Proč nejde stavět? Nikdo nevěděl
www.posiv.cz ǀ 55
POSITIV MAN
Jak se rozhoduje o velkých politických projektech?
Rozhodování je vždy kombinací osobního přesvědčení
a tvrdých dat. Je tam určitá míra intuice a pocitu, ale zá-
roveň se musíme opírat o ekonomické ukazatele, analýzy
a celkové náklady. U velkých projektů, které se připravují
dlouhé roky, je mi jasné, že u jejich dokončení ani nemu-
sím být. Pro něco se nadchnu, projekt posuneme dál,
ale výsledek už může být na někom jiném.
Proto je klíčové, aby měl projekt silnou politickou pod-
poru. Ideálně shodu nejen v koalici, ale i napříč opozicí.
Jinak vždy hrozí, že přijde změna a projekt se zastaví.
Hned po nástupu do funkce jste musel rozhodovat
o stavbě koncertního sálu VOX. Jak to probíhalo?
Myšlenka koncertního sálu se v Ostravě vracela opa-
kovaně zhruba posledních padesát let. Konkrétní kroky
ale přišly až kolem roku 2012, kdy město kandidovalo
na Evropské město kultury. Tehdy padlo rozhodnutí po-
stavit koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii, aby měla
odpovídající zázemí.
Projekt následně prošel mezinárodní architektonickou
soutěží a výsledná podoba vychází z návrhu architekta
Stevena Holla. Dnes nese název VOX.
Když jsem nastoupil do funkce primátora, jedno z prv-
ních rozhodnutí bylo, jestli v projektu pokračovat. Byl
připravený, i když s určitými nedostatky, ale smlouva
na stavbu ještě nebyla finálně podepsaná. Museli jsme
si jasně říct, jestli do toho jdeme, nebo ne.
Pro mne to ale bylo poměrně jednoduché rozhodnutí,
protože jsem byl součástí předchozí koalice, která ten
projekt podporovala.
Projekt Nových Bazalů byl podle všeho
složitější – proč?
U Bazalů to bylo jiné. Dlouho panoval názor, že stadion
na tomto místě nejde postavit – kvůli podloží nebo jiným
technickým problémům. My jsme ale věděli, že nový fot-
balový stadion Ostrava potřebuje.
Současný multifunkční stadion ve Vítkovicích je kvalit-
ní, ale je postavený kompromisně. Nestačí kapacitně
ani pro vrcholový fotbal, ani pro atletiku. A Ostrava
má přitom nejlepší atletické zázemí v republice, takže
chceme stadion, který tomu bude odpovídat. Zároveň
nesplňuje požadavky pro nejvyšší soutěže – například
pro Ligu mistrů UEFA by chyběla hospitalita, odpovídající
zázemí pro partnery, média nebo VIP prostory.
Nejdřív jsme uvažovali o přestavbě. Jakmile jsme
se ale dostali na částku kolem 1,5 miliardy, bylo jasné,
že to nedává smysl. Rozhodli jsme se, že postavíme sta-
dion nový.
Pak přišla otázka kde. Nabízelo se zůstat ve Vítkovicích,
kde už infrastruktura je – haly, hotely, zázemí. Ale Bazaly
jsou výjimečná lokalita, proto jsme je znovu otevřeli.
A narazili jsme na zásadní věc: nikde nebyly podklady,
které by potvrzovaly, že se tam stavět nedá. Neexistoval
žádný relevantní geologický posudek. Proto jsme zadali
nové průzkumy. Ukázalo se, že území není jednoduché
– je ve svahu a má své limity, například co se týče parko-
vání. A tady jsme si to řekli jasně: pokud se fotbal vrátí
na Bazaly, nebude tam velké parkoviště, protože pro něj
jednoduše není prostor.
Upřímně mi to ale dává smysl. Je to model běžný třeba
ve Španělsku – lidé přijedou na fotbal městskou dopra-
vou a po zápase zůstávají ve městě. Fanoušci tak nemusí
jezdit za fotbalem někam za jeho hranice.
V Ostravě studuje 22 tisíc vysokoškoláků, v Brně
70 tisíc. Jak vnímáte ten rozdíl?
Rozdíl je obrovský. Za jeden z chybějících dílků považuji
právnickou fakultu, která by mohla vzniknout například
pod Ostravskou univerzitou. Je ale potřeba říct, že vznik
nové fakulty není jednoduchý. Ovlivňuje ji konkurence
i rozhodování státu. Vysoké školy v Česku mezi sebou
soutěží o studenty i financování, takže nové obory často
narážejí na odpor zvenčí.
Přesto si myslím, že to dává smysl. Bez rozvoje vzdělá-
vání se město neposune dál. Mladí lidé, kteří odcházejí
studovat jinam, se často už nevracejí, protože si tam vy-
budují osobní i pracovní zázemí. Proto je pro nás klíčové
nejen udržet vlastní studenty, ale přilákat i nové.
Město Ostrava dává do sportu méně financí než
do kultury. Jak to vidíte vy?
Do kultury jde ročně zhruba 800 až 900 milionů korun,
do sportu kolem 500 milionů. Tyto nůžky ale nevnímám
jako problém – za mne je v pořádku, že podporujeme
obě oblasti. Zároveň bych ale chtěl, aby se ten rozdíl
do budoucna postupně zmenšoval.
Sport je podle mě dlouhodobě podfinancovaný, hlav-
ně proto, že sportovní infrastruktura je velmi nákladná.
Potřebujeme více investovat do lokálních sportovišť, so-
koloven a zázemí pro mládež, aby měla kde sportovat.
Vrcholový sport je důležitý – inspiruje a motivuje.
Bez kvalitního zázemí to ale nejde. To v Ostravě máme
na solidní úrovni, ale prostor ke zlepšení tam stále je.
Vždy říkám, že každá koruna investovaná do sportu
se nám vrátí – klidně trojnásobně nebo čtyřnásobně
– ve zdravotnictví.
Jaké investory Ostrava potřebuje?
Zlomovým investorem byla společnost Hyundai Motor
Company, která na sebe navázala celý dodavatelský řetě-
zec. Tato jednostranná orientace je ale riziková – pokud
by automobilový průmysl oslabil, dopad na region by byl
výrazný.
Jan Dohnal, ostravský rodák a český polik,
který je od roku 2023 primátorem města Ostravy.
V komunální police působí dlouhodobě, dříve
zastával pozici náměstka primátora, kde měl
na staros zejména sport a dopravu. Ve své funkci
se zaměřuje na rozvoj města, podporu invesc,
infrastrukturu a zvyšování kvality života obyvatel.
Pokud si člověk nenastaví zpětnou
vazbu, všichni mu řeknou ano.