INVESTICE

Pocházíte z Moravskoslezského kraje, který prošel

nelehkým obdobím transformace a nastoupil cestu

přeměny s aktuálním cílem dosažení tzv. Chytrého

regionu. Jak vnímáte ekonomickou přeměnu a příležitosti v rámci udržitelného hospodářského růstu?

Lidská společnost se neustále vyvíjí a proměňuje.

Ekonomika je nedílnou součástí společnosti

a dokonce tou její částí, která se vyvíjí patrně nejrychleji. Je to mimo jiné významně dáno i technologickým pokrokem. Někdy se hovoří o tom, že žijeme

dnes ve 21. století v „postindustriální“ době. Postupně

v průběhu posledních cca 50 let se charakter ekonomik

ve vyspělých zemích výrazně proměnil, zmizela (nebo

téměř zmizela) celá odvětví (např. některé obory

bývalého těžkého průmyslu), vznikly obory nové (např.

mobilní telekomunikace, produkce softwaru apod.).

To se pochopitelně muselo promítnout do zásadních

změn i v regionální dimenzi a příkladem takové strukturální konverze je i velká část Moravskoslezského kraje.

Jednoduše řečeno, jedná se o přirozený a v zásadě

nevyhnutelný vývoj. To, že dnes kraj směřuje k tomu, aby

se přeměnil na moderní region, který staví na své technické tradici v novém „chytrém“ provedení, je jenom

dobře.

Dnes kraj směřuje k tomu,

aby se přeměnil na moderní region,

který staví na své technické tradici

v novém „chytrém“ provedení.

Jsme ryze exportní ekonomika, což je znát i na

firmách v našem kraji. Vidíte nějaké hrozby nebo

omezení, které nás mohou v blízké budoucnosti

ovlivnit?

Hrozby a rizika existují vždy a jaksi přirozeně doprovázejí každé lidské konání. Ale konkrétněji a věcněji

k blízké budoucnosti. V nejbližším období řekněme

2–3 let by se české ekonomice včetně Moravskoslezského kraje mělo dařit velice slušně. Česká

ekonomika dnes netrpí žádnými viditelnějšími

makroekonomickými nerovnováhami. A pokud

se bude i nadále situace příznivně vyvíjet zejména

v eurozóně, pak je naše perspektiva pozitivní. Největší

riziko nebo spíše nejistotu v tomto kratším horizontu

tedy spatřuji v nějaké neočekávané turbulenci ve

světové ekonomice (např. sílící tendence k protekcionismu ze strany USA). V delší perspektivě bude

české podniky i nadále trápit nedostatek kvalifikované

pracovní síly. Obecně naše největší výzvy zůstávají

v oblastech tzv. trojího “I“ – Instituce – Inovace –

Infrastruktura.

Pro posílení ekonomického potenciálu kraje je nutno

udržet kvalifikovanou pracovní sílu, neboť sázet na

její mobilitu zatím nelze. To jde ruku v ruce s růstem

mezd, jako stabilizačním faktorem. Jaká je Vaše

prognóza růstu mezd pro letošní rok?

Mzdy porostou i nadále svižně, letos okolo 8%

v průměru, příští rok nejméně o dalších 5%. S tím, že

o něco rychleji se asi i nadále budou zvyšovat mzdy

tzv. modrých límečků, kde napětí na trhu práce u řady

profesí je mimořádné.

12

|

POSITIV 1/2018

V kraji působí mnoho zahraničních investorů, nejen

v automobilovém průmyslu, díky nimž roste export

místních firem. Jak může centrální banka přispívat

k vytváření podmínek pro trvale udržitelný

hospodářský růst v regionu?

Centrální banka přispívá k vytváření takových

podmínek obecně pro celou zemi a tím i pro konkrétní regiony. Měnová politika z povahy věci

nemůže být zacílena regionálně. Úkolem každé

centrální banky je příslušnými nástroji měnové politiky

pečovat o cenovou stabilitu, de facto působit proti

nadměrným výkyvům hospodářského cyklu a tím

přispívat k obecné národohospodářské rovnováze.

Ta je potom klíčovou podmínkou pro zdárný vývoj

ekonomiky jako celku, protože pouze v takovém

prostředí mohou podniky, ale i občané činit efektivní

rozhodnutí o svých investicích i výdajích, a to je základ

nejen současné, ale i budoucí prosperity. Kromě toho

centrální banka bdí rovněž nad zachováním finanční

stability. Jinak řečeno, staráme se o to, aby náš finanční

sektor (tedy především banky) fungoval spolehlivě

nejen v dobrých časech, ale aby obstál, až někdy opět

budeme konfrontováni s externími či interními šoky.

Pane guvernére, pocházíte z Moravskoslezského

kraje, část života jste zde prožil, vracíte se do kraje

za jeho památkami a přírodou? Můžete doporučit

zajímavé místo k návštěvě nebo specialitu regionální

kuchyně?

Ano, je to tak. Narodil jsem se v Ostravě-Vítkovicích,

tehdy ještě ve stínu fungujících vysokých pecí. Pak

jsme několik let bydleli v Porubě na sídlišti. Později

se moji rodiče po epizodách v Martině na Slovensku

a v Hranicích na Moravě vrátili zpět téměř domů do

Českého Těšína, kde jsem dokončil základní školu

a strávil krásná gymnaziální léta.

Mzdy porostou

i nadále svižně,

letos okolo 8% v průměru,

příští rok nejméně

o dalších 5%.

Nejraději vzpomínám na dětství a mládí v Nýdku,

odkud pocházeli oba moji rodiče. Měli jsme tam

skromnou dřevěnou chatku ve Střelmé. Prožil jsem

tam moc krásných dní na svazích Čantoryje, Sošova,

Filipky a okolí, v kruhu nejbližších včetně obou babiček

a dědečků. Bratr tam žije s rodinou stále, a pokud se

mi daří najít čas, tak se tam vždy rád vracím. Místa,

kde člověk stráví většinu dětství a mládí mu už na vždy

zůstanou v srdci jako ta nejbližší.

Takže určitě doporučuji Těšínské Beskydy – nádherný

hřeben hor od Nýdku až po Hrčavu (nejvýchodnější

obec ČR s trojmezím hranice mezi ČR, SK a PL).

A nikdy nezapomenu na bramborové „placki na

blasze,“ jak je dělávala babička Rusnoková, ať už byly

na sladko se smetanou nebo se škvarkami.