Láska k veterině a ke zvířatům ho v oboru drží už 30 let (3. strana)

STYL ROZHOVOR Vaše klinika se otevřela jako jedna z prvních veterinárních ordinací a funguje již od roku 1991. Letos slavíte 30 let, lze Vás tedy právem považovat za úspěšného podnikatele. Spojení medicíny a podnikání je sice pro mnoho lidí docela dráždivé, ale stejně jako jiní lékaři specialisté jsme od roku 1991 soukromí podnikatelé, máme soukromé praxe. Během těch 30 let jsme vybudovali vyhledávanou kliniku, založili nadaci. Také jsem dělal předsedu Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat, kde jsem se věnoval problematice týrání zvířat. Můžete srovnat úroveň, na jaké byla veterina v začátcích Vašeho podnikání a na jaké je dnes? V začátcích to bylo zcela jiné než teď, byl to velký přerod. Začínali jsme se skleněnými stříkačkami a jehlami, které se vyvařovaly, dnes už je všechno na jedno použití. Náš první rentgen byl jen vývojka a ustalovač v kádích, dnes, díky digitalizaci, máme během pár vteřin k dispozici snímek ve vysoké kvalitě. Některé operace jsme dříve znali pouze ze zahraniční literatury, a dnes jsou u nás běžnou praxí. Děláme věci, které se běžně dělají v lidské medicíně, a my jsme vždycky pár kroků za ní. Dnes tady máme dva chirurgické sály, jeden na operace ortopedické, neurochirurgické, laparoskopické s plným vybavením včetně inhalační anestezie s monitoringem vitálních funkcí včetně klimatizace a černobílého systému, druhý na operace měkkých tkání a operace malých hlodavců. Máme tady specializaci kardiologickou včetně USG vyšetření, dále dermatologickou, také zubní specializaci, rentgen s přímou digitalizací, laboratoř na biochemické, hematologické vyšetření krve včetně stanovení hormonů a srážlivosti krve a další. Myslím si, že veterinární medicína v ČR se hodně posunula a je srovnatelná se světem. To, co se dělá v Americe nebo jinde v Evropě, děláme i tady. Nemusíme se za nic stydět. I v ortopedii děláme ty nejmodernější operace, které se dělají všude jinde ve světě. Jaké spektrum služeb svým zákazníkům nabízíte? S trochou nadsázky, krom transplantací všechno. Když přijde pacient, děláme veškeré interní vyšetření. Nedávno přišla paní s kocourem na vyšetření štítné žlázy. Vyšetření jsme udělali hned na místě a zjistili jsme, že problém není ve štítné 86 ǀ POSITIV 4/2021 žláze, ale v ledvinách. Na základě toho jsme započali s léčbou. Nabízíme komplexní péči, která zahrnuje moderní diagnostiku, celý panel interních vyšetření, špičkový ultrazvuk i rentgen, různá endoskopická vyšetření, operace jak měkkých, tak tvrdých tkání. V poslední době přijímáme hodně těžkých onkologických pacientů. Věnujeme se ortopedii a neurochirurgii, což je přímo má specializace, to dělám rád. Provádíme zubní specializaci včetně výplní zubů u psů. Také musím zmínit specializaci kardiologickou – člověk, který si svého psa nebo kočku nechá u nás na kardiologii vyšetřit, od nás dostává celý kardiologický protokol včetně navržené léčby. Zmínil jste nadaci na pomoc zvířatům. Ta sídlí v areálu a je určena pro kočky a psy a další drobná zvířátka. Na jaký popud jste nadaci zřídil? Nadace byla založena v roce 1994 a pro město Ostravu zajišťuje útulek pro kočky. Má kapacitu 60 míst pro kočky a 8 míst pro pejsky. Bereme i jiná zvířátka, jako třeba nalezené morče, králíka, měli jsme tu fretky, želvy, zraněného