Z Antarktidy do Honeywellu Cesta mezi vědou, vesmírem a byznysem
www.posiv.cz ǀ 45
THE ŽENY
„Každá expedice mě posunula dál. Nejen profesně, ale i lidsky,“ říká vědkyně Dr. Lucie Ráčková,
která z extrémních výprav a vesmírných simulací načerpala zkušenos, jež ji dovedly až k výzkumu
pro ESA a NASA i k pozici v korporátu Honeywell. Jak se mění pohled na „světy“ vědy a byznysu,
proč je důležité vystupovat z komfortní zóny – a co by poradila ženám, které váhají vykročit vlastní
cestou?
Co vám daly extrémní výpravy a vesmírné simulace –
a jak vás formovaly pro svět byznysu?
Řekla bych, že jádrem jejich přínosu jsou zkušenosti.
Každá expedice nebo vesmírná simulace měly vědecko-
výzkumnou náplň s jasně definovanými záměry rozšířit
poznání a zároveň mě posunuly jako osobnost. Naučily
mě nejenom to, jak udržet excelentní práci ve ztížených
podmínkách, ale i něco o sobě, například jak reaguji
na různé nevšední situace. Sledovala jsem i reakce ostat-
ních a učila se od zkušenějších.
Každému bych doporučila, aby se vystavoval situacím,
které posouvají hranici komfortu, vyžadují spolupráci
v týmu, budování pohody v nepříznivých situacích. Ať
už se jedná o horolezeckou výpravu, cestování, studium
nového jazyka…
Dlouho jste byla v akademickém prostředí – jaké bylo
vkročit do firemního světa? Co vás překvapilo nejvíc?
Velmi těžko se mi porovnávají tyto dva světy, protože jsou
ze své podstaty tak odlišné. A samozřejmě, mé zkušenosti
jsou specifické – ne všechny firmy jsou stejné, ani univerzi-
ty, nebo jednotlivé laboratoře.
Kdybyste se mě zeptali před několika lety, zda bych chtě-
la do korporátu, řekla bych, že rozhodně ne. Žila jsem
v předsudku, že se člověk při práci ve firmě zaprodává, že
ta práce bývá nudná, bezpředmětná, bez intelektuálního
přínosu a s vynucenou prezencí „9-5“. V tomto pocitu mě
utvrzovala řada lidí na univerzitě, kteří přísahali, že by tak-
to nikdy nemohli fungovat.
Po nástupu do mé současné pozice v Honeywell byly tyto
předsudky úplně vyvráceny. Projekt, na který jsem byla
přijata, je vědeckovýzkumně excelentní, praktický a velmi
mě zajímá. Pracuji v inspirativním prostředí s velkým pro-
storem pro osobní rozvoj. Oceňuji flexibilitu, kvalitní záze-
mí i týmovou podporu. Pocit pracovní a finanční jistoty je
také k nezaplacení. Jsem zde velmi spokojená.
Co vás teď naplňuje víc – role ve firmě Honeywell,
výzkum v kosmické psychofyziologii, nebo něco úplně
nového? Čemu se aktuálně věnujete – a jaké máte plány?
Myslím si, že momentálně čerpám naplnění v obou rolích.
Jsem velmi vděčná oběma svým zaměstnavatelům za
to, že podporují mou cestu a umožňují mi realizovat se
na obou místech.
V rámci Honeywell působím v projektu DARWIN, který je
financovaný Horizon Europe. Projekt propojuje AI a lidské
rozhodování v letectví tak, aby pilotům pomáhal v krizo-
vých situacích a zvyšoval bezpečnost letu.
Na Masarykově univerzitě nyní figuruji v nové pozici
odborné asistentky. Na Lékařské fakultě, kde byl v le-
tošním roce otevřen jako první v Česku navazující stu-
dijní program Neurovědy, garantuji a vyučuji předmět
Aplikované a translační neurovědy ve vesmíru a extrém-
ních podmínkách.
Zároveň se dále věnuji výzkumu, např. aktuálně se připravu-
ji na studii, kterou realizuji ve spolupráci s Dr. Suzanne Bell
z NASA Behavioral Health and Performance Laboratory.
Předmětem této studie je identifikace faktorů ovlivňují-
cích operačně relevantní výkon v 100denní simulaci ves-
mírné mise pořádané Evropskou kosmickou agenturou
ve spolupráci (ESA) s Německým střediskem pro letectví
a kosmonautiku (DLR).
A jaké jsou mé plány dál, to je ve hvězdách.
Co podle vás brání mladým vědkyním uplatnit se
mimo akademii? Vnímáte něco, co se může změnit,
aby jich bylo víc?
V první řadě bych ráda podotkla, že si myslím, že ty pře-
kážky se budou lišit v závislosti od oboru (např. bude
odlišná situace v biochemii, v medicíně, ve strojařině,
v politologii). Já mohu mluvit pouze ze své zkušenosti.
Osobně jsem vnímala větší bariéry v rámci akademie,
než mimo ni. Možná to bylo i velkým štěstím, ve správné
době jsem objevila dobrou pozici. Ale myslím si, že mi
velmi pomohlo proaktivní hledání příležitostí. Už od za-
čátku studia na VŠ jsem se snažila hledat různé příle-
žitosti a diverzifikovala tak své schopnosti a zkušenosti.
Ne všechno úsilí se samozřejmě vyplatilo okamžitě
a ne všechny znalosti a zkušenosti aktuálně používám.
Každý úspěch je zastoupený desítkami různých odmít-
nutí, ztracených hodin v neproduktivních spolupracích.
V některých případech jsem byla i pracovně zneužita
a podvedena.
Od uměleckého gymnázia přes studium antropologie
a environmentální fyziologie až k výzkumu v Antarkdě
a v simulovaných kosmických misích – taková je cesta
Dr. Lucie Ráčkové. Členka Forbes 30 pod 30 a The
Explorers Clubu, která dnes spolupracuje s ESA i NASA.
Působí ve rmě Honeywell i na Masarykově univerzitě.
Každý úspěch je zastoupený desítkami
různých odmítnu, ztracených hodin
v neprodukvních spolupracích.