Nalezení rovnováhy mezi osobním životem a prací byla ta největší výhra, říká ředitel SHF Igor Franti
STYL
84 POSITIV 2/2021
Vybudoval jste v původně silně
komunistickém regionu největší festival
duchovní a tzv. staré hudby v ČR,
který letos bude slavit plnoletost svým
18. ročníkem. Jak z pozice ředitele
a dramaturga vnímáte vývoj SHF?
V roce 2003 jsem společně se svými přá-
teli založil neziskovou organizaci, která
každoročně realizovala hudební festival,
a to výhradně v sakrálních prostorách
celého kraje. Hned v prvním roce jsme
uvedli neuvěřitelných 31 koncertů, kte-
ré se setkaly s mimořádným zájmem
návštěvníků. Velmi záhy si festival získal
uznání a stal se jedním z nejreprezenta-
tivnějších hudebních festivalů v ČR. Zrea-
lizovali jsme přes 1 000 koncertů a vznik-
ly stovky záznamů, které nyní postupně
zpřístupňujeme přes náš YouTube kanál.
Pochopitelně jsme se za tu řadu let po-
týkali s nejrůznějšími komplikacemi, a to
ať finančními, či existenčními (změny
ve festivalovém týmu), nebo i například
teplotními – kdy jsem se kvůli chladu
v kostelích po 10 letech rozhodl posu-
nout termín konání místo října na září.
SHF patří mezi prioritní akce Morav-
skoslezského kraje i města Ostravy, kdy
jsme i díky tomu mohli začít realizovat
celoroční cyklus Hudební výlety, kterým
prezentujeme exkluzivní hudební pro-
dukce sahající od klasické hudby přes
jazz až k folklóru, a to v architektonicky
i akusticky nejzajímavějších kostelích,
zámcích i technických prostorách celého
kraje. V roce 2018 jsme takto realizovali
symbolicky ke stému výročí založení Čes-
koslovenska 100 koncertů. V roce 2019
jsme vytvořili také nový česko-polský pro-
jekt Muzika bez hranic, který však nyní
z důvodu pandemie musel být ukončen.
V době „koronavirového kulturního
temna“ Vás čekala velká změna, kdy
jste musel celou dramaturgii minulého
ročníku transformovat v pouze českou
verzi. Nemohl jste koncertovat před
živým publikem, vyučoval jste on-line...
Sám přiznáváte, že jste přehodnotil
svůj život – jakým směrem se tedy nyní
ubíráte?
Uplynulé období bylo skutečně velkou
zkouškou pro všechny… Přípravy SHF se
plánují více než rok dopředu, takže jsme
celý 17. ročník měli v době propuknu-
tí pandemie hotový. V dubnu 2020 mi
bylo hned jasné, že se situace rychle ne-
vyřeší, a tak jsem se již na konci měsíce
rozhodl, že dramaturgii musím převést
na ryze národní. Tento krok se velmi brzy
ukázal jako „vizionářský“, protože jsem
měl možnost oslovovat nejlepší české
hudebníky. V červnu 2020 jsme navíc
vytvořili projekt tří festivalů „Spojeni hud-
bou“, a to ve snaze podpořit české uměl-
ce v době krize. Náš festival byl jedním
z mála, kterým se podařilo zrealizovat
v roce 2020 své koncerty v tradičním ter-
mínu, a to v plném rozsahu!
Výrazně se v této době však proměnil
můj profesní, ale především osobní ži-
vot. Přísná vládní nařízení mě sice odřízla
od aktivního muzikantského života, o to
více jsem však měl možnost trávit čas se
svou rodinou, se kterou nově žiji v „divo-
čině“ mimo Ostravu. Nyní ve svém životě
konečně pociťuji smysl. Nalezení rovno-
váhy mezi osobním životem a prací, která
je zároveň mým posláním a koníčkem,
byla největší výhra, která se vyklubala
z tohoto jinak nešťastného období.
Pane Františáku, děkujeme Vám za rozhovor.