POSITIV 2/2018: strana 12

ROZHOVOR Struktura ekonomiky se v ČR dále mění, a to má dopady i na potřeby trhu, spotřebu elektřiny, tepla a plynu a profily výroby a spotřeby. Mění se charakter průmyslové výroby i v Moravskoslezském kraji, je kladen důraz na energetické úspory a ekologizaci, přitom význam fosilních paliv v energetickém mixu klesá, sází se na obnovitelné zdroje a decentralizovanou výrobu energie. Jaké jsou vaše vize a projekty v této oblasti? Energetika prochází v současnosti největší změnou za posledních padesát let. Evropa se rozhodla, že bude postupně směřovat k čistším zdrojům. Chceme, aby se nám všem lépe dýchalo, což je samozřejmě dobrá zpráva i pro Moravskoslezský kraj, který trápí nejen české emise, ale i ze sousedního Polska. Jde i o globální trend, který má pomoci při boji s klimatickými změnami, jež pozorujeme koneckonců čím dál tím víc i u nás v České republice. ČEZ nezůstává stranou: podpořili jsme závěry klimatické konference COP21 v Paříži a veřejně jsme slíbili snížit emise do roku 2020 na vyrobenou megawatthodinu o 46 procent. V roce 2050 pak chceme vyrábět veškerou elektřinu v Česku z bezemisních zdrojů. Technologický pokrok jde velice rychle kupředu a pevně věřím, že v té době budeme mít již vyřešeny potíže, které dnes přináší integrace obnovitelných zdrojů do sítí. Česká republika má samozřejmě negativní zkušenost s takzvaným solárním boomem, ale to by se nemělo opakovat. Jsem přesvědčen, že jsme se jako Češi dostatečně poučili a navíc ceny technologií opravdu rapidně klesají, a tím pádem i cena elektřiny z těch obnovitelných zdrojů, které o podporu v současné době v zahraničí již soutěží. Příklady z jiných států dokládají, že náklady spadly oproti nedávné době na desetinu. Našemu průmyslu ale chci vzkázat: ten přechod na obnovitelné zdroje bude samozřejmě postupný. Je potřeba se na něj připravit, ale není třeba se ho bát. Trochu složitější je situace v oblasti energetických úspor. Chceme, aby se nám všem lépe dýchalo, což je samozřejmě dobrá zpráva i pro Moravskoslezský kraj. Jak to myslíte? Evropa se nyní dohodla na velmi přísných cílech pro energetické úspory do roku 2030. Propagace energetických úspor má samozřejmě svou logiku a řada podniků je dělá sama od sebe, protože se jim jednoduše vyplatí. Koneckonců my jako elektrárenská společnost tyto úsporná řešení pro české podniky a česká města a obce sami navrhujeme, projektujeme a instalujeme. Máme speciální dceřinou společnost ČEZ ESCO, která renovuje sítě zásobování teplem, instaluje kogenerační jednotky a provozuje je, dodáváme nové kotelny pro podniky, nastavujeme chytré systémy spotřeby ve školách, v nemocnicích, na radnicích nebo v divadlech. ČEZ ESCO tu zmiňuji proto, že občas slýchávám názor, že jsme proti úsporám, jelikož chceme dodávat podnikům co nejvíce elektřiny. Je to naprostý nesmysl, v energeticky úsporných opatřeních vidíme totiž naopak příležitosti. 10 ǀ POSITIV 2/2018 Ale Evropa – a mimochodem Česko s ní, protože sedíme u těch jednání od začátku – si schválila nesmyslně obří cíl, že do roku 2030 musíme snížit spotřebu energií o třetinu. Nejen jako šéf ČEZ, ale i jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy dva roky chodím, všem říkám a píšu, že musíme více bojovat, aby ten cíl byl nižší. Protože tyhle „úspory“ nás budou stát hodně peněz. Jak v souvislosti se změnami v energetice vidíte budoucnost Elektrárny Dětmarovice a plánujete nějaké další rozvojové aktivity v zásobování regionu elektřinou a teplem? Jste připraveni v situaci, kdy se Moravskoslezský kraj stává energeticky deficitní oblastí, nějakým výrazným způsobem jako klíčový hráč přispět ke zlepšení energetické bilance našeho regionu? Moravskoslezský kraj je pro ČEZ jedním z těch nejdůležitějších. Budoucností Elektrárny Dětmarovice jsme se po požáru absorbéru intenzivně zabývali. Výsledkem diskusí bylo rozhodnutí, že zainvestujeme a absorbér obnovíme. Elektrárna plní velmi přísné ekologické emisní limity, které budou muset zařízení v EU splňovat až po roce 2021. Obyvatele Bohumína a Orlové, kam dodáváme přes 800 000 GJ tepla ročně, mohu uklidnit – elektrárna bude teplo dodávat i nadále. Počítáme i s dalším rozvojem lokality: od podzimu letošního roku bude elektrárna vytápět také dolnolutyňskou farmu Bezdínek, kde se budou ve velkých sklenících celoročně pěstovat rajčata. Elektrárna může kromě černého uhlí teplo vyrábět i ze zemního plynu. Elektrárna plní velmi přísné ekologické emisní limity, které budou muset zařízení v EU splňovat až po roce 2021. Náš druhý velký zdroj, který v kraji máme, tedy Energocentrum Vítkovice, právě prochází rozsáhlou modernizací. Uhelné kotle nahradí plynová kotelna a kogenerační jednotky. Emise oxidů síry klesnou o 100 procent, oxidu dusíků o více než 90 procent, stejně jako emise tuhých znečišťujících látek. Celková investice do ekologizace dosáhne 138 milionů korun. Je vidět, že jsme v regionu velmi aktivní a budeme i do budoucna. Patříte mezi významné manažery v ČR, z nichž mnozí pocházejí z našeho kraje a v minulosti jste obdržel titul Manažer roku. Jaký vliv na to mělo Vaše vzdělání a zkušenosti nasbírané v našem kraji? Tohoto ocenění si samozřejmě velice vážím, stejně jako toho, že jsem se dostal mezi manažery čtvrtstoletí. V kraji jsem se narodil, vystudoval, takže mě samozřejmě zdejší prostředí ovlivnilo zásadním způsobem. Se Strojní fakultou Vysoké školy báňské, kterou jsem absolvoval, spolupracujeme i v rámci ČEZ. Rád se do své alma mater vracím, prožil jsem tu krásná léta a navíc ze znalostí strojařiny dodnes čerpám.