Umění, které dýchá technologií i přírodou
www.posiv.cz ǀ 87
POSITIV MAN
Vaše díla často propojují moderní technologie
s přírodními motivy. Co Vás inspiruje
k této kombinaci?
Smyslem mé tvorby je, aby obohacovala, přinášela
něco nového a vedla k relaxaci a zamyšlení. Příroda pro
mne představuje určitý prostor k odpočinku a zároveň
k zamyšlení nad existencí člověka. Proto je pro mne
přirozené hledat v ní inspiraci.
Technologie mě naopak fascinují. Odjakživa jsem chtěl
pochopit, jak co funguje, přijít tomu na kloub. Vždycky
se snažím posunout svá díla o kousek dál a moderní
technologie mi to umožňují. Je to díky tomu, že nabízí
větší škálu vizuálních vjemů, ale i určitý prvek přidané
hodnoty. Například kolekce světelných plastik. Zdá se
to jako maličkost, ale pro mne je často velmi důležitý
prvek právě ten okamžik interakce, kdy se dotknete so-
chy a ona nějak reaguje a vy přitom nejste nijak rušeni
elektronikou a zařízením, které je k tomu potřebné.
Proto rád propojuji technologii a přírodní motivy.
Co vás přivedlo k tvorbě kinetických soch –
propojení pohybu, kovu a prostoru?
Vždy mě lákal pohyb, prostor, lom světla, zrcadlené
plochy a deformace prostoru i úvahy nad plynutím
času z pohledu bytí.
Můj otec je také sochař pracující převážně s nerezavějí-
cí ocelí. Jeho tvorba a přístup k sochařině mě samozřej-
mě velmi ovlivnily a daly mi spoustu podnětů. Zároveň
jsem ale potřeboval najít svoji cestu, jak s tímto materi-
álem pracovat a jak má díla posunout dále.
Má touha dosáhnout ve svých dílech přesahu tak při-
rozeně vyústila ve hledání a využití nových technologií
a výrazových prostředků. Jedním z nich je právě kineti-
smus a interakce diváka se sochou.
Kinetické zrcadlené plochy jsou pro mne přirozeným
a logickým vyústěním mé tvorby. Dávají mi prostor
proměnné formy tvarosloví objektu a vzájemně umož-
ňují interakci diváka. Záměrně vytvářím své kinetické
zrcadlené objekty tak, aby si jejich plochy pohrávaly
a přetvářely nejen prostor, ale i naše prostorové vní-
mání, a tím nás obohacovaly. Mnohdy obsahují skrytý
podtext a mohou vést k zamyšlení nad pomíjivostí bytí
a odrazu viděného a reality.
Jaký význam má pro Vás práce s nerezovou ocelí
a ocelí? Co Vás na těchto materiálech fascinuje?
Dalo by se říct, že nerezavějící ocel mi tak nějak byla
dána do vínku. Je to určitá část odkazu a prostředí, ve
kterém jsem vyrůstal. Už jako malý jsem u otce pozo-
roval, jak ji hodiny proměňuje, přetváří a dává jí tvar.
Nejvíce mě inspirovala tvorba fontán, které se se záli-
bou věnuji dodnes. Ale cestu k ní jsem si našel po svém.
V průběhu své tvorby jsem si vyzkoušel práci s mnoha
materiály od klasické modelovací hlíny až po finální
odlévání sochy do různých materiálů. Tato zkušenost,
poznání a vlastnosti jiných materiálů mě utvrdily v mé
volbě a důvodech, proč právě ocel a kombinace s ne-
rezavějící ocelí. Je to především možnost pracovat s da-
ným materiálem přímo v jeho primární podobě, a ne
jej odlévat. Vyhovuje mi i způsob opracování, i když je
velmi fyzicky náročný. Ale to je právě to, co mě kolikrát
na tom baví, že se nemusím bát do toho praštit, a když
se to nepovede, tak to uříznu nebo přivařím. Jak to říct
– je to pro mne taková chlapská práce, ale tím nechci
říct, že by ji ženy nezvládly.
Kolikrát právě i onen proces zpracování a povrchová
úprava je pro mne výrazovým prostředkem. Ať se jed-
ná o broušenou ocel, přiznaný svár nebo její přirozený
zrezlý povrch, až po zrcadlově leštěné plochy nereza-
vějící oceli, která je velmi odolná a nepoddajná. Tyto
vlastnosti mě přímo vybízí a umožňují mi je vzájemně
kombinovat s dalšími materiálovými prvky a živly příro-
dy. Od industriálních zrezlých fontán s vodou a párou
až po leštěné rostlinné, tvary, jako je tomu například
u fontány Ariely, nebo kombinace s ohněm, jako u so-
chy Prométheovo poselství.
Jak u Vás obvykle probíhá samotná tvorba? Kolik
času Vám zpravidla zabere vytvořit jednu sochu – dá
se to vůbec odhadnout?
Když začínám novou tématickou kolekci nebo etapu,
tak je to pro mne vždy náročnější a potřebuji si vnitř-
ně uvědomit, co vlastně chci říct a jak to vnímám.
Potřebuji se osobně ponořit sám do sebe.
Následně – když už vím, co a jak chci – záleží už jen
na tom, jak daleko se vydala má fantazie. Někdy to jsou
jednoduché objekty snadnější na proces výroby, ale
někdy mi to trvá i půl roku. Například kinetické sochy
jsou pro mne velmi náročné nejen z hlediska estetic-
kého, ale i technického provedení. Mechanismy, které
v nich používám, si sám vymýšlím, ale i vyrábím, pro-
tože jsou často velmi atypické. Někdy ale i u jednodu-
ché věci, například jak vysoký má být podstavec pod
sochu, jsem schopen rozjímat týden a provést několik
zkoušek, než najdu pro mne správné řešení.
Vždycky se snažím posunout svá díla
o kousek dál a moderní technologie
mi to umožňují.
Když začínám novou témackou kolekci
nebo etapu, potřebuji se osobně
ponořit sám do sebe.
Scan me