REGION

Důvěra ve vlastní síly a schopnosti,

optimismus, pokora 

Rodilý Valach, kterému valašské tradice a  příroda přirostly k  srdci. Ing.  Jindřich Ondruš se celý

svůj odborný život věnuje problematice cestovního ruchu a muzejnictví, a to na místní, regionální

a  celostátní úrovni. V  tomto oboru má rovněž zkušenosti na  úrovni UNESCO. Od  roku 2019 je

generálním ředitelem celorepublikového Národního muzea v  přírodě, jehož součástí je Valašské

muzeum v přírodě.

Pane generální řediteli, úcta k tradicím a pokora

k předkům jsou předpokladem pro nový rozvoj Beskyd a Valašska. Jak vnímáte roli a poslání Valašského

muzea v přírodě?

Valašské muzeum v přírodě je tady od roku 1925 a je

tak jedním z nejstarších muzeí v přírodě. Je největším

muzeem v přírodě v České republice a jedním z největších ve střední Evropě. Po celou dobu své existence se

muzeum velmi snaží naplnit odkaz svých zakladatelů

bratří Jaroňků, aby bylo muzeem živým. Každoročně

se u nás koná více než padesát kulturních programů,

folklorních festivalů nebo jarmarků. V loňském roce

prošel branami muzea rekordní počet 354 000 návštěvníků.

V prosinci loňského roku Valašské muzeum převzalo

další muzea v přírodě v působnosti Ministerstva kultury

České republiky. Jedná se o Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina a Muzeum v přírodě

Zubrnice. Tímto spojením vznikla nová instituce Národní muzeum v přírodě s velkým potenciálem.

Dosah Vašeho muzea v přírodě je v rámci dvou krajů.

Jak vnímáte spolupráci při rozvoji Pusteven. V této

souvislosti se chci zeptat na znovuotevření Libušína?

Chata Libušín vyhořela v noci z 2. na 3. března. Po ničivém požáru se zvedla obrovská vlna solidarity. Do sbírky, která byla vyhlášena bezprostředně po požáru,

přispěli dárci z celé republiky i ze zahraničí téměř jedenácti miliony korun. Dřevo na obnovu, více než tisíc

kubíků, darovaly Lesy České republiky, vytěžení zajistily

Vojenské lesy a statky. Na obnovu přispěly i oba kraje,

Moravskoslezský i Zlínský. Vědecká obnova Národní

kulturní památky byla zahájena v létě 2016. Znovuotevření Libušína se předpokládá na začátku roku 2020.

Jak vnímáte novou horskou architekturu v Beskydech, a jak podle Vás mění cestovní ruch osobitý ráz

této horské krajiny? Jakou lokalitu v této oblasti byste

doporučil návštěvníkům?

Jsem rád, že díky rozvoji cestovního ruchu se výrazně

zkvalitnila infrastruktura a služby v našem regionu. Každoročně v Beskydech absolvuji mnoho výšlapů a vždy

se s radostí rozhlédnu po kraji. Často jezdím také hřebenovky na kole. Za nejkrásnější považuji výhled z vrcholu

Lysé hory, když je dobrá viditelnost, je to nádhera. Pak

také z nové rozhledny na Velkém Javorníku nebo z Velké Čantoryje. Na kole považuji za nejlepší hřebenovou

trasu Kasárna - Kohůtka nebo Benešky - Soláň.

Děkujeme Vám za rozhovor. Redakce magazínu.

54 ǀ POSITIV 2/2019