BUSINESS

Není „špatných“ nápadů k podnikání,

ale jen těch, co zůstaly v šuplíku

Tradiční příprava studentů pro zaměstnaneckou kariéru je již za svým zenitem. Kariéra studentů

bude postavena na zcela nových výzvách svázaných nejen se znalostmi ze studia, ale i s hledáním

uplatnění v dimenzích osobnostních předpokladů. Práce na rozvoji start-up nápadů se stane

nenahraditelnou zkušeností a podnikání již během studia standardem. Ano, i takto to může

vypadat, když se podnikavost stane součástí kultury univerzity, jakou je VŠB-TUO.

Paní Šimoníková, vedoucí Kariérního centra VŠB-TUO

jste již tři roky. Celkově se podpoře růstu nápadů,

jednotlivců i týmů věnujete spoustu let. Co byste

řekla o mladých lidech, se kterými se Vy a Váš tým

setkáváte?

Mladí mají stejné touhy, jaké jsme měli my. Někteří směřují

k tomu, aby si život užívali plnými doušky, jiní hledají příležitosti pro rozvoj svého „já“. To, co vnímám jako změnu,

je, že chtějí dát mnohem více energie do aktivit, které je

baví, dávají jim smysl. Chtějí více rozvíjet své osobnostní

předpoklady. Naopak jsou ochotni se méně věnovat věcem, u nichž mají pocit, že jsou ztrátou času a přináší jistý

diskomfort. Když už tak činí, tak pouze v nezbytně nutném

rozsahu. Ale často se ptám, jestli jsme to přece jen neměli

stejně.

Co se Vám na práci se studenty nejvíce líbí? Inspirují Vás

něčím?

Víte, práce se studenty je pro nás velmi motivující, ale

musím říct, že občas i demotivující. Těšíme se z každého

úspěchu, na kterém se podílíme. Na druhou stranu si někdy

povzdechneme, kam se mladým lidem ztrácí vůle a vytrvalost. Něco mají mnohem jednodušší, než jsme měli my, nabízí se jim tolik příležitostí. Naštěstí pak vždy přichází pocit

uvědomění, že nelze poměřovat, nelze srovnávat, lze jen

přijímat, povzbuzovat a pomáhat.

Rozvíjíte se svým týmem řadu aktivit, které směřují

k podnikání. Co vnímáte, že je pro studenty v oblasti

podnikání a finanční gramotnosti nejtěžší pochopit?

Nejsem expert na finanční gramotnost. Myslím si, že v podnikání je nejtěžší překonat bariéry ve vlastní odvaze, strachu z neúspěchu, udržení motivace a nalezení vhodných

parťáků, kteří jsou schopni na rozvíjení nápadu pracovat

a vytrvat. Mít start-up je nádherná idea, ve které se mnozí

studenti vidí, ovšem setkání s realitou bývá často doprovázeno tvrdým nárazem. Jen dostat nápad do stavu, ve kterém může být představen investorům a prezentován dalším

partnerům, jsou měsíce náročné práce, kterou člověk musí

dělat jen z vlastní motivace. Riziko, že projekt neuspěje, je

obrovské. Obdivuhodní jsou pak ti, kteří rozvíjejí již několikátý nápad. Paradoxně jim to ale může nejvíce přinést, protože nejlepší je vlastní zkušenost.

V návaznosti na to, co jste teď řekla, vnímáte téma

„podnikání“ jako klíčové? Měla by se jím univerzita

zabývat?

Ať chceme, nebo ne, pořád si neseme pozůstatky celospolečenského názoru, že student má na univerzitě především studovat a připravovat se na uplatnění v budoucím

18 ǀ POSITIV 4/2021

zaměstnání. V současnosti se ale ukazuje, že poměrně velká část studentů začíná podnikat již v průběhu studia. Potvrdil to i poslední průzkum realizovaný VŠB-TUO na podzim

loňského roku. Přibližně 11 % studentů podniká už v době

absolutoria, dalších 7 % zahájí podnikatelské aktivity do tří

let od ukončení univerzity. To už je poměrně zajímavé číslo

na to, aby univerzita posilovala aktivity, kterými by studenty v podnikání podpořila. I proto zahrnula téma podpory

podnikavosti a podnikání do strategických rozvojových plánů. Koneckonců věříme a dennodenně vidíme, že každý

student oplývá nápady, ze kterých by jednou mohlo být

skutečné podnikání, jen o tom neví. Já osobně studentům

říkám, že není „blbých“ nápadů k podnikání, ale jen těch,

co zůstaly v šuplíku.

„Podnikavost“ a „podnikání“ zmiňujete jako odlišná

témata. Je v tom nějaký úmysl?

Ano, zmiňuji tyto pojmy úmyslně odděleně. Uvědomme si,

že žijeme ve velmi dynamické společnosti. Každá změna,

trend, novinka, na jejíž absorpci kdysi společnost potřebovala desítky let, se dnes děje v průběhu roku nebo měsíce. Naši rodičové a možná i někteří z mé generace si celý

pracovní život vystačí víceméně se znalostmi ze školy. Jenže tato doba končí. Například podle predikce Manpower

Group se očekává, že v příštích pěti letech se až u třetiny

pracovních pozic změní náplň a vznikne až 15 % zcela

nových pozic. A to je jen začátek změn. Proto je potřeba

studenty naučit nejen ty odborné znalosti, ale hlavně podporovat i tzv. klíčové kompetence, které jim umožní lépe

rozvíjet kariéru a jejich osobnost, a to i po opuštění školy.

No a právě „podnikavost“ je téma, které bude na univerzitě

více a více rezonovat ve spoustě aktivit Kariérního centra

a nejen v něm. Chceme studenty podpořit v tom, aby více

rozvíjeli kritické myšlení, vidění příležitostí a jejich využití,

strategické myšlení a plánování, leadership, ale i seberealizaci a sebehodnocení a mnohé další dovednosti.

Připravujete tedy nějaký nový program nebo činnost? Jak

chcete podnikavost u studentů rozvíjet?

Nějakou dobu se podnikání a podnikavosti věnujeme a samozřejmě to máme v plánu i dále. Aktivit je v plánu celá

řada, ale už máme na čem stavět. Již v roce 2017 jsme totiž

rozjeli volitelný mezifakultní předmět „Start-up podnikání“.

Náš původní záměr byl ukázat několika studentům ročně,

jak mohou rozvinout svůj nápad do podnikatelského záměru. Jenže během pár let si tento předmět volí více než

stovka studentů a zájem o něj každoročně roste o desítky

procent. Domníváme se, že i díky významnému zapojení

odborníků, úspěšných podnikatelů a mentorů, kteří se rozhodli předat své know-how a inspirovat svými příběhy.