Sebekázeň, vize a Shakespeare pod širým nebem
www.posiv.cz ǀ 71
POSITIV MAN
Začínal jste jako šéf výzkumu a vývoje
v technologické firmě. Co vám tato zkušenost
přinesla – a co si z ní nesete dodnes?
Já myslím, že nějakou logičnost a posloupnost věcí.
A určitý cit pro to, co dává a nedává smysl. Když pra-
cujete na projektu, který v sobě nese podstatnou ino-
vační část, musíte si dobře umět představit, co je zají-
mavé, perspektivní a realizovatelné, i přes to, že stavíte
na datech, která vám možný cíl napoví. Podobně to je
vlastně i u divadelního festivalu: organizace vyžaduje
sebekázeň a orientaci na výsledek. Úspěch určuje to,
že si dokážete představit něco, co si zatím nikdo jiný
nepředstavil, nebo nepředstavil způsobem, kterým si
to například představím já.
Jste spoluzakladatelem Letních shakespearovských
slavností v Ostravě, které letos slaví 18. ročník. Co
vás tehdy vedlo k tomu, přivést do města právě tento
festival?
Za myšlenkou přivést festival do Ostravy jsem nestál
já, ale Vladimír Polák a Petr Sýkora. Já jsem se přidal
vzápětí a myslím, že jsem vnesl právě ten proces, který
festival umožnil uspořádat. O sobě mohu říct, že nej-
sem člověk od divadla, neměl jsem ten přesah a vazby,
nebyl jsem ten pravý, kdo mohl komunikovat s herci
a režiséry. Ale zase jsem byl někdo, kdo neměl problém
zorganizovat i velký projekt.
Jak se daří udržovat kontinuitu a vysokou úroveň
festivalu? Jak se během let proměnil a co považujete
za jeho největší úspěchy?
Kontinuita je samozřejmě dána i popularitou. Kdyby
festival nebyl úspěšný, těžko by se navazovalo. Já my-
slím, že ten formát a období, kdy probíhá, jsou dobře
nastaveny. Komfort a služby jsou pro tento typ festivalu
nadstandardní, a to je něco, co pomáhá festival udržet
v dobré kondici. Úspěchem určitě bude, že za dva roky
oslavíme 20 let historie Slavností a že se také nebojíme
uvádět divadlo v jiném než českém jazyce. I letos při-
vezeme představení v angličtině, které bude stát za to.
Pro lepší zážitek jsme jej doplnili českými titulky.
Jak probíhá výběr herců pro jednotlivé inscenace?
Spolupracujete s konkrétními divadly, nebo
oslovujete jednotlivé osobnosti?
To je vždy náročné, jak a koho správně zvolit, nicméně
vzhledem k termínu jde také o čas interpretů, kteří mají
volno po náročné sezóně. Je tam více faktorů. Od za-
čátku se snažíme stavět naše inscenace na hercích
z regionu, abychom pak mohli reprezentovat Ostravu
i v jiných částech republiky nebo na Slovensku.
Podstatnou váhu má samozřejmě hlas režiséra.
Nespolupracujeme s divadly jako takovými, ale oslovu-
jeme umělce individuálně.
Je náročné zajistit účast herců z různých koutů
republiky? Jak zvládáte logistiku a organizaci zkoušek?
To trochu souvisí s předchozí otázkou – logistika je
opravdu obrovská výzva. Někteří herci, ač původně
ostravští, například změní angažmá a my se musíme
přizpůsobit. Některé části se například nazkoušejí
v Praze. Je na to relativně málo času a vyžaduje to hod-
ně plánování.
S jakými největšími výzvami jste se při organizaci
festivalu setkali – například během pandemie?
Během covidu to byl samozřejmě obrovský stres, ale
nakonec jsme festival uspořádali. Nevím, zda jsme měli
štěstí a vešli jsme se mimo lockdowny, ale to je asi ten
důvod. Ale stresy jsou pořád – například někdo one-
mocní a je nutno rychle hledat alternace, počasí se
zhorší apod. Ale s tím, jak dlouho to už děláme, se ty
stresové návaly zmenšují. Zkušenosti pomáhají zvládat
nepředvídatelné situace lépe.
Festival každoročně navštíví více než
20 000 diváků. Jak se proměňují jejich
očekávání a jak na to reagujete?
Myslím, že se postupně změnilo očekávání hlavně
v oblasti komfortu a služeb. Už je to více společenská
událost, než jenom umělecká, divadelní. Divák, který
byl na začátku rád, že uvidí oblíbené herce a dobrou
inscenaci, chce nyní další servis (deky, nápoje zdarma,
apod.). Slavnosti mají každý rok spoustu nových divá-
ků, kteří na podobné akci nikdy nebyli, je to i jejich se-
známení s divadlem. Tak se snažíme jim vyjít vstříc. A to
je, myslím, správně.
Která zpětná vazba od diváků vás v minulosti nejvíce
potěšila nebo překvapila?
Na to se mi hůře odpovídá, protože my vlastně (kro-
mě sociálních sítí) nemáme systém zpětné vazby jiný,
než návštěvnost. Ale nejvíce mě těší, když se podaří
nabídnout něco jiného, nestandardního a lidi to potěší.
Obecně si všímám, že v Česku máme hodně konzerva-
tivní divadelní publikum, které ví, co chce, a málokdy
ponechává tvůrcům prostor pro experiment. A pokud
vystoupíme z komfortní zóny, je to na reakcích diváků
znát. Myslím si ale, že Slavnosti mají dobrou pověst
a děláme hodně proto, abychom ji udrželi.
Slavnos mají dobrou pověst a děláme
hodně proto, abychom ji udrželi.