Chiu Chen-Yu
STYL
74 POSITIV 2/2024
As in previous interviews, I traditionally ask my guests,
When did you discover the city of Ostrava
and our Moravian-Silesian region? What brought
you to visit here?
It was in 2017 and it was a pleasure happiness for me to
meet the representatives of the Cabinet of Architecture
and their great passion for popularising architecture
through exhibitions. I brought back an exhibition called
"Making Places: Fieldoffice Architects and Sheng Yuang
Huang'' and it was the first international travelling
exhibition dedicated to the work of contemporary
prominent Taiwanese architects. It was on display in
the Great Hall of the House of Arts, and was made
possible thanks to the support of the management
of the Gallery of Fine Arts in Ostrava.
Soon after, I was asked to conceive and curate a smaller
exhibition on Aino and Alvar Aalto's relationship with
Japan. It was the first exhibition in my life where I was
the sole author and curator in one. Apart from its
minimalist visual aspect, this exhibition surprised its
visitors with the pleasant smell of the pine forest, typical
of the Finnish environment, where one of the structural
elements used to design the exhibition installation were
freshly cut planks that had the bark of the tree left on
Chiu Chen-Yu:
a něco, co cítím jako smysluplné. Skutečně, pár pro-
jektů se chystá. Nevím, jak to dopadne, ale snažím
se a jdu dál.
Ve svých publikovaných článcích a přednáškách
často odhaluješ vlivy japonské a čínské kultury na
evropskou moderní (mezinárodní) architekturu
dvacátého století. Inspirují tyto vlivy i dnešní
architekturu, aniž bychom si to uvědomovali?
Aaltovým Japonskem a Utzonovou Čínou se ve
své době kriticky zabývali také současní architek-
ti. Japonsko a Čína byly pro ně idejemi a ideály,
kterými napadali a dále revidovali „klišovité“ ma-
nýry moderní architektury. Inspirace japonskými
a čínskými idejemi v takových případech vždy ved-
la k záměru ozdravit architektonickou kulturu. Ja-
ponsko a Čína budou vždy všudypřítomné, pokud
budeme mít upřímné a poctivé vlastní názory na
dnešní často beznadějné architektonické trendy...
a pokud se jim odvážíme postavit.
Nejen prací je člověk živ, takže moje poslední
otázka zní, jak architekt Cho odpočívá a co ho
v životě dělá šťastným – kromě profese architekta
a vysokoškolského učitele?
Nepotřebuji ve svém životě štěstí ani odpočinek.
V každém okamžiku se vždy cítím smutný i šťastný,
unavený i svěží zároveň. Zatímco pracuji, tak záro-
veň i odpočívám, i když vedení centra doopravdy
není snadná práce. Na Tchaj-wanu máme jeden sta-
rý citát: „Pokud já nepůjdu do pekla, pak kdo jiný?
Budu poslední, kdo peklo opustí.“
A tak z Pekla neodejdu, dokud tam není nikdo kro-
mě mne.
Pro POSITIV Business & Style připravil
Tadeáš Goryczka/ Kabinet architektury
“
Pokud já nepůjdu do
pekla, pak kdo jiný?
Budu poslední,
kdo peklo opus.
”