Nezdolný motor lídrovství. Z dílny až na vrchol
16 ǀ POSITIV MAN
V oblasti výroby je pro nás důležitý vysoký stupeň
automatizace a robotizace, abychom mohli posunout
zaměstnance ve výrobě od rutinních činností k výše
kvalifikovaným činnostem, nejen v oblasti programo-
vání strojů a robotů. No a v neposlední řadě je to di-
gitalizace, která je pro nás klíčová nejen proto, že nám
umožňuje mít větší transparentnost procesů a rychleji
se rozhodovat, ale na druhou stranu nám napomáhá
i v hledání potenciálů k odstranění neproduktivních
činností a tím i zvýšení naší konkurenceschopnosti.
S tím souvisí také zavádění prvků umělé inteligence
do výrobních i podpůrných procesů. I přes změnu
vlastníka si chceme udržet pozici špičky v technologii
výroby speciálních elektromotorů.
Automatizace je dnes ve výrobních firmách
standardem. Zajímá mě ale, zda už pracujete
i s pokročilejšími nástroji?
S digitálními dvojčaty pracujeme již několik let. V ob-
lasti vývoje jsme dva roky pracovali s VŠB-TUO na di-
gitálním dvojčeti motorů, které má za cíl bez stavby
vzorků simulovat různé provozní stavy elektromotorů
a jejich chování. Byly vytvořeny parametrické modely,
které využíváme při simulacích a vývoji nových řad.
V loňském roce jsme dokončili například ve frenštát-
ském závodě kompletní digitální dvojče závodu, včetně
celého strojového parku. Umělá inteligence bude jistě
měnit fungování firem, a bude i velkým potenciálem
pro zefektivnění výroby. Zde jsme na začátku a zatím
se jen navzájem oťukáváme, co vše je v podmínkách
kusové speciální výroby možné.
Jako generální ředitel často reprezentujete firmu na-
venek. Co vás na těchto setkáních baví nejvíc a co si
z nich nejčastěji odnášíte?
Výměna zkušeností, protože mám potřebu posouvat
věci dopředu a rád se učím od jiných. A to nabízíme
z pohledu firmy i ostatním členům asociací, kde jsme
členem. Naposledy jsme například v květnu hostili ve
frenštátském Innomotics členy Svazu průmyslu a do-
pravy ČR. A letos na podzim se chystáme poprvé také
na Mezinárodní strojírenský veletrh do Brna, kde bude-
me na společném stánku Elektrotechnické asociace, se
kterou jsme navázali úzkou spolupráci. Jsme také za-
kládajícím členem Leaders Clubu Moravskoslezského
kraje a tady si troufám říct, že už to není jen o výměně
zkušeností, ale také o přátelství s ostatními členy.
Máte nějakou fintu, která vám pomáhá udržet si
energii a výkonnost během náročných pracovních
dnů? A daří se vám v hektickém pracovním režimu
najít si čas i na sebe a své zájmy?
Někdy je to hodně těžké, zejména v pozici jednatele
celé firmy a ředitele závodu zároveň. Mně osobně po-
máhají tři věci. Osobní kontakt s lidmi ve firmě – někdy
se jdu jen tak projít po výrobě, abych načerpal energii
a pobavil se s lidmi na dílnách. Dále mi pomáhá aktiv-
ní odpočinek formou sportu. Miluji hory a využívám
každou volnou chvíli, abych vyšel tady v Beskydech
na nějaký kopec. Ke svým padesátinám jsem si řekl, že
v průběhu roku zdolám 50x Velký Javorník. To se mi
povedlo, a k tomu jsem navíc přidal 30 vrcholů v naší
firemní výzvě Innopeaks.
Posledním koníčkem je pro mne fotografování spoje-
né s cestováním, takže na hory nebo do exotických
zemí vyrážím většinou „s plnou polní“, abych pořídil
nějakou hezkou fotku. To mě dobíjí asi nejvíce. Mám
rád krajinářské fotografie, ale rád fotím třeba i úplněk
za nějakou stavbou, jako je například vysílač na Lysé
hoře, neboť se tím vytvoří dojem obrovského měsíce
s malou siluetou v popředí, kdy takto to pouhým okem
neuvidíte. Fotím pro radost, ne pro peníze, a pokud
něco vydělám, jde to vždy na charitu. Výhry z fotosou-
těží jsem věnoval na dětský hospic Dům pro Julii. A vý-
těžek loňské charitativní výstavy mých fotek s názvem
„Cestou, necestou“, kterou uspořádal ve frýdecko-mís-
teckém zámku Leaders Club MSK, s neuvěřitelným vý-
sledkem 135 tisíc korun, jsem věnoval spolku Via osob
se smyslovým postižením. Díky němu se děti se smys-
lovým postižením mohou těšit na prázdninový pobyt
na horách i s plným programem pro jejich rozvoj.
Máte ve svém životě rituály nebo návyky, které vám
pomáhají růst jako lídr? Věnujete se vzdělávání,
inspirujete se knihami, podcasty anebo lidmi kolem
sebe? A je někdo, kdo vás na vaší profesní cestě
nejvíc ovlivnil?
Je to určitě mix všeho. V každém období mi pomohlo
něco jiného. A nejvíce mě v mých začátcích ovlivnil
bývalý ředitel frenštátského závodu Jaromír Zapletal,
který mě svými trefnými otázkami donutil se někdy nad
sebou zamyslet, tímto mě posouval dál a připravil mě
v průběhu 5 let, kdy v rode 2016 odešel do zasloužené
penze po 25 letech působení ve funkci na převzetí fren-
štátského závodu.
Důležité je i celoživotní vzdělávání – to je za mne něco,
s čím by měl počítat každý, kdo chce dělat manažer-
skou pozici. Svět kolem nás se mění neskutečnou rych-
lostí, a o to více platí výrok Jana Nerudy: „Kdo chvíli
stál, již stojí opodál.“
Děkuji za rozhovor.
Fom pro radost, ne pro peníze,
a pokud něco vydělám,
jde to vždy na charitu.