POSITIV Business & Style

Česko-anglický magazín mapující úspěchy českých podnikatelů, inovace, investiční příležitosti a trendy v lifestylu s distribucí po celém světě. / Czech-English Magazine Mapping the Successes of Czech Entrepreneurs, Innovations, Investment Opportunities, and Lifestyle Trends, with Global Distribution.

Kde končí hudba a začíná vize?

www.posiv.cz ǀ 81
POSITIV MAN
mě čeká vedení Mezinárodního hudebního festivalu
Leoše Janáčka, kde se očekává, že i zde se náš přístup
výrazně projeví. To vše spojuje moje potřeba kultivovat
prostředí, ve kterém působím, přinášet kvalitní projek-
ty a obohacovat tak život obyvatel Ostravy.
Podle čeho volíte repertoár? Jak balancujete
mezi klasickými díly a novými
nebo experimentálními projekty?
Metodika výběru repertoáru se nedá úplně jednoduše
popsat. Kritérií je mnoho – musíte brát v úvahu vkus
a možnosti publika, kterému chci zároveň připravovat
neustálé výzvy. Beru v úvahu přednosti našeho orchest-
ru, pečlivě vybíráme hostující umělce, hodnotíme, ve
kterém repertoáru vynikají, a i tento fakt se snažíme
v programu zohlednit. Samozřejmě přiznávám, že mou
osobní preferencí jsou sše méně tradiční či úplně
nové projekty. Ty samozřejmě musíte vyžit klasickým
repertoárem, který je bez diskuse kvalitní a prověřený
časem. V případě repertoárových skladeb ovšem usiluji
o to, aby jejich provedení bylo exkluzivní. Tedy vyhle-
dáváme takové interprety, kteří mají k těmto známým
lům co říct, hledají nové přístupy. Pak to není nuda.
A samozřejmě máme jasně definováno několik cílo-
vých skupin podle věku či žánrových preferencí a i těm
se snažíme program a také propagaci jednotlivých cyk-
lů přizpůsobit.
Spolupracujete s různými dirigenty a sólisty z celého
světa. Co je při této spolupráci nejdůležitější, aby
byla úspěšná?
Tuto otázku jsem otevřel již výše. Důležité je, aby měl
hostující umělec k danému dílu co říct, aby inspiroval
a tím náš orchestr také posunul dále. Existují samozřej-
mě určitá objektivní kritéria, která se snažíme dodr-
žovat. Obecně lze říci, že jsme se dostali na vysokou
mezinárodní úroveň, ze které nehodlám slevit. Je prak-
ticky nemožné, aby se do naší sezony dostal průměr-
ný umělec. To se prostě neděje. Naopak, stále častěji
slýchám otázku – jak jste takového umělce proboha
dostali do Ostravy?
Snažíte se filharmonii přiblížit i mladším generacím.
Co podle vás dnes mladé lidi k vážné hudbě přitahuje
– a co jim může nabídnout?
Důležité je zbořit klišé, která jsou v naší branži jaksi
zaži. Prostě se snažíme vžít do kůže mladého po-
sluchače, přemýšlíme o tom, co ho může bavit, jak ho
zaujmout a tomu přizpůsobit všechny prostředky, které
máme k dispozici. Nesmí to být nuda. Snažíme se vy-
světlit, že hudba má být běžnou součástí našich životů,
že to není něco, co se vznáší v nedosažitelných sférách.
roveň věřím, že mladší lidé jsou věcem otevření.
A pokud je správně oslovíte a následně nezklamete
produktem, který uslyší, máte nového posluchače.
Využívá Janáčkova filharmonie moderní technologie
– například pro streamování koncer, nahrávání,
nebo digitální komunikaci s publikem?
Nové technologie se snažíme využít zejména v mar-
ketingu a propagaci naší činnosti. Jinak naší absolut
předností je právě ten živý a nepřenositelný zážitek
z hudby. V tom spočívá naše exkluzivita. Pokud pro-
ženete hudbu přes jakékoli digitální médium, to kouzlo
se poněkud vytrácí. Samozřejmě v době covidu jsme
jako každý využívali online platformy pro prezentaci
vlastní činnosti, ale naštěstí jsme se mohli vrátit na nor-
mální pódium. Nicméně důležitou součástí naší činnos-
ti je nahrávání hudby pro různé partnery a tam využí-
me speciální nahrávací technologie a zařízení.
Máte v plánu nějaké technologické inovace,
které by mohly proměnit zážitek z koncertů nebo
provoz orchestru?
Hovoříme-li o našem dočasném působišti ve Vesmíru,
ano. Nenazval bych to zrovna technologickou inova-
cí – prostě jsme se rozhodli pro příští sezonu rozšířit
dium, abychom nebyli při tvoření našeho programu
limitováni prostorem. Umožní nám to vrátit se k inter-
pretaci větších symfonických děl. To považuji v tuto
chvíli za zásadní. S otevřením koncertho sálu se nám
otevře nový svět.
Jaký styl vedení je vám blízký? Co podle vás dě
dobrého lídra v kulturní instituci?
Asi nedokážu úplně charakterizovat, jaký styl vedení
je mi blízký. V instituci našeho typu, tedy zejména při
práci s umělci, musíte být demokratiční a autoritativ-
ní zároveň. Musíte být přesvědčiví, věřit své věci, mít
vizi. Pokud bych nebyl sám přesvědčen o tom, co dě-
lám, nemohu strhnout ostatní, to je logické. Dále tato
práce vyžaduje vzdělání v hudebním oboru, což vám
dává určitou přesvědčivost v argumentaci při jednání
v umělecko-provozních otázkách. A pak je důleži
toto umělecké vzdělání propojit se schopností praktic-
ky uvažovat, orientovat se v ekonomice, člověk mu
t schopen často veřejně vystupovat, důstojně repre-
zentovat instituci a také být obchodně zdatný. Je toho
spousta, nejdůležitější je asi ono přesvědčení, kterému
izpůsobíte vše ostatní.
Důležité je neustrnout, nestagnovat,
nezastavit se. Mít ambici a energii
na to neustále se zejména umělecky
posunovat dál.
Pokud bych nebyl sám přesvědčen o tom,
co dělám, nemohu strhnout ostatní.
POSITIV Business & Style