Slezské zemské muzeum Nejstarší veřejné muzeum v ČR

REGION Slezské zemské muzeum Nejstarší veřejné muzeum v ČR Mgr. Jana Horáková je jednou z mála žen, která se věnuje historii vojenství a je zároveň ředitelkou Slezského zemského muzea v Opavě. Muzeu, které patří mezi nejstarší muzea v rámci ČR, se daří poutavou formou prezentovat historii českého Slezska. Pod jejím vedením se muzeum zaměřuje nejen na poznání naší historie, ale snaží se prezentovat i flóru kraje v rámci Arboreta Nový Dvůr. Víme o Vás, že se věnujete historii vojenství. Jak jste se k tomuto zájmu jako žena dostala? K zájmu o vojenskou historii mě přivedl můj tatínek, který byl voják. Jenže měl dvě dcery. Sestra byla jemná, citlivá bytost, naproti tomu já jsem byla takový samorost. Takže sestra dostávala na hraní panenky, mi tatínek kupoval auta a tanky, učil mě střílet, lovit ryby, žáby, vyřezávat píšťalky. Naučil mě ale lásce k historii obecně, brával mne na výlety po hradech, zámcích a muzeích. Také měl velkou knihovnu, s množstvím knih o 2. světové válce. Když jsem byla starší, četla jsem je, moje směřování tedy bylo jasné. Když jsem dokončila vysokou školu, dva roky jsem učila na základní škole, ale pak převážila láska k vojenské historii. Dlouhá léta jsem pak působila jako vedoucí Národního památníku II. světové války v Hrabyni. Řídíte muzeum, které má dlouhou tradici, která mapuje historii Slezska. Jaké je dnes jeho poslání? Slezské zemské muzeum je nejstarším veřejným muzeem v České republice, jeho počátky sahají do roku 1814. V současné době pečuje o 2,5 milionu sbírkových předmětů. Je tak třetím největším muzeem na našem území. Z toho také vyplývá jeho úkol a poslání – získávat, uchovávat, odborně zpracovávat sbírkové předměty a zpřístupňovat je veřejnosti, a to nejen prostřednictvím stálých expozic a výstav, ale také prostřednictvím kulturních a vzdělávacích programů a přednášek pro všechny věkové kategorie. Muzeum je také vědecko-výzkumnou institucí, jeho odborní a vědečtí pracovníci zpracovávají řadu výzkumných úkolů z oblasti společenských a přírodních věd, ale také z oblasti muzeologického výzkumu a výzkumu ochrany sbírek. Mám-li být konkrétní, mí kolegové se zabývají např. historií českého Slezska od pravěku po současnost, domácím i zahraničním protinacistickým odbojem nebo vývojem národnostních vztahů v oblasti Slezska a severní Moravy. Muzeum má opravdu velmi širokou vědecko-výzkumnou činnost a s jejími výsledky seznamuje odbornou i laickou veřejnost v řadě publikací a samozřejmě také v tematických výstavách. 38 ǀ POSITIV 1/2020 Můžete nám prozradit, co dělá ředitelka muzea po práci? Jak relaxujete a trávíte volný čas, pokud tedy ne zase prací? Volného času moc nemám, ne proto, že bych si ho neuměla udělat, ale protože nechci. Nejsem jen ředitelka, ale také kurátorka fondu militarií a správkyně pozůstalosti po generálu Heliodoru Píkovi a po jeho synovi, generálu Milanu Píkovi. Víkendy trávím v depozitáři nebo zpracovávám písemnosti, momentálně připravuji edici korespondence Heliodora Píky. Také mě můžete potkat s detektorem v polích a lesích, s našimi archeology se vydávám po stopách ostravsko-opavské operace. Jezdím do terénu s přírodovědci, zajímá mě geologie, s kolegy mapujeme opuštěné stavby a zaniklá místa ve Slezsku. Aby se na ně nezapomnělo, protože v nich žili lidé a jsou součástí paměti krajiny. A slezská krajina je krásná a má bohatou historii. Vážím si toho, že mohu pracovat v muzeu a mám tu výsadu, že mám skvělé kolegy, od kterých se mohu stále učit. Děkujeme Vám za rozhovor. Redakce magazínu.