STYL ROZHOVOR
Vaše klinika se otevřela jako jedna
z prvních veterinárních ordinací
a funguje již od roku 1991. Letos slavíte
30 let, lze Vás tedy právem považovat
za úspěšného podnikatele.
Spojení medicíny a podnikání je sice pro
mnoho lidí docela dráždivé, ale stejně
jako jiní lékaři specialisté jsme od roku
1991 soukromí podnikatelé, máme soukromé praxe. Během těch 30 let jsme
vybudovali vyhledávanou kliniku, založili
nadaci. Také jsem dělal předsedu Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat,
kde jsem se věnoval problematice týrání
zvířat.
Můžete srovnat úroveň, na jaké byla
veterina v začátcích Vašeho podnikání
a na jaké je dnes?
V začátcích to bylo zcela jiné než teď,
byl to velký přerod. Začínali jsme se skleněnými stříkačkami a jehlami, které se
vyvařovaly, dnes už je všechno na jedno
použití. Náš první rentgen byl jen vývojka
a ustalovač v kádích, dnes, díky digitalizaci, máme během pár vteřin k dispozici
snímek ve vysoké kvalitě. Některé operace jsme dříve znali pouze ze zahraniční
literatury, a dnes jsou u nás běžnou praxí.
Děláme věci, které se běžně dělají v lidské medicíně, a my jsme vždycky pár kroků za ní. Dnes tady máme dva chirurgické
sály, jeden na operace ortopedické, neurochirurgické, laparoskopické s plným
vybavením včetně inhalační anestezie
s monitoringem vitálních funkcí včetně
klimatizace a černobílého systému, druhý na operace měkkých tkání a operace
malých hlodavců. Máme tady specializaci kardiologickou včetně USG vyšetření,
dále dermatologickou, také zubní specializaci, rentgen s přímou digitalizací, laboratoř na biochemické, hematologické
vyšetření krve včetně stanovení hormonů
a srážlivosti krve a další.
Myslím si, že veterinární medicína v ČR se
hodně posunula a je srovnatelná se světem. To, co se dělá v Americe nebo jinde
v Evropě, děláme i tady. Nemusíme se za
nic stydět. I v ortopedii děláme ty nejmodernější operace, které se dělají všude
jinde ve světě.
Jaké spektrum služeb svým zákazníkům
nabízíte?
S trochou nadsázky, krom transplantací
všechno. Když přijde pacient, děláme
veškeré interní vyšetření. Nedávno přišla
paní s kocourem na vyšetření štítné žlázy. Vyšetření jsme udělali hned na místě
a zjistili jsme, že problém není ve štítné
86 ǀ POSITIV 4/2021
žláze, ale v ledvinách. Na základě toho
jsme započali s léčbou.
Nabízíme komplexní péči, která zahrnuje moderní diagnostiku, celý panel interních vyšetření, špičkový ultrazvuk i rentgen, různá endoskopická
vyšetření, operace jak měkkých, tak
tvrdých tkání. V poslední době přijímáme hodně těžkých onkologických
pacientů. Věnujeme se ortopedii a neurochirurgii, což je přímo má specializace, to dělám rád. Provádíme zubní specializaci včetně výplní zubů u psů.
Také musím zmínit specializaci kardiologickou – člověk, který si svého psa nebo
kočku nechá u nás na kardiologii vyšetřit,
od nás dostává celý kardiologický protokol včetně navržené léčby.
Zmínil jste nadaci na pomoc zvířatům.
Ta sídlí v areálu a je určena pro kočky
a psy a další drobná zvířátka. Na jaký
popud jste nadaci zřídil?
Nadace byla založena v roce 1994 a pro
město Ostravu zajišťuje útulek pro kočky.
Má kapacitu 60 míst pro kočky a 8 míst
pro pejsky. Bereme i jiná zvířátka, jako třeba nalezené morče, králíka, měli jsme tu
fretky, želvy, zraněného srnce, hady, ale
většinu tvoří kočky. Těch máme ročně cca
400 a 60 psů. Jedním ze zakládajících členů nadace je i současný primátor Ostravy
Tomáš Macura. Nadace vznikla v době,
kdy existoval pouze malý útulek pro psy
ve Vítkovicích. Ten byl plný, kapacita nestačila, a tak jsme vytvořili náš útulek. A
dnes je tady již 26 let.
