BUSINESS

Litva, místo pro vaše podnikání

Litva patří z hlediska jednoduchosti podnikání mezi prvních 20 států světa. Na vstup do Litvy je

třeba být připraven nejen nabídkově, ale i jazykově, minimem je angličtina. Výraznou litevskou

vlastností je pragmatismus a určitá rezervovanost.

Země nabízí dobré příležitosti při rozšiřování a modernizaci svých mezinárodních

letišť, do r. 2028 má být investováno cca

700 mil. eur. Poptávka se zaměří zejména

na dodávku a montáž letištních zařízení

a technologií. V r. 2022 má vláda rozhodnout

o výstavbě nového mezinárodního letiště.

Dle plánu hospodářské obnovy země hodlá vláda poskytnout pro zvýšení využívání

obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti

energetického sektoru v následujících letech

311 mil. eur. Příležitostí je i odstavování jaderné elektrárny Ignalina.

Tomáš Vostrý

Rada-vyslanec, zástupce velvyslance

Minister-Counsellor

Deputy Head of Mission

Litevské železnice počítají do r. 2030 s investicemi do inovací a moderních technologií a do obnovy vozového parku ve výši

7 mld. eur. Bude pokračovat elektrifikace

tratí a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Mohutné investice půjdou na Rail Baltica včetně vysokorychlostní

železniční infrastruktury.

Litva vyčleňuje do rozpočtu ministerstva

obrany ročně 2 % HDP země s výhledem

2,5 % HDP do r. 2030. Armáda průběžně

investuje napříč celým resortem.

Města budou rozvíjet svoji dopravní infrastrukturu s minimální emisní zátěží pro

životní prostředí. Do r. 2026 mají ekologické autobusy tvořit 80 % nákupů. Veškerá veřejná doprava v Litvě bude muset od

r. 2027 využívat obnovitelné zdroje energie.

Velvyslanectví zodpovídá dotazy na oborové příležitosti, vypracovává širší zprávy

např. o uplatnění v tendrech vypisovaných

státními orgány nebo místními samosprávami, nabízí využití prostoru ambasády

pro prezentace, podporu účasti na veletrzích. Mezi nejúspěšnější akce v r. 2021

patřily podnikatelské mise s ministrem zahraničních věcí a předsedou Senátu v Litvě

a prezentace předního českého výrobce

zdravotnického vybavení v prostorách

velvyslanectví.

Estonsko utratí do pěti let

miliardu eur

na svou modernizaci

Hlavním tématem estonské ekonomiky do příštích let bude modernizace průmyslu, výstavba

dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. V Rižském zálivu vznikne 1 700 km2

větrných farem. V hlavním městě začne fungovat supernemocnice za téměř pět set milionů eur.

Všechny uvedené projekty vycházejí z estonského Plánu obnovy a odolnosti, ze kterého Estonsko může do srpna 2026 čerpat

skoro miliardu eur.

Z pohledu Moravskoslezského kraje se

jako nejzajímavější jeví průmyslový region Ida-Virumaa. Zde se koncentrují energetický, strojírenský i chemický

průmysl včetně dvou důležitých sektorů – zpracování ropných břidlic a výroby

vzácných kovů a jejich oxidů. Tyto provozy jsou ale silně neekologické a sektor

20 ǀ POSITIV 1/2022

se nevyhne restrukturalizaci. Plánované

výdaje jsou dechberoucí: továrna na zpracování ropných břidlic 320 milionů eur,

nový metalurgický závod na zpracování

vzácných kovů 250 milionů eur, továrna

na zpracování dřevoodpadu 800 milionů

eur, plně robotizovaná filtrační továrna

na čištění vody 200 milionů eur. A šlo by

pokračovat dále.

Estonsko je také známé svým zaměřením

na digitalizaci a online řešení, což přináší

příležitosti pro české firmy v dodávkách

hardwaru, softwaru i řešení pro kybernetickou bezpečnost. Spolupráce českých a estonských startupů nabízí prostor pro vývoj

špičkových ICT řešení, aplikací pro zefektivnění pracovních i volnočasových aktivit či

projekty v oblasti sdílené ekonomiky.

Další příležitosti se nabízejí v potravinářském,

dopravním, strojírenském i farmaceutickém

průmyslu. Detaily mohou zainteresovaní

podnikatelé najít v Mapě oborových příležitostí každoročně připravované Ministerstvem zahraničních věcí ČR.