BUSINESS
Není „špatných“ nápadů k podnikání,
ale jen těch, co zůstaly v šuplíku
Tradiční příprava studentů pro zaměstnaneckou kariéru je již za svým zenitem. Kariéra studentů
bude postavena na zcela nových výzvách svázaných nejen se znalostmi ze studia, ale i s hledáním
uplatnění v dimenzích osobnostních předpokladů. Práce na rozvoji start-up nápadů se stane
nenahraditelnou zkušeností a podnikání již během studia standardem. Ano, i takto to může
vypadat, když se podnikavost stane součástí kultury univerzity, jakou je VŠB-TUO.
Paní Šimoníková, vedoucí Kariérního centra VŠB-TUO
jste již tři roky. Celkově se podpoře růstu nápadů,
jednotlivců i týmů věnujete spoustu let. Co byste
řekla o mladých lidech, se kterými se Vy a Váš tým
setkáváte?
Mladí mají stejné touhy, jaké jsme měli my. Někteří směřují
k tomu, aby si život užívali plnými doušky, jiní hledají příležitosti pro rozvoj svého „já“. To, co vnímám jako změnu,
je, že chtějí dát mnohem více energie do aktivit, které je
baví, dávají jim smysl. Chtějí více rozvíjet své osobnostní
předpoklady. Naopak jsou ochotni se méně věnovat věcem, u nichž mají pocit, že jsou ztrátou času a přináší jistý
diskomfort. Když už tak činí, tak pouze v nezbytně nutném
rozsahu. Ale často se ptám, jestli jsme to přece jen neměli
stejně.
Co se Vám na práci se studenty nejvíce líbí? Inspirují Vás
něčím?
Víte, práce se studenty je pro nás velmi motivující, ale
musím říct, že občas i demotivující. Těšíme se z každého
úspěchu, na kterém se podílíme. Na druhou stranu si někdy
povzdechneme, kam se mladým lidem ztrácí vůle a vytrvalost. Něco mají mnohem jednodušší, než jsme měli my, nabízí se jim tolik příležitostí. Naštěstí pak vždy přichází pocit
uvědomění, že nelze poměřovat, nelze srovnávat, lze jen
přijímat, povzbuzovat a pomáhat.
Rozvíjíte se svým týmem řadu aktivit, které směřují
k podnikání. Co vnímáte, že je pro studenty v oblasti
podnikání a finanční gramotnosti nejtěžší pochopit?
Nejsem expert na finanční gramotnost. Myslím si, že v podnikání je nejtěžší překonat bariéry ve vlastní odvaze, strachu z neúspěchu, udržení motivace a nalezení vhodných
parťáků, kteří jsou schopni na rozvíjení nápadu pracovat
a vytrvat. Mít start-up je nádherná idea, ve které se mnozí
studenti vidí, ovšem setkání s realitou bývá často doprovázeno tvrdým nárazem. Jen dostat nápad do stavu, ve kterém může být představen investorům a prezentován dalším
partnerům, jsou měsíce náročné práce, kterou člověk musí
dělat jen z vlastní motivace. Riziko, že projekt neuspěje, je
obrovské. Obdivuhodní jsou pak ti, kteří rozvíjejí již několikátý nápad. Paradoxně jim to ale může nejvíce přinést, protože nejlepší je vlastní zkušenost.
V návaznosti na to, co jste teď řekla, vnímáte téma
„podnikání“ jako klíčové? Měla by se jím univerzita
zabývat?
Ať chceme, nebo ne, pořád si neseme pozůstatky celospolečenského názoru, že student má na univerzitě především studovat a připravovat se na uplatnění v budoucím
18 ǀ POSITIV 4/2021
zaměstnání. V současnosti se ale ukazuje, že poměrně velká část studentů začíná podnikat již v průběhu studia. Potvrdil to i poslední průzkum realizovaný VŠB-TUO na podzim
loňského roku. Přibližně 11 % studentů podniká už v době
absolutoria, dalších 7 % zahájí podnikatelské aktivity do tří
let od ukončení univerzity. To už je poměrně zajímavé číslo
na to, aby univerzita posilovala aktivity, kterými by studenty v podnikání podpořila. I proto zahrnula téma podpory
podnikavosti a podnikání do strategických rozvojových plánů. Koneckonců věříme a dennodenně vidíme, že každý
student oplývá nápady, ze kterých by jednou mohlo být
skutečné podnikání, jen o tom neví. Já osobně studentům
říkám, že není „blbých“ nápadů k podnikání, ale jen těch,
co zůstaly v šuplíku.
„Podnikavost“ a „podnikání“ zmiňujete jako odlišná
témata. Je v tom nějaký úmysl?
Ano, zmiňuji tyto pojmy úmyslně odděleně. Uvědomme si,
že žijeme ve velmi dynamické společnosti. Každá změna,
trend, novinka, na jejíž absorpci kdysi společnost potřebovala desítky let, se dnes děje v průběhu roku nebo měsíce. Naši rodičové a možná i někteří z mé generace si celý
pracovní život vystačí víceméně se znalostmi ze školy. Jenže tato doba končí. Například podle predikce Manpower
Group se očekává, že v příštích pěti letech se až u třetiny
pracovních pozic změní náplň a vznikne až 15 % zcela
nových pozic. A to je jen začátek změn. Proto je potřeba
studenty naučit nejen ty odborné znalosti, ale hlavně podporovat i tzv. klíčové kompetence, které jim umožní lépe
rozvíjet kariéru a jejich osobnost, a to i po opuštění školy.
No a právě „podnikavost“ je téma, které bude na univerzitě
více a více rezonovat ve spoustě aktivit Kariérního centra
a nejen v něm. Chceme studenty podpořit v tom, aby více
rozvíjeli kritické myšlení, vidění příležitostí a jejich využití,
strategické myšlení a plánování, leadership, ale i seberealizaci a sebehodnocení a mnohé další dovednosti.
Připravujete tedy nějaký nový program nebo činnost? Jak
chcete podnikavost u studentů rozvíjet?
Nějakou dobu se podnikání a podnikavosti věnujeme a samozřejmě to máme v plánu i dále. Aktivit je v plánu celá
řada, ale už máme na čem stavět. Již v roce 2017 jsme totiž
rozjeli volitelný mezifakultní předmět „Start-up podnikání“.
Náš původní záměr byl ukázat několika studentům ročně,
jak mohou rozvinout svůj nápad do podnikatelského záměru. Jenže během pár let si tento předmět volí více než
stovka studentů a zájem o něj každoročně roste o desítky
procent. Domníváme se, že i díky významnému zapojení
odborníků, úspěšných podnikatelů a mentorů, kteří se rozhodli předat své know-how a inspirovat svými příběhy.