Moravskoslezský kraj symbolem moderní energetiky, ale bez iluzí
12 ǀ POSITIV HYDROGEN
VODÍK
Moravskoslezský kraj
symbolem moderní
energeky, ale bez iluzí
Vodíkové autobusy mezi Ostravou a Havířovem, výhled i pro železniční tratě, nebo plány
na první tuzemský SMR v Dětmarovicích. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica
v rozhovoru hovoří o energecké budoucnos regionu a o tom, jaké postavení v ní bude mít
vodík vedle jádra.
V posledních měsících často hovoříte o malých
modulárních reaktorech. Jak přesně SMR zapadají
do rozvoje vodíkového hospodářství v kraji?
Malé modulární reaktory beru jako jednu z mož-
ností, jak do budoucna zajistit stabilní energii
pro Moravskoslezský kraj. Jsme průmyslový region,
který potřebuje velké množství spolehlivé elektřiny.
A tu dnes neumí dodat ani obnovitelné zdroje, ani ev-
ropské regulace, které často míří mimo realitu našeho
kraje. SMR mohou být jedním z řešení, protože vyrá-
bějí elektřinu bez výkyvů, a zároveň umožňují využít
část výkonu na výrobu vodíku, když je spotřeba nižší.
Vodík není konkurent jádra. Spíš se mohou doplňovat.
Když je elektřiny dost, může jít část do elektrolýzy.
Ale není to také žádná energetická spása. Je to tech-
nologie, která může dávat smysl tam, kde je průmysl
a kde je potřeba stabilní energie. Bez ní se kraj nikam
neposune. Jinými slovy, jádro je jediný stabilní zdroj,
který může nahradit uhlí a vyrábět energii za dostupné
ceny.
Kdy a kde by v kraji mohl stát první malý
modulární reaktor? Počítá se s tím, že by zásoboval
i výrobu vodíku?
V Česku se teď posuzují tři lokality, u nás se nejčastěji
mluví o Dětmarovicích. Je to místo, které má infrastruk-
turu, zkušené lidi a hlavně průmysl v okolí. Z našeho
pohledu je to logická volba. Reálně se o prvních projek-
tech mluví pro druhou polovinu třicátých let. Primárně
by šlo o zdroj elektřiny pro průmysl. A pokud bude
vodík dávat ekonomický smysl, je logické, že část vý-
konu může jít i na jeho výrobu. Dětmarovice jsou navíc
symbolické. Ne jako místo útlumu, ale modernizace.
Desítky let byly spojeny s uhlím, jednou mohou vyrá-
bět energii bez emisí.
Kraj mluví o vodíkových autobusech a dalších
formách bezemisní mobility. Který segment je dnes
nejblíže reálnému nasazení?
Nejdál jsou vodíkové autobusy. Máme smlouvu na linky
mezi Ostravou a Havířovem a od roku 2028 tam mají jez-
dit první čtyři vodíkové vozy v běžném provozu. Je to pi-
lotní projekt, na kterém si ověříme techniku i ekonomiku.
Autobusová doprava je dnes nejpřipravenější - trh, servis
i infrastruktura. Potenciál má i železnice, hlavně tam,
kde by elektrifikace byla příliš drahá. Ale nechceme za-
vádět technologie jen proto, že jsou „moderní“. Chceme
reálná data a rozhodování podle toho, co se osvědčí.
Budou vodíkové pohony podmínkou v tendrech
na nové vlaky a autobusy?
Ne. Naší prioritou je bezemisní doprava, ale zároveň
technologická neutralita. Někde budou lepší baterie,
jinde vodík. V Polsku vidíme, že vodík funguje hlavně
u velkých flotil. U nás chceme nejdřív piloty, zkušenosti
a čísla. Vodík už není laboratorní experiment, ale pořád
je to technologie, která musí dávat ekonomický smysl.
Jaké investice do vodíkové infrastruktury budou
v příštích pěti letech nejdůležitější?
Jsou to tři oblasti. Za prvé výroba vodíku: Bez dostatečné
a cenově dostupné energie nemá vodík šanci. Současná
evropská pravidla pro „zelený vodík“ jsou pro průmyslo-
vé regiony mimo realitu. Firmy potřebují stabilní energii,
ne ideologii. Kraj se musí bránit „zelenému teroru“, který
ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu.
| Text: Monika Ševčíková, foto: Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA, Moravskoslezský kraj