Nabízíte i nadstandardní služby, kvůli
kterým za Vámi jezdí pacienti třeba
i přes celou republiku?
My jsme referované pracoviště, jezdí
k nám lidé na ortopedické, neurochirurgické nebo laparoskopické operace, na speciální dermatologii. Před lety
jsme jako první dělali neurochirurgickou
operaci, kdy jsme operovali cystu v páteři (syringomyelii). Bylo to ve spolupráci
s jedním pracovištěm humánní medicíny,
kdy bylo potřeba udělat magnetickou
rezonanci. Využili jsme toho, že humánní kolega měl zkušenosti ze zahraničí,
a aplikoval je na pejska, který by jinak
umřel. Případ jsme společně úspěšně vyřešili. Dneska děláme společně s lidskou
medicínou i jiné operace, ať už laparoskopický odběr vaječníků, nebo přišití
žaludku přímo v břiše u velkých plemen
psů. Jako snad první v republice jsme zaváděli stent kocourovi, aby mohl močit.
S jakým nejexotičtějším zvířetem jste se
za dobu své praxe dostal do kontaktu?
Když jsem začínal, vezli mi na vyšetření
hroznýše. Představoval jsem si, že 3 chlapi přinesou 5m hada. Nakonec přinesli
košíček s malým háďátkem, které se navíc
během cesty samo zotavilo. Také jsme tu
měli pumu se zlomenou nohou. A asi před
3 nebo 4 lety si jedna slečna pořídila servala, což je kočka velká asi jako rys s nebezpečnými zuby i drápy. Už jsme ho 3x
operovali, protože vždycky sežral nějakou
hračku a ucpal si střevo. Když k nám slečna
přišla, byla zoufalá, protože serval měl poraněnou nohu a ve třech ordinacích jí ho
odmítli ošetřit. Tak jsme ho uspali, udělali
rentgen, zjistili zlomenou nohu, dali jsme
fixační obvaz, zlomenina srostla a bylo.
Mezitím už serval vyrostl, váží asi 25 kg
a my jsme rádi, že nám slečna jednou za
čas pošle obrázek, jak se jim daří.
Kolik pacientů denně ošetříte?
Moc. V průměru 50 až 70 za den. Jsme
tady 4 lékaři a 4 asistenti a těch případů
je opravdu hodně.
Co je na práci veterináře nejhezčí, a co
je naopak stinná stránka této profese?
Nejhezčí je, když se vám daří zachránit
zdraví a životy zvířat. Ale ne vždy se dá
vše vyřešit. Když mám onkologického
pacienta pejska, který už má metastázy
všude, tak to je potom těžké. A stejně
jako v lidské medicíně je nejdůležitější
včasnost, pak se pacient dá ještě zachránit. Když už to možné není a musíme jej
utratit, to je potom ta stinná stránka. Bohužel musíme dělat i tuto službu. Klad je
ale v tom, že zvířeti můžeme ušetřit mnoho trápení a bolesti, což u lidí nejde.
Vzhledem k tomu, že to je fyzicky
i emočně náročná práce, jak si dobíjíte
baterky?
Moje baterky jsou moje děti. Kromě toho
máme dva psy a kocoura, jezdíme do
Beskyd na chalupu, občas vyrazíme na
kolo, lyže, rádi cestujeme. Ale hlavně mě
nabíjejí naši pacienti. Veterinární medicínu zkrátka musíte milovat, mít zodpovědnost a obětovat této práci hodně času.
Pokud k ní vztah nemáte, nejste schopen
obětovat spoustu času studiu nových
věcí, po pár letech náš obor opustíte. A
máme také slušné a milé klienty, což velmi oceňujeme.
Pane doktore, děkujeme Vám za
rozhovor.
Text: Ing. Jitka Štefková
Foto: Jiří Staněk