REGION
Důvěra ve vlastní síly a schopnosti,
optimismus, pokora
Rodilý Valach, kterému valašské tradice a příroda přirostly k srdci. Ing. Jindřich Ondruš se celý
svůj odborný život věnuje problematice cestovního ruchu a muzejnictví, a to na místní, regionální
a celostátní úrovni. V tomto oboru má rovněž zkušenosti na úrovni UNESCO. Od roku 2019 je
generálním ředitelem celorepublikového Národního muzea v přírodě, jehož součástí je Valašské
muzeum v přírodě.
Pane generální řediteli, úcta k tradicím a pokora
k předkům jsou předpokladem pro nový rozvoj Beskyd a Valašska. Jak vnímáte roli a poslání Valašského
muzea v přírodě?
Valašské muzeum v přírodě je tady od roku 1925 a je
tak jedním z nejstarších muzeí v přírodě. Je největším
muzeem v přírodě v České republice a jedním z největších ve střední Evropě. Po celou dobu své existence se
muzeum velmi snaží naplnit odkaz svých zakladatelů
bratří Jaroňků, aby bylo muzeem živým. Každoročně
se u nás koná více než padesát kulturních programů,
folklorních festivalů nebo jarmarků. V loňském roce
prošel branami muzea rekordní počet 354 000 návštěvníků.
V prosinci loňského roku Valašské muzeum převzalo
další muzea v přírodě v působnosti Ministerstva kultury
České republiky. Jedná se o Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina a Muzeum v přírodě
Zubrnice. Tímto spojením vznikla nová instituce Národní muzeum v přírodě s velkým potenciálem.
Dosah Vašeho muzea v přírodě je v rámci dvou krajů.
Jak vnímáte spolupráci při rozvoji Pusteven. V této
souvislosti se chci zeptat na znovuotevření Libušína?
Chata Libušín vyhořela v noci z 2. na 3. března. Po ničivém požáru se zvedla obrovská vlna solidarity. Do sbírky, která byla vyhlášena bezprostředně po požáru,
přispěli dárci z celé republiky i ze zahraničí téměř jedenácti miliony korun. Dřevo na obnovu, více než tisíc
kubíků, darovaly Lesy České republiky, vytěžení zajistily
Vojenské lesy a statky. Na obnovu přispěly i oba kraje,
Moravskoslezský i Zlínský. Vědecká obnova Národní
kulturní památky byla zahájena v létě 2016. Znovuotevření Libušína se předpokládá na začátku roku 2020.
Jak vnímáte novou horskou architekturu v Beskydech, a jak podle Vás mění cestovní ruch osobitý ráz
této horské krajiny? Jakou lokalitu v této oblasti byste
doporučil návštěvníkům?
Jsem rád, že díky rozvoji cestovního ruchu se výrazně
zkvalitnila infrastruktura a služby v našem regionu. Každoročně v Beskydech absolvuji mnoho výšlapů a vždy
se s radostí rozhlédnu po kraji. Často jezdím také hřebenovky na kole. Za nejkrásnější považuji výhled z vrcholu
Lysé hory, když je dobrá viditelnost, je to nádhera. Pak
také z nové rozhledny na Velkém Javorníku nebo z Velké Čantoryje. Na kole považuji za nejlepší hřebenovou
trasu Kasárna - Kohůtka nebo Benešky - Soláň.
Děkujeme Vám za rozhovor. Redakce magazínu.
54 ǀ POSITIV 2/2019