Důvěra ve vlastní síly a schopnosti, optimismus, pokora

REGION Důvěra ve vlastní síly a schopnosti, optimismus, pokora Rodilý Valach, kterému valašské tradice a příroda přirostly k srdci. Ing. Jindřich Ondruš se celý svůj odborný život věnuje problematice cestovního ruchu a muzejnictví, a to na místní, regionální a celostátní úrovni. V tomto oboru má rovněž zkušenosti na úrovni UNESCO. Od roku 2019 je generálním ředitelem celorepublikového Národního muzea v přírodě, jehož součástí je Valašské muzeum v přírodě. Pane generální řediteli, úcta k tradicím a pokora k předkům jsou předpokladem pro nový rozvoj Beskyd a Valašska. Jak vnímáte roli a poslání Valašského muzea v přírodě? Valašské muzeum v přírodě je tady od roku 1925 a je tak jedním z nejstarších muzeí v přírodě. Je největším muzeem v přírodě v České republice a jedním z největších ve střední Evropě. Po celou dobu své existence se muzeum velmi snaží naplnit odkaz svých zakladatelů bratří Jaroňků, aby bylo muzeem živým. Každoročně se u nás koná více než padesát kulturních programů, folklorních festivalů nebo jarmarků. V loňském roce prošel branami muzea rekordní počet 354 000 návštěvníků. V prosinci loňského roku Valašské muzeum převzalo další muzea v přírodě v působnosti Ministerstva kultury České republiky. Jedná se o Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina a Muzeum v přírodě Zubrnice. Tímto spojením vznikla nová instituce Národní muzeum v přírodě s velkým potenciálem. Dosah Vašeho muzea v přírodě je v rámci dvou krajů. Jak vnímáte spolupráci při rozvoji Pusteven. V této souvislosti se chci zeptat na znovuotevření Libušína? Chata Libušín vyhořela v noci z 2. na 3. března. Po ničivém požáru se zvedla obrovská vlna solidarity. Do sbírky, která byla vyhlášena bezprostředně po požáru, přispěli dárci z celé republiky i ze zahraničí téměř jedenácti miliony korun. Dřevo na obnovu, více než tisíc kubíků, darovaly Lesy České republiky, vytěžení zajistily Vojenské lesy a statky. Na obnovu přispěly i oba kraje, Moravskoslezský i Zlínský. Vědecká obnova Národní kulturní památky byla zahájena v létě 2016. Znovuotevření Libušína se předpokládá na začátku roku 2020. Jak vnímáte novou horskou architekturu v Beskydech, a jak podle Vás mění cestovní ruch osobitý ráz této horské krajiny? Jakou lokalitu v této oblasti byste doporučil návštěvníkům? Jsem rád, že díky rozvoji cestovního ruchu se výrazně zkvalitnila infrastruktura a služby v našem regionu. Každoročně v Beskydech absolvuji mnoho výšlapů a vždy se s radostí rozhlédnu po kraji. Často jezdím také hřebenovky na kole. Za nejkrásnější považuji výhled z vrcholu Lysé hory, když je dobrá viditelnost, je to nádhera. Pak také z nové rozhledny na Velkém Javorníku nebo z Velké Čantoryje. Na kole považuji za nejlepší hřebenovou trasu Kasárna - Kohůtka nebo Benešky - Soláň. Děkujeme Vám za rozhovor. Redakce magazínu. 54 ǀ POSITIV 2/2019