Vodíková údolí bez hranic - Jak Moravskoslezský kraj propojuje síly s Polskem

Moravskoslezský kraj rozvíjí koncept vodíkových údolí i za českými hranicemi. Spolupráce s polskými partnery, kterou v roce 2025 nastartoval společný přeshraniční projekt, dnes pokračuje přípravou dalších aktivit.

Inspirace, která přerostla v partnerství

Polsko dnes patří mezi nejaktivnější evropské regiony v zavádění vodíku do praxe. Moravskoslezský Vodíkový Klastr proto hledal způsob, jak navázat strategickou spolupráci s partnery, kteří již mají reálné a praktické zkušenosti. Volba padla na město Rybnik, které se svou flotilou vodíkových autobusů, plně funkční plnicí stanicí a vybudovaným dodavatelským řetězcem během několika let stalo jedním z nejzajímavějších příkladů vodíkové transformace ve střední Evropě. Navíc Ewelina Wloch, vedoucí oddělení digitalizace a nových technologií na radnici v Rybniku, nad nabídkou přeshraničního projektu s klastrem ani na moment nezaváhala. Díky tomu vznikl projekt Aktivace přeshraniční spolupráce na rozvoji konceptu „vodíkových údolí“ a partnerství, které dnes propojuje samosprávy, univerzity, výzkumná pracoviště i firmy v obou zemích.

„Cílem však nebylo pouze sdílení zkušeností. Ambicí již od začátku bylo vytvořit základ budoucího přeshraničního vodíkového údolí, které přinese nové investice, inovace, kvalifikovaná pracovní místa a posílí konkurenceschopnost celého regionu,“ uvedl Zdeněk Vomočil, předseda představenstva klastru.

Jak projekt probíhal

Jádrem byla intenzivní série 14 odborných workshopů a 4 případových studií, které se během roku konaly na obou stranách hranice. Věnovaly se šesti tematickým okruhům: strategii, financování a regulaci, energetické transformaci, výzkumu, vývoji a vzdělávání, dopravě a cirkulární ekonomice. Workshopy navštívilo 589 účastníků – o 91 víc, než počítal původní plán. Zaznělo na nich přibližně 100 odborných prezentací a představilo se přes 50 institucí z Česka i Polska.

Cílem bylo nejen vzájemně si představit národní a regionální vodíkové strategie a legislativu, ale hlavně najít konkrétní styčné body pro společné projekty, výzkum, investice a pilotní řešení. Společná jednání a odborné workshopy ukázaly, že budoucnost vodíkových technologií nevzniká pouze v laboratořích, ale především prostřednictvím spolupráce veřejného sektoru, výzkumných institucí a průmyslu. Díky zapojení třetího partnera (KOMAG Institute of Mining Technology) získává kraj přístup k cenným zkušenostem s výzkumem, testováním a zaváděním inovativních energetických řešení do praxe. Jedním z nich je např. společný projekt pro využívání
tepla z důlních vod pro potenciální předehřev elektrolyzérů.

„Projekt nám umožnil sdílet množství cenných informací, propojit řadu subjektů, které již nyní diskutují další obchodní či projektové spolupráce, a navíc díky němu vznikla i nová vodíková přátelství,“ uvedl Vladimír Maryška, manažer vodíkového klastru.

Přínos projektu

Z hlediska veřejné správy Moravskoslezský kraj připravuje podpis memoranda se Slezským vojvodstvím o vzniku společného Slezského vodíkového údolí. Vedle toho by mohl vzniknout  i projekt zaměřený na přeshraniční vodíkové autobusy pro turistickou dopravu mezi oběma regiony.

Výzkum a vývoj, na české straně zastoupený primárně Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a na polské straně Slezskou polytechnikou, vedl ke společné dohodě o předávání znalostí, zejména v oblasti bezpečnosti vodíku, a výměně pedagogů. Vzniknout by však mohl i společný studijní program.

Spolupráce už přináší i konkrétní obchodní příležitosti oběma směry. Polská energetická společnost TAURON plánuje vstup na český trh – v příhraniční oblasti chce vybudovat minimálně čtyři vodíkové plnicí stanice. Naopak polské straně se zalíbilo užitkové vozidlo české firmy HAGEMANN, se kterou jedná o koupi. 

Díky spolupráci byly uskutečněny také dvě podnikatelské mise do Poznaně, Lublinu a Chełmu, zaměřené na vodíkovou ekonomiku, mobilitu a nové obchodní příležitosti. Kromě kontaktů se samosprávou a výrobci vodíkových autobusů prokázaly, že v polském prostředí přistupují k novým výzvám v zásadě rozhodným a odhodlaným mindsetem. Čeští zástupci technologických firem ocenili především úroveň řešení mobilního plnění, které může sloužit jako vzor pro české prostředí. 

Mezi evropskou elitou

Síť kontaktů a know-how, které klastr během roku 2025 vybudoval, se zúročila už v roce 2026, neboť Moravskoslezský Vodíkový Klastr uspěl ve výzvě evropského programu Project Development Assistance (PDA), který je součástí iniciativy Hydrogen Valleys Facility v rámci Clean Hydrogen Partnership. Z 23 zájemců z celé Evropy podporu nakonec získalo jen 13 vodíkových údolí – a mezi nimi i projekt Moravskoslezského vodíkového údolí, jako jediný zástupce České republiky.

Co se chystá dál

Udržitelnost spolupráce je podle klastru zajištěna už potvrzeným pokračováním partnerství s městem Rybnik. Dohodli se podat další společný přeshraniční projekt s názvem „Rozvoj přeshraniční spolupráce na konceptu vodíkového údolí“, jelikož záměr vybudovat širší vodíkové údolí v rámci Moravskoslezského kraje a Slezska jednoznačně existuje a naše partnerství se ukazuje jako dlouhodobý strategický projekt, nikoliv jednorázová aktivita.

Souběžně pokračují i další aktivity klastru, které na koncept vodíkových údolí navazují:

Vznik regionálního hubu – projekt připraví scénářové feasibility pro hub, který zajistí mix výroby a dodávky obnovitelného i nízkouhlíkového vodíku pro dekarbonizaci chemického průmyslu a dalších energeticky náročných podniků v kraji.

Pracovní skupina Vzdělávání ve vodíkových technologiích postupně představuje první výstupy strategie rozvoje vzdělávací soustavy kraje v této oblasti.

Pilotní projekt UNIFHY – GIS analýza a mapování vhodných lokalit pro vodíkové technologie v kraji. Vznikne veřejně dostupná mapová vrstva v krajském GEOPORTÁLU, která investorům usnadní orientaci v území a zároveň poskytne kraji i obcím důležitý podklad pro strategické plánování.

Více, než energetická transformace

Rozvoj vodíkových technologií přináší kraji nejen environmentální benefity, ale také příležitosti pro vznik kvalifikovaných pracovních míst, nové investice a posílení konkurenceschopnosti průmyslu. Díky propojení firem, výzkumu a veřejného sektoru se region postupně stává významným centrem vodíkových inovací ve střední Evropě.