise obnáší,
jak se na ni připravoval a jak změnila jeho životní směřování?
Adame, co vás motivovalo přihlásit se do mise Zero-G
a jaká byla vaše očekávání před zahájením výcviku?
Už dlouho se zajímám o technické obory se zaměře-
ním na vesmír – hlavně na rakety. To byla moje motiva-
ce, ale očekávání jsem popravdě neměl moc vysoká.
Věděl jsem, že bude silná konkurence. O to víc jsem
rád, že se to nakonec podařilo.
Jak probíhal výběrový proces a které jeho části byly
pro vás nejnáročnější?
Do projektu se přihlásilo 861 studentů a v každém ze
šesti výběrových kol klesal počet postupujících zhruba
na polovinu. Letět pak mělo jen 20 účastníků. V prvním
kole jsme měli za úkol udělat zhruba tříminutové video
na libovolné téma – o nás, o nějakém fyzikálním jevu,
o vesmíru. Ve druhém kole nás čekaly testy z angličti-
ny, zejména poslech, protože konverzace na palubě za
letu pak probíhala v angličtině. Ve třetím kole to byly
testy kognitivních funkcí – krátkodobá paměť, reakční
čas apod. Čtvrtou částí byly náročné fyzické testy –
síla, rychlost, vytrvalost a zátěž.
Pak přišly osobní pohovory a všichni jsme se shodli, že
ty byly asi úplně nejsložitější. Porotci se nás snažili na-
chytat. Chápu, jinak by se toho asi moc nedověděli, ale
opravdu to nebylo vůbec příjemné.
No a tři dny před samotným letem to byl ještě třídenní
survival kemp.
Jaké konkrétní dovednosti nebo znalosti jste během
přípravy na parabolický let získal?
Hlavně asi dovednost mluvit bez přípravy před více lid-
mi, nebát se osobního kontaktu třeba i s významnými
osobnostmi. Potom samozřejmě na kempu jsem získal
spoustu znalostí, ať už v topografii, první pomoci, po-
bytu v přírodě a podobně. A hlavně jsem si pak samot-
ný let neskutečně užil, takže je to pro mne obrovská
motivace do budoucna.
Jak jste se připravoval na fyzické a psychické výzvy
spojené se stavem beztíže?
V tomto jsem plně věřil našemu výběrovému řízení.
Jsem aktivní sportovec, takže jsem věřil, že nebudu mít
problém po fyzické stránce a taky jsem neměl. A co se
psychické stránky týká, tak mnohdy to opravdu nebylo
jednoduché. Když jsem všemi testy prošel, věděl jsem,
že už jsem plně připravený na samotný let.
Jaký byl váš první pocit při zažití stavu beztíže
během parabolického letu?
Ve dvouhodinovém letu bylo 16 parabol po 22 vteři-
nách ve stavu beztíže. Ten zážitek je úplně nepopsa-
telný, protože je to něco, co člověk nemá šanci zažít
vůbec nikde jinde. Takže obrovské nadšení, obrovská
radost. Všichni jsme začali jásat a vřískat jako malé děti.
Byli jsme všichni nepopsatelně šťastní, že se opravdu
ten několikaměsíční plán uskutečnil, že celá ta akce do-
padla tak skvěle a že jsme mohli být její součástí.
Na nulovou gravitaci není nikdo
z nás zvyklý, všichni jsme zvyklí
na tu „normální“.
Nepromarnit svou šanci
Tohle je život – a žádný další nebude
Text: redakce, Foto: Česká cesta do vesmíru