BUSINESS
Litva, místo pro vaše podnikání
Litva patří z hlediska jednoduchosti podnikání mezi prvních 20 států světa. Na vstup do Litvy je
třeba být připraven nejen nabídkově, ale i jazykově, minimem je angličtina. Výraznou litevskou
vlastností je pragmatismus a určitá rezervovanost.
Země nabízí dobré příležitosti při rozšiřování a modernizaci svých mezinárodních
letišť, do r. 2028 má být investováno cca
700 mil. eur. Poptávka se zaměří zejména
na dodávku a montáž letištních zařízení
a technologií. V r. 2022 má vláda rozhodnout
o výstavbě nového mezinárodního letiště.
Dle plánu hospodářské obnovy země hodlá vláda poskytnout pro zvýšení využívání
obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti
energetického sektoru v následujících letech
311 mil. eur. Příležitostí je i odstavování jaderné elektrárny Ignalina.
Tomáš Vostrý
Rada-vyslanec, zástupce velvyslance
Minister-Counsellor
Deputy Head of Mission
Litevské železnice počítají do r. 2030 s investicemi do inovací a moderních technologií a do obnovy vozového parku ve výši
7 mld. eur. Bude pokračovat elektrifikace
tratí a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Mohutné investice půjdou na Rail Baltica včetně vysokorychlostní
železniční infrastruktury.
Litva vyčleňuje do rozpočtu ministerstva
obrany ročně 2 % HDP země s výhledem
2,5 % HDP do r. 2030. Armáda průběžně
investuje napříč celým resortem.
Města budou rozvíjet svoji dopravní infrastrukturu s minimální emisní zátěží pro
životní prostředí. Do r. 2026 mají ekologické autobusy tvořit 80 % nákupů. Veškerá veřejná doprava v Litvě bude muset od
r. 2027 využívat obnovitelné zdroje energie.
Velvyslanectví zodpovídá dotazy na oborové příležitosti, vypracovává širší zprávy
např. o uplatnění v tendrech vypisovaných
státními orgány nebo místními samosprávami, nabízí využití prostoru ambasády
pro prezentace, podporu účasti na veletrzích. Mezi nejúspěšnější akce v r. 2021
patřily podnikatelské mise s ministrem zahraničních věcí a předsedou Senátu v Litvě
a prezentace předního českého výrobce
zdravotnického vybavení v prostorách
velvyslanectví.
Estonsko utratí do pěti let
miliardu eur
na svou modernizaci
Hlavním tématem estonské ekonomiky do příštích let bude modernizace průmyslu, výstavba
dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. V Rižském zálivu vznikne 1 700 km2
větrných farem. V hlavním městě začne fungovat supernemocnice za téměř pět set milionů eur.
Všechny uvedené projekty vycházejí z estonského Plánu obnovy a odolnosti, ze kterého Estonsko může do srpna 2026 čerpat
skoro miliardu eur.
Z pohledu Moravskoslezského kraje se
jako nejzajímavější jeví průmyslový region Ida-Virumaa. Zde se koncentrují energetický, strojírenský i chemický
průmysl včetně dvou důležitých sektorů – zpracování ropných břidlic a výroby
vzácných kovů a jejich oxidů. Tyto provozy jsou ale silně neekologické a sektor
20 ǀ POSITIV 1/2022
se nevyhne restrukturalizaci. Plánované
výdaje jsou dechberoucí: továrna na zpracování ropných břidlic 320 milionů eur,
nový metalurgický závod na zpracování
vzácných kovů 250 milionů eur, továrna
na zpracování dřevoodpadu 800 milionů
eur, plně robotizovaná filtrační továrna
na čištění vody 200 milionů eur. A šlo by
pokračovat dále.
Estonsko je také známé svým zaměřením
na digitalizaci a online řešení, což přináší
příležitosti pro české firmy v dodávkách
hardwaru, softwaru i řešení pro kybernetickou bezpečnost. Spolupráce českých a estonských startupů nabízí prostor pro vývoj
špičkových ICT řešení, aplikací pro zefektivnění pracovních i volnočasových aktivit či
projekty v oblasti sdílené ekonomiky.
Další příležitosti se nabízejí v potravinářském,
dopravním, strojírenském i farmaceutickém
průmyslu. Detaily mohou zainteresovaní
podnikatelé najít v Mapě oborových příležitostí každoročně připravované Ministerstvem zahraničních věcí ČR.