INVESTICE Pocházíte z Moravskoslezského kraje, který prošel nelehkým obdobím transformace a nastoupil cestu přeměny s aktuálním cílem dosažení tzv. Chytrého regionu. Jak vnímáte ekonomickou přeměnu a příležitosti v rámci udržitelného hospodářského růstu? Lidská společnost se neustále vyvíjí a proměňuje. Ekonomika je nedílnou součástí společnosti a dokonce tou její částí, která se vyvíjí patrně nejrychleji. Je to mimo jiné významně dáno i technologickým pokrokem. Někdy se hovoří o tom, že žijeme dnes ve 21. století v „postindustriální“ době. Postupně v průběhu posledních cca 50 let se charakter ekonomik ve vyspělých zemích výrazně proměnil, zmizela (nebo téměř zmizela) celá odvětví (např. některé obory bývalého těžkého průmyslu), vznikly obory nové (např. mobilní telekomunikace, produkce softwaru apod.). To se pochopitelně muselo promítnout do zásadních změn i v regionální dimenzi a příkladem takové strukturální konverze je i velká část Moravskoslezského kraje. Jednoduše řečeno, jedná se o přirozený a v zásadě nevyhnutelný vývoj. To, že dnes kraj směřuje k tomu, aby se přeměnil na moderní region, který staví na své technické tradici v novém „chytrém“ provedení, je jenom dobře.

Dnes kraj směřuje k tomu, aby se přeměnil na moderní region, který staví na své technické tradici v novém „chytrém“ provedení. Jsme ryze exportní ekonomika, což je znát i na firmách v našem kraji. Vidíte nějaké hrozby nebo omezení, které nás mohou v blízké budoucnosti ovlivnit? Hrozby a rizika existují vždy a jaksi přirozeně doprovázejí každé lidské konání. Ale konkrétněji a věcněji k blízké budoucnosti. V nejbližším období řekněme 2–3 let by se české ekonomice včetně Moravskoslezského kraje mělo dařit velice slušně. Česká ekonomika dnes netrpí žádnými viditelnějšími makroekonomickými nerovnováhami. A pokud se bude i nadále situace příznivně vyvíjet zejména v eurozóně, pak je naše perspektiva pozitivní. Největší riziko nebo spíše nejistotu v tomto kratším horizontu tedy spatřuji v nějaké neočekávané turbulenci ve světové ekonomice (např. sílící tendence k protekcionismu ze strany USA). V delší perspektivě bude české podniky i nadále trápit nedostatek kvalifikované pracovní síly. Obecně naše největší výzvy zůstávají v oblastech tzv. trojího “I“ – Instituce – Inovace – Infrastruktura. Pro posílení ekonomického potenciálu kraje je nutno udržet kvalifikovanou pracovní sílu, neboť sázet na její mobilitu zatím nelze. To jde ruku v ruce s růstem mezd, jako stabilizačním faktorem. Jaká je Vaše prognóza růstu mezd pro letošní rok? Mzdy porostou i nadále svižně, letos okolo 8% v průměru, příští rok nejméně o dalších 5%. S tím, že o něco rychleji se asi i nadále budou zvyšovat mzdy tzv. modrých límečků, kde napětí na trhu práce u řady profesí je mimořádné. 12

|

POSITIV 1/2018

V kraji působí mnoho zahraničních investorů, nejen v automobilovém průmyslu, díky nimž roste export místních firem. Jak může centrální banka přispívat k vytváření podmínek pro trvale udržitelný hospodářský růst v regionu? Centrální banka přispívá k vytváření takových podmínek obecně pro celou zemi a tím i pro konkrétní regiony. Měnová politika z povahy věci nemůže být zacílena regionálně. Úkolem každé centrální banky je příslušnými nástroji měnové politiky pečovat o cenovou stabilitu, de facto působit proti nadměrným výkyvům hospodářského cyklu a tím přispívat k obecné národohospodářské rovnováze. Ta je potom klíčovou podmínkou pro zdárný vývoj ekonomiky jako celku, protože pouze v takovém prostředí mohou podniky, ale i občané činit efektivní rozhodnutí o svých investicích i výdajích, a to je základ nejen současné, ale i budoucí prosperity. Kromě toho centrální banka bdí rovněž nad zachováním finanční stability. Jinak řečeno, staráme se o to, aby náš finanční sektor (tedy především banky) fungoval spolehlivě nejen v dobrých časech, ale aby obstál, až někdy opět budeme konfrontováni s externími či interními šoky. Pane guvernére, pocházíte z Moravskoslezského kraje, část života jste zde prožil, vracíte se do kraje za jeho památkami a přírodou? Můžete doporučit zajímavé místo k návštěvě nebo specialitu regionální kuchyně? Ano, je to tak. Narodil jsem se v Ostravě-Vítkovicích, tehdy ještě ve stínu fungujících vysokých pecí. Pak jsme několik let bydleli v Porubě na sídlišti. Později se moji rodiče po epizodách v Martině na Slovensku a v Hranicích na Moravě vrátili zpět téměř domů do Českého Těšína, kde jsem dokončil základní školu a strávil krásná gymnaziální léta.

Mzdy porostou i nadále svižně, letos okolo 8% v průměru, příští rok nejméně o dalších 5%. Nejraději vzpomínám na dětství a mládí v Nýdku, odkud pocházeli oba moji rodiče. Měli jsme tam skromnou dřevěnou chatku ve Střelmé. Prožil jsem tam moc krásných dní na svazích Čantoryje, Sošova, Filipky a okolí, v kruhu nejbližších včetně obou babiček a dědečků. Bratr tam žije s rodinou stále, a pokud se mi daří najít čas, tak se tam vždy rád vracím. Místa, kde člověk stráví většinu dětství a mládí mu už na vždy zůstanou v srdci jako ta nejbližší. Takže určitě doporučuji Těšínské Beskydy – nádherný hřeben hor od Nýdku až po Hrčavu (nejvýchodnější obec ČR s trojmezím hranice mezi ČR, SK a PL). A nikdy nezapomenu na bramborové „placki na blasze,“ jak je dělávala babička Rusnoková, ať už byly na sladko se smetanou nebo se škvarkami.