REGION
Kooperace
technické
univerzity
a průmyslu
je základem
výzkumu
Prof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum na VŠB – Technické univerzitě
Ostrava je ženou, vědkyní, která na škole zajišťuje rychlou a pružnou reakci univerzity na výzkumné
úkoly z průmyslu. Jako vědkyně se zabývá nanomateriály a nanotechnologiemi a jako prorektorka
koordinovala spolupráci s nemocnicemi v době pandemie v oblasti výroby pomůcek formou 3D tisku.
Paní prorektorko, máte v kompetenci vědu a výzkum. Které nejvýznamnější výsledky v této oblasti
byste mohla zmínit?
Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava máme mnoho směrů, kterým se věnujeme. Je proto obtížné
vybrat jen pár příkladů. Spíše bych uvedla několik
novějších, z oblastí, které jsou zajímavým propojením techniky a dalších oborů. Např. jde o patent pro
monitor vitálních funkcí plodu, nové materiály pro
zubní implantáty z nanostrukturovaného titanu nebo
mezinárodní projekt na využití geotermální energie.
Současná krizová situace prokázala, že technické
vysoké školy mohou sehrát důležitou roli při hledání nových řešení pro zmírnění následků. Je tomu tak
i na vaší vysoké škole?
Zajisté. Podíleli jsme se, a stále podílíme, četnými
aktivitami. Pro koordinaci našich aktivit jsme zřídili
na Fakultě bezpečnostního inženýrství Informační
centrum pro boj s covid-19. Tato naše fakulta je
jediná svého druhu v ČR a na podobné situace se
přímo zaměřuje odborně i prakticky. I další naše pracoviště reagovala ihned na akutní potřeby Moravskoslezského kraje a dalších regionů. Jako první začali
naši chemici připravovat lihovou dezinfekci, v době
66 ǀ POSITIV 2/2020
výpadku na trhu, pro zdravotnická a sociální zařízení
kraje. Celkem jsme tak namíchali přes 26 000 litrů.
Následně jsme začali s tiskem ochranných štítů, prioritně pro zdravotníky a následně i pro další profese. Na univerzitě vznikla tisková farma čítající téměř
80 stolních 3D tiskáren, a díky tomuto úsilí jsme předali přes 8 000 štítů. I naše vědecké týmy se pustily
do pomoci řešení situace, která se může opakovat,
vývoj proto směřujeme do několika oblastí. Jeden
se týká pomůcek pro ochranu dýchacích cest. Již je
ve fázi ověřování prototyp reaktorového filtru, dále
se rozjel vývoj příručních dýchacích sad, získali jsme
projekt pro vývoj adaptabilní polomasky s baktericidními a virucidními nanofiltry. Technologií 3D tisku
z nylonové pryskyřice vyrábíme tyčinky pro odběry
vzorků. Do boje proti nákaze se zapojilo také IT4Innovations národní superpočítačové centrum VŠB-TUO
a nabídlo výpočetní kapacitu především výzkumným
uživatelům. Nemusí se jednat jen o vývoj léků, ale
například i o vývoj nanomateriálů na podporu boje
proti covid-19 či modelování šíření epidemie. Úřad
vlády ČR může vyhodnocovat dopady prováděných
opatření proti šíření nemoci na mobilitu svých obyvatel díky našemu projektu Atlas mobility, na kterém
spolupracujeme s T-Mobile CZ. Těmito aktivitami