Mozek Vlaku
22 POSITIV 1/2026
BUSINESS
Česká elektronika v indických vlacích – jak to vůbec
funguje?
BS: V indických vlacích se o bezpečné brzdění sta-
rá naše elektronika. V rychlých cyklech odbrzďuje
a pouští kola, aby se nezablokovala a neobrušovala ko-
lejnice – cestující nic nepocítí, ale bez toho by se kola
i koleje opotřebovávaly mnohem rychleji. Dnes jezdí
v tisících vozech na největší železniční síti světa.
Jak vzniká technika, která vlak řídí?
BS: Hardwaroví vývojáři navrhují architekturu ce-
lého řídicího systému – od platformy až po výrobní
data. Softwaroví vývojáři píší firmware, který výrobek
řídí. Práce většinou vychází z existujících platforem,
se kterými se lze běžně setkat i mimo železnici.
Klíčové je převést konkrétní aplikaci do podmínek
železničního prostředí. To se dá naučit: nemusíte znát
železnici, stačí se orientovat v současných technolo-
giích SW a HW.
Konkrétně máme dvě cesty. Buď sáhneme po tom,
co už máme – třeba po modulárních řídicích systé-
mech, které nabízíme i dvacet let a konfigurujeme
pro konkrétní vůz. Nebo vyvíjíme nový výrobek
podle požadavku zákazníka: ovládání dveří, vodní
hospodářství nebo diagnostické displeje. Tlak na vývoj
roste i díky digitalizaci a nově také kyberbezpečnosti,
která se stále výrazněji promítá i do vlaků. Stejně jako
jiná kritická dopravní infrastruktura má i železnice
vlastní soubory norem a nařízení, kterým se musí vývoj
přizpůsobit.
Projektantům připravíme výrobek s daným rozhraním
a řekneme: tady je napájení, zde jsou signály a takhle
se to propojuje. Implementaci do vozu pak zajistí
Janův tým.
Než ale cokoliv opustí naši dílnu, musí to projít zku-
šebnou. Loni jsme ji výrazně rozšířili – a rozdíl je znát.
Na akreditované zkoušky teď jezdíme téměř s jistotou,
že výrobek projde. Dřív, když se něco nepovedlo,
Vindickýchvlacíchseobezpečné
brzděnístaránašeelektronika.
Monika ŠevčíkováRenáta Botošová
Jan Kakáč