Renovace s příběhem
www.posiv.cz ǀ 75
WOMAN
Vidíte u sebe jako zakladatelky změny, které vás
formovaly jako podnikatelku?
Velký posun přišel s účastí v programu AWE – Academy
for Women Entrepreneurs v roce 2023, kdy jsem se za-
čala soustředěně systematicky vzdělávat, aby Vestibul
neskončil jen jako zajímavý projekt s potenciálem.
Jak vyvažujete kreativitu, řemeslnou kvalitu
a byznysové aspekty – jako jsou rozpočet, logistika
nebo marketing?
Jako každý majitel a zároveň CEO malé/střední firmy
musím zastávat více funkcí najednou, a to i takových,
které vyžadují úplně jiné schopnosti, znalosti i nasta-
vení mysli. Osobně to považuji za jednu z největších
výzev podnikání.
Vestibul Interier propojuje renovaci, interiérový
design, půjčovnu nábytku i workshopy. Jak se
rozhodujete, kterému směru dát kdy přednost?
Za sedm let fungování už máme spoustu dat, podle
nichž rozhodujeme, co si kdy zaslouží pozornost a pri-
oritu. Hlavní náplní Vestibul Interieru jsou renovace ná-
bytku a zápůjčky našeho nábytku na různé akce. Mojí
doménou jsou pak i interiérový design a návrhy převáž-
ně rodinných domů. Nové projekty si ale vybírám vždy
i podle časové kapacity.
Jakou roli hraje půjčovna nábytku s příběhem? Proč
si podle vás lidé chtějí půjčit starý nábytek místo
toho, aby kupovali nový nebo si půjčili klasický
skládací, většinou plastový?
Starý nábytek akci dodá útulnou atmosféru a lidé se
v něm cítí pohodlně, jako doma. Je to společné téma,
icebreaker. Zóna ze starého/renovovaného nábytku
zprostředkuje nevšední a zábavný zážitek.
Když půjčujete nábytek na akce – jak vypadá
spolupráce s klientem? Jak se připravujete
na zakázku na míru?
Nejdříve si upřesníme zadání, a pak to klient buď ne-
chá na nás, nebo se potkáme v našem skladu a spolu
vybereme. Doprava a ustavení už bývá v naší režii.
Osobně preferuji první variantu, protože mám ráda
volnost, zároveň je to pak ale trochu adrenalin, jestli
klient bude spokojený nebo ne.
Udržitelnost je klíčové téma. Co konkrétně znamená
pro vás a pro Vestibul Interier v každodenní praxi?
Udržitelnost je pro mne studnicí rozvoje a nekoneč-
ným zdrojem učení. Je to každopádně ta těžší byzny-
sová cesta na míle vzdálená od rčení „seká to jak Baťa
cvičky“. Ze zpětné vazby a z radosti a vděčnosti našich
zákazníků vidíme, že to má opravdu velký smysl.
Máte příběh z praxe, který vám zůstane v paměti?
Byla to vzpomínková místnost v domově pro seniory
Na Kamenci. Dokončili jsme ji o Vánocích v době co-
vidového lockdownu, kdy tato místnost měla obrov-
ský dopad na psychiku místních babiček a dědečků.
Vidět tam potom seniory v prostředí, které jsme pro
ně vytvořili, bylo velmi silné. Vzpomínková místnost jim
od té doby slouží pro reminiscenční terapii nebo pro
setkávání s rodinou v útulném prostředí mimo vlastní
pokoj.
Co byste poradila ženám, které chtějí tvořit nebo
podnikat, ale bojí se vykročit?
Ať na to nejsou samy. Ať se seznamují, chodí na networ-
kingy, ať si řeknou o pomoc.
Kam byste chtěla Vestibul Interier posunout v dalších
letech? Máte i nějaký projekt snů, který vás láká?
Momentálně jsem s Vestibul Interier naskočila do pro-
jektu Replejs, který oživuje brownfieldy a máme za se-
bou první akci na Dole Michal. Je to totéž, co děláme
s nábytkem, ale v mnohem větším měřítku, co se týká
rozsahu i dopadu. Oživovat brownfieldy nejen pomocí
renovovaného nábytku mi dává smysl.
A jednou bych chtěla vidět renovovaný náby-
tek na EXPO – vyslalo by to moc potřebný signál
o udržitelnosti.
Když se ohlédnete zpátky – co byste poradila svému
mladšímu já na začátku podnikání?
Víte, co se říká o nevyžádaných radách? Dělám si leg-
raci. Asi bych sama sobě řekla:
„Jsem s tebou. Nejsi v tom sama. Vím, že děláš to nej-
lepší, co v rámci možností můžeš. Podporuji tě a jen
díky tobě a tvým rozhodnutím teď, jsem já tam, kde
jsem (v budoucnosti), a za to ti děkuji.”
Co vám pomáhá dobít energii a zůstat tvůrčí?
Moje děti, přátelé, beach volejbal a hra na africké bub-
ny. Inspiruje mě zpětná vazba zákazníků a jejich okolí.
Děkuji za rozhovor.
Kateřina Dvořáčková je architektka, máma a už sedm
let se věnuje renovacím a půjčování nábytku. Po studiu
na FA VUT v Brně a praxi v zahraničí našla své
místo v Ostravě, kde propojuje architekturu s úctou
k řemeslu a historii. Věří, že starý nábytek v sobě nese
příběhy i hodnotu, které stojí za zachování.
Je to každopádně ta těžší byznysová
cesta na míle vzdálená od rčení
„seká to jak Baťa cvičky“.
Nebuďte v tom samy.
Seznamujte se, choďte na networkingy
a řekněte si o pomoc.