Řídit závod nestačí. Jak vytvořit prostředí, kde chtějí lidé zůstat?
www.posiv.cz ǀ 23
POSITIV MAN
Jak jste se dostal na pozici ředitele závodu? Které
zkušenosti nebo lidé vás v kariéře nejvíce ovlivnili?
Má profesní cesta byla plná výzev i příležitostí. Začínal
jsem v oddělení nákupu, ale záhy mě to táhlo k výrobě.
Naučil jsem se tam důležitost detailu, ale také schop-
nost vidět věci v širším kontextu. Firma, pro kterou
jsem tehdy pracoval, procházela velkými globálními
změnami ve výrobním footprintu, což vytvářelo příle-
žitosti pro ty, co byli ochotni na sobě pracovat a něco
obětovat.
Klíčovou roli samozřejmě sehráli moji mentoři – lidé,
kteří mi nejen věřili, ale také mě neustále motivovali
překračovat vlastní limity. Kombinace těchto dvou fak-
torů zajistila, že jsem měl možnost pracovat na několika
akvizicích a globálních rolích i mimo Českou republiku,
kde jsem následoval svého mentora, který mi následně
dal příležitost řídit celý výrobní závod.
Na čem při vedení týmu stavíte? Jaké principy se vám
v každodenní praxi nejvíc osvědčily?
Důvěra. Je to křehký, ale zásadní stavební kámen. Bez
ní se vše může zhroutit jako domeček z karet. Proto je
pro mne klíčové obklopit se lidmi, se kterými ji mohu
budovat – naslouchat jim, pracovat s nimi a společně
hledat řešení. Důvěra ale nemůže být jen jednostran-
ná. Stejně důležité je, aby i kolegové cítili, že se mohou
s čímkoli obrátit na mne.
Možná to nezní jako nic převratného, ale věřte mi, že
důvěra je to, co rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu
každého týmu.
Je lehké budovat důvěru každý den?
Ne, budování důvěry není snadné, vyžaduje čas –
což poukazuje na důslednost ve slovech i v jednání.
Představte si, že vedete tým, kde každý člen věří nejen
ve vás, ale i ve své kolegy. Kde se každý cítí jako součást
něčeho většího. Zní to jako utopie? Pro mne je to cíl, ke
kterému se snažím každý den přiblížit.
Co podle vás vytváří dobré pracovní prostředí? Jak
k tomu přispíváte vy jako lídr?
Za dobré pracovní prostředí považuji místo, kde se
lidé cítí respektováni, vyslyšeni a oceňováni. To je pro
Maxion Wheels zásadní – usilujeme o začlenění a ote-
vřenost. Jako lídr se snažím být nejen autoritou, ale
i partnerem. S mým týmem chodím mezi lidi, ptám se
na jejich názory a dávám jim prostor, aby mohli přichá-
zet s vlastními nápady. A co je důležité – tyto nápady
bereme vážně. Jedna z nejdůležitějších lekcí, kterou
jsem se naučil? Nikdy nepodceňovat sílu zpětné vazby.
Ať už byla pozitivní, nebo kritická – vždy mě posunula
dál.
Dlouhodobě se také snažíme bourat bariéry mezi ve-
dením a ostatními kolegy – třeba i pomocí jednodu-
chých gest. Tradičně pořádáme akci „management vaří
lidem“, kdy připravujeme burgery, guláš, chilli con car-
ne apod. Je to takový Servant management – neformál-
ní setkání, které má pro vztahy v týmu velký význam.
Závěrem je důležité uvědomit si, že každý chce vědět,
že jeho práce má smysl. A je na nás, lídrech, abychom
mu to pomohli objevit.
Jaká je vaše role v tom, aby se noví lidé v týmu cítili
vítaní a chtěli zůstat dlouhodobě?
První dojem je klíčový. Preboarding a onboarding jsou
procesy, které chceme stále zlepšovat, ale neobejdou
se bez osobní angažovanosti.
Nové kolegy vítám osobně a dávám jim najevo, že
s nimi skutečně počítáme. Onboarding pro nás není jen
o papírování, ale především o tom, aby se nový člověk
cítil od prvního dne jako součást týmu. Vše máme při-
praveno tak, aby se mohl snadno zorientovat, nemusel
„bloudit“ po areálu a mohl se hned zapojit – od pře-
hledného adaptačního plánu až po úvodní setkání s ko-
legy. Digitalizace nám pomáhá celý proces zpřehlednit
– nový kolega nebo kolegyně si může ve své kanceláři
v počítači jednoduše najít všechny potřebné informa-
ce. Naším cílem je, aby se cítil přijatý, informovaný
a měl jistotu, že se má na koho obrátit.
Možná drobnost, ale pro mne důležitý moment – po-
zvání nového kolegy na společný oběd. Je to příležitost
poznat se i mimo pracovní rámec. Nejde o žádný for-
mální brunch s ředitelem, ale obyčejný oběd v kantýně
– jako každý jiný den.
A co je nejdůležitější? Naslouchat. Ptám se, co potře-
bují, co jim chybí a co by jim pomohlo se cítit lépe.
Důvěra. Je to křehký, ale zásadní
stavební kámen. Bez ní se vše může
zhrout jako domeček z karet.