srnce, hady, ale většinu tvoří kočky. Těch máme ročně cca 400 a 60 psů. Jedním ze zakládajících členů nadace je i současný primátor Ostravy Tomáš Macura. Nadace vznikla v době, kdy existoval pouze malý útulek pro psy ve Vítkovicích. Ten byl plný, kapacita nestačila, a tak jsme vytvořili náš útulek. A dnes je tady již 26 let. Nabízíte i nadstandardní služby, kvůli kterým za Vámi jezdí pacienti třeba i přes celou republiku? My jsme referované pracoviště, jezdí k nám lidé na ortopedické, neurochirurgické nebo laparoskopické operace, na speciální dermatologii. Před lety jsme jako první dělali neurochirurgickou operaci, kdy jsme operovali cystu v páteři (syringomyelii). Bylo to ve spolupráci s jedním pracovištěm humánní medicíny, kdy bylo potřeba udělat magnetickou rezonanci. Využili jsme toho, že humánní kolega měl zkušenosti ze zahraničí, a aplikoval je na pejska, který by jinak umřel. Případ jsme společně úspěšně vyřešili. Dneska děláme společně s lidskou medicínou i jiné operace, ať už laparoskopický odběr vaječníků, nebo přišití žaludku přímo v břiše u velkých plemen psů. Jako snad první v republice jsme zaváděli stent kocourovi, aby mohl močit. S jakým nejexotičtějším zvířetem jste se za dobu své praxe dostal do kontaktu? Když jsem začínal, vezli mi na vyšetření hroznýše. Představoval jsem si, že 3 chlapi přinesou 5m hada. Nakonec přinesli košíček s malým háďátkem, které se navíc během cesty samo zotavilo. Také jsme tu měli pumu se zlomenou nohou. A asi před 3 nebo 4 lety si jedna slečna pořídila servala, což je kočka velká asi jako rys s nebezpečnými zuby i drápy. Už jsme ho 3x operovali, protože vždycky sežral nějakou hračku a ucpal si střevo. Když k nám slečna přišla, byla zoufalá, protože serval měl poraněnou nohu a ve třech ordinacích jí ho odmítli ošetřit. Tak jsme ho uspali, udělali rentgen, zjistili zlomenou nohu, dali jsme fixační obvaz, zlomenina srostla a bylo. Mezitím už serval vyrostl, váží asi 25 kg a my jsme rádi, že nám slečna jednou za čas pošle obrázek, jak se jim daří. Kolik pacientů denně ošetříte? Moc. V průměru 50 až 70 za den. Jsme tady 4 lékaři a 4 asistenti a těch případů je opravdu hodně. Co je na práci veterináře nejhezčí, a co je naopak stinná stránka této profese? Nejhezčí je, když se vám daří zachránit zdraví a životy zvířat. Ale ne vždy se dá vše vyřešit. Když mám onkologického pacienta pejska, který už má metastázy všude, tak to je potom těžké. A stejně jako v lidské medicíně je nejdůležitější včasnost, pak se pacient dá ještě zachránit. Když už to možné není a musíme jej utratit, to je potom ta stinná stránka. Bohužel musíme dělat i tuto službu. Klad je ale v tom, že zvířeti můžeme ušetřit mnoho trápení a bolesti, což u lidí nejde. Vzhledem k tomu, že to je fyzicky i emočně náročná práce, jak si dobíjíte baterky? Moje baterky jsou moje děti. Kromě toho máme dva psy a kocoura, jezdíme do Beskyd na chalupu, občas vyrazíme na kolo, lyže, rádi cestujeme. Ale hlavně mě nabíjejí naši pacienti. Veterinární medicínu zkrátka musíte milovat, mít zodpovědnost a obětovat této práci hodně času. Pokud k ní vztah nemáte, nejste schopen obětovat spoustu času studiu nových věcí, po pár letech náš obor opustíte. A máme také slušné a milé klienty, což velmi oceňujeme. Pane doktore, děkujeme Vám za rozhovor. Text: Ing. Jitka Štefková Foto: Jiří Staněk