Veterina nenaplnila očekávání, proto se Míša rozhodla pro změnu oboru. U medicíny ale zůstane.
www.posiv.cz ǀ 59
HEALTHCARE
Veterina nenaplnila očekávání,
proto se Míša rozhodla pro změnu
oboru. U medicíny ale zůstane.
Absolventka mezinárodního gymnázia 1
st
Internaonal School of Ostrava (dále jen ISO) Michaela
Polášková se po úspěšném ukončení střední školy rozhodla pro studium veterinárního lékařství
v Brně. Co vede současné středoškoláky ke studiu lékařství? V čem se liší studium veteriny od
všeobecné medicíny? Je lepší studovat v Česku, nebo v zahraničí?
Míšo, kdy sis uvědomila, že studium veterinárního
lékařství je to, co bys chtěla v budoucnu dělat?
Že chci studovat veterinární lékařství, jsem věděla od za-
čátku střední školy. V průběhu se to sice dvakrát změni-
lo, například na studium jazyků nebo chemie, ale z dlou-
hodobého hlediska jsem věděla, že jakékoli lékařství je
neohrozitelné povolání bez ohledu na to, jaká je situace
u nás nebo ve světě. Humánní medicína mě nezajíma-
la, přišla mi málo rozmanitá a především oba mí rodiče
jsou lékaři, a proto jsem chtěla jít svou vlastní cestou.
Jaký je Tvůj příběh s mezinárodním gymnáziem?
Můj příběh s ISO se začal psát v září 2021, kdy jsem už
půl roku byla rozhodnutá něco ve svém životě změnit.
A to se taky stalo. Když se na sebe dívám zpětně, tak si
říkám, že žádná škola by mě nejspíš nepřipravila tak dob-
ře na život, jako právě ISO. Díky mezinárodním studen-
tům a učitelům jsem si rozšířila obzory a vědomosti na
globální úroveň, a tak jsem při komunikaci s lidmi nebyla
omezována tématem diskuze. Naučila jsem se také tvořit
svoje vlastní myšlenky a názory a taky je prosadit a odů-
vodnit. A už vůbec nemluvě o výuce dalších jazyků, která
je na této škole na velmi vysoké úrovni. Asi to nejdůležitěj-
ší, co mi ISO za ty krátké dva roky, které jsem tam strávila,
dalo, jsou přátelé, na které se můžu vždycky spolehnout.
Jak Tě na studium na vysoké škole připravilo
gymnázium?
Po střední škole jsem začala studovat veterinární lékař-
ství v Brně a tam ještě dneska jsem. Měla jsem na výběr
dvě fakulty: veterinární hygienu a ekologii, kam jsem
se dostala bez přijímaček, a veterinární lékařství, kde
byly přijímačky z chemie a biologie. Vzhledem k tomu,
že moje třída na gymnáziu čítající zhruba deset lidí
byla spíše humanitně zaměřená, nebyl seminář přírod-
ních věd otevřen. Díky velmi vstřícnému přístupu ško-
ly jsem byla spojena se skupinkou z nižšího ročníku.
Chemie ze semináře mi dokonale stačila k úspěšnému
splnění chemické části přijímaček. Drobný háček spo-
číval v tom, že se na ISO vyučuje biologie v angličti-
ně a jelikož jsem přišla z polského gymnázia, tak jsem
se s českým názvoslovím do styku nedostala. Proto
jsem se přihlásila na přípravný kurz, který organizovala
moje univerzita. A tady opět musím zdůraznit vstříc-
nost a pomoc učitelů z gymnázia, když jsem v biologii
měla svůj individuální studijní plán a připravovala se na
přijímačky. Navíc jsem z biologie maturovat nechtěla,
proto to bylo jednodušší.
Jaké je současné studium a co to vše obnáší?
První roky na veterinárním lékařství jsou asi náročnější
než na humánní medicíně. Musíte se naučit stavbu těla
osmi zvířat (kůň, kráva, prase, koza, ovce, pes, kočka
a králík) a samozřejmě, přestože tam jisté podobnos-
ti jsou, tak je tam nespočet rozdílů a odlišností i ve
funkcích a mikroskopické struktuře. A opravdu to není
tak, jak si mnozí myslí, že se látka neprobírá důkladně
jako u člověka. Co se týká ale dalších let, tak si myslím,
že je rozsah lékařského působení u zvířat mnohem
omezenější než u lidí. Spousta nemocí se nevyskytuje
nebo neléčí, a to hlavně z toho důvodu, že by to bylo
příliš finančně náročné a žádný majitel mazlíčka by si
to dovolit nemohl. Veterinární lékařství se stejně jako
medicína studuje šest let a stejně jako lékař, tak i vete-
rinář má sice po vysoké škole titul, ale samostatné prá-
ce schopen není. Sice nemusíte skládat atestace, ale
specializace není tak pestrá jako u medicíny. A tohle
jsou asi hlavní aspekty, proč jsem se v poslední době
rozhodla studium ukončit a připravit se na přijímačky
na medicínu.
Nastane tedy změna oboru? V Česku, nebo v zahraničí?
Dlouho jsem také uvažovala o studiu v zahraničí – Ra-
kousko nebo Německo. Nechci říct, že bych si vybra-
la jednodušší cestu, když jsem se rozhodla studovat
v Česku, ale přišlo mi, že už tak jsem si vybrala náročný
obor a studovat ho v cizím jazyce by bylo ještě nároč-
nější. Nicméně mě to do zahraničí stále táhne. Pevně
doufám, že chirurgie, které bych se chtěla věnovat,
není v zahraničí tak maskulinizovaná jako u nás. Me-
dicínu chci vystudovat v Česku, ale ráda bych praxe
a možná i pozdější povolání uskutečnila v Německu.
Věřím, že se mi naskytnou úplně nové příležitosti, se
kterými by na mne osud v Česku nečekal.
Míšo, děkujeme za rozhovor.
“
Žechcistudovatveterinárnílékařství,
jsemvědělaodzačátkustředníškoly.
Vprůběhusetosicedvakrátzměnilo,
napříkladnastudiumjazykůnebo
chemie,alezdlouhodobéhohlediska
jsemvěděla,žejakékolilékařstvíje
neohrozitelnépovolání.
”
Text: Petra
Helebrantová
Foto: archiv
Michaely Poláškové