PŘEDNÍ americký profesor architektury
STYL ROZHOVOR
60 ǀ POSITIV 4/2023
Rafi, už jsi Českou republiku navštívil,
ale kdy jsi objevil náš Moravskoslezský
kraj (a Ostravu) a při jaké příležitosti jsi
nedávno navštívil Příbor?
Můj hlubší zájem o Moravskoslezský kraj
začal v roce 2003, kdy jsem v rámci dokto-
randského studia na Princetonské univerzitě
studoval dílo českého architekta Alfreda
Neumanna (1900–1968), který působil v Če-
chách ve 20. a 30. letech a později po Dru-
hé světové válce převzal vedoucí roli v týmu
územního plánování Moravy a pracoval na
regionálních i lokálních plánech rozvoje se-
verní Moravy. V roce 1948 byli Neumann
a jeho kolegové pozváni, aby reprezentova-
li Československo na kongresu CIAM – v té
době nejprestižnější a nejvýznamnější me-
zinárodní konferenci o architektuře a urba-
nismu. Můj výzkum tedy zahrnoval studium
české moderní architektury a jejího dopadu.
Můj zájem o dílo Alfreda Neumanna měl
osobní i profesní sounáležitost s mou vlastní
architektonickou tvorbou, která do značné
míry pramenila z mé dlouhodobé spoluprá-
ce se Zvi Heckerem, kterého bych v mnoha
ohledech považoval za svého mentora. Zvi
Hecker byl studentem Alfreda Neumanna
a pozdějším spolupracovníkem na několika
projektech, které vznikly a byly realizovány
v 60. letech 20. stol. Náklonnost k Neuman-
novi, skrze Heckera, ovlivnila mé vlastní myš-
lení a přístup k architektuře, přirozeně vzbu-
dila zájem o ČR a vyústila pozváním Kabinetu
architektury k prezentaci mé práce v Česku,
nejprve v Ostravě (v roce 2014) a Brně (2015)
a později i v Polsku (2015 – 2016).
Na toto pozvání později navázala má spolu-
práce s Kabinetem architektury s cílem při-
blížit výjimečné dílo Alfreda Neumanna pro-
střednictvím mnoha výstav v Česku, Polsku,
Maďarsku a Německu, které si získaly velkou
mezinárodní pozornost a uznání.
Moje nedávná návštěva Příbora byla vede-
na mou zvědavostí na Freudovo rodiště a
mým pokračujícím výzkumem na Massa-
chusettském technologickém institutu (MIT),
kde zkoumám modely udržitelného rozvo-
je městských a hlavně příměstských sídel
s ohledem na jejich potenciál pro ekonomic-
ký růst, kdy se stávají novými destinacemi pro
mladé rodiny, které touží opustit město.
Tento trend je běžný v mnoha částech Evro-
py, protože mladé rodiny touží po lepší kvali-
tě života pro růst svých dětí, silnějším spojení
s přírodou a dostupnějším bydlení. Rozvoj
tzv. práce na dálku usnadnil přechod na život
mimo velká města. Tato výzkumná práce na
MIT má praktické implementace, které ovliv-
nily mou vlastní praxi v oblasti urbanismu na
různých projektech po celém světě.
Je pochopitelné, že za těch více než
třicet let po „sametové revoluci“ se
naše země viditelně změnila a mění.
Které realizace v našem regionu tě
z posledního období zaujaly?
Vaše země má skutečně bohatou tradici
historické architektury, což nijak nevyluču-
je potřebu změny a touhu po ní. A v tomto
smyslu je jedním z nejnaléhavějších poža-
davků propojovat staré a nové, respektovat
historický kontext při uplatňování inovativ-
ních a citlivých architektonických řešení
a nápadů. Jedním z vynikajících příkladů
takového projektu, který mne zaujal a kte-
rý publikovaly i takové v mezinárodním
prostoru prestižní architektonické časopisy
jako např. Domus, Icon, The Plan, Detail
nebo webový Designboom, je přestavba
historických jatek v Ostravě na městskou
galerii umění podle návrhu Roberta Ko-
nieczného a jeho týmu, a nepřekvapuje
mě, že nyní sbírá jedno ocenění za druhým.
V tomto projektu se setkáváme s inovativ-
ním řešením, které respektuje historickou
budovu a zároveň se jedná o něco na-
prosto nového. Prostřednictvím otočných
stěn a díky skvělému dispozičnímu řešení
vnitřku projekt těží ze vztahu mezi vnitř-
ním a venkovním prostorem, rozšiřuje tak
výstavní sály galerie směrem ven, tak aby
umění mělo příležitost vstoupit do měst-
ského prostoru a obohatit jej.
Velmi se také těším na stavbu ostravského
koncertního sálu podle projektu Stevena
Holla, mimo jiné i proto, že jsem byl po-
zván mezi členy poroty, která v meziná-
rodní soutěži tomuto projektu jednohlas-
ně udělila první cenu.
Nyní, když byly zahájeny přípravné
práce nutné pro realizaci návrhu nového
Koncertního sálu v Ostravě, jsme svědky
sílící debaty, zda se vyplatí takto finančně
náročný projekt realizovat a zda město
zvládne takový projekt provozovat
a udržovat. Nemělo by raději směřovat
finanční prostředky do základní městské
infrastruktury nebo zdravotnictví? Co bys
nám mohl k této situaci říci na základě
tvých bohatých zkušeností?
Je zřejmé, že není snadný přechod od
nadšení, které vyvolává projekt na papíře,
až k jeho realizaci. Město musí pochopit
a věřit v jeho hodnotu. Věřím v sílu archi-
tektury proměňovat a oživovat města. Exi-
stuje několik ne tak dávných, či dřívějších
příkladů, které prokazují smysl investování
do architektury, a to i do jediné budovy,
především s kulturními programy a aktivi-
tami, s cílem vzbudit nový zájem o města.
Od opery v Sydney, přes Guggenheimovo
muzeum v Bilbau, až po urbanisticko-archi-
tektonickou přeměnu Tirany. Zde mohu
jen říci, že realizaci projektu Stevena Holla
pro ostravský Koncertní sál vnímám spíše
jako investici než náklad. Věřím, že pokud
se město chopí tohoto projektu správ-
ným způsobem, projeví se to pozitivně
v cestovním ruchu, ekonomickém růstu
a samozřejmě i v rámci vlastního kulturní-
ho dědictví. Investice se takto pak časem
vrátí přinejmenším dvojnásobně. Tím spí-
še, že se tento projekt hlásí ke kulturnímu
srozumitelnému odkazu, kdy uchovává,
připomíná a udržuje pro Čechy tak typickou
STYL ROZHOVOR
Carehaus Baltimore
“
Architektura není něco
stojícího samostatně mimo, ale
je v dialogu se svým kontextem,
musí fungovat s ohledem na
překážky a omezení, které
představuje realita zde na zemi.
Tato omezení jsou inspirací pro
hledání lepšího řešení.
”