Pracovat inovati vně a využít přitom naše průmyslové dědictví
POSITIV 1/2022 ǀ 55
Korporace ABB pracuje mj. na využití
vodíku jako široce využívaného paliva
budoucnosti. Hovořím o vodíku
vyrobeném při použití elektřiny
z obnovitelných zdrojů. Moravskoslezský
kraj přichází s ambiciózní vizí Hydrogen
Valley. Tedy že energetiku a dopravu
založenou dnes na fosilních palivech
v budoucnu nahradí vodíkové technologie
a e-mobilita. Je to správný směr?
V osobní dopravě jsou karty rozdány. Auto-
mobilky zainvestovaly velmi vysoké rozpočty
do bateriových platforem, k nimž se buduje
infrastruktura s nemalým přispěním státu, dis-
tributorů a výrobců elektřiny. Pokud by auto-
mobilky měly udržovat všechny tři platformy
zároveň, tedy stávající, bateriovou a k tomu
by měly přejít na vodíkovou, bylo by to velmi
náročné na výrobu. Efektivita by přirozeně
klesla a o to více by vzrostla cena.
U velkých výkonů je ale vodík přirozená
volba. Třeba u pohonů lodí, vlaků nebo
těžkých nákladních aut. Ještě tady není
žádná infrastruktura, zatím se pohybujeme
stále ve fázi prototypů. Přesto si myslíme,
že v této oblasti se vodík prosadí. Když se
podíváme na to, jakým znečišťovatelem
jsou zaoceánské lodě, je vodíkový pohon
jasnou volbou, jelikož může výrazně snížit
škodlivé emise.
Jaké jsou Vaše vize do budoucna?
Plánujete další rozvoj společnosti?
Svět se v posledních letech digitalizoval. Je
tak ještě globálnější a více konkurenční, než
byl. Jsou lidé, kteří žijí v Ostravě a pracují
pro novozélandskou softwarovou firmu.
V oblasti softwaru tak můžeme očekávat, že
se trh více otevře vývojářům z různých kou-
tů světa, kteří budou do Evropy nabízet své
produkty, a konkurovat tak zdejším firmám.
To pro nás bude další hozená rukavice, ale
já jsem přesvědčen, že uspějeme.
Zásadní je udržet průmyslovou výrobu
v České republice. Nesnažit se transformo-
vat do země, která se zaměří jen na vývoj.
Zhruba 30 % našeho HDP stále pochází
z průmyslu. Doba tak není zralá na žádné
razantní změny. Navíc bychom přišli o kus
know-how, protože udělat dobrý software
pro průmysl je vždy mnohem snazší, po-
kud víte, jak továrna funguje. Psát software,
když člověk v životě v daném provozu ne-
byl a neví, jak funguje, je mnohem obtíž-
nější a i výsledek tomu bude odpovídat. My
si stále udržujeme ten dotek se všemi od-
větvími tady v regionu. Je ale samozřejmě
potřeba myslet inovativně a v pozitivním
slova smyslu agresivně z hlediska expanze
mimo Českou republiku.
Na odlehčení na závěr nám prozraďte, jak
dobíjíte baterky? Máte nějaké oblíbené
místo v Moravskoslezském kraji?
Občas mám pocit, že se lidé hodně sou-
středí na dobíjení baterek, ale už ne na to,
jak je správně vybíjet. Snažím se přemýšlet
nad tím, jak jakoukoli práci usnadnit. Jak
docílit s rozumnými silami co nejlepšího
výsledku. Je potřeba najít rovnováhu. Je
přirozené, že když se snažíte věci posouvat
dál, budete pracovat více, než je obvyklé.
Úspěchu se průměrným nasazením dosáh-
nout nedá. Ale vše by mělo být dlouhodo-
bě udržitelné, tak jak to dnes skloňujeme
v ekologii. Za úspěšného považuji člověka,
který má přátele, nemá rozvrácený osob-
ní život, který se v rozumné míře věnuje
i svému tělesnému rozvoji. Není všechno
o tom, čeho dosáhl na své vizitce.
K Moravskoslezskému kraji mám hluboký
vztah, já i moje žena tady máme dodnes
rodiče, mám zde spoustu přátel. V Ostra-
vě jsem každý týden, ať už pracovně, nebo
soukromě.
Se ženou rádi vyrážíme na hory, na Lysou
horu jsme chodili ještě v době, kdy tam té-
měř nikdo nebyl. I Smrk byl před pětadva-
ceti lety záležitostí pár nadšenců. Musím
říct, že v regionu máme spoustu krásných
míst, kam se vracíme, za všechny můžu
jmenovat třeba Valašsko.
Pane Lukáši, děkujeme Vám za rozhovor.
INVESTORS IN MSK